Značku BeQuiet!, kterou zde asi nemusím blíže představovat, uvedla zkraje tohoto roku špičkový chladič Dark Rock Elite. Spolu s ním byl uveden také Dark Rock Pro 5, který však zůstal poněkud skrytý ve stínu svého elitního sourozence, což bych dnes rád napravil. Pevně věřím, že se i páté generaci chladiče Dark Rock Pro povede úspěšně navázat na předchozí verze, které byly vždy vyhlášené svojí nekompromisní chladicí účinností a tichým chodem.
Metodika testování
Jako testovací procesor a generátor tepla využívám Intel Core i7-11700K v základní desce Asus TUF Gaming Z590-Plus WIFI. Teplovodivou pastu používám vždy tu, která se nachází v balení, protože i ta je součástí rovnice účinnosti daného chladiče. Každý chladič je tedy testován tak, jak jej dodal výrobce. Celá sestava je umístěna na rámu Streacom BC1 bez ventilátorů, které by poskytovaly airflow. Okolo testovací sestavy je instalováno akustické stínění (akustická pěna na OSB deskách) pro eliminaci okolních ruchů. Kalibrovaný hlukoměr Voltcraft SL-100 je umístěn kolmo na chladič v pevné pozici vůči základní desce ve vzdálenosti cca 35 cm od procesorové patice.
Zátěžové testy probíhají pomocí aplikace Prime95 s trváním 30–35 minut. Chladiče jsou testovány na čtyřech normalizovaných úrovních hlučnosti (39, 42, 45 a 48 dBA) a při maximálních otáčkách. Údaje pro hladiny hluku 45 a 48 dBA jsem z počátku neměřil, byly začleněny do metodiky až později v průběhu času. Kvůli tomu jsou výsledky pro tyto hladiny hluku k dispozici jen pro některé (obvykle novější) chladiče. Testy probíhají ve dvou sadách dle tepelného výdeje procesoru.
První sada testů je s výdejem 125 W, tedy vynucený limit procesoru PL1. Druhá sada příkonu je poté cca 210 W (4500 MHz při 1.285 V). Tato úroveň však představuje velmi vysokou koncentraci tepla vzhledem k celkově malé ploše křemíku. Nelze tedy očekávat, že by všechny chladiče prošly touto sadou testů na všech úrovních hlučnosti.
Po skončení testu je zaznamenána vždy nejvyšší dosažená teplota. Veškeré údaje ohledně teplot a tepelném výdeji procesoru jsou získávány z aplikace HWiNFO64. Naměřené hodnoty jsou poté korigovány proti teplotě v místnosti, jako výsledná hodnota Delta T. Limit úspěšnosti testu je stanoven na hodnotu 75 °C. Jakákoliv vyšší hodnota znamená riziko teploty procesoru nad 95–100 °C a riziko thermal throttlingu. Pokud tedy chladič neprojde zátěží s hodnotou Delta T pod 75 °C, je takový test označen jako neúspěšný.
ta predna vrtula vobec nepasuje do dizajnu toho chladica… keby som ho nahodou kupil (85€ je v pohode cena) tak by som ho pouzival len s tou strednou.. skoda, inak je dizajnovo oku lahodiaci 🙂
Možná mohla být věnována větší péče fotodokumentaci toho středového dílu 🙂
Prosím o upřesnění, co přesně by vás zajímalo zfotodokumentovat, díky.
Hodilo by se lépe vidět ventilátor, alespoň celkový čelní pohled. Podle dostupných fotek z obchodů se můžeme domnívat, že víko je s ventilátorem spojeno pomocí šroubů, ale na základě vašeho textu si můžu mít jinou, neurčitou představu.
Rozumím. Středový ventilátor má osmiúhelníkový rámeček a nahoře je upevněn dvěma šrouby k rámečku, který je pak uchycen k horní ploše pasivu pomocí trnů a plastových průchodek (push-pin).
Hezky je to vidět například zde:
https://www.bequiet.com/admin/ImageServer.php?ID=43145a49621@be-quiet.net&omitPreview=true&.jpg
Tak bych to možná doplnil do textu, protože může člověka skutečně zmást. Navíc v onom místě píšete, že víko drží magnety.
Horní kryt je skutečně držen magnety. Držák středového ventilátoru má pak také magnety, kterými drží ten horní kryt. Snad je to takto jasnější.
a da sa tam namiesto toho ventilatora dat „standardny“ ?
Příliš složité, na jiných obrázcích můžeš vidět, že stator nese vybrání pro šrouby upínání chladiče. Rozteč montážních otvorů na středním dílu se nezdá být standardní. A těžko říci, jak s redukcí proprietárního konektoru a možností přepínat režimy. Něco jako NF-A12x25r by tam asi po úpravě bylo možno umístit, ale ty kompromisy…