Ani nejnovější ovladač neřeší zvláštní nedokonalost Ryzenu 3000

S game launchery a aplikacemi na pozadí má Ryzen 3000 vysokou spotřebu v idle a omezený boost

AMD vydalo v pondělí nový ovladač čipsetů 1.8.19.0915 a už od předchozí verze v něm také má nové schéma spotřeby Ryzen Balanced, jež má řešit vysoké takty a napětí v nečinnosti. Bohužel to ale vypadá, že to někdy stále nefunguje. Totiž když máte aplikace jako Steam a podobné game launchery běžícími na pozadí, jsou takty a napětí pořád zbytečně vysoké. A to zhoršuje nejen spotřebu, ale i jednovláknový výkon.

Od vydání procesorů AMD Ryzen 3000 vyšly zatím dva ovládače pro čipset AMD X570. Nejdřív se mimo zátěž napětí a frekvence nesnižovaly vůbec, ale na toto AMD celkem pružně zareagovalo. Ovladač 1.07.29 z konce července řešil napětí a frekvence (a tím spotřebu, teploty) Ryzenů 3000. Takty se s ním už  přepínají na 3,6 GHz a napětí z původních 1,4–1,5 V klesá k 1 V. Tímto se spotřeba mimo zátěži z předchozích vyšších hodnot dostala na podobnou úroveň, jakou u procesorů Intelu. Tedy s tím, že jste museli v ovládacím panelu v možnostech napájení vybrat místo výchozího schématu spotřeby ve Windows speciální nastavení spotřeby „AMD Ryzen Balanced“, které ovladače instalují. Změna chování totiž není dosažena samotným ovladačem, ale právě tímto schématem spotřeby (a mimo něj se tedy neprojevovuje). V pondělí AMD vydalo nový ovladač čipsetu 1.8.19.0915, který podle některých zpráv mění zase chování schématu spotřeby „Úsporný režim“ (anglicky Power Saver) ve Windows. Toto je ale asi omyl, podle vyjádření Roberta Hallocka z AMD obsahuje aktuální verze jen drobnější opravy a měla by se chovat pořád stejně. Bohužel tak pořád přetrvává jeden nepříjemný problém, který ovladač 1.07.29 a ani aktuální 1.8.19 nezměnil.

Ať už máte starší, nebo tento nový ovládač, za jistých okolností Ryzen Balanced power plan nesnižuje klidové frekvence a napětí, jak měl. A sice když máte na pozadí otevřenou aplikaci Steam, Origin, Uplay nebo podobný launcher digitálního obsahu. Podle stížností, které se dají najít na internetu, mají stejný efekt i jiné programy běžící na pozadí, třeba TeamViewer. Když tyto aplikace běží, nastavují si procesory Ryzen 3000 nepřiměřeně vysoké napětí a frekvence, i když tyto aplikace podle Správe úloh nevytváří žádné pořádné zatížení jader. Toto zvláštní chování s Ryzenem 3000 je pro lepší představu ilustrované na videu, které můžete vidět níže. Pro pořádek: tento malý test byl udělán na posledním sestavení Windows 10 1903 a s BIOSem obsahujícím verzi kódu AGESA 1.0.0.3AB. To je nejnovější BIOS dostupný pro testovací desku MSI MEG X570 Ace, která ještě nedostala update na AGESA 1.0.0.3ABB.

Game Launchery způsobují, že procesor běží v turbu na 4,2 GHz a 1,4 V, místo aby se choval, jak byste čekali v nečinnosti. Abychom měli v rukou nějaká exaktní data, změřili jsme spotřebu v třech režimech. Jednak ve stavu, kdy všechno funguje korektně (protože žádný launcher typu Steam na pozadí neběží). Zdá se, že 1.07.29 i 1.8.19 se chovají zhruba stejně efektivně (co do klidové spotřeby CPU). Analýza sto vzorků v nečinných Windows vygenerovala průměrnou spotřebu 49 W (se sestavou s Ryzenem 5 3600, deskou MSI MEG X570 Ace, grafikou Radeon RX 5700 XT a dvěma NVMe M.2 moduly coby SSD). Když se spustí game launcher, má sestava nesnížené frekvence a napětí, jak už bylo řečeno výš, a projevuje se to nárůstem spotřeby o zhruba 12 W. Což sice není mnoho a často to desktopového uživatele nebude trápit, ale vzhledem k tomu, že tyto aplikace reálně nevytvářejí nějakou zátěž, nám to přijde zbytečné a neefektivní.

Problém je, že vyšší idle takty můžou kazit jednovláknový výkon

S chladičem Noctua NH-S12A zregulovaným na napětí 7 V je nárůst teplot jen necelé dva stupně Celsia. S boxovaným chladičem Wraith Spire to asi bude o trochu víc, ale hlavní komplikace je jinde. Tím, že všechna jádra i v nečinnosti běží na vyšší frekvenci, než by měla, podle našich pozorování omezují takt, na který se může dostat jednojádrový boost, když najednou k tomu Steamu a spol spustíte nějaký reálný program nebo benchmark. Kvůli tomu pak samozřejmě dochází ke zhoršení výkonu. Nejvýrazněji se nám to projevovalo na dvnáctijádru Ryzen 9 3900X.

Při sprévném snižovaní taktů a napětí na minimum (3,6 GHz/~1 V) se frekvence jedného jádra tohoto Ryzenu s trochou štěstí opravdu dostane na plných 4,6 GHz. Poznámka o štěstí je tu proto, že v rámci automatické selekce může scheduler přiřadit aplikace i na slabší jádro, i když Windows 10 by toto již měly umět (zřejmě to nefunguje tak spolehlivě, jako Turbo Boost 3.0 Max na  HEDT platformě Intel, kde ovšem může výběr jádra/nastavení afinity provádět i ovladač Intelu). Takové slabší jádro pak maximální frekvence specifikované pro jednovláknový Turbo Boost nezvládá, takže dostanete míň megahertzů. Ale bez ohledu na tuto věc, když vám kvůli těm game Launcherům běžícím na pozadí zůstávají frekvence i napětí na ostatních jádrech pořád nepřiměřeně vysoké, způsobuje to, že ani to správné nejlepší jádro na čipu už se nedostává na plnou frekvenci 4,6 GHz. Podle našich pozorování pak ztrácí aspoň nějakých 100 MHz.

Například v benchmarcku jednovláknového výkonu pomocí Cinebench R20 můžete dostat místo nějakých 520 bodov (což by měl být pro Ryzen 9 3900X očekávaný výsledek), vám v těchto podmínkách vyjde jenom 510 bodů. Asi je dobrá otázka, jestli (a případně to jaké míry) toto zbytečné zvyšování taktu v nečinnosti na všech jádrech také nesnižuje výkon ve hrách. I v těch by asi pak mohlo docházet ke ztrátě nějakých FPS, které by se bez launcheru na pozadí třeba povedlo z hardwaru vytřískat.

Takhle nějak by měly výsledky Ryzenu 9 3900X v Cinebench R20 vypadat. S game launcherem na pozadí je však jednovláknový výkon nižší. To platí i pro další aplikace využívající jen jedno jádro, Cinebench je zvolen jen pro názornou ukázku

Teprv uvidíme, zda nám třeba nepomůže i ten update na AGESA 1.0.0.3ABB nebo obecně nový BIOS od MSI, až pro naši desku vyjde. Ovšem zlepšení tohoto chování mělo dosáhnout už nainstalování onoho Ryzen Balanced power planu/schématu spotřeby. V současném stavu ale zdá se problém s aplikacemi jako Steam/Uplay/Origin pořád přetrvává.

  •  
  •  
  •  
  •  
Flattr this!

Pěkná Mini-ITX deska pro Ryzen v serveru: X570 a 4× SO‑DIMM

Desky platformy X570 pro procesory AMD Ryzen 3000 přinesly PCI Express 4.0 a silnou konektivitu, ale bohužel také vyšší spotřebu a aktivní chlazení čipsetu. ASRock teď však uvedl jednu X570/AM4 desku, která má chlazení plně pasivní, navíc v provedení Mini-TX. Je sice určená pro servery, ale přesto je hodně zajímavá, už jenom tím, že v rozměru Mini-ITX dovoluje použít čtyři paměťové moduly (navíc s ECC). Celý článok „Pěkná Mini-ITX deska pro Ryzen v serveru: X570 a 4× SO‑DIMM“ »

  •  
  •  
  •  
  •  

Chladič AMD Wraith Prism s šesti heatpipe? Je to jinak (update)

S procesory Ryzen (a vlastně už chvíli před nimi) AMD přineslo jednu přímo nesouvisející změnu: boxované chladiče, které byly lepší proti tomu, co se k CPU typicky přibalovalo předtím. Ty běžné měly objemnější (účinnější) pasivy, zejména to ale platilo o heatpipovém top-flow chladiči Wraith max, později Wraith Prism. Právě u tohoto se teď možná nastane další zlepšení, protože AMD zdá se chystá jeho výkonnější verzi. Celý článok „Chladič AMD Wraith Prism s šesti heatpipe? Je to jinak (update)“ »

  •  
  •  
  •  
  •  

AMD uvádí 7nm Ryzeny 4000 s integrovanou grafikou pro notebooky

Trvalo to, ale AMD konečně přináší jádra Zen 2 a 7nm proces i do APU – procesorů s integrovaným GPU. Tento týden firma představila APU Renoir, na kterém budou založené Ryzeny 4000 s grafikou. Jako první přichází verze pro notebooky, která bude mít až osm jader/16 vláken, s TDP 15 nebo 45 W. V CPU by to měl být velký pokrok, ale překvapivě to vypadá, že tradičně silná integrovaná grafika AMD by mohla být trošku zklamáním. Celý článok „AMD uvádí 7nm Ryzeny 4000 s integrovanou grafikou pro notebooky“ »

  •  
  •  
  •  
  •  

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *