Před několika dny se na internet dostal uniklý benchmark procesoru AMD s jádry Zen 6 pro notebooky, který naznačil, jaký by mohly podávat výkon mobilní verze těchto CPU. Teď se v databázi Geekbench objevil další test, kde má procesor lepší výkon, ale zejména se poprvé dozvídáme, o kolik nové jádro a výrobní proces zvednou frekvence. A tento test tím pádem i poprvé naznačuje, jaký by architektura Zen 6 mohla mít výkon na 1 MHz.
Předmětem testu je opět vzorek levnějšího mobilního procesoru (APU) Medusa 1 se deseti jádry, který by měl být vyráběný 3nm procesem (nikoliv 2nm jako čipletové desktopové procesory). Označení je AMD Eng Sample: 100-000001713-33_N. Jde o stejný procesor, který jsme probírali v předchozím článku. A je možné, že předchozí testy běžely i na tom samém exempláři, ale potenciálně s jiným softwarovým prostředím a nastaveními firmwaru. Stále je použitá vývojová platforma AMD Plum-MDS1 s 32 GB paměti nejasného typu, ne reálný notebook.
Základní takt vzorku je sice jen 2,0 GHz, ale tentokrát už Geekbench detekuje frekvenci a v protokolu je vidět, že boostuje na 5,4 GHz. Mobilní procesory založené na Zenu 5 (vyráběné na 4nm procesu) dosáhly maximálního taktu boostu 5,1 GHz v generaci Ryzen AI 300 a 5,2 GHz v refreshové generaci Ryzen AI 400, takže proti ní by to byl nárůst taktů o relativně mírných 200 MHz. Mainstreamové modely Ryzen AI 7 350 a 450 založené na čipu Krackan Point, jejichž následníkem desetijádrová Medusa nejspíš je, ale měly takty jen 5,0 a 5,1 GHz. Takže proti těm by možná šlo o posun o 300 MHz (a vyšší model Medusy prodávný jako Ryzen AI 9 by teoreticky mohl mít boost 5,5 GHz, pokud AMD zvolí stejné schéma jednotlivých modelů).
Obecně je třeba počítat s možností, že tento vzorek nemusí představovat maximální frekvenci, která v rámci finálně vydaných modelů u procesorů Medusa bude k dispozici.
Desktopové procesory Ryzen pro socket AM5 (ty mají kódové označení Olympic Ridge) budou používat odlišný křemík, CPU jádra budou realizována v 2nm čipletech a současně takty desktopových modelů bývají u procesorů AMD vyšší než u notebookových APU. Mezi nejrychlejšími mobilní čipy a nejvyšším desktopovým modelem je v generaci Zen 5 rozdíl 500 MHz, přičemž obojí je na 4nm procesu. Pokud bychom uvažovali, že u Zenu 6 bude rozdíl větší, protože desktopová verze bude mít lepší výrobní proces a tedy potenciálně větší rozdíl v taktech, začíná vypadat hodně pravděpodobně, že by desktopové Ryzeny 500 mohly mít frekvenci nad 6,0 GHz. Už loni se objevovaly spekulace, že by takt mohl jít až k 7 GHz, ale to už asi je naopak příliš velký skok, než aby to bylo realistické. Pokud chcete mít optimistická očekávání, možná si vytkněte jako „cíl“ spíš něco jako 6,5 GHz.
Skóre teď klade Zen 6 výš
Skóre v benchmarku Geekbench 6.6.0 pro Windows se znatelně zlepšilo a klade teď desetijádro Medusa výš na pomyslném srovnávacím žebříčku. Jednovláknové skóre je 3329 bodů (o 5 % lepší než předchozí výsledek). Pokud uvažujeme, že srovnatelné modely v generaci Zen 5 obvykle dosahují skóre 2800 až 2900 bodů, znamenalo by to, že se výkon mezigeneračně zlepší o +14,8–18,9 %.
Mohou mít vyšší modely APU s více jádry případně o něco lepší frekvenci a tím lepší jednovláknové skóre? Teoreticky ano, ale generaci Zen 5 to tak zrovna nebylo, takže s tím nelze natvrdo počítat. Na druhou stranu se z protokolu zdá, že procesor nenastavil maximální boost hned při startu zátěže, což by už s finálním firmwarem platit nemuselo – pokud by boost byl agresivnější, nebo bylo použité jiné schéma spotřeby než Rovnováha, teoreticky by mohlo k jednovláknovému skóre něco bodů přibýt.
Mnohovláknové skóre je 16 555 bodů (skoro o 10 % nad předchozím výsledkem). I to je na desetijádro docela dobrý výsledek, takto skórují spíš dvanáctijádrové mobilní modely s jádry Zen 5. Mnohovláknový test Geekbench ale velmi špatně škáluje a není vhodný na porovnávání CPU s různými počty vláken a IPC, u nichž může spíš zastírat realitu, místo aby ji odhaloval.
O kolik by mohl Zen 6 mít lepší IPC?
Díky tomu, že tento záznam v databázi Geekbench už konečně ukazuje dřív neviditelnou frekvenci, se dá začít odhadovat „IPC“ jádra (čili výkon na 1 MHz), respektive o kolik se toto IPC zlepší proti Zenu 5, což je oblíbená metrika pomáhající charakterizovat přínosy nových architektur CPU. Nárůst IPC ale z tohoto výsledku nelze odhadnout moc přesně, protože skóre Geekbench mají pro jeden procesor obvykle značný rozsah: mění je operační systém, rychlost a typ osazené paměti, ale i nastavení schématu napájení ve Windows, množství služeb a aplikací běžících na pozadí, u notebooků také chlazení a tak dále. Nikdy nelze vědět, s jakým přesně výsledkem z tohoto rozsahu by se měl izolovaný výsledek z úniku porovnat.
Namátkou jsme zvolili dva testy s relativně vyšším a relativně nižším jednovláknovým skóre (ale ne vyloženě nízkým, kdy je jasné, že procesor nejel naplno): 2720 bodů v notebooku HP OmniBook 7 Aero a 2903 bodů z notebooku HP Omen 16 Max, oba s procesorem Ryzen AI 7 350 s architekturou Zen 5, který maximálně boostuje na 5,0 GHz (respektive často neoficiálně na 5050 MHz – je možné, že reálné maximum Zenu 6 v tomto modelu také bude 5450 MHz, zatímco oficiálně mu AMD bude ve specifikacích psát 5,4 GHz, pro zjednodušení budeme počítat s hodnotami 5,0 a 5,4).
Když se započítá rozdíl ve frekvenci (+8,0 % u Zenu 6), vychází u vzorku Medusy nárůst IPC od +6,2 % (v případě, že bereme vyšší skóre Zenu 5 jako základ) do +13,3 % (pokud se vztahujeme k nižšímu skóre Zenu 5). Střed mezi těmito hodnotami by byl cca +10 %. Připomeňme, že v už před delším časem prosáklé interní projekci AMD uvádělo, že IPC naroste mezi Zenem 5 a Zenem 6 o „+10 nebo víc %“. Onen střední odhad by tedy v podstatě přesně zapadal, s dvěma procentními body nad spodní hranicí předběžné projekce:
Je to ovšem velmi hrubý odhad, protože pořád nevíme, zda třeba výkon procesoru Medusa pořád není něčím podhodnocen. Na skóre v Geekbench má vliv i to, zda má procesor paměti LPDDR5X nebo DDR5, a typ pamětí použitých vzorkem Zenu 6 zrovna neznáme. Také je docela dobře možné možné, že změna IPC bude trošku odlišná u zde uniklého mobilního Zenu 6, který zřejmě navýšil L3 cache dostupnou pro jedno jádro z 16 na 32 MB, a u desktopových procesorů. U těch by mělo dojít ke zvýšení z 32 na 48 MB, což asi může přinést nižší nárůst, ale zase se mohou projevit jiné faktory, jako návrh řadiče pamětí a celého IO čipletu, který desktopové modely dostanou.
Zdroj: Geekbench
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
