Maxon vydává novou verzi nejoblíbenějšího renderovacího benchmarku
Nezdá se to, ale už jsou to skoro tři roky, co vyšel benchmark Cinebench R23 (číslo verze tehdy nesedělo s rokem vydání), což byla mimo jiné první verze tohoto populárního testu podporující tehdy nové procesory ARM od Applu. Nyní přichází nová generace tohoto populárního testu nazvaná Cinebench 2024, která ho posouvá dále, je ještě multiplatformnější a také nově testuje i výkon GPU, s nimiž už také umí renderovat.
Cinebench 2024 (stahovat můžete zde) přichází s novým renderovacím enginem Redshift a měl by lépe korespondovat se schopnostmi dnešních CPU a také GPU, protože nově se do Cinebenche vrací možnost testovat také grafické karty. Jsou použité novější kompilátory (Clang) a nové náročnější scény. Testy opět běží minimálně deset minut, aby se omezil vliv krátkodobého boostování, které procesory nejsou schopné udržet delší dobu.
Benchmark oficiálně podporuje operační systémy Windows 10 20H2 a novější, Windows 11 a macOS 11.7.7 (jen testování CPU) nebo 12.6 a vyšší (pro testování GPU). Na počítačích Apple je možné testovat i procesory ARM jako ve verzi R23. Novinka je ale, že už je možné poměřit i ARM procesory na platformě Windows 11 – podporované jsou ale jen čipy Qualcomm Snapdragon, které musí mít architekturu ARMv8.1 a vyšší.
Jako v předchozích verzích je obsahem testu vykreslování 3D scény (jejíž autory jsou ve verzi 2024 Oly Stingel a Pavel Zoch). Používá se jiná zátěž oproti předchozím verzím, takže pozor – skóre není možné nijak porovnávat s těmi, která naměříte v Cinebenchi R23, procesor koná úplně jinou práci. Toto ale platí také pro test GPU v Cinebench 2024. Kvůli tomu, aby se dala dobře testovat highendová GPU, není obsah testu totožný s tím běžícím na procesoru. Nelze tedy porovnávat výkon a skóre mezi CPU a GPU testem (alespoň to Maxon uvádí na jednom místě, byť tisková zpráva jakoby implikovala, že srovnávat GPU a CPU lze).
Vyšší nároky na paměť
Cinebench 2024 má zhruba trojnásobnou paměťovou náročnost a vyžaduje jen pro sebe až 8,5 GB RAM. Kvůli tomu je oficiálně vyžadována kapacita paměti 16 GB (je otázka, proč ne 12 GB, což asi nebude úplně výjimečná konfigurace u notebooků). Výjimkou jsou jen počítače Apple, kde je s macOS možné test CPU (ale ne GPU) spustit na 8GB a 12GB modelech, ale za cenu velkého swapování. Maxon uvádí, že u Windows tuto možnost nepovolil, protože systém mívá na takové konfiguraci dost velkou část paměti označenou jako nestránkovatelnou, takže by to nefungovalo spolehlivě.
Stouply i nároky na procesor. Na platformě Windows už jsou podporovaná jen CPU, která mají instrukce AVX2 (úsporné SoC s malými jádry z doby před Gracemontem tedy mají smůlu, stejně jako Intel Sandy Bridge nebo AMD FX). Kupodivu ale dále jsou podporované starší procesory poskytující jen instrukce SSE4.2 na platformě macOS x86. Zda je Cinebench 2024 už schopen využít instrukce AVX-512, není bohužel nikde řečeno, vůbec v dokumentech nejsou zmiňovány.
Výkon CPU je opět testován jak mnohovláknově, tak jednovláknově, takže lez test používat k porovnání v obou disciplínách. Jednovláknový test teď už nebude schovaný v „pokročilých možnostech“, ale je k dispozici na hlavní obrazovce.
Stejně jako předchozí verze má test nastavenou minimální dobu běhu, takže na nejvýkonnějších mnohojádrových CPU se spustí vícekrát, zatímco na něčem pomalém může proběhnout jen jednou. Funguje to tak, že test běží (v případě potřeby opakovaně), dokud neuběhne 10 minut, a poté dokončí rozdělaný průchod. Průběžné skóre se v každém průchodu mění (například na Ryzenu 9 5950X se jednovláknové skóre postupně pohybovalo mezi 56 a 97 body), takže se na něj moc nedívejte předtím, než je všechno hotovo.
Testování GPU se vrací – Nvidia i AMD
Na grafických kartách pak Cinebench 2024 běží přes framework Nvidia CUDA (je vyžadována verze 5.0). Ale podporované jsou i grafiky Radeon, které běží pomocí technologie HIP – to je už poměrně dlouho vyvíjený software, umožňující běh softwaru psaného pro proprietární rozhraní CUDA i mimo GPU Nvidie.
Cinebench 2024 podporuje grafiky Radeon s architekturami Vega a RDNA, RDNA 2 a RDNA 3, část je jich podporovaná explicitně, část není oficiálně testovaná, ale podle Maxonu by měla také fungovat. Zkusit tak lze například Radeony RX Vega 56/64, Radeon VII, Radeony RX 5500 XT a vyšší.
Důležité kritérium pro všechny grafiky ale je, že musí mít alespoň 8 GB paměti. Na platformě macOS je možné testovat integrované grafiky v ARM procesorech Applu a na počítačích s procesorem Intel je možné testovat grafiky Radeon, opět ty s architekturou Vega a RDNA / RDNA 2. Maxon uvádí, že lez použít karty od modelů Radeon Pro Vega 16 a Radeon Pro Vega 20 a Radeon 5500M či Radeon Pro W5500X výš. Část těchto grafik nicméně měla jen 4GB paměť, přestože Maxon uvádí, že i na platformě macOS je požadováno 8GB grafické paměti. Toto by se asi mohlo rychle vyjasnit, až uživatelé začnou různé MacBooky s těmito grafikami zkoušet.
Benchmark se na nepodporovaných procesorech a grafikách údajně odmítne spustit, i když přímo jsme to nezkoušeli. Potichu bez nějaké chybové zprávy se mi ale odmítal spouštět, pokud byl rozbalený na pomalém HDD a zřejmě načítání probíhalo moc pomalu, takže je možné, že podobné chování nastane i při pokusech o spuštění s příliš malou VRAM nebo s příliš starým CPU.
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
tu by mohlo byt zaujimave aj porovnanie grafiky a procesora.. vyzera to tak, ze renderuju rovnaky obrazok. rtx2070 je skoro 6x rychlejsia ako ryzen7700.. Zaujimave.
Nic nového pod sluncem. Zajímavější by bylo srovnat chování a odezvu systému napříč platformami při multitasku (Cinebench na pozadí).