Dlouho vyhlížené a slibované next-gen procesory jsou konečně v noteboocích
Tento týden se konečně začaly oficiálně prodávat dlouhou dobu očekávané procesory Meteor Lake od Intelu. Zatím není jasné, jak moc úspěšné budou, nicméně technologicky jsou velkým přelomem v historii Intelu, protože jde o jeho první 4nm procesory, které současně zavádějí pokročilou technologii pouzdření s 3D čiplety. Po odhalení v září teď tato novinka opravdu přichází do prodeje v podobě mobilních procesorů Core Ultra řady U a H.
Intel v září odhalil různé nové technologie a „teoretickou část“ okolo procesorů Meteor Lake (rozebíráno je to v tomto článku), ale nesdělil ještě parametry chystaných modelů (ani jejich jména), což mělo počkat až na příchod prvních reálných notebooků s Meteor Lake na trh. A to nastalo nyní 15. prosince. Intel vydává v podstatě tři řady procesorů Core Ultra „Meteor Lake“ (Core Ultra je nový způsob značení, který s touto generací začíná, aby Intel zdůraznil odlišnost čipletové technologie).
Více: Konec Core i7, přichází Core Ultra. Intel má nový systém pojmenování procesorů pro Meteor Lake
Řada H: dvě velmi různé úrovně spotřeby
Jednak to bude řada H. Ta má ovšem oproti předchozím zvyklostem 28W nominální TDP (možná měl Intel použít spíš písmeno P, která pro toto TDP zavedl jen nedávno). Prozatím je nejvýkonnějším modelem této třídy procesor Core Ultra 7 165H. Má šest (velkých) jader P-Core, osm efektivních jader E-Core a dále ještě dvě LP E-Core v tzv. low power islandu. Celkem je to tedy 16jádro s 22 vlákny a 24MB L3 cache. Intel neuvádí základní takt, ale maximální takt P-Core (udávající jednovláknový výkon) je 5,0 GHz. Maximum jader E-Core je 3,8 GHz.
O něco levnější model Core Ultra 7 155H pak má stejný počet jader a také maximální takt jader E-Core 3,8 GHz, ale u P-Core je pomalejší a dosahuje jen 4,8 GHz. Taktu předchozího modelu se dost možná Intelu na novém 4nm procesu nedaří dosahovat zas tak snadno, jak by potřeboval. Oba procesory se liší také v taktu GPU. Oba mají plně aktivní grafické jádro Intel Arc s 8 Xe Core (1024 shadery), ale model 165H u něj má takt maximálně 2,30 GHz, kdežto model 155H jen 2,25 GHz.
Pod těmito modely pak Intel bude nabízet dvě ořezané verze, které poskytují jen čtyři P-Core, zatímco počet E-Core zůstává, CPU tedy mají 14 jader a 18 vláken, L3 cache je 18MB. GPU je také osekáno, ale jen o jedno Xe Core (čili na 7 Xe Core / 896 shaderů), takže by si pořád mohlo držet vysoký herní výkon (relativně k top modelu). Core Ultra 5 135H má maximální takt P-Core 4,6 GHz a E-Core 3,6 GHz. U modelu Core Ultra 5 125H pak je to 4,5 GHz pro P-Core, 3,6 GHz pro E-Core. Integrovaná grafika má u obou maximální turbo boost 2,20 GHz.
Zatímco nominální TDP těchto modelů je 28 W, jako obvykle procesor v zátěži může dosáhnout výrazně vyšší tzv. maximální turbo spotřeby či také „PL2“. Ty mohou výrobci notebooků nastavit buď na 64 W, neb volitelně na 115 W. Toto může vést k docela velkým rozdílům v mnohovláknovém výkonu (a také v provozních vlastnostech). Takto velký rozdíl asi měl být raději indikován přímo v názvu (možná třeba rozlišováním písmenky P a H).
Řada U: Zatím 15W, později i 9W modely. Jen 2+8+2 jádra a menší GPU
Řada U obsahuje zase smíchané dva typy spotřeby. Jednak jde o procesory s 15W nominálním (či základním) TDP, ty mají stanovenou maximální turbo spotřebu / PL2 ve výši 57 W, ne tedy zas tak daleko od úspornějšího modu háčkových verzí. Vedle toho pak ale Intel nabízí také modely s 9W TDP a 30W maximální turbo spotřebou. V tomto případě to ale půjde poznat z názvu. 15–57W modely končí na „5U“, 9–30W modely končí na „4U“.
V obou případech jde o procesory s dvěma jádry P-Core a s osmi jádry E-Core plus dvěma LP E-Core (celkem 12 jader / 14 vláken, 12 MB L3 cache). Zatím v nabídce nejsou žádné osekané modely. Tyto procesory by měly používat odlišný čiplet s jádry CPU a také asi odlišný GPU čiplet, jejich grafika je o polovinu slabší jen s 512 shadery (4 Xe Core), alespoň ale tuto konfiguraci mají všechny nabízené modely. Tato grafika už nenese označení Intel Arc, ale jen Intel Graphics. Zřejmě to neznamená, že by například ztratila podporu ray tracingu, ale Intel asi tuto značku nechce použít u méně výkonných GPU.
