Jak jsme už víckrát probírali, na Intel teď přišla těžká doba. Jeho tržby jsou nyní o dost nižší, než kde byly na vrcholu, a firma má dokonce ztráty, přitom potřebuje pro udržení svých továren provést jejich masivní a nákladnou transformaci do globálního Foundry výrobce. Negativní sentiment okolo Intelu přilákal supy (když to trochu přeženeme) a jsme svědky dřív nemyslitelné věci: Mluví se o tom, že by Intel mohl skončit prodán. Teď už má dalšího zájemce.
Před nedávnem se takto vynořila zpráva o tom, že je Intel oťukáván Qualcommem, který by buď chtěl jeho divizi prodávající PC procesory, nebo celou firmu. Teď přichází další zpráva, která je ještě absurdnější: Intelu údajně nabídku na odkoupení dal přímo ARM. Tedy jeden z jeho největších konkurentů.
Tip: Konec Intelu jako samostatné firmy? Qualcomm ho chce koupit
S touto zprávou přišel Bloomberg, podle kterého ARM stál či stojí jen o část firmy, a to o „produktovou divizi“. Tím se myslí samotné jádro Intelu navrhující a prodávající všechny možné procesory a další čipy („Intel Product“), ale bez výrobních továren („Intel Foundry“). O ty ARM evidentně zájem nemá. Sice si lze představit, že by mohly být komplementární k jeho již existujícím aktivitám, ale také by to bylo asi příliš veliké rozkročení, které by nejspíš neukočíroval. Taková transakce by každopádně znamenala současně osamostatnění továren Intel Foundry.
Bloomberg píše, že Intel tuto nabídku odmítl (což není překvapení) a přímo sdělil, že Intel Product division jako taková na prodej není. Firma před časem připustila, že může některé aktivity zrušit nebo prodat v rámci úsporných opatření, což možná přiživilo tyto nabídky. Ovšem je téměř jisté, že tím myslela jen nějaké menší, podružnější aktivity.
Intel zároveň už má oddělení továren do samostatné společnosti mezi svými strategickými možnostmi. Takže vzít nabídku ARMu moc nedává smysl, protože snazší je provést tento „spin-off“ a zůstat vlastním pánem.
Akvizice by stejně neměla šanci
Když jsme psali o nabídce Qualcommu, již jsme upozorňovali, že takový prodej nebo fúze by téměř jistě neprošly přes orgány provádějící dohled nad trhem. Zcela stejně to platí i v případě ARMu, také zde je šance na schválení mizivá, a navíc by ji nejspíše Čína zablokovala i čistě z politických důvodů (jako naposledy koupi Tower Semiconductor Intelem).
Qualcomm je ale aspoň dost velká firma, aby se mohla tvářit, že na pohlcení Intelu má. ARM je naproti tomu vlastně relativně muší váha. Jeho vliv v průmyslu je sice velký, ale kvůli tomu, že firma vždy dostává jen malé licenční poplatky z každého produktu svých klientů, není příliš bohatá.
Jak správně podotýká server The Register, u Intelu je v podstatě problém mimo produktovou divizi, kterou ARM či Qualcomm chtějí – spočívá v tom, že jeho továrny (Intel Foundry) vyžadují velké investice na rozjezd svého foundry byznysu a nejsou ve výrobních nákladech příliš konkurenceschopné proti TSMC. Samotná produktová divize by ale měla všechny současné tržby Intelu (což je něco mezi 10–15 miliardami $ za kvartál) a osvobozena od zátěže Intel Foundry by měla nejspíš opět i miliardové čisté zisky.
Tudíž by za ni musel ARM zaplatit docela dost, ale ARM je sám o sobě mnohem menší společnost, má méně než desetinové tržby proti Intelu (typicky ve stovkách milionů $ za kvartál) a zisky okolo sto milionů $ na kvartál. Zaplatit by tedy celou tuto investici musel z půjček – které by ale měl pak problém splatit. Jediná možnost by asi bylo financování z masivní emise akcií, což by ale také mělo své problémy. Celkově je asi možné uzavřít, že pokud ARM opravdu poslal nabídku, musí jít jen o čistě formální střelu na bránu přes celé hřiště, „kdyby náhodou“.
V podstatě největší význam, který tato nabídka asi má, je na rovině marketingu a mediálního boje o publicitu, mindshare a reputaci u spotřebitelů. To, že se ARM v tomto kontextu objeví v novinových titulcích, vytvoří dojem, že ARM je na vzestupu a je nyní novou hvězdou počítačového průmyslu, zatímco Intel je skomírající jméno, které už je tak maximálně k tomu, aby ho někdo levně koupil. Leckdo asi může být sveden k úvaze, že zájemce o koupi musí být mocnější než ten, komu se nabídka dává (přestože finančně to zde neplatí).
Zdroje: Bloomberg, The Register
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
