Moore Threads MTT S30
USA loni uvalily sankce na firmy vyvíjející v Číně vlastní GPU, které by bylo schopné konkurovat Nvidii, AMD a nyní i Intelu. Důvodem je oficiálně obava, že umožní výkonnou akceleraci umělé inteligence (pro vojenské účely), s čímž se bohužel svezly i relativně neškodné grafické karty pro PC. Firmu Moore Threads ale sankce zatím nepoložily a pokračuje vydáním další grafiky, byť tato asi bude soutěžit o titul nejpomalejší karty na trhu.
Firma Moore Threads teď formálně vypustila na trh levnou grafiku MTT S30, což je malá karta s nízkoprofilovým PCB a jednoslotovým chladičem a mírnou, jen 40W spotřebou. Její GPU nemá na papíře úplně zlé parametry – obsahuje 1024 shaderů architektury „Musa“ (která by ale měla být založena na licencovaném IP od Imagination, třebaže to firma oficiálně nikde nepíše) a má 128bitovou paměťovou sběrnici.
Na té jsou osazené 4 GB paměti GDDR6, což by mohlo podle frekvence dávat propustnost 192–256 GB/s, pokud jsou takty někde mezi 12,0 a 16,0 GHz efektivně – přesný takt pamětí neznáme.
GPU samotné má mít frekvenci 1,3 GHz, což je o dost méně než frekvence u 1,8 GHz u nejvýkonnějšího modelu Moore Threads MTT S80. Nízká frekvence bude asi zvolená proto, aby se spotřeba vešla do poměrně malého limitu. Výsledný teoretický výkon je 2,6 TFLOPS, kousek nad Radeonem RX 560 (což je však 75W karta).
Karta používá rozhraní PCI Express 4.0 ×8 a dvojici výstupů – analogový D-Sub pro legacy monitory a projektory a jedno HDMI 2.0 podporující rozlišení 4K při 60 Hz. Součástí GPU je hardwarový dekodér a enkodér videa, který umí H.264, HEVC a zřejmě i AV1 – mediální blok by měl být sdílený s highendovou verzí GPU, kde se výrobce podporou AV1 chlubil.
Čína má GPU, ale ne ovladače pro ně
GPU od Moore Threads jsou zatím to nejzajímavější, či možná by se dalo říct „nejhotovější“, co Čína zatím v oboru GPU upekla: jde o 12nm čip podporující PCIe 5.0 ×16 s 4096 shaderovými jednotkami a doplněný vysokou propustností paměti, což už by mělo být schopno konkurovat moderním GPU (byť třeba jen těm mainstreamovým).
Nicméně softwarová stránka, čili ovladače, se ukázala být fatální slabinou. Ovladače pro architekturu založenou na technologii Imagination PowerVR mají velké problémy s hrami v DirectX, Vulkanu a OpenGL a teoretický výkon 14,4 TFLOPS, který by highendová verze MTT S80 měla mít, tak zůstal na papíře (přesněji řečeno nevyužitý). V praxi si grafika není schopná poradit s dnes už tvrdě zastaralými kartami a v horších případech dostává zabrat od slaboučké GeForce GT 1030. Firma Moore Threads sice ovladače vylepšuje a výkon zlepšuje, ale protože prvotní herní výkon byl tak mizerný, ani zlepšení o desítky procent stále nejsou dost.
U karty MTT S30, která bude mít s 2,6 TFLOPS méně než 20 % hrubého teoretického výkonu highendového modelu MTT S80, tak bude možná „zajímavé“ hlavně to, jaké nové mety pomalosti po přispění ovladačů pokoří.
Takový „achievement“ by asi mohl být horší výkon než GeForce GT 710, což je teď asi nejstarší grafika na trhu s 12 let starou architekturou Kepler. Moore Threads MTT S30 by tak mohla být nejpomalejší grafikou na trhu – i když vlastně úplně ne, protože firma by měla mít v nabídce ještě pomalejší model S10, který má stejný čip, jen s 64bitovou pamětí o kapacitě 2 GB. Ovšem při použití v roli náhrady integrované grafiky pro prostředí OS a 2D aplikace to nemusí moc vadit.
Aktualizováno (21. 2. 2024): Cena karty je 399 jüanů, což odpovídá okolo 55 $, a dostupná v (čínských) obchodech bude od 29. února.
Zobrazovadlo pro Loongsony a Phytia
Ač by teoreticky GPU s 1024 shadery a 128bitovou pamětí nemělo být úplně marné pro nějaké to hraní, reálně asi MTT S30 skončí jako základní grafika sloužící hlavně asi jako náhrada integrované grafiky v počítačích, které vlastní iGPU nemají.
To je v Číně užitečné, protože se v zemi vyvíjí několik alternativních CPU (například Loongsony nebo ARM procesory Phytium), ke kterým potřebujete nějaké GPU už jen pro běžné připojení monitoru. A pokud jde o grafiku domácí provenience, je asi snazší pro takovou exotickou platformu zprovoznit linuxové ovladače. Na druhou stranu takovéto základní grafiky prakticky bez 3D výkonu vyvíjí v Číně množství firem, takže by bylo v zájmu Moore Threads snažit se dokázat víc.
Zdroj: VideoCardz (1, 2), techPowerUp
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
- Contents
- Moore Threads MTT S30
Občas jsou totiž i v Číně nepoučitelní. Třeba politika jednoho dítěte, zdánlivě super nápad, bude víc jídla pro všechny a nikdo nebude už trpět hledem. O 30 let později je v Číně dvakrát tolik chlapů, co ženských a půlka má smůlu a prožije život bez partnerky.
No s těma grafikama je to podobné. Když stát omezuje hraní PC her, tak se těžko vyvíjí grafika. Přitom na západním příkladu vidíme, že ty původně grafiky na hry se vyvinuly v grafiky na AI a Čína to musí draho nakupovat a ještě jim USA hází klacky pod nohy. Konsekvence nejrůznějších problémů Číně zjevně unikají, možná z našeho hlediska naštěstí. 🙂
Otazka je, co je vedlejsi dusledek jinak spravneho reseni. A jaky effekt vedjesi dusledky maji.
Klasicky Kobra effect ktery vymysleli britove:
V Indii bylo vsude spousty kober, tak moudry mistodrrizici , brit, vyhlasil ze za kazdou kobri hlavu par minci odmeny.
Vysledky prisly, mnozstvi kober zejmena ve mestech kleslo. Jenomze klesly prijmy chytacu kober, vzniklo tim nove povolani. Takovy hladovy chytac kober, vedel ze musi dodat dostatek hlav jinak se nejnaji, a tak zacaly kobry pestovat ve velkem. Britove se to vsak dovedeli, za cas, a celkem rozumnne dosli k zaveru ze puvodniho planu snizeni kober bylo dosazeno, a ze zivit pestitele kober neni v zajmu imperia.
A vyhlasku o vykup hlav zrusili.
Zklamani pestitele kober, vypustily svoje bezcene kobry do prirody. Cimz mnozstvo kober ve volne prirode vzrostlo, navic kobry pestovane clovekem se lidi nebali a ustknuti tak bylo tim vice.
Dobry umysl vedl k prohloubeni problemu.
Previs poptavky chlapu nad zenami je asi neprijemny, ale v porovnani s populacni eplozi je to jen drobna neprijemnost.
Potlaceni her vede k oslabeni jednoho segmentu v jednom odvetvi prumyslu, graficke karty, to je pravda. ale ziskas tim desetitise prrogramatoru kteri misto her, delaji treba e-shopy nebo prumyslove aplikace. A navic minimalizujes mnozstvi hernich zavislaku. Misto aby utracely pul platu za gr. karty, a ohybali si hrbet u monitoru, koupi si treba kolo 🙂
Příklad s Kobrou jsem neznal, díky.
A je to dobrý příklad i na ty čínské problémy. Nesouhlasím teda s tím, že oproti populační explozi je to drobná nepříjemnost. Nezapomeň, že frustrovaní obyvatelé jsou taky velká nepříjemnost, takže i tady myslím, že na oba ty čínské příklady to sedí dokonale a že dobrý úmysl vedl k mnohem větším problémům.
Z toho mimo jiné vidíme, jak je současný systém vládnutí špatný, protože ty nahoře se nikdy nerozhodují správně. Je zcela zjevně lepší nechat věcem přirozený průběh. Například v Číně technologicky se rozvíjející společnost spolu s obrovským nárůstem životní úrovně vede k nižšímu počtu dětí, fakt na který už v Číně přišli také.
Kobra effekt je klasika. :-]
Popiras svoji teorii.
Jedna tva teorie rika, ze previs muzu nad zenami je problem.
Tva druha teorie rika ze snizeni narustu populacni exploze je diky lepsi zivotni urovni.
Tva treeti teroie rika ze populace ma 70% muzu, coz je spatne.
Nemuze byt pravda take to, ze muzi na ktere nevyzbyli zeny jsou jednak slabsi (v jakemkoli smeru tohoto slova), tudis v teto generaci dochazi k uzasnemu Darwinovskemu vyberu a tim ke zlepseni kvality populace. Proste tim ze ti slabsi se nerozmnozi ?
Nemuze byt pravda to ze soucasny nerust populace je dany tim ze mensi pocet zen to proste neurodi za ty co chybi (do pomeru 50/50 ) a s zivotni urovni to nema zadnou souvislost ?
Myslím, že to do sebe zapadá:
Nejdřív nakázali mít jedno dítě. Protože v Číně se o rodiče namísto státních důchodů, stará syn, začaly ženy chodit na potrat, pokud to vypadalo na dceru. Časem začalo přibývat mužů na úkor žen. Pak přišly reformy a Čína začala bohatnout, lidé se stejně jako jinde stěhovali do měst a protože jsou lidé ve městech, stejně jako jinde na světě, bohatší, časem tam začalo odcházet mnohem víc žen než mužů. Na muže tam čekala silná konkurence, na ženy tam čekali bohatí muži. Mezitím zákon o jednom dítěti zrušili. A co se stalo? K žádné populační explozi nedošlo a ubylo potratů. Jednoduše každý Číňan i ze zjištných důvodů chce pro své děti to nejlepší a protože ve městech je draho, nemohou si dovolit víc jak dvě děti, což zároveň znamená, že se populace mezigeneračně nezvyšuje.
Pořád nechápu, co z toho má pro nás být štěstím. Číňané budou mít své ekvivalenty produktů Autodesku, své ekvivalenty PyTorch apod. Ty zatím asi nedosahují výkonu svých západních vzorů. Musk ale také před lety pohrdal čínskou produkcí automobilek, dneska už se jí hrozí. Divoká představa, ale pokud třeba adoptují NIL (jak se spekuluje) a začnou čipy chrlit s cenovou politikou trh nekompromisně dobýt, výsměch nás přejde.
Společenské problémy se nám snad vyhýbají? Co přesně se mění tím, že se správným typem brýlí už nebude zapotřebí natírat trávu nazeleno?
Jestli to spíš nebylo myšleno tak, že když si sami sobě házíme klacky pod nohy šíleným greendealem, tak můžeme být rádi, že i konkurence občas udělá nějakou chybu, protože taky na tom mohla být ještě o něco lépe. 😉
Není řeč o greendealu, ale o lidské přirozenosti. Evropa grafické čipy neprodukuje a neuděluje sankce na jejich vývoz do Číny.
Nevím o jakém štěstí je teď řeč. Moore Threads se totiž podařilo uvést celý ekosystém pro akceleraci výpočtů (včetně vrstvy akceptující CUDA). Je dost omračující, co zatím dokázali. A prudký rozmach virtuálních partnerek nás nemine i bez Číny.