AMD odhalilo APU verzi architektury Zen 5, 12jádrový SoC Strix Point
Na Computexu mělo AMD úvodní prezentaci a tento rok do ní bylo nacpáno hodně novinek. Už jsme psali o odhalení desktopových procesorů Ryzen 5000, prvních CPU s ambiciózním jádrem Zen 5. Firma ale oznámila i verzi pro notebooky, procesory s kódovým označením Strix Point (či jen Strix). Ty už přinášejí i malá jádra Zen 5c, novou integrovanou grafiku s architekturou RDNA 3.5 a samozřejmě velký důraz na AI, po níž se tyto čipy dokonce i jmenují.
Ryzen AI 300, NPU na výsluní
Už před časem prosáklo, že v aktuální mánii okolo umělé inteligence, kdy se do procesorů integrují čím dál výkonnější akcelerátory AI (NPU) například pro čerstvě představená Copilot+ PC od Microsoftu, se změní označení mobilních procesorů AMD. Místo jména „Ryzen 9000“ se pro modely s výkonnou NPU bude používat označení Ryzen AI.
Strix Point je první z těchto procesorů, ovšem už třetí generací Ryzenu obsahující nějakou NPU, a tak AMD nakonec tyto procesory pojmenovalo Ryzen AI 300, nikoliv generace 100, jak říkaly první zprávy.
Ryzen AI 300 / Strix Point má momentálně nejvýkonnější NPU mezi svými konkurenty, alespoň podle oficiálně udávaného výkonu. Má specifikováno 50 TOPS při výpočtech s přesností INT8, zatímco Qualcomm Snapdragon X Elite, který byl coby řešení pro Copilot+ PC odhalený jako první, poskytuje o trošku nižších 45 TOPS (reálný výkon v aplikacích se nicméně může různě lišit). Mobilní Ryzeny 7040 a 8040 obsahují ještě předchozí generaci XDNA s výkonem 10–16 TOPS.
NPU ve Strixu používá novou architekturu XDNA 2 s 32 dlaždicemi, která pochází z technologií Xilinxu. Proti předchozí generaci by XDNA 2 měla mít dvakrát lepší energetickou efektivitu a také dvakrát lepší výkon při běhu více AI aplikací současně.
Potenciálně hodně užitečná by měla být podpora pro výpočty s formátem Block FP16, které by měly podávat výkon prakticky jako operace INT8, ale s přesností jako FP16, která by normálně měla 2× horší výkon (tedy 25 TFLOPS u jednotky NPU ve Strixu). Použití Block FP16 by podle AMD mělo v aplikacích umělé inteligence dosahovat kvalitnějších výsledků bez nutnosti kvantizace, ale se stejným výkonem jako INT8 u jiných NPU.
Zen 5 a Zen 5c, konečně víc než 8 jader
Ryzen AI 300 už má také integrované nové jádro Zen 5 (které podle AMD dosahuje v průměru o 16 % lepšího výkonu na 1 MHz). Toto APU poskytuje až 12 jader a 24 vláken, což je první zvýšení počtu jader od osmijádrového Ryzenu 4000 „Renoir“ z roku 2020.
Více: Ryzen 9000 je tady. Architektura Zen 5, IPC a specifikace modelů
Výrobní proces je přitom také 4nm jako u předchozí generace Phoenix (a jejího refreshe Hawk Point). Pro Zen 5 sice AMD původně zvažovalo 3nm výrobu, ale po jejích počátečních problémech a zpoždění bylo rozhodnuto použít jistější 4nm proces.
Strix Point je ale současně hybridní a používá velká plnotučná jádra Zen 5 (ta jsou čtyři) spolu s jádry Zen 5c (těch je osm). Stejně jako u Zenu 4c by tato malá jádra měla mít stejné IPC (tedy stejný výkon na 1 MHz) a všechny instrukce a technologie velkých jader. Liší se jen optimalizacemi na menší zabranou plochu na čipu, které snižují jejich maximální takt. Fungovat by to mělo tak, že velká jádra jsou použitá pro jednovláknové a málovláknové programy a hry, zatímco malá jádra se přidají v mnohovláknových úlohách, které vytěžují všechna jádra.
Vtip je v tom, že notebookový procesor, který bývá omezen poměrně nízkým TDP, v takových aplikacích stejně poběží na výrazně nižších taktech než v jednovláknovém programu, a tak nemusí nižší strop frekvence u jader Zen 5c ničemu moc vadit. A na rozdíl od přístupu Intelu, jehož malá jádra E-Core mají zcela jinou architekturu, by neměly vznikat vážně problémy, jako když u Intelu musela být vypnutá podpora AVX-512.
Pozitivní změnou proti předchozím APU by mohla být větší L3 cache. Ta u mobilních Ryzenů vždy byla menší než u desktopových, takže APU typicky vykazovala horší herní výkon. Strix má ale poprvé 24MB L3 cache, což by snad mohlo tento deficit trochu zmenšit.
Rychlá herní grafika s architekturou RDNA 3.5
Strix Point / Ryzen AI 300 by měl být zlepšením i v grafickém výkonu, který může poskytnout pro hraní. Jeho iGPU povýšilo na 16 bloků CU (lze říci GPU jader, tak to uvádí například Apple či ARM), které poskytují 1024 shaderů a 16 ray acceleratorů pro raytracingovou grafiku. AMD uvádí, že na notebooku s tímto integrovaným GPU lze hrát hry v „ kvalitě srovnatelné s herními konzolemi“.
Tato integrovaná grafika podporuje připojení displejů s rozlišením až 8K (7680 × 4320 bodů) při 60 Hz nebo 4K (3840 × 2160) při až 240 Hz. V rozlišení 8K umí Strix také dekódovat i komprimovat video do formátů AV1 a HEVC (H.265). Obrazové výstupy jsou podporovány HDMI 2.1 a DisplayPort 2.1 s rychlostí UHBR 10 (to je nejpomalejší rychlostní třída DisplayPortu 2.1, avšak stále má o 50 % vyšší propustnost než DisplayPort 1.4a).
Strix ale bude podle všeho používán v noteboocích také se samostatnými grafikami, často to dokonce asi může být obvyklejší konfigurace. Nějaké tenké a vysoce mobilní notebooky by ale snad mohly být k sehnání i jen s jeho integrovanou grafikou a bez bagáže samostatného GPU.
Procesory podporují paměti LPDDR5X-7500 a případně také DDR5-5600, maximální kapacita RAM může být až 256 GB. Samotný SoC poskytuje 16 linek PCI Express 4.0, z nichž část bude použitá pro SSD, a pro přídavné GPU tedy zbývá PCIe 8.0 ×4. Procesor tedy zatím nebude podporovat použití rychlejšího rozhraní PCIe 5.0 u SSD. Co ale poskytuje, je nativní podpora USB4 s rychlostí 40 Gb/s přímo na čipu.
Dva modely, 28W TDP
AMD zatím uvedlo jenom dvě konfigurace, s nimiž budou tyto procesory v noteboocích dostupné. Výkonnější a dražší z nich má označení Ryzen AI 9 HX 370. Název zní dost nepřehledně – Ryzen AI je základní označení procesoru, po němž následuje 9 nebo „9 HX“ jako označení výkonnostní třídy (se 7 a 9 by to asi fungovalo o trochu lépe). Poslední číslo už identifikuje model.
Na nálepkovém logu to dává o něco větší smysl než v celém textovém modelovém označení:
Ryzen AI 9 HX 370 má plně aktivní konfiguraci s 12 jádry a 24 vlákny, 24 MB L3 cache. Jeho frekvence je 2,0 GHz v základu, zatímco jádra Zen 5 jsou schopná v jednovláknových aplikacích dosáhnout taktu až 5,1 GHz. Jednovláknový výkon bude tudíž nižší než u desktopových modelů, které jdou až na 5,7 GHz.
Integrovaná grafika se jmenuje Radeon 890M a má aktivních všech 16 CU / 1024 shaderů, s frekvencí 2900 MHz. TDP procesorů je nastavitelné v rozsahu 15 až 54 W, zahrnuje tedy dříve samostatné segmenty U (15 W) i H (45 W) a segment P (28 W) u Intelu. Výchozí hodnota TDP je 28 W, ale každý výrobce notebooku si bude moci zvolit, kam procesor nastaví.
Druhý a zatím poslední model se jmenuje Ryzen AI 9 365. Má jen 10 jader a 20 vláken, přičemž ořezána byla menší jádra Zen 5c, zatímco velká jádra mají zachovaný plný počet, takže konfigurace je 4+6. Základní takt jader CPU je 2,0 GHz, maximální boost 5,0 GHz.
Cache je zachovaná plná 24MB, ale grafika (označená Radeon 880M) je ořezaná jen na 12 CU, má tedy 768 shaderů. Frekvenci má ale stejných 2900 MHz. Také tento procesor má výchozí TDP 28 W, ale s možností nastavení od 15 do 54 W.
Kdy budou v noteboocích?
Stejně jako u desktopového Ryzenu 9000 je představení na Computexu předběžné. Skutečná dostupnost notebooků s procesory Ryzen AI 300 by ale snad měla být relativně brzo, od července 2024.
Má jít o víc než 100 různých modelů od Aceru, Asusu, HP, Lenova a MSI, prozatím asi hlavně tzv. prémiové (dražší) a herní modely. AMD chystá i levnější notebookové procesory na bázi Zenu 5 (APU Kraken například), ale ty asi přijdou až v příštím roce.
Zdroje: AMD (1, 2, 3), AnandTech
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
