Site icon HWCooling.net

Ze života: jak jsem s Noctuou tišil frankensteiní PC: část II

Já se vrátím, a se mnou přijde ochlazení VRM

Před několika týdny jsme tu měli článek či blog o pinožení se s kancelářským PC s levnou deskou, upgradovaným na Core i7-2600K a snahou ho ztišit s Noctuou NH-L12S. Narazili jsme ale na problém, že nekvalitní VRM na desce se přes použití top-flow chladiče stále přehřívalo. Nyní se proto vracíme s druhou částí o tom, co jsme vyzkoušeli ve snaze napájecí kaskádu spolu s CPU uchladit.

V první části jsme došli zatím k tomu výsledku, že 95W (a nepřetaktované) Core i7-2600K uchladí Noctua NH-L12S levou zadní na kloudnou teplotu a má při tom dle očekávání do ní vkládaných o hodně nižší hlasitost než boxovaný chladič. Ovšem zatímco velký pasiv s heatpipe stíhá odevzdávat teplo při relativně mírném průvanu a tím i nijak silném aeorodynamickém hluku svištícího vzduchu, stejné zmírnění proudu odhalilo problém VRM s přehříváním. Box chladič zvládal VRM desky chladit tak, že CPU při 15minutovém běhu Prime95 ani jednou nepřešlo do throttlingu (podtaktování na 1,6 GHz) kvůli přehřátí napájecí kaskády, s Noctuou se throttling ale dostavil do nějakých 3–5 minut:

Při testování Prime95 jsem bohužel zjistil, že jak je top-flow Noctua o hodně tišší a lepší, tak se problematická napájecí kaskáda takhle snadno uspokojit nenechá. Na VRM evidentně nefouká vzduch tak vydatně, jako se to dařilo radiálnímu box chladiči (znovu musím vyzdvihnout, jak dobře tento design vypomáhá levným deskám se špatnými VRM). Jen po několika minutách (3–5) se v Prime95 Small FFT objevil throttling – zuby v grafu vytížení Task Manageru, které ukazují, že se CPU podtaktovalo na 1,6 GHz. Bohužel mi HWiNFO64 neukazuje teplotu VRM, takže jejich přehřátí poznám právě jen podle tohoto podtaktování (které se s boxem nedělo). Po jedné minutě jsem měl naměřeno 61°C na procesoru a otáčky 1683 RPM na chladiči. Ovšem hlučnost jen 32 dB proti 49 dB před výměnou! Agresivita otáček ventilátoru by se tedy asi mohla klidně zvýšit, aby byl procesor o něco chladnější.

CPU se tedy uchladí levou zadní, ovšem poté se objeví throttling, viditelný v Task Manageru jako jakési cimbuří v grafu frekvence, jak se CPU periodicky přepíná na takt 1,6 GHz, aby se VRM trochu ochladily. Když jejich teplota klesne, rozjede se CPU opět na chvilku naplno, pak ale opět spadne, když VRM zase kvůli přehřátí poručí desce throttlovat. Toto samozřejmě ochlazuje i CPU, proto (zatím!) nevidíte v grafu výsledky po 15 minutách. S throttlingem na CPU by nebyly relevantní. Ale v předchozích číslech odečtených po jedné minutě ještě tento efekt není, tam jede CPU naplno.

PC, s kterým pracujeme (před začátkem operace)

V čem je problém? Vlastně asi v tichosti chladiče NH-L12S a v tom, že je heatpipový široký pasiv o dost víc účinný než než obyčejný radiální kus hliníku z boxu. Tento top-flow chladič totiž zvládá chladit CPU při mnohem méně agresivním průtoku vzduchu. To, že má boxový chladič v zátěži o dost vyšší hlučnost, je znak vyšší rychlostí vzduchu, který jím prochází, a ta zároveň lépe chladila onu napájecí kaskádu. Současně máme možná ten problém, že mezi pasivem a napájecí kaskádou je teď větší volná mezera, takže než průvan po profouknutí chladiče dopadne na napájecí kaskádu, více se zpomalí a rozptýlí. Ochlazovací efekt má proto menší. Teoreticky je taky možné, že 15mm silný nízkoproflový ventilátor NF-A12x15 PWM na chladiči NH-L12S má nižší statický tlak než hlučný ventilátor na boxovém chladiči, toto těžko říct.

(Konec citace z minulého dílu.)

Jak na chlazení VRM, když jen top flow chladič není dost?

Minule jsme taky předběžně vytipovali nějaké nápady, jak s omezenými možnostmi tento problém vyřešit, o čemž je tento článek. „Metodika“ měření je stejná jako minule, tedy 15minutová zátěž v Prime95 Small FFT, kdy se díváme na teplotu a hlučnost. A také na to to, zda nastává throttling, což hlásí, že se objevil náš problém s přehříváním napájecí kaskády. Hlučnost je orientačně měřená opět stejným mobilem (Lumia 520, aplikace Audio Meter), pohlídal jsem si, aby to bylo ze stejné vzdálenosti a pozice.

Situace chladiče Noctua NH-L12S ve skříni po předchozím článku

Je tu jeden problém, na který myslete při porovnávání výsledků teplot/hlučnosti. Měřilo se v jiný den a bez kontroly teploty okolí, která jen zhruba byla někde okolo 21–22 stupňů. Z tohoto důvodu bohužel nemáme jistotu, že neovlivnila výsledky. Ovšem v tomto díle nám už nepůjde tolik o přesné výsledky (pokud se tedy neodchýlí nějak podezřele moc), ale o to, nějak přichladit VRM dost na to, aby přestaly throttlovat.

Přímo naproti chladiči je v bočnici ventilátor NH-A9 PWM, který vysává ze skříně ven vzduchu a fouká ho pryč perforací

Ještě před hlavními experimenty jsem ve snaze pomoci chlazení VRM nejdřív zaslepil nepoužitý otvor v zadní stěně skříně. Do toho nemůžeme bohužel nainstalovat ventilátor kvůli nečekané kolizi s chladičem CPU – úzká lowendová deska má socket příliš blízko ke kraji. Záměrem jeho zakrytí bylo, aby ventilátor v bočnici musel odvádět ven teplý vzduch a nemohl místo toho nasávat studený zvenku a obratem tlačit ven ten. To jsem vlastně měl vyzkoušené už před závěrem předchozího článku, nicméně tato lehká změna proudění nebyla dost a od throttlingu nepomohla. Na další testy už toto zaslepení zase bylo odstraněno.

Před několika týdny jsme tu měli článek či blog o pinožení se s kancelářským PC s levnou deskou, upgradovaným na Core i7-2600K a snahou ho ztišit s Noctuou NH-L12S. Narazili jsme ale na problém, že nekvalitní VRM na desce se přes použití top-flow chladiče stále přehřívalo. Nyní se proto vracíme s druhou částí o tom, co jsme vyzkoušeli ve snaze napájecí kaskádu spolu s CPU uchladit.

Pokus 1: ventilátor chladiče CPU pod pasivem, přímé foukání na VRM

Jako první regulérní pokus o vyřešení přehřátého VRM jsem zkusil toto: Sejmout ventilátor z pozice na vrchu pasivu, kde jsem ho měl od počátku testování (foukal směrem skrz, tedy nepřímo na kaskádu) a přehodit ho dolů, aby proud vzduchu směřoval rovnou na VRM a nebyl zpomalen a rozptýlen při průchodu pasivem. Ventilátor tedy samotné CPU chladí nepřímo jen tím, že skrz pasiv nasává vzduch a pro CPU je to tedy asi neoptimální (ale s tím problém nemáme a pokud se trošku zvýší otáčky, bude to asi pro VRM stejnak lepší). Noctua má ve výchozím sestavení sice ventilátor také pod pasivem, ale otočený tak, aby foukal nahoru skrz pasiv. Ale nám jde o ty VRM, takže to obrátíme.

Před modifikací: pod chladičem je poměrně dost místa pro přidání dalšího chlazení VRM
Jen je třeba se vyhnout bloku základy a vyčnívajícím prvkům upevňovacího systému

Na fotce můžete vidět, že zde máme s tímto záměrem zase menší problém. Onen načančanější modul DDR3 s chladičem, který používáme (v podstatě náhodou, při shánění 8GB modulu po bazarech se holt naskytl tento), blokuje na kraji prostor pro ventilátor. Chladič je navržený tak, aby se pod něj vešly standardní nízké moduly, ale ne takovéto přerostlé.

Pro náš test to zatím dočasně vyřešíme prostě tak, že osadíme ventilátor trošku bokem pomocí drátků (pardon…). Proti stahovačkám mají totiž tu výhodu, že se poté zase dobře sundávají. Pokud se ukáže, že toto řešení bude definitivní, tak asi chladič sundáme, z modulu odstraníme jeho pasiv a pak nasadíme na chladič ventilátor standardním uchycením, aby to bylo udělané pořádně. Ale to až pokud to bude třeba, teprve uvidíme, zda tato varianta ofukování vůbec má smysl.

Pokus číslo jedna: chladič po provizorním připevnění ventilátoru pod pasiv, mimo obvyklou pozici a proto vázacími drátky místo standardních držáků. Ventilátor fouká směrem dolů. Poznámka: tato pozice ventilátoru není pro chlazení CPU optimální  a chladič poněkud oslabí

Pořád to nestačí

Říkal jsem si, že tahle úprava už by na chlazení kaskády mohla stačit, ale kupodivu ne. Zlepšení se projevilo, takže se potvrdila úvaha, že průchod proudu vzduchu pasivem a větší vzdálenost ventilátoru ubírají ze schopnosti „větru“ ochladit dopadem napájecí kaskádu. Proudění je tím asi zpomalené a ztrácí přímý směr. Ovšem zatímco nějaké lehké zlepšení nastalo, zdaleka nebylo dostatečné, nástup přehřátí VRM se jen o trošku prodloužil, takže problém není vyřešen. Throttling jsem poprvé zpozoroval po čtyřech a něco minutách Prime95, kdežto předtím to myslím bylo blíže třem minutám). A nešlo ale o tak rychle se opakující „zuby“ ve správci úloh, ochlazovací snížení frekvence se ukázalo vždy jen na krátkou chvíli a tento jev nastával jen jednou za minutu (test jsem ukončil předčasně asi po osmi či devíti, až do té doby tento interval throttlingu nenarůstal).

To, co nechcete vidět. Tyto pády frekvence na 1,6 GHz a signalizace polovičního vytížení ukazují throttling kvůli přehřátému VRM

Hlučnost v idle s touto úpravou jinak zřejmě (subjektivně) neutrpěla, s čímž souhlasil i telefon, který naměřil stejných 25 dB. Ovšem asi si nelze namlouvat, že je schopen nějakou malou změnu v hlučnosti odhalit (zvlášť když zaokrouhluje na celé jednotky dB). Teplota v idle byla ale 42 stupňů místo 39, což může být projev oné neoptimální pozice ventilátoru. Než se dostavil throttling, naměřil jsem ještě teplotu a hlučnost v zátěži po jedné minutě pro srovnání, hlučnost byla stejná jako s ventilátorem nahoře (32 dB), teplota nižší na 58 stupních (minule s ventilátorem nad jsme měli po minutě 61).

Je možné, že pokud by chladič měl místo 15mm nízkého ventilátoru nějaký klasický 25 mm tlustý, byl by tah a také statický tlak generovaný lopatkami (které by také už byly o 1 cm blíž) už dostatečný a throttling by se nedostavoval. Nízkoprofilový ventilátor nějaký ten výkon obětovává, což ale pro chladič Noctua NH-L12S dává smysl, protože to výrazně redukuje jeho výšku (když je ventilátor nahoře) a umožňuje ventilátor vsadit mezi paměťové moduly a pasiv (když je dole). Nahrazení originálu 120mm ventilátorem s tlustým profilem (který by ale musel být trvale uchycen partizánsky, aby se vyhýbal pamětem) si přinejhorším ponecháme v záloze jako eventuální další pokus.


Před několika týdny jsme tu měli článek či blog o pinožení se s kancelářským PC s levnou deskou, upgradovaným na Core i7-2600K a snahou ho ztišit s Noctuou NH-L12S. Narazili jsme ale na problém, že nekvalitní VRM na desce se přes použití top-flow chladiče stále přehřívalo. Nyní se proto vracíme s druhou částí o tom, co jsme vyzkoušeli ve snaze napájecí kaskádu spolu s CPU uchladit.

Pokus 2: ventilátor chladiče CPU nad pasivem, foukání směrem ven od desky + vsunutý NF-A9 PWM foukající přímo na VRM

Druhým (a třetím, jak ještě uvidíte) pokusem tedy bylo posazení druhého ventilátoru NF-A9 PWM pod pasiv (první už máme v bočnici ve funkci výfuku/výdechu, kde supluje nepoužitelnou pozici na zadku skříně). Je třeba ho posadit nad VRM a základnu chladiče, což bylo nutné zimprovizovat opět drátky. Kvůli skříňové 92mm pozici jsem měl náhodou dva kusy zrovna od tohoto typu a jak se ukazuje, 92 × 92 mm přesně zapadá do prostoru pod pasiv a mezi různé prvky upevňovacího mechanismu/základny a komponenty na desce.

92mm ventilátor krásně zapadá na místo, jenže půdorysně blokuje montážní otvor a napájecí konektor procesoru
Při pootočení lze ale najít pozici, kdy pořád pasuje do prostoru, ale ke konektoru a šroubku je přístup (i když dost špatný, jak jsem zjistil při montáži do skříně)

Ovšem musel jsem ho položit trochu našikmo, jinak by totiž zablokoval přístup k jednomu šroubku desky a k čtyřpinovému napájecímu konektoru pro CPU. Ve výsledku je bohužel mezi horní stranou ventilátoru a pasivem jen pár milimetrů místa, takže je hodně málo prostoru pro přísun vzduchu, což je také riziko z hlediska hlasitosti, protože když je nějaká překážka blízko před ventilátorem, může to produkovat hluk navíc.

NF-A9 PWM má ve výchozím nastavení o dost vyšší otáčky než NF-A12x15 na chladiči (je o dost hlasitější), takže jsem ho vybavil jedním ze zpomalovacích LNA adaptérů, které jsem z balení toho všeho měl. Při chodu počítače bude regulovaný podle teploty CPU, jelikož regulaci podle teploty kaskády k dispozici nemáme (dokonce ani údaj o této teplotě). Je tedy možné ho regulovat současně s ventilátorem na chladiči, takže jsem oboje zapojil na dodávaný Y rozbočovač čtyřpinového konektoru (takže jsem zase ocenil ono přehnané příslušenství navíc). LNA adaptér je zapojen tak, aby ovlivňoval jenom 92mm ventilátor na VRM. Zde vás samozřejmě asi napadla hrozba, že ventilátor, který by jinak VRM uchladil, třeba s LNA už nebude dost rychlý. Jeho případné odzpomalení když tak vyzkoušíme, až ostatní selže.

Vypadá to strašně, ale drží to celkem dobře. Ve skříni bude 92mm ventilátor viset svisle, což ho víc stabilizuje

Tento ventilátor pro chlazení VRM fouká dolů pod sebe na desku. Hlavní 120mm ventilátor pro samotný chladič jsem tedy nasadil logicky nahoru nad pasiv. Ale pozor, také jsem ho otočil, aby foukal nahoru a směrem k bočnici, kde je 92mm ventilátor vytahující vzduch ven, tedy stejným směrem. Proč? Idea je, aby tyto ventilátory společně odsávaly skrz pasiv teplý vzduch, který si první 92mm ventilátor točí nad napájecí kaskádou. A tím zajišťovaly, že tam teplo nebude zůstávat, ale vzduch se zde bude obměňovat a nahrazovat chladnějším vzduchem nasávaným z ostatních prostorů skříně. Čerstvý vzduch má možnost se do tohoto prostoru dostat ze shora a ze strany, kde se blízkou perforací skříně pro ventilátor přisává i rovnou z venku.

