Závěr
Před několika týdny jsme tu měli článek či blog o pinožení se s kancelářským PC s levnou deskou, upgradovaným na Core i7-2600K a snahou ho ztišit s Noctuou NH-L12S. Narazili jsme ale na problém, že nekvalitní VRM na desce se přes použití top-flow chladiče stále přehřívalo. Nyní se proto vracíme s druhou částí o tom, co jsme vyzkoušeli ve snaze napájecí kaskádu spolu s CPU uchladit.
Extra pokus: co silnější 120mm ventilátor?
Nahromadění tří ventilátorů skoro v jednom místě od pohledu nevypadá moc optimálně a moc se mi nelíbilo. Proto jsem ještě chtěl vyzkoušet modifikaci pokusu číslo jedna. V tom byl asi problém, že 120mm ventilátor neměl dost velký tah, aby přímým ofukováním ze své pozice pod pasivem na teplo VRM stačil. Možná mu přitom ale vadil onen vyfukovací ventilátor v bočnici, který jsme však v pokusu číslo tři změnili na nasávač. Vnucuje se proto myšlenka, zda by nyní nebylo možné nahradit onen 120mm větrák na pasivu a 92mm pod ním jen jedním 25mm silným 120mm ventilátorem. Ten by musel mít větší tah, aby VRM ufoukal.
Bohužel jsem ale neměl výkonnější Noctuu, aby byly zachovány hnědé barvy. Pokud necháme stranou no name haraburdí pocházející z deset let starých vyhazovaných sestav, tak 120mm ventilátor s vyššími otáčkami (a tím tahem a statickým tlakem) jsem doma sehnal jenom jeden: Fractal Design Prisma AL-12 PWM. Ten má právě díky vyšším otáčkám (až 2000 RPM) a navíc asi i díky 25mm profilu o dost vyšší průtok, až 145,62 m³/h (NF-A12x15 poskytuje 94,2 m³/h). Ale bohužel taky výrazně vyšší hlučnost 32,7 proti 23,9 dB u Noctuy. Chtěl jsem ho nasadit pod pasiv (opět provizorně drátky) a vyzkoušet, zda by tato konfigurace fungovala a celkové množství ventilátorů se mohlo snížit o jeden. Z chladiče NH-L12S by tím zůstal využitý jenom pasiv, ale ostatně jeho 120mm ventilátor se může zase uplatnit jinde.
Taky smolík
Bohužel z tohoto jsem musel ustoupit. Ventilátor silný 25 mm (kontroloval jsem ve specifikacích) se mi totiž pod pasiv nepodařilo dostat. Těsně vadila jedna z hlav šroubů upevňovacího mechanismu chladiče. Mám podezření, že správně by to to možná jít mělo a pasiv je přesně navržený tak, aby se pod něj 25mm ventilátor dal nacpat. Ovšem já jsem ho kvůli paměťovému modulu opět nemohl osadit přesně na vybranou pozici a musel by být posunutý. To ho o trošku nadzvedne a vynutí si to nasadit ho trošku ze šikma. A to snad dělá těch pár milimetrů navíc, které nemáme. Nicméně toto nevím jistě – musel bych chladič vymontovat. S paměťovým modulem a touto pozicí pasivu by se ale na správnou pozici stejně nevešel.
Tudíž zde trápení končí a chlazení nakonec bylo vyřešeno předchozí konfigurací s oněmi třemi ventilátory v sérii.
Výsledky testů
Závěr k Noctua NH-L12S
Tímto jsme tedy pokořili starou lowendovou hřející desku a můžeme na jejím Core i7-2600K konečně provozovat onen chladič Noctua NH-L12S. Jak jsme řekli na začátku, toto nebyl test nebo recenze, ale blogpost, nicméně potud, pokud můžu nějaké hodnocení vynášet, hodnotím pozitivně. Žádnou konkrétní výtku k NH-L12S po této zkušenosti nemám. Rozdíly v hlučnosti o 10–15 dB (i když přihlédneme k ošidnosti měření telefonní aplikací) proti boxovému chladiči jsou skutečně krásné. Jen škoda, že mi hlučnost v klidu trochu pokazilo to přídavné chlazení VRM.
Snad jen, že cena začínající na 45 € nebo 1300 Kč není zrovna malá. Ovšem třeba chladiče vybavené RGB a podobnými „Gaming“ prvky jsou také překvapivě drahé, takže v tomto inflačním kontextu ty ceny možná tak zlé nejsou. Poslední dobou si také všímám určitou nevoli k barevnému provedení ventilátorů Noctua (ale i jiných firem), hodně uživatelů s oknem do skříně už tvrdě vyžaduje všechen hardware černý, čemuž se Noctua už také přizpůsobuje, ale zrovna ne u tohoto modelu. Mě osobně ale přijdou takovéto barvy v kombinaci s kovem pasivu a vzhledem obyčejné desky ještě z předgamingové doby, kdy sloty bývaly třeba bílé a modré, docela příjemný. Holt asi nejsem součástí hlavního proudu, pokud se počítačového designu týče.
Top flow design má výhodu flexibilnosti
Pokud chcete nějaké celkové ideové vyznění nebo dokonce poučení na závěr, tak kromě toho, že věci dopadají jinak, než jste si je plánovali, by tu ještě jedno bylo. Docela se mi zalíbil top-flow design NH-L12S. Respektive asi obecně top-flow design chladičů, kde je pod pasivem volný prostor pro experimenty a přesouvání ventilátorů. Zatímco věže jsou asi obvykle výkonnější co do čistého chladícího výkonu, pasiv v tomto stylu se ukázal být hodně flexibilní pro speciální potřeby.
Dvojí možný směr proudění se dá využít právě pro různé řešení chlazení ostatních věcí, než je procesor. V našem případě bylo možné ventilátor umístit do spodní polohy a přímo jím funět na VRM. Nebo jsme ho teoreticky mohli využít pro přímý odtah vzduchu na bočnici a ven (toto jde s věžemi udělat jejich „napojením“ na zadní pozici pro ventilátory, pravda). Ale díky tomu, že heatpipe nejsou vertikálně nad paticí, také top-flow chladič dává možnost přímo nad VRM umístit ventilátor s velkým průměrem, zatímco s klasickou věží byste sem obtížně presovali třeba 50mm nebo 40mm fukárky. A pokud by měla VRM dvě sekce, což většinou má, musely by v některých případech být i dva (i když ne vždy vedlejší sekce má velkou zátěž). Nám se povedlo dolů dostat 92mm ventilátor, i když upevňovací mechanismus to úplně snadným neudělal.
Kromě toho je příjemný bonus, že už nemusíte tolik řešit výšku skříně. Dokážu si představit, že v budoucnu můžu koupit nějakou jinou skříň, která má zdroj v prostoru nad procesorem nebo za deskou. Nebo která má na chladič málo místa, protože má za deskou pozici pro GPU. Protože kompaktní skříně pro mini-ITX desky mě dost přitahují, tak se asi také preventivně začnu víc zaměřovat na tyto typy chladičů. I když chladící efektivita věží má samozřejmě taky něco do sebe.
- Contents
- Já se vrátím, a se mnou přijde ochlazení VRM
- Pokus 1: Smůla...
- Pokus 2: Skoro!
- Pokus 3: Neuvěřitelné se stalo skutkem
- Závěr
Po Vánocích plánuji překopat chlazení současného pc a řeším spřízněné problémy (rozvrh vnitřního prostoru case, chlazení kaskády), tak víceméně zopakuji z minula. Top-flow chladiče taky preferuji, ale zároveň bych neopustil hvězdicový návrh pasivu box chladiče (dle mého i jinak výborné konstrukce původní Spire), který umožňuje ofuk kaskády, pamětí i M.2 disku. Zatím jsem to řešil osazením boxového pasivu osvědčeným 120mm NF-F. Ve výchozím provedení mám sice pasivně chlazenu kaskádu, ale provedení se mi nelíbí a může přestat efektivně plnit svůj účel po výměně procesoru za silnější – je to monoblok s minimem žebrování, který teplo hlavně akumuluje. Naštěstí mám tu výhodu, že jsou pasivy napájení upnuty rozebiratelně, přesto mi ale nezbude, než upínání nového návrhu svépomocí dotvořit. V plánu mám zatím prázdný výdech case osadit dalším NF-F12 s obrácenou orientací, vybavený nejspíše nylonovým prachovým filtrem, který se postará o průvan v prostoru kolem procesoru. Toto řešení bych ještě zdvojením v pozici bočnice (já mám bočnice prohozené, s nevhodnou perforací, tady je myslím škoda mřížku pro 120mm ventilátor nevyužít) doporučil i tady – přetlakové řešení mám za optimální, NH-L12 bych nepoužil.
– Podobně pak chci řešit i chlazení PSU a GPU, které jsou už po záruční době a naprosto nic nebrání zásahu, tedy NF-F12 a nějaké pasivy pro paměti a napájení. Na spony upínání se mi dle všeho podaří zajistit 3D tiskárnu, jinak je mám v plánu vytvořit z kousku hliníkového drátu a ploché PVC tyče.
– Kritériem celého řešení je rozumná cena. Bez ohledu na cenu by celá sestava mohla být chlazena pasivně, což mě láká, ovšem to by pak mohla být ohrožena stabilita (výkon) při dlouhodobé zátěži mimo izolované podmínky.
Tip: Dnes jsem objednal hliníkový monoblok Fischer Elektronik SK 85 100 SA (0.85K/W, 100x160x40mm) z Conrad, mají jej tam teď myslím za super cenu byť s dodáním ke konci ledna. Hodlám jej nadělit mezi VRM i oba své M.2 disky.