Nejvýkonnější 15W účko je Core Ultra 7 165U, které má takt P-Core až 4,9 GHz, takt E-Core až 3,8 GHz a GPU mu jede až na 2,00 GHz. Pod ním je model Core Ultra 7 155U, který se liší o stupínek nižšími takty P-Core (4,8 GHz) a GPU (1,95 GHz). Třetí model Core Ultra 5 135U má už výraznější propad frekvence – P-Core má maximum 4,4 GHz, E-Core 3,6 GHz, grafika ale pořád 1,90 GHz. A nakonec Core Ultra 5 125U snižuje opět takty o stupínek – P-Core má maximum 4,30 GHz, E-Core stále 3,6 GHz, GPU 1,85 GHz.
Ultramobilní 9–30W modely jsou dva – Core Ultra 7 164U má maximální takty P-Core 4,8 GHz, E-Core 3,8 GHz a GPU 1,80 GHz. Core Ultra 5 134U pak má takty 4,4 GHz pro P-Core, 3,6 GHz pro E-Core, 1,75 GHz pro GPU. Specifikace jsou tedy velmi podobné, ale reálně v zátěži se při přiškrcené spotřebě těchto verzí samozřejmě budou frekvence a výkon od 15W modelů hodně lišit.
Respektive, přesnější je říct, že tyto modely budou dva. Intel potvrdil, že tyto dva procesory se začnou prodávat až po novém roce, někdy v Q1 2024.
Nejvýkonnější Core Ultra 9 185H zatím nevyšlo
Stejné to mimochodem bude s nejvýkonnějším procesorem celé řady, který také vyjde až v Q1 2024 (potvrzuje se tím zřejmě toto). Zatímco nominálně má patřit do řady H, ještě o něco vyčnívá, protože u něj nebude ona volba PL2, jeho maximální turbo spotřeba je již jen 115 W. A také TDP má zvýšeno na 45 W.
Tento model má označení Core Ultra 9 185H. Pořád má ovšem jen 6 jader P-Core, 8 E-Core a 2 LP E-Core s 24 MB L3 cache, křemík je totiž stále použitý stejný. Tento procesor se bude od zatím špičkového modelu 165H lišit jen tím, že jeho P-Core budou mít maximální turbo boost 5,1 GHz (o 100 MHz vyšší), zatímco E-Core zůstanou na stejných 3,8 GHz, a taktem integrovaného GPU, které bude smět až na 2,35 GHz (tedy +50 MHz). A pak samozřejmě onou vyšší spotřebou.
Všechny modely mají podle Intelu dva NPU Enginy a zřejmě se neliší v další výbavě. Trošku rozdíl je v pamětech. Modely H a 15W modely U podporují paměti LPDDR5X-7467 (s maximální kapacitou 64 G), ale alternativně také DDR5-5600 (až 96 GB s dnešními moduly, 128 GB s budoucími 32Gb čipy je asi také možných). Modely U s 9W TDP ale podporují jen LPDDR5X-6400, DDR5 nikoli. U těchto 9W „čtyřkových“ modelů je patrně použito kompaktnější pouzdro BGA (i když uvidíme, zda ho nepoužívají také 15W modely).
První recenze spíš negativní
Na začátku jsme psali, že technologicky jsou Meteor Lake pro Intel velký krok dopředu, ale to nemusí v praxi znamenat, že budou konkurenceschopné a zajímavé výkonem, spotřebou a efektivitou. Vskutku se zdá, že by nakonec mohly dopadnout rozčarováním, alespoň podle prvního testu, který provedl web NotebookCheck. Ten měl k testování Core Ultra 7 155H a zaznamenal relativně nízký výkon CPU, který je horší než u předchozí generace (Core i7-1370H). Ani očekávaná energetická efektivita se zatím moc neprojevila (nicméně to nevylučuje dobré výsledky ve výdrži baterie při běžné práci, ta záleží na klidové spotřebě).
Co vypadá nadějně, je integrovaná grafika, která, zdá se, opravdu dokáže konkurovat Radeonu 780M v notebookových procesorech AMD Ryzen 7000 a 8000. Minimálně v některých hrách ho, zdá se, může dorovnat a porazit, i když nemusí vyhrávat celkově nebo tam, kde narazí na horší úroveň ovladačové podpory, uvidíme po podrobnějším testování.
Toto neznamená, že by Meteor Lake byly nepoužitelné nebo špatné procesory, ale nebudou zřejmě nejlepším řešením na trhu a také asi nemusí posílit pozici Intelu tolik, jak firma doufala.
Zdroje: Intel, AnandTech, NotebookCheck
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
