Konec Intelu jako samostatné firmy? Qualcomm ho chce koupit

Jeden z hlavních výrobců procesorů ARM prý oslovil Intel s nabídkou odkoupení

Není to dávno, kdy Intel ve finančních výsledcích překvapil první ztrátou za dekády, a v létě už dokonce firma oznámila, že přistupuje k úsporným opatřením a propouštění a stojí před problémy kvůli potřebě velkých investic do křemíkového procesu a továren, a dokonce zvažuje jejich odštěpení. Teď ale přichází ještě silnější kafe: na stole může dokonce být prodej celého Intelu, tedy firmy, která byla donedávna největším výrobcem čipů vůbec.

Wall Street Journal přišel včera s informací, že Intel byl oficiálně osloven společností Qualcomm, která se údajně uchází o možnost koupit už nejen některé části Intelu (který připustil, že by mohl některé divize prodat, ale míněno tím asi byly hlavně méně důležité postranní aktivity). Podle Wall Street Journalu prý Qualcomm chce koupit a převzít Intel možná dokonce kompletně, byť to není asi zcela jisté.

Ač zpráva mluví o převzetí, Wall Street Journal současně mluví i o možnosti, že by Qualcomm koupil jenom některé části. Je možné, že při akvizici by byly současně některé části Intelu prodány jiným subjektům nebo osamostatněny, aby Qualcomm nepohltil úplně celou společnost. Toto někdy bývá prováděno ve snaze zamezit nesouhlasu úřadů hlídajících hospodářskou soutěž (a snížit cenu). Nejpravděpodobnějším kandidátem na odštěpení by asi byly továrny Intelu, které již nyní společnost přeměňuje v samostatnou divizi oddělenou od zbytku firmy do tzv. Intel Foundry. Ta by tedy mohla být skutečně osamostatněna do samostatného foundry byznysu po vzoru TSMC nebo GlobalFoundries.

Pokud by tato akvizice byla uskutečněna, šlo by asi o suverénně největší transakci tohoto typu v počítačovém průmyslu (které by se asi i další hned tak nevyrovnala). Platilo by to o ekonomické velikosti, ale i významu obou firem a ceně, která by za Intel byla zaplacena, přestože nízká hodnota akcií nyní u Intelu vedla ke značné redukci jeho tzv. tržní kapitalizace. Nízká cena akcií vlivem okolností je zde asi pro zájemce o akvizici silnou motivací, jelikož cítí možná neopakovatelnou příležitost.

Spojení největšího výrobce x86 procesorů a jednoho z největších výrobců procesorů ARM, který je lídrem v čipech pro mobilní telefony (a také v modemech pro ně), by ale mohlo mít enormní dlouhodobé dopady na vývoj mobilních zařízení i počítačů. Stojí za pozornost, že Qualcomm se teď snaží Intelu konkurovat v procesorech pro PC.

Výroba čipů v továrně Intelu v Novém Mexiku (Autor: Intel)

Intel byl ještě před několika lety největším výrobcem čipů podle tržeb a konkurovat mu mohl jen Samsung díky velkému objemu výroby paměťových čipů. Od té doby se Intel propadl a byl předehnán Nvidií a TSMC, takže se k němu Qualcomm velikostí dost přiblížil. Qualcomm byl v roce 2023 nyní pátou největší křemíkovou firmou a Intel těsně druhou, nicméně po letošním roce se asi žebříček zase změní, podle odhadů bude Intel předstižen TSMC, Nvidií, ale zřejmě i Hynixem a Samsungem.

Akvizice by to měla těžké

Nezdá se ale moc pravděpodobné, že by se tyto plány uskutečnily, protože by měly problém získat schválení regulačních orgánů. Hospodářskou soutěž by sloučení takto velkých firem mohlo ohrožovat, takže by akvizice nemusela být povolena. Větší problém by ale asi nastal z politických důvodů. Od doby, kdy běží tzv. obchodní války mezi Čínou a USA, využívá Čína své regulátory trhu jako formu nátlaku v této konfrontaci. Neschvaluje akvizice a spojení západních firem, které v Číně také působí, a nad jejich akvizicemi tak má Čína jurisdikci.

Takto odmítala schválit spojení NXP a Qualcommu, Nvidie a ARMu (proti čemuž ale byly i další faktičtější výhrady) a Tower Semiconductoru a Intelu. Je vysoce pravděpodobné, že i tak masivní spojení jako Intelu a Qualcommu by bylo do pře mezi USA a Čínou zataženo. Čína by pravděpodobně tak dlouho oddalovala schválení, až by vypršely lhůty ve smlouvách a firmy od akvizice odstoupily, jak se to stalo v předchozích uvedených případech.

Ačkoliv zpráva mluví o tom, že Qualcomm už oficiálně Intel s těmito jednáními kontaktoval, samotný Intel oficiálně rozhovory nepotvrdil.

Celý Intel, nebo jen procesory pro PC?

Před touto zprávou se o něco dřív objevila i o něco starší informace od agentury Reuters, která také mluvila o tom, že Qualcomm má vzhledem k Intelu akviziční ambice. Podle zdrojů Reuters měl Qualcomm tehdy mít zájem o část Intelu, údajně o „PC Byznys“, čili klientskou divizi, tedy o byznys okolo procesorů Core (a Core Ultra) pro desktopová PC a notebooky plus přidružené produkty. Tehdy ještě Intel sdělil, že Qualcomm žádnou nabídku oficiálně nepřednesl. Toto by tedy znamenalo oddělení výrobních závodů a křemíkové technologie a serverových procesorů od části, která navrhuje procesory pro PC, kterou údajně měl Qualcomm zájem převzít.

Výroba procesorů v továrně Intel Foundry (Autor: Intel)

Je ale otázka, jestli by takové oddělení bylo prakticky proveditelné. Intel totiž navrhuje procesorové architektury současně pro servery i pro PC, stejné technologie jsou poté implementovány na obou stranách jeho aktivit. I již navržené procesory pak mohou být současně (pod jiným označením) prodávány jak v serverech, tak v PC. Za takového stavu by se reálně obě divize oddělit nemohly, protože by jedna z nich musela přestat používat technologie a jádra vyvinutá pro tu druhou. Teoreticky by si sice Qualcomm a Intel mohli například technologie rozdělit, kdy jedna firma by dostala týmy vyvíjející dnešní velká jádra P-Core a druhá firma týmy okolo jader E-Core, nicméně mezi nimi je asi překryv a například prvky celých procesorů obklopující jádra CPU jsou mezi designy společné.

Je možné, že po analýze těchto faktorů Qualcomm přešel od zájmu o jen část Intelu k tomu, že by mohl společnost koupit celou, nebo by případě měl zájem o část Intelu navrhující a prodávající procesory a další čipy, kterou by ale koupil jako fabless firmu bez továren, které by zůstaly samostatné.

Stále ale platí, že takto velká akvizice či fúze není moc pravděpodobná, protože by nejspíš neprošla přes úřady dohlížející na hospodářskou soutěž, jak už bylo zmíněno.

Zdroje: Tom’s Hardware, Reuters

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


  •  
  •  
  •  
Flattr this!

Odklad 1,8nm procesorů Intelu: Na trh dorazí až v roce 2026?

Vypadá to, že Intelu se postavila další překážka ve snaze o obrat k lepšímu na trhu procesorů, ale také o pozvednutí jeho továren na čipy zpět na špičkovou úroveň a srovnání kroku s dominantním TSMC. Jen před pár dny se objevila zpráva o tom, že se rozbíhá výroba procesem Intel 18A, ale teď se do toho přidávají informace, že procesory Panther Lake, které přesně touto technologií mají být vyráběné, budou zřejmě mít zpoždění. Celý článok „Odklad 1,8nm procesorů Intelu: Na trh dorazí až v roce 2026?“ »

  •  
  •  
  •  

Intel spustil sériovou výrobu na 1,8nm procesu. Panther Lake?

Přiblížil se moment, kdy se ukáže, zda je Intel na cestě k obratu v letité krizi, se kterou se potýká a která je spojená s jeho továrnami na čipy. Ty dříve tvořily strategickou výhodu, avšak dnes přítěž, kterou si firma sama nemůže dovolit a potřebuje pro ně externí klienty. Zda přijdou, záleží na tom, zda se Intelu povede dodat konkurenceschopné technologie. To si slibuje od procesu 18A a na této technologii se právě spouští výroba. Celý článok „Intel spustil sériovou výrobu na 1,8nm procesu. Panther Lake?“ »

  •  
  •  
  •  

Nový šéf Intelu: Sázka na know-how z Cadence i investičních fondů

Když byla loni oznámena rezignace šéfa (CEO) Intelu Patricka Gelsingera, bylo to překvapení a jeho odchod nebyl podle všeho dopředu naplánovaný, protože nebyl ihned připravený nástupce. Toho firma teprve hledala a tento proces je nyní konečně hotový – minulý týden ve středu společnost nového CEO oficiálně oznámila. Přivítají ho akcionáři, ale může být klíčem k úspěchu ve foundry byznysu, o který se Intel pokouší. Pokud továrny nezruší. Celý článok „Nový šéf Intelu: Sázka na know-how z Cadence i investičních fondů“ »

  •  
  •  
  •  

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *