AMD Ryzen 5 9600X: Zase o trochu dokonalejšie šesťjadro

Priemerná spotreba procesorov

Z prvej vlny nových procesorov AMD s architektúrou Zen 5 sme podrobnej analýze podrobili model Ryzen 5. Výsledky poukazujú na veľa zlepšení (v rýchlosti, v efektivite, v chladení, …) v čele s nevídaným jednovláknovým výkonom. Viacvláknovo ale za konkurenčným procesorom Intel Core i5-14600K stále výrazne zaostáva, hoci pri oveľa priaznivejšej spotrebe. Herný výkon? Niekedy zvláštny.

Upozornenie: U procesorov na báze big.LITTLE v niektorých testoch chýba výsledok. Je to z dôvodu, že poriadne neškálovali s P jadrami a dosahovaný výkon bol príliš nízky. V takýchto prípadoch je síce možné vynútením výkonu na všetkých jadrách, ale k tomu na používateľskej úrovni štandardne nedochádza. Aby sme v niektorých prípadoch nevytvárali ilúziu o tom, že sú za normálnych okolností dosahované také namerané výsledky, ako sú prezentované v grafoch, ich vynechávame. Z celkového súboru testov sa však jedná o zanedbateľnú časť výsledkov.

Priemerná spotreba procesorov








  •  
  •  
  •  
Flattr this!

Máme specifikace Intel Arc B570, levnější grafiky Battlemage

Intel tento týden odhalí a za týden a něco (12. 12.) začne prodávat novou generaci herních grafických karet Arc označenou Battlemage, která je založená na nové architektuře Xe2 HPG, jejíž ochutnávka je k vidění už v procesorech Lunar Lake a mělo by jít o značný pokrok proti první generaci Arcu. Už minulý týden jsme psali o specifikacích modelu Arc B580, ale až teď přicházejí také informace o parametrech levnější varianty Arc B570. Celý článok „Máme specifikace Intel Arc B570, levnější grafiky Battlemage“ »

  •  
  •  
  •  

Intel Battlemage je tady, Arc B580 a B570 vyjdou příští týden

Před několika dny prozradily obchody připravovanou grafiku Intel Arc B580 nové generace „Battlemage“, která by dle předchozích drbů měla jít do prodeje v prosinci. A už to zřejmě máme potvrzené, prosákly informace o datu vydání a také o tom, že Battlemage nebude jenom jedna. Intel chystá dvě či tři karty. Nebo alespoň prozatím, protože později se ještě mohou přidat výkonnější modely, jejichž osud teď není moc jasný. Celý článok „Intel Battlemage je tady, Arc B580 a B570 vyjdou příští týden“ »

  •  
  •  
  •  

Už máme specifikace GeForce RTX 5070 a GeForce RTX 5070 Ti

Až v novém roce sice dojde k vydání nové generace grafik od Nvidie, přesto už ale začaly prosakovat podrobnosti o chystaných modelech, které v prvních měsících roku 2025 vyjdou. Během týdne se sešly novinky k GeForce RTX 5090 coby nejvýkonnějšímu modelu, ale zejména i k levnějším GeForce RTX 5070 Ti a GeForce RTX 5070, což mohou být zrovna karty, které budou vzhledem k cenám „highendu“ zajímat nejvíc hráčů. Celý článok „Už máme specifikace GeForce RTX 5070 a GeForce RTX 5070 Ti“ »

  •  
  •  
  •  

Komentáre (35) Pridať komentár

  1. Tvrzení 4-nanometrovou technológiou bych se asi vyhnul. Zůstal bych čistě u obchodního značení. Jen to víří nesmyslné debaty.

  2. pozrite si chlapi testy 9700x, ten sa moc nepodaril, vykon je okolo 7700x, len spotrebou je lepsi. Keby sa volal 9700 bez X, tak by to bolo daleko idealnejsie.

    1. Zase ale, když zvážíš, že mají velmi pěkný st výkon i bez V-Cache, tak je o to větší důvod těšit se na modely s ní.

    2. Výborné productivity cpu. A podle zpráv mají být takty modelů s V-Cache mnohem zajímavější, nemá docházet k limitacím jako u předešlých generací. Takže i na hry dříve nebo později dojde. A však zrovna ty tu průběžně vypisuješ, jak tě trápí teploty cpu. Lidem se fakt nezavděčíš 🙂

      1. Zníženie teplôt pri porovnateľnej spotrebe je skvelé. Obavy, ako budeme neskôr na platforme testovať chladiče, sa pomaly rozvplývajú. Nebude všetko 95 °C. Aj keď teda súhlasím s komentujúcim na EN webe, že pri testoch chladičov dáva už asi väčší zmysel než sledovanie rozdielu teplôt primárne porovnávať maximálny uchladiteľný výkon. A na základne neho procesorové chladiče hodnotiť.

        1. Napadá mě k tomu vlastně podobný point, o který jsem se podělil už dřív. Můžeme mít v jednom průběhovém grafu vývoj spotřeby k bodu, kde bude docházet k throttlingu, a to pro různé hladiny hluku (barevně odlišeno). Složitě se nám ale budou porovnávat chladiče mezi sebou, což je obtíž, které čelíme i u spektrografů.

        2. Nevím jak moc se nad tím M zamýšlel, i když zdůraznil interaktivní grafy. Protože asi není žádoucí mít v zájmu přehlednosti v grafu všechny testované chladiče. Navíc nějaké měřítko bude mít význam pro rozlišení rozdílů u výkonných chladičů a jiné měřítko pro hledání odlišností u nízkoprofilových a levných křupek.

          1. Musím ešte poriadne pozrieť do tých materiálov Coolingtechnique, na ktoré M odkazoval. On má vždy dobré nápady, ktoré vychádzajú z vedomostí a širokého prehľadu.

            Podľa môjho návrhu, nad ktorým premýšľam by sa chladiaci výkon chladičov dal porovnávať pomerne rýchlo. Na obidvoch platformách (Intel LGA 1851 a AMD AM5) by sa nastavili rôzne limity príkonu, ktoré by daný chladič v danom nastavení buď uchladil (a pri rovnakom výkone CPU by sa porovnávalo tradične zahrievanie) alebo by ho neuchladil a sledoval by sa maximálny výkon, respektíve maximálna spotreba. Asi priemer z posledných 60 sekúnd testov, v ktorých už bude situácia ustálená.

            Merať by sa asi mohol celý priebeh (spotreby), ale to len ako doplnkový materiál pre zaujímavosť. Boli by z neho asi dobre vidieť napríklad aj to, aký má potenciál z ohľadu krátkodobého chladiaceho výkonu. Vyšší chladiaci výkon v dlhodobej záťaži asi nemusí automaticky znamenať, že taký bude aj krátkodobej záťaži. Z nej by sa zase pre zmenu mohla zobrať maximálna hodnota výkonu/spotreby CPU pred jej klesaním, alebo priemer prvých 30 sekúnd? Vývoj priebehu spotreby je dobre vidieť aj v našich testoch procesorov. Ten kopec na začiatku s pomerne plynulým klesaním neznamená zakročenie časového limitu Tau, po ktorom sa spotreba zníži (to by vyzeralo inak, bol by tam kolmý skok, podobný tomu v testoch základných dosiek, v ktorých sa táto situácia simuluje zámerne).

            No, ešte relatívne dosť času, ale zatiaľ teda uvažujem nejako takto. 🙂

            PS: To porovnávanie „uchladiteľného výkonu“ by bolo aj o dosť presnejšie (ako vychádzanie z teplotných rozdielov reportovaných internými snímačmi CPU) a s vyšším rozlíšením. Tým, ako aj na tieto veci by sa používali prúdové kliešte.

            1. The patient to myslel tak, že ak by bolo v grafoch priveľa kriviek (>6 chladičov), tak by bol graf neprehľadný (niečo ako mal Computer tech and more)…
              Hlavne pre ľudí so slabším farbocitom ako ja… v podstate nepoužiteľný.
              Asi by sa to dalo vyriešiť ako to majú niekde (teraz si neviem spomenúť , že kde), => užívateľ si zaklikne, ktoré chladiče chce v grafe vidieť.

              Ešte poznámka k tomu Zenu, …aj v ENG verzii som to spomínal, že ryzeny to majú tak, že nezačnú hneď throttlovať, ale už skôr začnú znižovať výkon/max.frekvenciu, …povedzme niekde medzi 70 až 80°C… neviem presné čísla

              1. To zaklikávanie… osobne tu nevidím dôvod pre používanie čiarových grafov. Nie pre interpretáciu základných parametrov – výkon, ktorý dáný chladič na akej platforme uchladí a zahrievanie. A na úplnosť by asi boli dobré aj frekvencie jadier CPU. V rovnakom časovom úseku, v akom sa budú sledovať zvyšné dve veličiny.

                — „… nezačnú hneď throttlovať, ale už skôr začnú znižovať výkon/max.frekvenciu…“

                A o to ide, nie? Zistiť aký výkon ktorý chladič v konkrétnom nastavení (či už po normalizácii na fixnú hlučnosť alebo pri maximálnych otáčkach ventilátorov) uchladí…

                1. Tak neviem, či zase som vedľa, …ale M navrhoval čiarové grafy pri stupňujúcom sa výkone. Na to pacient zareagoval, že by to bolo neprehľadné… Na to si ty reagoval, že M má dobrý nápad. Následne som vyjadril názor (súhlasiaci s pacientom), že by to bolo neprehľadné pri vyššom počte chladičov (ak by sa nedalo vybrať).
                  Čo sa môjho názoru týka, tak ja som spokojný so stĺpcovými/pruhovými grafmi
                  ….Quo vadis? Do kina. A čo dávajú? Quo vadis? Do…. 😀

                  1. Za dobrú myšlienku z komentára M považujem hlavne to, že je vhodné sa sústrediť aj na „uchladiteľný výkon“. Intenzitu zahrievania aj ja vnímam ako sekundárny parameter, ktorý je síce dôležitý, ale iba vtedy keď je chladiaci výkon chladiča na stanovenú záťaž dostatočný (tzn. nebude v priebehu dochádzať k poklesu spotreby).

                    Čiarové grafy ako hlavnú vec, podľa ktorej by sme sa mali orientovať, nevidím. Pokiaľ teda nedá niekto pádny argument, prečo by mali byť „lepšia“/užitočnejšia možnosť. Vývojové grafy, samozrejme, byť môžu a budú, ale asi iba ako doplnková vec. Podobne, ako je to u zvukových spektrografov.

                    1. Jen jsem se nad tím zlehka zamýšlel. M to hezky zdůvodnil, že by se tak dalo do podrobností usuzovat na vliv jednotlivých prvků konstrukce a zpracování chladičů. Jsou s tím ale holt spojené obtíže. S tím se dokážu naladit na řešení, které v HWC uvážíte s pohledem na své možnosti za nejlepší.

                    2. Dôležitá premenná sú vo finále časové kapacity, ktoré dokážeme pre tie testy rozumne vyhradiť. Asi by nebolo užitočné odmerať napríklad iba dva chladiče ročne. Síce perfektne, ale vlastne bez porovnania s konkurenčnými riešeniami. Ešte ale teda nemám za sebou sedenie nad vecami, ktoré M navrhoval s odkazom na Coolingtechnique. Je možné, že po ňom súčasný pohľad prehodnotím. 🙂

                    3. Ja som nikde netvrdil, že grafy sú podstatnou myšlienkou toho čo chcel M navrhnúť 🙂
                      Ja som reagoval na to, že:
                      the patient, 7. 8. 2024 o 22:16
                      —„Nevím jak moc se nad tím M zamýšlel, i když zdůraznil interaktivní grafy. Protože asi není žádoucí mít v zájmu přehlednosti v grafu všechny testované chladiče. „

                      Tiež si myslím, že použitie čiarových grafov by bolo nevhodné pri väčšom počte chladičov, pokiaľ by neboli nejakým spôsobom „kustomizovateľné“.
                      Pri stĺpcových/pruhových grafoch zníženie prehľadnosti nehrozí pri ľubovoľnom počte.

                      Nereagoval som na to, aký spôsob a čo sa nakoniec rozhodneš merať, ale len na to, aby si ostal pri stĺpcových/pruhových grafoch (sú vždy dobre čitateľné)… A pokiaľ by si sa predsa rozhodol pre čiarové grafy, aby bola možnosť naťukať si, ktoré chladiče chcem vidieť, lebo keby tam bolo veľa čiar a farbičiek, tak som v prdeli 😀

                    4. Neboj. Čo sa týka kľúčových výsledkov, tak určite zostaneme pri pruhových grafoch. Čiarové grafy tiež nemusím. Tie budú maximálne doplnkové, na ilustráciu o priebehoch spotreby či teplôt a tak, uvidíme… 🙂

  3. Osobně prostě nechápu, proč to X na konci. Jak u šesti, tak u osmijádra. Spotřebou, cenou, výkonem odpovídají verzím bez X.
    Plnotučné X verze s 120Waty budou hold až ty s 3D V-Cache.

    1. To „X“ není úplně striktně svázané s vyšším TDP. Za tím, jestli je procesor X nebo ne-X není nějaké úplně pevné pravidlo, je to hlavně o tom, jak se AMD rozhodne že se mu to zrovna „esteticky“ víc líbí.

      To, že se tím odlišuje TDP procesorů, bývá hlavně u těch vyšších modelů. Ale třeba Ryzen 7 5700X byl taky 65W procesor. Nebo Ryzen 5 5600X (a přesto se od něj pak objevila verze 5600 „ne-X“ taky s 65W TDP).

      Ono jestli je nějaká věc, s kterou je to X v názvu nejvíc spojené, tak je to vysoká frekvence jednovláknového boostu pro ST aplikace. A to zrovna ty modely 9600X (5,4 GHz oficiálně) a 9700X (5,5 GHz oficiálně) splňují, protože mají maximální takt jaký můžou mít, pokud se má zachovat to, že vyšší modely (tj. 9900X a pak 9950X) musím mít vždycky pro odlišení o 100 MHz víc.

      Takže pokud budou případně v budoucnu vydané nějaké ne-X verze 9600 a 9700, tak budou také 65W, ale budou se asi lišit nižšími maximálními frekvencemi boostu proti verzím X (takže například něco jako 5,1-5,3 GHz a 5,2-5,4 GHz).

      (Ale tedy opravdu je otázka, do jaké míry má smysl zkoušet hledat vysvětlení, protože opravdu je to přiřazení označení X nebo ne-X asi dost arbitrární a můžou do toho mluvit i netechnické faktory jako „v tabulce modelů bude vypadat estetičtěji, když budou mít všechny modely konzistentně na konci X“).

      1. „5700X byl taky 65W procesor“ existuje aj slabsi 5700 ale problem vobec nieje v TDP. Problem je v tom, ze 9700x je slabsi alebo nazvyme to uplne ro vnaky ako 7700x, takze sa mal pri najhorsom volat 9700 a bol by priestor na vydanie silnejsieho x. Pred par tyzdnami bola sprava, ze zvysia TDP, tak mali to spravit lebo takto ako ho vydali je 9700x prepadak roka.

        1. Přesně na to narážím. Máme tady nové X verze, které jsou často slabší než X verze starší generace (protože při zatížení více jader narazí na limit spotřeby). V tom je ten problém.
          Výkon a max. takt na jedno jádro může v dnešní době zajímat jen hardwarové onanisty.

          1. — Výkon a max. takt na jedno jádro může v dnešní době zajímat jen hardwarové onanisty.

            S tým si dovolím nesúhlasiť. Zrýchľovanie práca/reakcií vo webovom rozhraní (špecificky v Google Chrome), ktorá sa nás nejakým spôsobom dokýva všetkých, je užitočné. Osobne bežne používam Threadripper 1900X, trochu aj z ľútosti (škoda „vyhadzovať“) a ten rozdiel v jendovláknovom výkone je tu dosť citeľný.

            1. Aby bylo jasno, já nezpochybnuji velký generační pokrop nové generace CPU, ale jde o podivný marketing AMD, který je ve světě již proslulý svými chybami. Museli vědět, že v testech budou recenzenti srovnávat x verze s x verzí předešlé generace. Museli vědět jak ty testy dopadnou. Přesto to dopustili. I když mají špičkový produkt neumí ho prodat a záměrně ho v recenzích sabotovali omezením TDP. Pokud by šlo o mobilní CPU pochopím, ale u desktopu záměrně takhle škrtit CPU, nevím, nedává mě to smysl. Asi chtějí podpořit prodeje 3D modelů, které jako jediné budou mít takty/TDP na krev.

              1. Taky mohou mít zájem rozumně doprodat 7. řadu, která mohla mít s AM5 vlažnější nástup. Každý jim hned vidí pod ruce a jakože vůbec.

          2. Pointless je soudit tyhle cpu téměř výhradně podle výkonu ve hrách, což dělají média napříč celým webem. A hardwaroví onanisti bývají teda zpravidla hráči 🙂

      2. Domnival jsem se ze X modeely maji nejakou leepsi podporu pro pretaktovani.
        Moznost nastavrni delicky, nebo … ? hadam …

    1. Curve Shaper: Môže sa pridať na dlhý zoznam vecí „treba spracovať“, ale s nízkou prioritou.

  4. Takže proč vlastně nedostaneme v boxu Wraith, když jsou pro ně tyhle modely jako stvořené? Možná by to zasloužilo zahrnout do závěrečné tabulky.

    1. No, ťažko povedať. R5 9600X môže dosahovať vyššiu spotrebu ako R5 7600, s ktorým sa ešte boxovaný chladič dodáva. Ale je fakt, že asi (nemáme otestované) nižšiu ako R7 7700 (tiež v balení s chladičom Wraith Stealth). Ale zase je tu to nižšie zahrievanie Ryzenov 9000, takže Wraith Stealth s R5 9600X by pri rovnakej krivke PWM možno ani nemusel byť hlučnejší ako s R5 7600. Priznám sa, že takto o tom uvažujem až teraz.

      Každopádne dobrý postreh. Prečo by sa s R5 9600X nemohol dodávať chladič? Možno je to z dôvodu firemných konvencií, kde jednoducho pmodel CPU s „X“ v názve znamená „bez chladiča“ podobne, ako je tomu u Intelu (ku K procesorom sa chladiče nepribaľujú). Aj keď jasné, je to trochu niečo iné, ale… neobhajujem a súhlasím, že hlavne na základe relatívne nižšie zahrievania by Wraith Stealth pri R5 9600X dával všetok zmysel sveta. Ale boli by s tým pre AMD spojené vyššie náklady. 🙂

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *