Radiátor a ventilátory
Vítám vás u druhého dílu seriálu o vodním chlazení. V prvním dílu jsme si vysvětlili, proč má smysl chladit počítačové komponenty pomocí okruhu s kapalinou. V dnešním dílu si detailně probereme jednotlivé část okruhu. V dalším dílu osadíme chladící blok na grafickou kartu. A v posledním dílu si pak ukážeme, jak okruh sestavit, naplnit a otestovat těsnost. V hlavní roli se představí sada EK-Kit Classic RGB P360.
Radiátor a ventilátory
Radiátor spolu s ventilátory tvoří výměník tepla mezi cirkulující kapalinou a okolním prostředím. Kapalina protéká úzkými kanálky, kde se ochlazuje pomocí proudu vzduchu od ventlátorů. Volba velikost a síly radiátoru záleží na dvou faktorech.
První z faktorů je počet komponent, které chcete okruhem chladit. Plat nepsané pravidlo, že na každou chlazenou komponentu by se měl použít minimálně 120 x 120 mm radiátor. Pokud navíc chcete tišší chod nebo případně přetaktovat procesor a/nebo grafickou kartu, pak se doporučuje dalších 120 x 120 mm radiátoru navíc. Pro běžný okruh s chlazením jednoho procesoru a jedné grafické karty se tedy obvykle doporučuje jako naprosté minimum jeden 240 x 120 mm radiátor.
Druhý z faktorů je prostornost vaší počítačové skříně. Kvalitní skříně s rozumnou cenou, které jsou vhodné pro vodní okruh, jsou například Phanteks Eclipse P400 a její S nebo A varianty. Případně je tu také Silentum PC Armis AR7. Velice oblíbenými skříněmi pro vodní okruhy jsou Fractal Defne R6/S2 nebo Fractal Meshify S2. Další dobrou volbou je pak Lian Li PC-011 Dynamic nebo Sharkoon Elite Shark CA200G. A pokud si chcete připlatit za luxusní skříň se vším všudy, pak je zde klenot v podobě Phanteks Enthoo Evolv X.
Radiátor ovšem není dvourozměrný objekt a jeho tloušťka je také důležitý parametr. Situace ovšem není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Modelová situace – tenký radiátor EK-CoolStream SE 360, jehož tloušťka je 28 mm, bude při nízkých otáčkách ventlátorů chladit lépe než tlustý radiátor EK-CoolStream XE 240, který je více než dvojnásobně tlustý (60 mm). Ten jej dorovná až při vyšších otáčkách ventlátorů, což ovšem znamená i vyšší hlučnost okruhu. Proto je lepší nejprve cílit na co nejdelší radiátor, co se vám vejde do skříně. Až poté má smysl navyšovat jeho tloušťku dle volného místa ve skříni a také dle vašeho celkového rozpočtu. Silnější radiátor bude totiž samozřejmě o něco dražší. V tomto návodu použijeme radiátor EK-CoolStream Classic 360 PE (45 mm tloušťka), který je součást ukázkové sady EK-Kit Classic RGB P360. Jedná se tedy o adekvátní velikost i tloušťku pro naše potřeby chlazení procesoru a výkonné grafické karty.
Samotný radiátor ovšem kapalinu neochlazuje dostatečně účinně. Přidáním ventlátorů na radiátor se vytvoří proud chladného vzduchu skrze radiátor. Tento vzduchový proud pak ochlazuje kapalinu, která protéká žebry radiátoru. Radiátor ovšem tvoří nezanedbatelnou překážku pro vzduchový proud a proto je potřeba zvolit vhodné ventlátory s vysokým statickým tlakem. V ukázkové sadě máme osvědčené EK-Vardar F4-120ER EVO RGB. Tyto ventlátory jsou navržené pro vysoký statický tlak a mají široký rozsah otáček. Pomocí PWM regulace tak lze dosáhnout tchého chodu nebo naopak vysokého průtoku vzduchu pro maximální chlazení okruhu. Také mají 0 dB režim, což není pro většinu ventilátorů úplně typické. V nečinnosti systému lze tedy využít pouze pasivního režimu s nulovou hlučnost. A v dnešní době samozřejmě nemůže chybět ani RGB podsvícení.
Na trhu je ale samozřejmě více vhodných ventlátorů než jen EK-Vardar. Jako nejlepší 120 mm ventilátor na trhu se dá označit Noctua NF-A12x25, což je perfektní ventilátor, ale bohužel zatím dostupný jen v typicky béžové/hnědé barvě. Další vhodnou volbou je také Noctua, ale odlišný typ s lehce vyšším statickým tlakem. Jedná se o NF-F12, což je také kvalitní volba pro použití s radiátory, ale je o něco hlučnější než NF-A12x25. Tento ventlátor existuje i v černé Chromax verzi. Další dobrou volbou také je Corsair ML120, případně varianta ML120 PRO RGB, pokud toužíte po RGB nasvícení.
Veľmi pekný článok. Zrozumiteľne napísané základné info pre začínajúcich „hastrmanov“.
Díky za zpětnou vazbu. Sám si pamatuju, když jsem s vodníky začínal, jak jsem tápal a řešil co a kde a jak a proč. Tak jsem se rozhodl sepsat nějaký stručný návod pro začínající stavitele okruhů. Jak to tak bývá, tak idea jednoho článku se zvrhla ve tři a nakonec z toho budou nejméně čtyři články (pátý bude spíš asi jen takový appendix, dle toho, jak dlouhý nakonec bude čtvrtý článek, který jsem plánoval jako závěrečný).
Super teším sa na pokračovanie.
Brzy zde vyjde třetí díl, kde rozeberu osazení bloku na grafickou kartu a už pomalu sepisuju čtvrtý díl ohledně kompletace okruhu a jeho plnění a odvzdušnení…