AMD pro letošní rok vydalo refresh notebookových procesorů s architekturou Zen 5 jako řadu Ryzen AI 400 (její kódové označení je Gorgon Point). Už před nějakou dobou se objevila zpráva, že totéž provede i s tzv. Halo APU, řadou Ryzen AI Max, které také budou refreshnuté na řadu Ryzen AI Max 400 („Gorgon Halo“). A to se teď oficiálně naplňuje. Tyto nové procesory přináší o něco vyšší takty u nejvyššího modelu, ale i jedno další vylepšení.
Gorgon Halo je refresh v tom smyslu, že používá stejné čipy (respektive čiplety) jako původní řada Ryzen AI Max 300, proto může přinést jen omezené změny. Stále tedy stojí na integrovaném GPU architektury RDNA 3.5, 4nm výrobním procesu TSMC, CPU jádrech Zen 5 (ve verzi s plnými 512bitovými jednotkami AVX-512) a 256bitovém paměťovém rozhraní.
V refreshové řadě jsou tři modely, které odpovídají třem modelům vydaným při původní premiéře: Osmijádro s 32MB L3 cache, dvanáctijádro a šestnáctijádro (ty mají 64MB L3 cache složenou ze dvou 32MB bloků, jsou totiž použité dva CPU čiplety). Je třeba upozornit, že AMD nyní přímo oznámilo pouze verze „Pro“ těchto procesorů, které jsou určené pro firemní použití. Nicméně později vyjdou i ve běžných spotřebitelských (nebo možná spíš „prosumer“) ne-Pro verzích.
První dva modely jsou vybavené slabší verzí integrovaného GPU nazvaného Radeon 8050S s „pouze“ 2048 shadery (32 CU) a NPU s výkonem 50 TOPS. Tyto modely, označené Ryzen AI Max Pro 485 a Ryzen AI Max Pro 490 mají stejné frekvence jako jejich předchůdci (modely 385 a 390). Lze u nich tím pádem mluvit i o tom, že nejsou ani tak refreshované, jako přeznačené.
Model Ryzen AI Max+ Pro 495 s 16 jádry a 32 vlákny je jediný s opravdu změněnými parametry a předchozí výhrada se ho netýká. AMD zvýšilo mírně frekvence všech hlavních částí. NPU má mít výkon 55 TOPS místo původních 50 TOPS. Jádra CPU pak dostala o kousek vyšší maximální boost – ten byl u předchozí generace 5,1 GHz, zatímco model 495 dostal dovoleno 5,2 GHz. Mohl by tak mít o zhruba 2 % lepší jednovláknový výkon. Což nedožene náskok, který v jednovláknovém výkonu mají konkurenční Arm procesory, ale dílčí zlepšení jsou pořád zlepšení.
Zejména se ale o něco zvýší výkon GPU. To má stále 2560 shaderů architektury RDNA 3.5, ale nově může běžet na taktu až 3,0 GHz, zatímco v předchozí generaci se tato kulatá meta nepodařila a GPU mělo takt pouze 2,9 GHz. Dopad na výkon bude pochopitelně mírný, rozdíl v taktech je jen 3,4 %. Nicméně pro odlišení se GPU nyní jmenuje Radeon 8065S.
192GB paměť
Zatímco toto nejsou moc velké změny, hlavní novinka generace 400 leží mimo samotný procesor, v k němu připojených pamětech. Všechny tři modely Gorgon Halo dostaly podporu pro nebinární velikosti paměťových čipů a místo kapacit paměti 32, 64 a 128 GB bude možné je v notebooku mít také se 192GB operační pamětí.
S celkovou kapacitou narostla i kapacita, kterou lze vyhradit grafické paměti (VRAM). Se 192GB konfigurací může GPU mít vyhrazeno až 160 GB, což je dnes pochopitelně určeno hlavně pro AI – větší paměť umožní provozovat větší AI model s více parametry. U Strix Halo (řady 300) bylo se 128GB celkovou pamětí možné vyhradit pro GPU jen maximálně 96 GB.
Výkonem paměti se zřejmě nehýbalo, bude mít stále efektivní rychlost LPDDR5X-8000 s 256bitovou sběrnicí, což dává propustnost 256 GB/s. Procesory mají jinak také nezměněné TDP, nastavitelné mezi 45 až 120 W.
AMD v řadě 300 po nějaké době přidalo do nabídky osmijádrový a dvanáctijádrový model s plnou verzí grafiky Radeon 8060S místo ořezaného Radeonu 8050S. Tyto konfigurace ale zatím v řadě 400 chybí. Může to být proto, že byly míněné pro herní notebooky a případně handheldy. Mezitím ale výrazně stouply ceny pamětí, což zájem o takové aplikace asi výrazně podlomí a z APU Strix Halo (respektive teď Gorgon Halo) se tím víc stalo řešení spíše pro umělou inteligenci.
Zdroje: ComputerBase, techPowerUp
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
Jak vlastně ta alokace probíhá? Je to dynamický proces, nebo je rozdělení paměti stále jen nastavováno fixně v UEFI? Je tam rozdíl oproti Apple, nebo to má stejně?
Apple má výhodu integrace s operačním systémem, kdy se nemusí moc na nic ohlížet, tam je to myslím dynamické s tím, že je snadné sdílení dat mezi tou pamětí GPU a CPU (i když jak přesně je to softwarově, to nevím).
U Strix Halo by to mělo být fixní s tím nastavením v BIOSu (UEFI) nebo v ovladačích/OS (které to ale konfigurují přes UEFI a pro změnu je potřeba restart), pokud vím.
Díky, mi se po tom zatím nechtělo cíleně pátrat. Je to dost zásadní informace. Možná, že to bude mít zajímavý vývoj, teď, když se všude škrtí paměť a také Intel chystá svoje želízko. Dynamicky využívat volné prostředky podle potřeby přijde vhod.