Poznámka: tato pozice ventilátoru není pro chlazení CPU optimální a chladič poněkud oslabí

Tolik alespoň teoretické zdůvodnění. V praxi to ale zas tak dobře asi nefungovalo, protože když jsem si během běhu Prime95 sáhl do vzduchu, který foukal 120mm ventilátor na pasivu směrem ven, byl docela teplý. Toto už je špatné znamení, a skutečně: ani tento prostřední syn nám princeznu nezachránil.

Se svojí 25mm tloušťkou se ventilátor vejde těsně, mezi ním a pasivem nezbývá mnoho prostoru pro přívod vzduchu, jenž spodní ventilátor vycucává směrem dolů, a pasiv zase odsává směrem nahoru

Další z kola ven

Zlepšení bylo tentokrát hned znatelně větší, už to dokonce vypadalo nadějně, že throttling nenastane a my tedy budeme mít vyřešeno, i když ne nutně úplně ideálně (bohužel nevíme, jak špatné teploty VRM jsou, můžeme jen pozorovat, zda to už vede k throttlingu, nebo ne). Nakonec k trottlingu ovšem došlo. Zub ve Správci úloh signalizující neklamně podtaktování nastal ale až po dlouhých 12 minutách. Teplota kaskády se tedy zdá se zvyšovala hodně pozvolna, na rozdíl od dřívějších 3–5 minut.

92mm ventilátor přímo nad PCB tedy očividně byl schopen MOSFETy ofouknout lépe a silněji. Ostatně to také celé bylo hlučnější. V klidu s ostatními ventilátory na velmi nízkých otáčkách (CPU 803 RPM, bočnice 848 RPM, otáčky ventilátoru nad VRM nevíme kvůli Y-rozdvojce) se pořád naměřilo 26 dB (36°C na CPU), ale po rozjetí zátěže byl rozdíl hned patrný i ušima, zvuk byl vyšší a méně přirozený. Po jedné minutě jsem tentokrát už naměřil o 3 dB víc (35 dB), tedy teoreticky zhruba dvojnásobný hluk, ovšem pořád několikanásobně méně než s boxem (ten dával 49 dB). Teplota 58°C. Po pěti minutách stoupla teplota na 61°C a hlučnost na 38 dB, patrně hlavně zásluhou NF-A9 chladícího kaskádu (RPM ventilátoru na CPU bylo 1664 proti 1558 po jedné minutě).

Protože throttling se objevil jen asi dvakrát po kratší dobu za celých 15 minut, už asi můžeme vzít i výsledky po absolvování testovací lhůty, i když nejsou zvlášť relevantní, protože toto řešení pořád není akceptovatelné. Hlučnost dostoupala až na 41 dB (1783 RPM, prakticky u maxima ventilátoru 1850 RPM), teplota CPU byla nakonec 63°C. Rozdíl proti boxu je tedy už o dost nižší než byl jen po jedné minutě (po které se teplota na Noctue ještě neustálí, kdežto box se už víc přiblíží maximální teplotě, otáčkám a hlučnosti). 41 dB versus 49 dB je pořád velký rozdíl, i když bych radši viděl větší.


Před několika týdny jsme tu měli článek či blog o pinožení se s kancelářským PC s levnou deskou, upgradovaným na Core i7-2600K a snahou ho ztišit s Noctuou NH-L12S. Narazili jsme ale na problém, že nekvalitní VRM na desce se přes použití top-flow chladiče stále přehřívalo. Nyní se proto vracíme s druhou částí o tom, co jsme vyzkoušeli ve snaze napájecí kaskádu spolu s CPU uchladit.

Pokus 3: ventilátor chladiče CPU nad pasivem, foukání směrem skrz na desku + vsunutý NF-A9 PWM foukající přímo na VRM

Po předchozím neúspěchu tedy přišel čas na modifikaci postupu. Jak už jsem říkal, zkusmo na ruku to působilo dojmem, že ventilátor na chladiči CPU vyfukuje zpod pasivu překvapivě horký vzduch, jako by tak docela nefungovalo to odsávání a přísun čerstvého vzduchu pod pasiv (aby ho onen NF-A9 mohl fučet do VRM). Jako řešení se nabízelo otočit ventilátory tak, aby všechny foukaly ve stejném směru. To znamená, že z NF-A9 v bočnici se stal nasávací ventilátor, který zvenku žene čerstvý vzduch rovnou na chladič CPU. Tam je opět NF-A12x15 nad pasivem, ale tentokrát je zase otočený zpátky a fouká skrz pasiv směrem na desku. Pod tím už je druhý NF-A9 beze změny a fouká vzduch přímo na VRM.

Všechny tři tedy pracují na jednom proudu vzduchu, který jde zvenku a po dopadu na PCB a VRM by měl unikat někde po stranách dál do skříně. Tento proud samotný by měl zajišťovat, že mezi pasivem chladiče a PCB nebude tentokrát zůstávat teplý vzduch, což se asi minule projevilo oním pomalým přehříváním, které v předchozím pokusu vyústilo v throttling po 12 minutách. Zde by to mělo dopadnout lépe. Nevýhoda je, že na VRM jde vzduch již ohřátý průchodem skrz chladič CPU. Ale jinak pochází z venku, takže to asi může být lepší než předtím, protože v předchozí konfiguraci pocházel vzduch foukaný vnitřním NF-A9 z bůhví kterých útrob skříně.

Otočený ventilátor v bočnici, z nějž se stal nasávací větrák

Konečně úspěch!

V nečinnosti měla tato konfigurace vyšší hlučnost než úplně první výsledky se samotným NH-L12S: vyšlo mi 26 dB, na druhou stranu však lepší teplota CPU: jen 35°C (otáčky NF-A9 v bočnici byly 865, NF-A12x25 na CPU pak 812 RPM). Pokud to nebyly jen ústřely kvůli měření mobilem a nižší teplotě okolí v onen den – toto měření bylo dopoledne.

Po jedné minutě plného výkonu v Prime95 teplota i7-2600K už vyšplhala na 55°C, otáčky chladiče CPU se zvedly na 1335 RPM, ale hlučnost jsem ještě naměřil jenom 30 dB. Také po pěti minutách byla ještě jenom 31 dB, to už byly otáčky chladiče 1570 RPM a teplota CPU 59°C. Po celých patnácti minutách, kdy už se systém asi tepelně stabilizoval, točil ventilátor chladiče na 1679 RPM, tedy ještě kus od svého maxima, a teplota CPU byla 61°C. Hlučnost opět až nečekaně nízká: jen 33 dB (opět, doufám, že to nebylo rozbitým měřením). Že by sladění proudění dělalo tak velké zlepšení?

Ovšem to nejdůležitější: tento pokus byl první bez diskvalifikace. Během celého 15minutového běhu Prime95 (ani nějakých možná pár minut poté, než jsem ho vypnul), throttling nenastal. To znamená, že se podařilo udržet teploty VRM v rozsahu, který deska akceptuje. Byť bohužel nevíme, jaké byly přesně a zda je opravdu na místě nějaké velké jásání. Ovšem problém, který minule překazil plán v tomto počítači Noctuou NH-L12S řešit problém s hlukem chlazení, se nám tímto povedlo konečně a opožděně vyřešit (sláva!). Na PC se nebude provádět enkódování, distribuované výpočty nebo jiné věci, kdy by byla 100% zátěž kontinuáln, takže nám stačí tato míra jistoty.

Zůstal problém s absencí výfuku

Nevýhoda je na druhou stranu s tímto řešením ta, že už ve skříni zbývá jen jeden vyfukovací ventilátor, a to ve zdroji (což není nic moc), takže na dlouhodobé zátěže typu enkódování by to tedy moc nebylo. Ve skříni není žádná další pozice kromě té zablokované v zadní stěně. NF-A9 na vstupu by asi mohl mít větší tah než 80mm ventilátor ve starém zdroji, takže by mohl dělat přetlak a teplo by tedy mohlo utíkat i jinými otvory skříně. Toto je námět na další přemýšlení, pokud tento přístup uspěje v primárním problému, tedy chlazení VRM.

Vítězná konfigurace má bohužel rovnou tři ventilátory, foukající stejným směrem (třetí je schovaný pod pasivem), ale vypadá to, že to tak musí být. Poučení pro vás: necpěte výkonné modely CPU do lowendové desky bez chlazení na VRM nevalné kvality

Asi by to opravdu chtělo někam přidat další výfuk – možná na zadní pozici zvenku skříně, což by ale bylo dost divoké řešení. Případně je možné, že by se mezi chladič a plech skříně podařilo na tuto pozici dostat NF-A9x14, který by měl mít profil jen 14 mm. Bylo by to asi hodně na těsno, takže si nejsem jistý, zda to půjde (a lopatky velmi blízko konečků žeber nejsou moc pěkná představa) a každopádně jsem tento ventilátor (nebo jiný nízkoprofilový 92mm větrák) neměl po ruce, proto jsem tuto možnost nevykoušel. Taky by s tím už bylo v počítači pět ventilátorů, ač máme dost jednoduchý hardware bez přídavné grafiky, což už je na můj vkus trošku moc.


Před několika týdny jsme tu měli článek či blog o pinožení se s kancelářským PC s levnou deskou, upgradovaným na Core i7-2600K a snahou ho ztišit s Noctuou NH-L12S. Narazili jsme ale na problém, že nekvalitní VRM na desce se přes použití top-flow chladiče stále přehřívalo. Nyní se proto vracíme s druhou částí o tom, co jsme vyzkoušeli ve snaze napájecí kaskádu spolu s CPU uchladit.

Extra pokus: co silnější 120mm ventilátor?

Nahromadění tří ventilátorů skoro v jednom místě od pohledu nevypadá moc optimálně a moc se mi nelíbilo. Proto jsem ještě chtěl vyzkoušet modifikaci pokusu číslo jedna. V tom byl asi problém, že 120mm ventilátor neměl dost velký tah, aby přímým ofukováním ze své pozice pod pasivem na teplo VRM stačil. Možná mu přitom ale vadil onen vyfukovací ventilátor v bočnici, který jsme však v pokusu číslo tři změnili na nasávač. Vnucuje se proto myšlenka, zda by nyní nebylo možné nahradit onen 120mm větrák na pasivu a 92mm pod ním jen jedním 25mm silným 120mm ventilátorem. Ten by musel mít větší tah, aby VRM ufoukal.

Bohužel jsem ale neměl výkonnější Noctuu, aby byly zachovány hnědé barvy. Pokud necháme stranou no name haraburdí pocházející z deset let starých vyhazovaných sestav, tak 120mm ventilátor s vyššími otáčkami (a tím tahem a statickým tlakem) jsem doma sehnal jenom jeden: Fractal Design Prisma AL-12 PWM. Ten má právě díky vyšším otáčkám (až 2000 RPM) a navíc asi i díky 25mm profilu o dost vyšší průtok, až 145,62 m³/h (NF-A12x15 poskytuje 94,2 m³/h). Ale bohužel taky výrazně vyšší hlučnost 32,7 proti 23,9 dB u Noctuy. Chtěl jsem ho nasadit pod pasiv (opět provizorně drátky) a vyzkoušet, zda by tato konfigurace fungovala a celkové množství ventilátorů se mohlo snížit o jeden. Z chladiče NH-L12S by tím zůstal využitý jenom pasiv, ale ostatně jeho 120mm ventilátor se může zase uplatnit jinde.

Taky smolík

Bohužel z tohoto jsem musel ustoupit. Ventilátor silný 25 mm (kontroloval jsem ve specifikacích) se mi totiž pod pasiv nepodařilo dostat. Těsně vadila jedna z hlav šroubů upevňovacího mechanismu chladiče. Mám podezření, že správně by to to možná jít mělo a pasiv je přesně navržený tak, aby se pod něj 25mm ventilátor dal nacpat. Ovšem já jsem ho kvůli paměťovému modulu opět nemohl osadit přesně na vybranou pozici a musel by být posunutý. To ho o trošku nadzvedne a vynutí si to nasadit ho trošku ze šikma. A to snad dělá těch pár milimetrů navíc, které nemáme. Nicméně toto nevím jistě – musel bych chladič vymontovat. S paměťovým modulem a touto pozicí pasivu by se ale na správnou pozici stejně nevešel.

Tudíž zde trápení končí a chlazení nakonec bylo vyřešeno předchozí konfigurací s oněmi třemi ventilátory v sérii.

Výsledky testů




Závěr k Noctua NH-L12S

Tímto jsme tedy pokořili starou lowendovou hřející desku a můžeme na jejím Core i7-2600K konečně provozovat onen chladič Noctua NH-L12S. Jak jsme řekli na začátku, toto nebyl test nebo recenze, ale blogpost, nicméně potud, pokud můžu nějaké hodnocení vynášet, hodnotím pozitivně. Žádnou konkrétní výtku k NH-L12S po této zkušenosti nemám. Rozdíly v hlučnosti o 10–15 dB (i když přihlédneme k ošidnosti měření telefonní aplikací) proti boxovému chladiči jsou skutečně krásné. Jen škoda, že mi hlučnost v klidu trochu pokazilo to přídavné chlazení VRM.

Noctua NH-L12S

Snad jen, že cena začínající na 45 € nebo 1300 Kč není zrovna malá. Ovšem třeba chladiče vybavené RGB a podobnými „Gaming“ prvky jsou také překvapivě drahé, takže v tomto inflačním kontextu ty ceny možná tak zlé nejsou. Poslední dobou si také všímám určitou nevoli k barevnému provedení ventilátorů Noctua (ale i jiných firem), hodně uživatelů s oknem do skříně už tvrdě vyžaduje všechen hardware černý, čemuž se Noctua už také přizpůsobuje, ale zrovna ne u tohoto modelu. Mě osobně ale přijdou takovéto barvy v kombinaci s kovem pasivu a vzhledem obyčejné desky ještě z předgamingové doby, kdy sloty bývaly třeba bílé a modré, docela příjemný. Holt asi nejsem součástí hlavního proudu, pokud se počítačového designu týče.

Top flow design má výhodu flexibilnosti

Pokud chcete nějaké celkové ideové vyznění nebo dokonce poučení na závěr, tak kromě toho, že věci dopadají jinak, než jste si je plánovali, by tu ještě jedno bylo. Docela se mi zalíbil top-flow design NH-L12S. Respektive asi obecně top-flow design chladičů, kde je pod pasivem volný prostor pro experimenty a přesouvání ventilátorů. Zatímco věže jsou asi obvykle výkonnější co do čistého chladícího výkonu, pasiv v tomto stylu se ukázal být hodně flexibilní pro speciální potřeby.

Noctua NH-L12S

Dvojí možný směr proudění se dá využít právě pro různé řešení chlazení ostatních věcí, než je procesor. V našem případě bylo možné ventilátor umístit do spodní polohy a přímo jím funět na VRM. Nebo jsme ho teoreticky mohli využít pro přímý odtah vzduchu na bočnici a ven (toto jde s věžemi udělat jejich „napojením“ na zadní pozici pro ventilátory, pravda). Ale díky tomu, že heatpipe nejsou vertikálně nad paticí, také top-flow chladič dává možnost přímo nad VRM umístit ventilátor s velkým průměrem, zatímco s klasickou věží byste sem obtížně presovali třeba 50mm nebo 40mm fukárky. A pokud by měla VRM dvě sekce, což většinou má, musely by v některých případech být i dva (i když ne vždy vedlejší sekce má velkou zátěž). Nám se povedlo dolů dostat 92mm ventilátor, i když upevňovací mechanismus to úplně snadným neudělal.

Kromě toho je příjemný bonus, že už nemusíte tolik řešit výšku skříně. Dokážu si představit, že v budoucnu můžu koupit nějakou jinou skříň, která má zdroj v prostoru nad procesorem nebo za deskou. Nebo která má na chladič málo místa, protože má za deskou pozici pro GPU. Protože kompaktní skříně pro mini-ITX desky mě dost přitahují, tak se asi také preventivně začnu víc zaměřovat na tyto typy chladičů. I když chladící efektivita věží má samozřejmě taky něco do sebe.