Nvidia u nových GeForce RTX 50 překvapila tím, že z rozhraní pro přetaktování odstranila možnost nastavit limit teploty. Zůstal pouze limit příkonu a maximální teplota grafického čipu deklarovaná ve specifikacích. Podíváme se, jak se tím změnilo chování GPU Boost oproti RTX 30, co se děje s takty a výkonem karty a chlazení při dosažení limitu teploty a maximální teploty čipu a jak poznáte, jestli se vaše GeForce skutečně přehřívá.
Přiznám se, že mě docela překvapilo, že se chování regulace u RTX 50 vztahu k teplotám zase tolik neliší. Přestože při přetaktování zmizela možnost upravit limit teplot, z grafů s průběhem výkonu ventilátorů se zdá, že teplotní limit 83 °C existuje i nadále. Jen už jej není možné nastavit. Obdobně jako u RTX 3080 nejde o teplotu, při níž by se aktivovala ochrana proti přehřívání a čip začal snižovat takty a výkon, ale o limit, na kterém začíná regulace agresivněji zvedat otáčky ventilátorů na chladiči – tedy pokud má tu možnost.
Jak u starších karet, tak u RTX 50 dochází k výraznějšímu snižování výkonu až ve chvíli, kdy čip narazí na teplotu deklarovanou ve specifikacích jako maximální. Nejpodstatnější změna u RTX 50 je tedy asi ve vztahu k diagnostice – zatímco u předchozích generací monitoring hlásil dosažení limitu teploty na nastavitelné hodnotě teploty cílové, u RTX 50 se ozve až při dosažení teplot maximálních.
Cílový teplotní limit navíc působil spíše jako zdroj zmatků – výrobci i uživatelé jej brali jako hranici, na kterou by se karta nikdy neměla dostat. Když si projdete výsledky RTX 3080 z měření, kde byl limit teploty snížený nebo naopak zvýšený, nevypadá to, že by se toho úpravou této hodnoty dalo něco významně ovlivnit – regulace se chovala spíše tak, jako by byl nadále nastavený výchozí limit teploty 83 °C. Zejména při jeho snížení nebyla pozorovatelná nějaká významná změna v chování karty.
Zjednodušení u RTX 50 je tedy spíše ku prospěchu věci. Pro většinu uživatelů se nic zásadního nemění, spíše se dá říct, že zmizela psychologická bariéra, kterou řada lidí interpretovala jako přehřívání karty kvůli nedostatečnému chlazení.
Na závěr už asi dodám jen to, že čip nebo paměti nejsou jediným místem, kde se karta může přehřívat – při nedostatečném chlazení se mohou na příliš vysoké teploty dostat i ostatní komponenty na kartě. Nemyslím tím zrovna napájecí konektor, ale zejména mosfety na napájecí kaskádě. Pokud tedy budete chtít experimentovat s výkonem chladiče, pamatujte na to, že byste si měli vedle pamětí a grafického čipu ohlídat i to, jestli se karta v zátěži nepřehřívá někde jinde, kde to není tolik vidět, protože v daném místě nemá teplotní senzory.
