Podle studie je celoroční elektrická spotřeba Bitcoinu nyní skoro tak velká jako Švédska nebo Ukrajiny
Ceny kryptoměn během loňska a letoška strmě stouply. Pro nás to znamená, že se vrátilo vykupování grafických karet těžaři, vysoké ceny a nedostupnost. Ale tato mánie má i další globální dopad: tzv. těžba kryptoměn spotřebuje velké množství elektřiny. Jen nejznámější Bitcoin (který už se těží speciální high-tech čipy, ne GPU) tvoří přes 0,5 % světové spotřeby. Kdyby byl státem, byl by 30. „nejžravější“ zemí planety.
Výzkumníci z univerzity v Cambridge vytvořili model odhadující elektrickou spotřeby sítě Bitcoin (via: BBC), který momentálně indikuje, že celkový spolykaný výkon se může blížit 15 gigawattům (odhad je něco přes 121 terawatthodin ročně, toto je ale samozřejmě s určitou tolerancí, číslo může být nižší i vyšší).
Pro srovnání, JE Temelín má výkon reaktorů 2× 1026 MW, ale se započtením odstávek (výroba jede podle Wikipedie nějakých 87 % roku) by takto silných elektráren bylo pro napájení Bitcoinu třeba víc než osm.
Odhadovaná spotřeba přes 121 TWh by jinak znamenala, že Bitcoin sám o sobě spotřebovává tolik elektřiny, jako některé vyspělé Evropské státy. Je to vyšší spotřeba než má ročně Argentina a ne o moc méně, než Norsko, Švédsko nebo poměrně velká Ukrajina. Bitcoin už předběhl například Nizozemí.
Kdyby byl stát, byl by 30. největším spotřebitelem. Mimochodem, v létě 2017 byl ještě Bitcoin mezi státy jen 81. (mezi Slovinskem a Turkmenistánem). Proti létům 2017–2018 je teď zdá se spotřeba tří až čtyřnásobná.
Když se podíváte na graf BBC, je vidět, že spotřeba největších průmyslových zemí jako je Čína a USA (tam mají v přepočtu na obyvatele zdá se také hodně velký potenciál k úsporám, chce se říct) je mnohem vyšší. Takže to není tak, že by Bitcoin žral třeba pět nebo deset procent veškeré elektřiny. Přesto je to ale hodně. Problém této technologie je v tom, že Bitcoin (a asi i další podobné kryptoměny) podle autorů této analýzy je vysoce neefektivní ze své podstaty.
Bitcoin pro svůj provoz potřebuje, aby masa distribuovaných klientů trvale prováděla náročné kryptografické výpočty, které ale samy o sobě neodvádějí žádnou užitečnou práci, kde jen o balast, který zajišťuje, aby zapojení do sítě stálo nějaké úsilí. Počet těžících počítačů (používajících specializované akcelerátory) bude v případě, že Bitcoin bude dál existovat a etabluje se jako mainstreamové platidlo, pořád růst a ač bude stoupat jejich energetická efektivita, to jen zvýší počet výpočtů, které budou provádět – není tedy reálné, aby spotřeba tohoto distribuovaného aparátu klesla, bude jen stoupat.
A především: nejde zdaleka jen o Bitcoin. Kryptoměn, které by ho chtěli nahradit nebo doplnit je řada, a každá, kde existuje nějaké těžení, přidává další takto propálenou energii. Zejména by asi mohlo být problematické Ethereum, které se těží na grafických kartách a kogenerování tepla a těchto tokenů z elektřiny je proto dostupné širokým vrstvám lidí. Během poslední kryptohorečky se odhadovalo, že by Ethereum mohlo „žrát“ čtvrtinu toho, co Bitcoin (takže další dva Temelíny) a je možné, že dnes to bude více.
Tato spotřeba, která je čistě navíc k tomu, co svět využívá na jiné účely, by asi nebyla úplně problém, kdybychom používali převážně trvale udržitelné zdroje jako vítr a solární energii. Ale dnes a v dohledné budoucnosti bude velká část této spotřeby pokrývána fosilními palivy, která zhoršují čím dál víc akutní klimatickou krizi (nebo také jadernou energií, kde ale zase musí výstavba zdrojů být dotovaná z našich daní…).
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz