AMD uvádí první procesory s jádry Zen 6: Serverový Epyc Venice

AMD v pátek na akci Advancing AI 2026, ohlášené již v dubnu, prezentovalo svůj nejnovější hardware pro datacentra a jak už bylo potvrzeno předem, na této akci firma odhalila první procesory s architekturou Zen 6: novou generací CPU jádra, nahrazující po dvou letech Zen 5 z roku 2024. Tato nová architektura přichází nejdřív do serverů, které teď pod heslem agentické AI prahnou po výkonu CPU jader, ve formě procesorů Epyc 9006 „Venice“.

AMD podobně jako Nvidia u svých CPU uvádí, že tyto procesory jsou navržené speciálně pro agentickou AI, což je ale u obou firem pravděpodobně marketingové přitakání aktuální atmosféře, vzniklé až ex post a ne v době, kdy se o podobě architektury rozhodovalo. Venice by měly být všestranné procesory, které podle AMD budou mít vedoucí výkon, efektivitu a tzv. TCO (kompletní náklady vlastnictví/provozování) ve všech typech serverových úloh a nikoliv jen v jedné. Podle AMD má tato generace CPU být až o 80 % výkonnější (v mnohovláknovém výkonu, ne jednovláknovém) než procesory Epyc 9005 „Turin“ s architekturou Zen 5.

Epyc 9006 používá CPU čiplety vyráběné nejnovějším 2nm procesem TSMC. Možná nejatraktivnější a je verze CPU čipletu s 32 kompaktními jádry (Zen 6c), která se osazuje v počtu až osmi kusů. To znamená, že Epycy 9006 s ní mají až 256 jader a 512 vláken pomocí SMT. AMD ale současně má také čiplet s „klasickými“ jádry o vyšší frekvenci, kterých je na čipletu 12 – v počtu osmi kusů dává maximálně 96 jader. A vydána bude také verze s 3D V-Cache.

IO čiplety jsou vyráběné starším 6nm procesem, nedošlo u nich ke změně technologie. IO čiplet je ale nový, respektive jsou nové, procesor totiž má dva. Je z něj vyvedená konektivita PCI Express 6.0 s celkem 128 linkami (které také podporují konektivitu CXL 3.1) a šestnáctikanálový paměťový řadič podporující multi-rankové paměti MRDIMM, s efektivní rychlostí až DDR5-12800. Ty dávají procesoru paměťovou propustnost až 1,6 TB/s, což je o 160 % vyšší propustnost, než jakou disponují Epycy 9005. Standardní moduly (RDIMM) jsou podporovány s rychlostí DDR5-8000.

Rodina, v které je několik typů CPU

Čipletová konstrukce procesorů Epyc umožňuje AMD vyrábět flexibilně několik různých verzí procesorů Venice – firma uvádí, že nejde o jedno CPU, ale o celou rodinu, která unikátně pokrývá všechny možné typy úloh, což z nich podle AMD tvoří nejlepší procesory pro datacentra (i když třeba 4S a 8S servery AMD stále nepodporuje, takže úplně absolutně to neplatí).

Model Venice HF (High Frequency) je určený například k řízení GPU v AI serverech a je zaměřený na maximální výkon jednoho jádra a vysokou propustnost konektivity propojující GPU s GPU. Používá tedy konfiguraci s 96 klasickými jádry (192 vlákny) u modelu Epyc 9686F, vedle toho bude k mání i 64jádrová verze 9586F – vedle těchto modelů označených písmenem F na konci modelového čísla ale budou patrně existovat i další modely s o něco nižšími takty, které budou prodávány jako generické „ne-F“ modely.

Tyto procesory mají TDP až 500 W, 384 MB L3 cache a jejich jádra dosahují boostu frekvenci až 5,0 GHz, byť základní takty mají nižší (3,4 Ghz s 3,75 GHz). Procesory Venice HF AMD používá v serverovém racku pro AI úloh Helios spolu s akcelerátory Instinct MI455X.

Mimo jiné pro agentickou AI, kde je důležitý výkon CPU, je určená verze Venice 256c s dense verzí čipletů a až 256 jádry Zen 6c / 512 vlákny. Venice 256 má přinášet nejvyšší hustotu výkonu v dnešním počítačovém průmyslu. AMD tvrdí, že má podávat nejlepší výkon AI agentů jak v přepočtu na jeden dolar ceny, na jeden watt spotřeby, i na jeden rack v datacentru.

Tyto modely mají TDP až 600 W a až 1024 MB L3 cache u 256jádrového modelu Epyc 9996. Ten má základní takt 2,55 GHz a maximální boostovou frekvenci 4,1 GHz – kompaktní jádra mají inherentně nižší maximální takty.

Pro technické výpočty, sektor HPC a superpočítače vznikne verze procesoru Venice-X (Epyc 9006X), která má také 96 klasických jader / 192 vláken s vysokou frekvencí (AMD uvádí takt okolo 5,15 GHz) a navíc s 3D V-Cache (osazenou pomocí 3D pouzdření pod CPU čiplety), která zvýší kapacitu L3 cache na 144 MB na jeden CPU čiplet. Celý procesor s 96 jádry tak bude mít až 1152 MB L3 cache. Konektivitu včetně 16kanálového řadiče bude mít stejnou jako procesory HF, včetně podpory DDR5-12800 s moduly MRDIMM.

Pro obecné serverové úlohy a enterprise uživatele má Amd nachystanou levnější verzi procesorů Venice 128c. Ta má jen 128 jader / 256 vláken, ale ve stejném socketu (SP7) jako předchozí procesory. Tato verze má být optimalizovaná na co nejlepší poměr ceny a výkonu.

Levnější platforma: Socket SP8

AMD má také nachystanou verzi Venice se 128 jádry, která bude používat levnější platformu se socketem SP8, která má osmikanálový paměťový řadič (který ale bude umět provozovat dva moduly na jeden kanál) a stále 128 linek PCIe 6.0. Socket SP8 také stále podporuje 2S sestavy.

Nabízelo by se, že by tato verze mohla šetřit náklady také tím, že bude obsahovat jen jeden IO čiplet, ale ilustrace kupodivu naznačují, že IO čiplety jsou stále dva, ale zdá se odlišené a menší. TDP modelů pro socket SP8 bude 130 až 400 W podle počtu jader (nejnižší modely mají 8 či 16 jader).

Vypadá to, že pro socket SP8 budou jednak existovat procesory se čtyřmi CPU čiplety s kompaktním jádry Zen 6c. Celkem tedy budou mít maximálně 128 jader / 256 vláken a 512 MB L3 cache. Současně ale budou i modely s až 96 jádry Zen 6 o taktu až 5,0 GHz a maximálně 384 MB L3 cache (které budou potřebovat 8 čipletů s klasickými jádry). I pro socket SP8 takto budou existovat nějaké modely optimalizované na jednovláknový výkon s označením F.

Příští rok přijde verze s pamětí LPDDR5X

AMD také potvrdilo, že v budoucnu přidá verzi procesorů označenou Verano (procesory by měly nést označení Epyc 9006 LP), která by měla používat až 72 jader Zen 6 s taktem až 5,0 GHz (takže klasických, nikoliv Zen 6c), ale s novými IO čiplety a paměťovými řadiči pro paměti typu LPDDR5X. AMD uvádí, že procesor by měl mít 24kanálový řadič LPDDR5X (s šířkou 768 bitů?) a párován bude s paměťovými moduly SOCAMM2.

Tyto modely budou také používány pro řízení GPU v AI serverech (proto tuto úlohu používá procesory s pamětí LPDDR také Nvidia u procesorů Grace a Vera). Verano má zároveň přinést vyšší propustnost propojení mezi CPU a GPU v systému (linky xGMI poběží na rychlosti 112 Gb/s).

O architektuře zatím víc řečeno nebylo

Epyc 9006 podle AMD obsahuje až 203 miliard tranzistorů, přičemž toto je údaj pro „dense“ verzi s jádry Zen 6c v osmi CPU čipletech. Verze „classic“ s menším počtem výše taktovaných jader bude mít odlišné počty.

AMD bohužel při uvedení Epycu na Advancing AI neřeklo nic o samotné architektuře jádra Zen 6, tato odhalení si tedy schovalo na jindy. Nebylo sděleno ani nic k tomu, o kolik se zvýšil výkon na 1 MHz frekvence proti Zenu 5. Nedávný únik naznačuje, že by to mohlo být okolo +10 %, ale jde jenom o hrubý odhad.

• Tip: Nový test poodhalil Zen 6: O 10 % vyšší IPC, frekvence 5,4 GHz

Oficiální benchmarky

Reálný výkon ukáže až nezávislé testování, ale AMD ukázalo některé své oficiální benchmarky (u nichž vždy platí, že je třeba je brát s rezervou, protože mohou být výběrové a jinak zkreslené). Firma tvrdí, že proti konkurenčním Xeonům od Intelu (aktuální generace Xeon 6) je výkon na jeden watt Epyců 9006 „Venice“ 1,8× až 2,3× lepší podle typu úlohy.

A AMD uvádí, že proti nejnovějším Arm procesorům AGI (od samotného Armu) a Vera od Nvidie je v některých úlohách výkon na 1 watt o 2,8× až 3,3× vyšší. Jde o srovnání při běhu AI sandboxů, kterých je na jednom procesoru provozováno mnoho instancí, mezi niž je procesor rozparcelován, takže tato převaha není dána jednovláknovým výkonem jádra Zen 6, ale mnohovláknovým výkonem až 256 jader s SMT.

AMD se v prezentaci zvlášť zaměřilo na procesor Nvidia Vera a tvrzení Nvidie, že nejdůležitější je čistě výkon jednoho jádra. Podle AMD současně záleží na výkonu jednoho jádra, ale i efektivitě a výpočetní hustotě (tedy množství jader).

Podle AMD nový Epyc 9006 Venice poskytuje o 20 % vyšší výkon jednoho jádra proti procesoru Nvidia Vera (88 jader), když se použije procesor Venice HF s 96 jádry, zatímco při použití procesorů Venice 256c s kompaktními jádry Zen 6c je celkový mnohovláknový výkon všech jader procesoru (tedy výkon na 1 socket) o 120 % vyšší – jde vždy o srovnání 2S serverů s danými procesory v benchmarcích SPECrate2026_int_base.

Dostupnost na podzim, některé varianty budou příští rok

AMD sdělilo, že servery, respektive celé AI racky serverů s dedikovanými výpočetními, síťovými a úložišťovými systémy používajícími procesory Epyc 9006 Venice uvedou na trh všichni významní výrobci serverů. Hustota procesorových jader pro běh AI agentů má být od 24 576 až po 49 152 jader na jeden rack (tento počet je v systémech od Gigabyte a HPE), zatímco racky Nvidie s procesory Vera mají mít 22 528 jader na jeden rack.

CEO AMD Lisa Su po prezentaci uvedla, že výroba procesorů Venice v provedení pro socket SP7 (šestnáctikanálová platforma) již běží (jsou tzv. „in production“), stejně jako serverových racků Helios, které na nich jsou založené. Poptávka je údajně bezprecedentní (je samozřejmě otázka, jak vážně podobnou sebechválu brát). Všichni velcí výrobci serverů a provozovatelé cloudů mají mít údajně produkty s procesory Epyc 9006 „Venice“ dostupné v čtvrtém kvartálu (říjen–prosinec) letošního roku.

Některé varianty Venice ovšem přijdou později. Levnější platforma SP8 bude dostupná v první polovině roku 2027 a procesory Venice-X (verze s 3D V-Cache) v druhé polovině roku 2027. Také Verano (verze „LP“ s pamětí LPDDR5X) má vyjít v druhé polovině roku 2027.

Zdroje: AMD (1, 2, 3), ComputerBase

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz

⠀