V záměrech Nvidie měla být nyní vydaná technologie AI vylepšování obrazu ve hrách DLSS 5 určitě – jako předchozí funkce nesoucí značku DLSS – exkluzivní výsadou grafik GeForce, ne-li rovnou „vendor lock-in“ k potlačení konkurence. Nicméně se zdá, že DLSS 5 paradoxně je zatím nejsnazší dostat i na konkurenční grafické karty, byť není jasné, zda i v prakticky použitelné formě. Modderům se ji teď už povedlo spustit i na GPU od Intelu.
Krátce po oficiálním vydání DLSS 5 (kterému zhruba o týden předcházel únik dotyčných knihoven) se objevil softwarový projekt, který celý filtr a AI model, na kterém stojí, zprovozňuje na grafikách od AMD s architekturou RDNA 3 a 4. Ukazuje se, že ani GPU Arc od Intelu možná nezůstanou stranou. Na Githubu se objevil projekt vývojáře s přezdívkou Uzbekunknown nazvaný „DLSS-NR-on-Intel“, jehož cílem je přesně to, co má v názvu.
Tento projekt nefunguje přímo s existujícím kódem od Nvidie, ale je reimplementací celého filtru DLSS 5 (nebo jak říká Nvidia, „neural renderingu“) nativně běžící na GPU od Intelu, konkrétně těch s architekturou Xe2 („Battlemage“). Přitom by měl být použitý samotný natrénovaný model od Nvidie, zatímco infrastruktura kolem něj je vytvořená znovu. Kód je údajně kompletně vytvořený pomocí „vibe codingu“ neboli generování kódu AI (jmenováno je například použití asistentů Claude a Astra).
Cílem projektu je podle autora spíš experimentování, ne poskytnout něco jako „produkt“. Je tedy otázka, zda z něj eventuálně může vzniknout něco, co by majitelé grafických karet Intel Arc mohli v praxi využít. Reimplementace zatím nemá přesně věrné výsledky a také výkon je dost nízký. Na integrovaném GPU Intel Arc 140V (které se nachází v úsporných procesorech Intel Core Ultra 200V „Lunar Lake“ pro notebooky) dosahuje výkon pouhých 10,5 FPS při skutečně minimálním rozlišení (640 × 360 bodů). Jde o číslo z testování ve hře Tekken 7.
Podle popisu projektu (který je také vygenerovaný AI) by kód měl fungovat nejen na integrovaných grafikách Arc v Lunar Lake, ale i na samostatných GPU – tedy na grafikách Arc B580 a Arc B570, pro testování je ale třeba mít Linux a pracovat s Pythonem. Také je třeba získat originální soubory s DLSS 5 od Nvidie, například ze hry, kde jsou přibalené. Autoři těchto modů z logických důvodů nemohou tyto soubory se samotným AI modelem distribuovat.
AI asistenti obecně umožnili různým programátorům (či i méně zdatným technickým uživatelům) vytvářet poměrně velké hobby softwarové projekty, což je vidět i v mnoha různých oblastech, ale tento přístup má své limity. Vzniklý kód nemusí mít dotažené různé detaily nebo obsahovat chyby a pro životaschopnost je nejspíš stále nutné, aby nad ním měl kontrolu nějaký lidský vývojář, který „slopem“ vygenerovanému kódu skutečně bude rozumět a orientovat se v jeho funkci, aby ho mohl dlouhodobě udržovat a vyvíjet.
Pokud by tedy měl vzniknout praktický port DLSS 5 na GPU od Intelu, bude za ním asi muset stát někdo, kdo bude mít skutečně dlouhodobý zájem a bude se tomuto cíli chtít věnovat dlouhodobě – ať už jednotlivec, nebo třeba i tým vývojářů. U projektů, které jsou pouze experimentem využívajícím toho, jak AI asistenti dokážou vyprodukovat poměrně rozsáhlý kód s minimem lidské práce, často zůstanou pouhým experimentem, který je zase opuštěn.
Nicméně i demonstrace, kterou takový projekt předvede, může být inspirací pro vážnější pokusy, protože ukazuje, že se daný nápad dá uskutečnit.
Zdroje: GitHub, VideoCardz
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
