Většina modelů karet Asusu ze střední třídy umožňuje snadné sundání krytu. Na Prime RTX 5070 už jsme vyzkoušeli klasické 120mm ventilátory, které moc nesedí na úzkou a dlouhou kartu. Je s nimi výrazně širší a nepokryjí pasiv po celé délce. Na 30cm kartu lépe sedí trojice menších 92mm ventilátorů. Noctua má v nabídce několik variant, a navíc nabízí i nízkoprofilovou verzi NF-A9x14. Výsledkem je o poznání tišší chlazení na nižších otáčkách.
Než se budeme věnovat výsledkům karty s ventilátory Noctua, podíváme se na chování karty s původními ventilátory. V prvním grafu vidíte, jaká byla hlučnost karty s dodávanými ventilátory. Regulace karty vám umožní nastavit jejich výkon v rozmezí 30–100 %. Odpovídá to pracovnímu rozsahu 700–3200 ot./min. Kvůli tomu, že v jednom z ventilátorů něco cvakalo, byla i při nízkých 700 ot./min hlučnost chladiče na 32,1 dBA. A zvedalo to hlučnost karty v celém rozsahu otáček.
V dalším grafu je hlučnost s trojicí ventilátorů Noctua NF-A9x14. Po připojení na regulační panel se rozbíhají na 10 % PWM, na maximum běží na 98–100 % PWM.
Při nižších otáčkách je křivka s hlučností rovná. Důvodem je, že hlučnost ventilátorů je pod hranicí měřicího rozsahu hlukoměru (30 dBA). Ventilátory už jsou na nízkých otáčkách téměř neslyšné a vlastní šum hlukoměru je vyšší než hluk ventilátorů.
Jak se změní provozní vlastnosti karty, změříme napříč celým rozsahem výkonu ventilátorů. Z časových důvodů sáhnu ke krátkým smyčkám benchmarku Cyberpunk s profilem RT Medium a rozlišením 2560 × 1440 bodů s DLAA.
Před celou dávkou běží jedna zahřívací smyčka se třemi průběhy a výkonem ventilátorů na 40 %. Ta v grafech níže není vidět, začínají až prvním měřením s ventilátory nastavenými na 100 % výkonu. Výkon ventilátorů pak postupně klesá po 5 % od 100 ke spodní hranici měřeného rozsahu. U karty s továrními ventilátory pak končí na 30 %, což odpovídá nastavitelnému minimu. U karet s vyměněnými ventilátory končí na 20 % výkonu. 15 a 10 % výkonu už obvykle nemá smysl testovat, protože při nízkých otáčkách ventilátorů a teplotách GPU přes 85 °C už regulace začíná výrazněji škrtit příkon GPU a s ním i takty a výkon a ani hlučnost už nelze s použitým hlukoměrem naměřit.
S každým nastavením proběhnou tři smyčky testu. Mezi jednotlivými průběhy testů jsou prodlevy jen pár sekund, takže sestava zůstává během testování prohřátá. Naměřené hodnoty budu odečítat ze třetí smyčky, výjimečně z jiné, pokud je u posledního měření nějaký problém.
Asus Prime GeForce RTX 5070 (stock, 3× Axial-tech fan)
V této kapitole si projdeme, jak se karta chovala s v celém rozsahu výkonu ventilátorů. Nejprve to budou jen jednoduché grafy s celým průběhem testu, kde je vidět vše pohromadě. Konkrétní hodnoty měření pro každé z nastavení najdete v interaktivních grafech v následující kapitole.
Na spodní hranici testovaného rozsahu, tedy při 30 % výkonu ventilátorů, byla teplota grafického čipu v maximech na 85,2 °C a průměrná 84,0 °C. Při maximálních otáčkách klesla průměrná teplota na 59,2 °C.
Další graf ukazuje na světle modré datové řadě otáčky ventilátorů. Ventilátory byly připojené přímo do karty, jejich otáčky byly ale nastavené manuálně pomocí aplikace Fan Control.
Na spodní hranici začínají při 30 % výkonu zhruba na 700 ot./min, při 100 % výkonu běží na 3200 ot./min.
Fialová křivka v grafu ukazuje, jaký je nastavený výkon ventilátorů. Světle modré pak odpovídají aktuální otáčky ventilátoru na konektoru Fan 1.
Při minimálních otáčkách, kdy jde teplota GPU přes 85 °C a dochází k přiškrcení spotřeby čipu, snížení taktů a s tím i poklesu výkonu.
V dalším grafu jsou teploty (červenou) a celkové vytížení procesoru (modrou). S tím, jak klesá výkon ventilátorů na kartě, proudí vzduch ve skříni pomaleji a s tím mírně roste teplota procesoru.
Rozdíly ve výkonu se dramaticky nemění. S chladnějším čipem mírně stoupají takty a s tím i výkon, rozdíl stoupá jen o desetiny snímků za sekundu.
Na taktu GPU je to vidět víc než na výkonu. Na konci už se karta začínala při nízkých otáčkách ventilátorů začala přehřívat, tam je vidět významnější poklesy taktů. Mezi 30% a 100 % výkonu ventilátorů je rozdíl zhruba 100 MHz.
Pro kontrolu tu máme ještě grafy příkonu pro celou sestavu a pro samotnou kartu podle toho, co hlásí monitoring. Při prvním průběhu, kdy byly teploty čipu už příliš vysoké, je vidět, že GPU boost přiškrtil i výkon karty. V dalších průbězích už běží karta zjevně na hranici limitů příkonu.
⠀
Moc děkuji za test. Dlouho nad nimi přemýšlím, výsledky jste mi rozhodování moc neusnadnil. Jejich cena je velmi vysoká, tajně jsem tak doufal, že třeba propadnou 😹 Neplánujete zhotoveného krytu využít i k otestování plnotučných P9 PWM? Ty totiž vyšly docela nedávno a mají geometrii úspěšnou u větších variant, původních P12.
Ono bude asi záležet i na kvalitě těch originálních, u těch Asusů je to dost nevyrovnané. Už jsem narazil i na to, že občas rachtájí i na TUFu nebo na Strixu.
Arcticy bych i zkusil. Ono na tom nakonec nejvíc času sežere to modelování (a zalamování článku na web). Když je to nachystané, samotné testování s různými větráky už tak časově náročné není.
— „Arcticy bych i zkusil.“
Tak Arcticu napíšme o tie P9. 🙂
Jak bude čas, tak ještě proklepu, co tam mají a poptám. By možná byla sranda zkusit i dvě ARGB stodvacítky Pro.
Koukám, že točí až na tři tisíce, to by na teplotách mělo trumfnout i ty axial fany. Je možný, aby měly s dual ball bearing stejnou hlučnost jako s fluidními? Mají tam ve specsheetu u hlučnosti nadrzo stejný graf.
A pak je tam Max, který točí 4300 rpm, ale to už by byl asi dost úlet.
No projdu to. Mají tam ještě něco zajímavého? Případně i na toho širšího TUFa, ten snese i stočtyřicítky.
No, možno niekedy po Arctic P9 by mohli ísť aj nejaké iné P9 😛
https://www.thermalright.com/product/tl-p9/
S tým TR je to zložitejsie… 🙂
Nj…to bolo len ako alternatíva…ak sa nedá, tak sa nedá 😛
Jasné. Dá sa, ale je veľa menej komplikovaných vecí ako Thermalright, ktoré si musíme preposielať z inej adresy v Nemecku. TR nedokáže poslať priamo na Slovensko. Ale holt čo sa dá robiť, no. Sem-tam niečo od nich asi otestujeme (mám tu napríklad tu vzorku Royal Pretor 130, ktorú si chcel…), ale na nejaké masívnejšie aktivity to za týchto podmienok zrejme nebude. To isté sa týka Thermaltake. Tam sú zase iné dôvody… 🙂
Inaq, rozmýšľam, či nebude preposielanie poskytnutých ventilátorov z Nemecka drahšie ako vlastná kúpa aj s dopravou priamo z krajiny stredu cez nejaký Ali(express/baba) 😛
…pravda, tam záruka originality asi môže pokulhávať
…ale mne raz prišlo niečo (lacné) poškodené, nič nechceli vracať, rovno poslali ďalší kus – takže moje skúsenosti s Aliexpress sú pozitívne 😉
… naposledy som objednával: USB 9pin na 19pin, USB 9pin na USB C, 3x nylon.magn.filter 140mm dokopy za 7,14€ aj s dopravou …a prišlo to za 2 týždne 🙂
Tenhle deshroud je přímo vzhledný
Škoda, že ten shroud nenabídnete jako podpultovku.
Pěkná práce.
Já deshroud už opustil. Tufka na 700 RPM je z mé strany ještě v toleranci 🦇🤔🦇
I když nutno dodat, že origo Noctua edice 3070 byla opravdu jinde z hlediska projevu fanů, bez ohledu na RPM.
@epidot Jak jako podpultovku? 🙂
Chci tam ještě na test NF-A9 (92 × 25 mm) dodělat vykrojení na nožičky a posunout díry, nějak doladit decentní vybrání na ty gumové rohy a přidám ke stažení STL na 3D tisk.
A na tomhle základu se dá stavět dál, jde na to dodělat i nějaký kryt, aby to vypadalo jako normální karta a nelezly z toho větráky
— „Inaq, rozmýšľam, či nebude preposielanie poskytnutých ventilátorov z Nemecka drahšie ako vlastná kúpa…“
Tým, že takto preposielame vždy viac vzoriek, ktoré od TR máme, tak drahšia tá preprava (ako obsah kúpený niekde inde) nebude. 🙂
@Adam Proč jste vlastně zatím nezkusil konstrukci s ventilátory zapuštěnými pod/do shroud(u)?
@the patient Těch důvodů je víc. Zkraje hlavně kvůli tomu, že na kartě je každá díra na šroubek jinde a některé i jinak vysoko. Je to potřeba trefit spíš na desetiny milimetru, takže ty první jsem dělal metodou pokus-omyl a tohle jde namodelovat a vytisknout rychleji, když stačí upravit a znovu vystisknou jednu nožičku.
Pak je to směsice konstrukce a technologie. Tohle je minimalistické řešení, dají se na tom zkoušet různé zástěrky na žebrování, boční kryt se dá vytisknout zvlášť a naplocho, takže může být tenký a nezlomí se po vrstvách (dá se udělat na 0,8 mm a neprdne to, být to na výšku, tak to praská i na 1,35 mm, když se to blbě chytne).
Dají se na to dát větráky různých výšek, pokud se udělá kryt a větráky se posadí dovnitř, musí být na každou výšku jiné a chce to mít udělané i makety větráků. Při téhle konstrukci větráky visí na těch silikonových trnech izolované od žeber, a ten rám funguje i jako nějaký minimalistický tunel mezi větrákem a žebrováním.
Další věc je, že to stejně nejde na většině tiskáren udělat z jednoho kusu, musí se to nějak poskládat, aby se to vešlo na tiskovou plochu. Lepení moc rád nemám, takže zkouším cesty, jak to udělat, aby se to dalo sešroubovat.
Normální velký kryt bude jen na tisku na každý pokus chtít tak dvě až tři hodiny navíc, měl by být udělaný na hotovo, a když to bude jako kryt, tak už to chce řešit i design, ať to nevypadá jen jako plastová krabice. A nad tím jsem neměl moc prostor hloubat.
Estetika poněkud trpí tím, že jsou ty větráky naplácnuté na rovné desce a kolem nich se motají kabely, ale když na to přijde, tak na tohle v podstatě stačí natisknout bočnice, nahoru přes větráky dodělat víčko a přišroubovat to k těm lištám po stranách a bude to vypadat jako celkem normální shroud. Větráky drží, v podstatě stačí navrhnout na to rozličné krytky podle vkusu každého soudruha.
Na ty poslední už jsem si udělal 3D skeny, takže to jde modelovat tak, aby to pasovalo, o něco líp, ale i tak to tam na těch třiceti centimetrech o nějaký milimetr lítá.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/12/2025-12-09-152329.png
Ne že by nešlo udělat klasičtější shroud a koncipovat nějak podobně, jen to stavět od čela větráků dál. Každopádně už by se to s tím 3D skenem modelovalo líp, ne že ne.
@Adam Když se člověk zamyslí nad tou současnou koncepcí, nic tomu nebrání, jak jsou ty distanční nožky zvlášť. Zhotovily by se jedny pro nízký, druhé pro plný profil. Pokud by byly
jen zapuštěné, nemuselo by to být esteticky tak odlišné od současné verze. Jde o to, abychom se co nejlépe přiblížili té výchozí konstrukci, ale nechci vás trápit 🙂
@the patient Jasně že jo, ale on vážně není moc důvod stavět to opačně (kromě toho, že se dá ušetřit trocha plastu na vnitřní rám).
Ten rám tam může klidně zůstat dá se přes něj plácnout normální shroud. Ani nebude znát, že pod ním ten rám je. Ty boční lišty na šroubky sedí ve výřezech na rohu žebrování.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/05/asus-prime-geforce-rtx-5070-o12g-test-recenze-review-26.jpg
takže to směrem do stran ani není větší než samotný pasiv. Vzadu jsem to udělal o kousek kratší, aby případný kryt přes to lícoval s backplate.
Na tomhle se mi ale líbí, že je to v podstatě „skinovatelná konstrukce“, na kterou stačí namodelovat kryt, dají se prohazovat, a není s tím potřeba předělávat i větráky. 🙂
Ale jo, momentálně je to navržené spíš na prototypování. Dají se zkoušet různé druhy zakrytování, výduchů etc. V podstatě i různé výšky větráků a s nějakýma manžetkama i různá vzdálenost odsazení větráků od žeber.
@Adam Tím důvodem může být co nejlepší srovnání výkonu samotných ventilátorů. Výsledky některých modelů (zvlášť těch nízkoprofilových) mohou hodně záviset na výškovém odsazení od žebroví pasivu.
— „Výsledky některých modelů (zvlášť těch nízkoprofilových) mohou hodně záviset na odsazení od žebroví pasivu.“
To je pravda, ale pri väčšom oddialení môže byť paradoxne dosahovaný atraktívnejší výsledok. Respektíve to vtedy, pokiaľ sa po dlhšej trase (tým odsadením) nestráca tlak. Keď sú steny (vlastne tunela) rovnako tesné ako pri bližšom uložení, tak môže byť pri porovnateľnom tlaku/prietoku dosahovaný tichší chod. A vtedy je to teda i vyššia efektivita – vyšší chladiaci výkon na jednotku hlučnosti. 🙂
@Ľubo No ale v některých případech to může v meziprostoru vytvořit neprostupný polštář turbulentního proudění, tím by se přinejmenším z části dal vysvětlit tvar té křivky. Oproti výchozí se velmi svažuje s rostoucími otáčkami.
— „… v některých případech to může v meziprostoru vytvořit neprostupný polštář turbulentního proudění…“
To asi môže. Väčšinou sa takéto odsadenie (ventilátora od prekážky) používa na vstupe. Tam tu nežiaduce turbulencie naopak znižuje, vďaka čomu stúpa prietok pri súčasnom znižovaní hlučnosti. Dobre to pri príležitosti opísania funkčnosti rámčekov NA-IS1 rozobrala Noctua. 🙂
@the patient Paradoxně i na to je tahle platforma lepší, mezi ten rám a větrák jdou dotisknout různě dlouhé tunely. A jestli se naučím s TPU, tak i gumové…
@Adam
Ak môžem byť zvedavý, akú tlačiareň používaš?
…ja nemám žiadnu tlačiareň, ale mám malé skúsenosti s Prusou… tlačí super…len tá cena 😳
Nedávno boli akcie na bambu p1s (tuším bola pod 400€) a Elegoo Centauri Carbon (pod 300€)… rozmýšľam, že by som si niekedy v tomto desaťročí urobil radosť 😀
Edit: farbne nescem
@Adam Tunel nebude mít stejný efekt, jako když se sníží odstup hrany lopatek od hran žebroví. Ale nechci vám to příliš komplikovat, jsem vděčný i za to, co už děláte. Jen bych rád věděl, kolik to odsazení v současnosti čítá (jaká je tloušťka horní plochy rámu)? Odhadem to vypadá na cca 5–7 mm.
@Bufo na Průšu bych nenašetřil nikdy, takže jsem na zkoušku koupil Creality V3 SE, a když jsem si ověřil, že to nebudu mít na tisk tří figurek a pak na to bude sedat prach, ale budu na tom dělat nějaké funkční věci několikrát do měsíce, tak jsem urval ve slevě A1 combo. Speciálně u těch bambulí má multimateriál smysl. Nejde jen o barvy, ale dají se i kombinovat různé plasty. Některé plasty na sebe nechytají, takže se pak líp čistí podpěry (ideální levné kombo je na to petg + pla).
https://youtu.be/8oWAacnuViU?si=i7zGHZR-porbo59b&t=172
A pak jsem dostal postaveného LH Stinger, akorát je u něj potřeba doladit nastavení, a na to nemám čas :(. Pustil jsem tam na zkoušku dva tisky, a pokaždé to chcíplo kvůli tomu, že při tisku vychladla podložka a zastavil se, a od té doby je zase na hanbě.
@the patient Jako přirazit to blíž k žebrům? Žiju v tom, že když to dám blíž k žebrům, stoupne s tím hlučnost (a vice versa)
Tloušťka je nějakých 4,2 mm, a v podstatě je to dané tloušťkou hlavy toho gumového špuntu. Když tam bude, tak ten větrák blíž narvat nejde. A co koukám, tak produktovky na webu Noctua neodpovídají aktuálnímu tvaru. Asi se to trhalo, nebo vypadávalo. Teď to má zesílenou hlavu s tloušťkou 3 mm.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/09/asus-prime-rtx-5070-deshroud-dual-noctua-nf-a12x25-g2-21.jpg
— „… Žiju v tom, že když to dám blíž k žebrům, stoupne s tím hlučnost…“
Môže byť, ale rovnako tak nemusí. Záleží ventilátor od ventilátora a vlastne na celkovej kombinácii (ventilátora a pasíva). Vplyvom pasívu môže dôjsť aj k štíteniu, pokiaľ sa potlačí turbulentné prúdenie, ktoré hlučnosť zvyšuje. To je prekážkou často podnecované (a aj preto je hlučnosť vyššia), vždy to však platiť nemusí. 🙂
— „Mají tam ještě něco zajímavého?“
Arctic má toho dosť zaujímavého. Tie menšie ventilátory mi prídu atraktívne aj preto, že ich nedám do tunela. Ale jasné, na pasíve grafickej karty sú pekné aj výsledky väčších ventilátorov. 🙂
Ľubo…len sa chcem spýtať či ti do labu náhodou nedorazilo čosi čierne, relatívne ťažké…a aj tu v tomto článku je to na obrázkoch…len v inej farbe.
A keď áno, tak čo s tým plánuješ, resp. kedy? 😛
Hmm, skrinku Epoch XL asi nemyslíš (tá na obrázkoch v Adamovom článku nebude…). O inom neviem. Rumy a podobné alkoveci, ktoré aj tak nepijem, zvyknú chodiť až v januári. 🙂
Pekná čierna fľaška…asi by tak nevyznela, keby bola kovovej farby so zeleno-hnedými elementami… čo povieš?
Keď sme pri „tom“,…aha 😉
–„…Unlike the standard NH-D15 G2, the new Chromax Black version is not available with LBC (low base convexity) and HBC (high base convexity) versions. Noctua has found that its “standard” base convexity versions of the NH-D15 G2 deliver optimal results on AMD’s AM5 CPU socket and Intel’s LGA-1851 CPU socket. As such, HBC and LBC versions are not being released due to their lack of usefulness…“
Pekné zistenie. Nemám chromax.black, ale jeden štandard a jeden LBC variant NH-D15 G2, čo tu mám, stále svoje testy nemá. 🙂
ahaho… LBC 😛
No, snáď to v skutočnosti nebude HBC (a pamätám si to správne), haha. Sú to ale vzorky, ktoré by mali naprieč testovacími procesormi, ktoré používame, dobre optimalizované. Teda variant standard na CU9 285K a variant LBC zase na Ryzen 9 9950X. 🙂
nie HBC to nebude 😛
„… nie HBC to nebude…“
Hej, máš pravdu. 😉 (je to standard + LBC)
Áha… nemám, ale furt tu čakájú dva hnedo-béžové. 🙂
Je super, že tahle platforma pro testy 92 mm ventilátorů vznikla. Jinak se k nim tady zatím nedostaneme. Snad nebudu jediný, kdo to ocení 🙂
Verím, že nebude jediný, kto to ocení, haha. 92 mm ventilátory sú tu fajn aj preto, že často nezväčšujú šírku grafickej karty a s nízkym profilom zase toľko nelezú ani do tej výšky. 🙂
Já třeba nemám jinou možnost než použít ty se sníženým profilem (karta pod grafikou). Ale zajímá mě, jak si vedou proti plnotučným novějším konceptům, abych měl ucelený obrázek.
Inak na 3 takéto 92:
https://www.alibaba.com/product-detail/Standard-SUNON-92×38-92mm-92×92-mm_60305508236.html
…by asi úplne nestačilo ani SATA napájanie (4,5A) 😛
No, 9800 ot./min je teda poriadny frkot. 🙂
nj … niečo pre epidota 🦇 🦇 🦇
DBB + 10K RPM 😀
No, může s nimi vyrábět štěpku; třeba…
Z mäkšieho dreva by to (pri tých ~20 W) skoro asi aj šlo, haha. 🙂