AMD dokončilo čipy pro PS6 a Xbox Helix. Jaký mají výkon?

Nedávno jsme psali o specifikacích GPU AT2, které AMD chystá v generaci grafických karet Radeon s architekturou RDNA 5. Může to být jediné nové GPU, které se na trhu objeví příští rok, ostatní nové grafiky prý budou až v roce 2028. S RDNA 5 a AT2 ale souvisí ještě jedna věc: příští generace konzolí, která má být založená na stejné architektuře. Jejich čipy jsou už hotové a chystají se do výroby a teď se objevily údaje o jejich výkonu.

Leker Kepler_L2, který má zřejmě přístup k informacím o chystaných konzolích a budoucích architekturách GPU od AMD, teď na fóru NeoGAF potvrdil, že AMD už uskutečnilo tzv. tape-out jak semicustom čipu pro konzoli Sony PlayStation 6, tak čipu, který se chystá pro konkurenci od Microsoftu. To má být konzole nebo rodina zařízení zatím označovaných kódovým označením „Project Helix“.

Tape-out je fáze v přípravě čipů, kdy se digitální data designu „odešlou“ (dříve na pásce kvůli vysoké potřebné kapacitě) do továrny k výrobě. Znamená to tedy, že u obou čipů byl dokončen a finalizován návrh a začala už fáze, kdy se začínají vyrábět první nejprve testovací, později sériové wafery a ladí už se samotná výroba fyzického křemíku. Návrh poté ještě může projít dalšími revizemi, které ale spíš mívají omezený rozsah.

Obvykle se uvádí, že od tapeoutu trvá zhruba rok či více, než může čip jako produkt být vydán – takže v tomto případě je asi možné vydání v druhé polovině roku 2027, i když u konzolí čekání od tapeoutu může být i delší. Víme však pouze, že tape-out už nastal, ne kdy to bylo. Proto těžko říct, za jak dlouho od této chvíle by dle těchto vodítek nové konzole mohly být vydány. Alespoň však víme, že obě firmy na konzolích pracují a nevzdaly přípravy kvůli zvrácené situaci na počítačovém trhu, ale naopak už projekty posunuly do dalšího stádia.

Jaký výkon GPU by mohla PS6 mít?

Kepler_L2 současně uvedl odhad toho, jak by mohl (přibližně) dopadnout výkon konzolí. Grafická část APU pro konzoli PS6 (jeho kódové označení má být Orion) má podle něj stanovené specifikace, který by jí dávaly hrubý výpočetní výkon zhruba 40 TFLOPS ve výpočtech s přesností FP32 na obecných výpočetních jednotkách. Jde tedy o standardní metriku, jaká se pro hrubý výkon GPU dlouhodobě používala, ne o výkon akcelerace AI nebo maticových jader. V tomto čísle je ale zahrnuto využití technologie dual-issue (zpracování dvou instrukcí v jednom taktu), takže bez ní by šlo o 20 TFLOPS.

PlayStation 5 Pro (Autor: Sony)

Podle samotných TFLOPS nelze ale přímo poměřovat výkon – jde jen o teoretickou celkovou výpočetní kapacitu, která je dána počtem jednotek a frekvencí. Například GPU na bázi RDNA 4 mají při dané úrovni teoretických TFLOPS lepší reálný výkon než RDNA 3 a lze očekávat, že architektura RDNA 5 v tom opět bude o něco dál. Podle Keplera_L2 by výkon mohl zhruba odpovídat Radeonu RX 9070 XT (kterému AMD uvádí teoretický výkon 48,7 TFLOPS), nebo je tak nastaven cíl vývoje.

Podle starších informací zveřejněných youtuberem Moore’s Law is Dead by toto GPU mělo být tvořeno 54 jednotkami CU architektury RDNA 5 (samotný čip jich má mít 56, ale dvě budou vždy vypnuté, aby se daly využívat čipy s defekty), což dává 3456 shaderů. GPU by prý mělo používat 160bitovou sběrnici s pamětí GDDR7 nejspíš na taktu 32,0 GHz (efektivně), což by mělo dávat propustnost 640 GB/s. K tomu má mít 10MB globální L2 cache.

CPU část by měla být tvořena osmi jádry Zen 6c (ale aktivních z nich také bude vždy pouze sedm) a dvěma úspornými jádry Zen 6 LP. Ta nebudou využívána hrami, ale jen operačním systémem a jeho službami. Celý čip má prý mít okolo 280 mm² a je vyráběný 3nm procesem TSMC.

Xbox „Helix“ má mít vyšší výkon

Čip – či asi spíše čipletové řešení – pro Xbox „Helix“ má kódové označení Magnus a bude podle Keplera_L2 patrně podávat vyšší grafický výkon. Jeho specifikace udávají teoretický výkon zhruba 56 TFLOPS, což je o 40 % více než u Orionu/PS6. Protože je použitá zřejmě téměř nebo úplně stejná architektura, měly by se v tomto případě dát „TFLOPS“ snad jakž takž porovnávat. Zde je to údaj včetně technologie dual-issue.

Kepler_L2 uvádí, že GPU část Magnusu (Magna?) má také 2,4× víc L2 cache (24 MB?) a o třetinu více jednotek ROP (čip je snad tvořen čtyřmi Shader Enginy místo tří) a širší paměťovou sběrnici (192 bitů) s pamětí GDDR7, takže je jasné, že je celkově dimenzovaný na vyšší výkon. Ten by podle Keplera_L2 mohl ve výsledku být možná až někde okolo GeForce RTX 5080.

Schéma APU Magnus (zdroj: Moore's Law is Dead)
Schéma APU Magnus (zdroj: Moore’s Law is Dead)

Podle dřívějších informací Moore’s Law is Dead by grafická část měla mít 70 jednotek CU, ve čtyř Shader Enginech dělených vždy na dvě Shader Array (tři Shader Enginy obsahují 18 CU, jeden 16 CU). Dvě CU ale budou opět vypnuté, takže reálně bude k dispozici 68 CU (4352 shaderů). Podle Moore’s Law is Dead je toto GPU je tvořeno samostatným čipletem, který je ve skutečnosti tím samým křemíkem jako samostatné GPU AT2. Údajně má plochu 264 mm² a je vyráběný 3nm procesem TSMC.

K němu je pak přilepený SoC čiplet (s plochou 144 mm² také na 3nm procesu). SoC disponuje třemi klasickými jádry Zen 6 a osmi kompaktními jádry Zen 6c a malou 12MB L3 cache. Předpokládáme, že nebude mít vlastní paměť a bude sdílet paměťový řadič v GPU čipletu.

Toto by mělo znamenat, že řešení Microsoftu bude patrně dražší, ale bude dosahovat lepšího výkonu, než nabídne PlayStation 6. Rozdíl v cenách těchto APU (respektive SoC a GPU) ale možná nebude tak velký, protože v roce 2027 bude patrně trvat situace s velmi drahými pamětmi NAND a DRAM. Výrobní náklady konzolí tak budou z velké části dané cenou operační/grafické paměti GDDR7 a cenou jejich úložiště SSD. Úspora na levnější APU tedy nemusí být konzoli PlayStation 6 moc platná a celkové ceny zařízení mohou skončit dost podobné, při značné výkonnostní výhodě pro Xbox Helix.

Toto jsou ale každopádně předběžné specifikace. Teprve uvidíme, jak se vyvrbí finální podoba zařízení a zda se Microsoftu podaří opravdu teoreticky vyšší výkon přetavit do praxe.

Zdroje: VideoCardz, Kepler_L2 (1, 2, 3), Moore’s Law is Dead

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


⠀

Contents

V Číně vyrobili tranzistory GAAFET pro 3nm/2nm proces i bez EUV

Jak bylo vidět i z žebříčku foundry výrobců čipů, který jsme tu nedávno měli, Čína je v křemíkovém průmyslu čím dál silnější. Věc, která ale její firmy brzdí, je zablokovaný přístup k nejpokročilejším strojům na výrobu čipů od nizozemské společnosti ASML kvůli sankcím. Bez tzv. EUV přístrojů není možné na čipu „kreslit“ tak jemné struktury, což je překážka pro technologie menší než 7 nm. Nemusí to ale být překážka nepřekonatelná. Celý článok „V Číně vyrobili tranzistory GAAFET pro 3nm/2nm proces i bez EUV“ »

Herní Rubin odložen: Nová generace grafik GeForce až v roce 2028

Minulý týden jsme tu měli zprávu, že podle jednoho z internetových leakerů se příští rok nedočkáme nových herních GPU – respektive skoro žádných herních GPU, s jednou možnou (ale také asi nezaručenou) výjimkou. Mělo se to týkat i nové generace herních GPU Nvidia s architekturou Rubin. Bohužel se zdá, že to teď potvrdil další spolehlivý zdroj, takže nové grafické karty (GeForce RTX 6000) zřejmě opravdu budou až věcí roku 2028. Celý článok „Herní Rubin odložen: Nová generace grafik GeForce až v roce 2028“ »

AMD RDNA 5: 2× víc AI výkonu a detaily mainstreamového GPU AT2

Před několika týdny jsme tu měli zprávu o tom, jaké frekvence lze očekávat – či jaké údajně očekává AMD – od GPU s architekturou RDNA 5, která přijdou jako nová generace po současných Radeonech RX 9000. Od stejného zdroje se teď dostaly ven další informace, včetně důležitých specifikací pro GPU „AT2“, které by se na trh mělo dostat jako první, a bude tedy první novou grafickou kartou, kterou můžeme v nejbližším roce vyhlížet. Celý článok „AMD RDNA 5: 2× víc AI výkonu a detaily mainstreamového GPU AT2“ »

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *