Corsair upgraduje svoje PCIe 5.0 SSD na vyšší rychlost
SSD používající k přenosům rozhraní PCI Express 5.0 už jsou na trhu rok, ze začátku ale vyšla s nižšími rychlostmi, než jaké by se zhruba daly označit za typický potenciál PCIe 5.0. To teď ale dohánějí dodatečně vydávané rychlejší verze modulů. S tou přišel i Corsair a jeho moduly MP700 Pro SE nabízejí rychlost až 14 000 MB/s. A opět si je můžete pořídit rovnou s vodním blokem pro zapojení do custom chladicího okruhu.
Pro tuto značku je to dokonce už třetí model na bázi PCIe 5.0, protože Corsair byl na trhu jako jeden z prvních výrobců, ale podobně jako řada dalších raných modelů dosahoval prvotní modul MP700 kvůli použití pomalejších čipů NAND sekvenční rychlosti „jen“ 10 GB/s při čtení a 9,5 GB/s v zápisu. Firma pak v listopadu přidala do nabídky rychlejší verzi Corsair MP700 Pro, která povýšila až na rychlost čtení 12,4 GB/s, což byl u původní revize řadiče Phison E26 jeho top výkon právě při použití rychlejší NAND.
MP700 Pro SE: Do třetice s highendovým PCIe 5.0 modulem
Phison ale vzápětí přišel s novou revizí řadiče a firmwaru, kterou označuje „Max14um“ a která by měla vybrat značnou část (snad i převážnou většinu) zbývající výkonnostní rezervy PCIe 5.0 ×4, které NVMe moduly používají. Corsair tím pádem vydává už třetí SSD této generace založené na této nové revizi Phisonu E26, které dostalo označení Corsair MP700 Pro SE.
Corsair MP700 Pro SE má udávaný maximální výkon 14 000 MB/s v sekvenčním čtení a 12 000 MB/s v sekvenčním zápisu (to bude ovšem v režimu zápisu do pseudoSLC cache, po jejímž vyčerpání se asi jako obvykle zápis zpomalí, takto je to u všech SSD na trhu). Čtení tedy doznalo zrychlení o víc jak 10 %, ale zápis příliš ne (základní Corsair MP700 Pro má uváděné sekvenční rychlosti 12 400 a 11 800 MB/s).
Bohužel nemáme příliš mnoho dalších údajů, Corsair například neuvádí, o kolik se případně zlepšily IOPS v náhodném čtení i zápisu (u MP700 Pro to bylo 1 500 000 v náhodném čtení a 1 600 000 IOPS v náhodném zápisu). Web TechPowerUp už ovšem toto SSD otestoval, takže se můžete podívat na recenzi.
Zapisovací záruka by měla být 1500 TB zápisu u 2TB a 3000 TB zápisu u 4TB modelu. V modulech je samozřejmě použitá 3D TLC NAND (232vrstvé čipy Micronu) a mají dost velkou DRAM mezipaměť typu LPDDR4 – 4 GB u 2TB a 8 GB u 4TB modelu.
Tyto moduly budou prodávány jen v kapacitách 2 TB a 4 TB. Dřívější 1TB verze asi kvůli ceně (která by nevycházela moc dobře) odpadne. MP700 Pro SE bude mít jako ostatní PCIe 5.0 SSD na bázi Phisonu E26 vysokou maximální spotřebu při zátěži (uváděla se až 11,5 W u předchozího modelu, byť v klidu je v úsporném režimu PS4 příkon pod 85 mW). Corsair to řeší chladičem s vysokým pasivem, který podélně profukuje axiální 25mm ventilátor. To by snad mělo fungovat lépe než referenční chlazení, které má axiální ventilátor nahoře.
Opět i s možností vodníka
Alternativně ale nabízí také malý vodní blok (tyto verze jsou označené přívlastkem Hydro␣X), kterým se SSD připojí na custom vodní chlazení v počítači. Pokud už takové v počítači je, pak by mělo všechny problémy s přehříváním vyřešit (a tiše). Pokud jste ochotní spolehnout se na chlazení poskytované vaší deskou, které ne vždy funguje perfektně, měla by v nabídce být i levnější holá verze bez chladiče.
Vodní modely už jsou na webu Corsairu s cenou 640 $ za 4TB model a 345 $ za 2 TB model. Toto by snad měly ceny za verzi s vodním blokem, který je příplatkový, takže běžné modely se vzduchovým aktivním chlazením budou stát o něco méně. Reálné ceny v českých e-shopech se ale často dost liší od oficiálních obchodů firem, které mohou být vyšší.
Zdroje: Corsair, TechPowerUp
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
uzasne..
https://www.youtube.com/watch?v=s-iAf_4o2zo
Dva gen4 disky v zrcadle nabidnou 90% vykonu za polovicni cenu. Navic vyssi zivotnost (diky dojnasobne kapaciite prepisu) a bezpecnost diky nepritomne vode.
Zatim to vypada tak, ze SSD disky dosahly sveho technologickeho pouzitelneho maxima ve verzi gen4.
Je na case vytahnout z rukavu 3D XPoint.
Dávat tyhle disky do zrcadla nedává smysl. Ochudíš se o kapacitu zápisu druhého disku za cenu výkonu, pro který v praxi takřka nikde nevyužiješ (přinejlepším si ušetříš deset minut denně, pokud kopíruješ jak fretka). Lepší je mít prostě druhý disk.
A bezpečnost? Redundance je tady fakt redundance. Není lepší mít zálohovaný obraz systémového disku s výchozím softwarovým vybavením, než mít věčně zapláclý disk zrcadlem ubírajícím TBW? Když NVMe už ti dneska prodají sna každém rohu.