Microsoft v novém OS nepodporuje procesory starší než z roku 2017 nebo 2018
O víkendu jsme tu řešili horké téma bezpečnostních modulů TPM, které možná budou povinně vyžadovány pro upgrade na Windows 11. S požadavky tohoto nadcházejícího systému je to ale komplikovanější a problém nebude jen s TPM. Asi bude dobré se na vyžadovaný hardware zvlášť podívat. Hodně lidí se totiž diví, že jim počítač v aplikaci kontrolující hardware vychází jako nevyhovující, ač by zdánlivě už všechno splňovali. Proč tomu tak je?
Microsoft má s Windows 11 nejrůznější požadavky, z nichž část se ale týká jen nově vyráběných hotových počítačů, jejichž výrobci by na ně chtěli dostat logo kompatibility. Pokud PC stavíte nebo upgradujete již pořízené, pravděpodobně takové věci, jako že notebook musí mít webkameru nebo tzv. Precision Touchpad, tablet tlačítka pro ovládání hlasitosti, nebudou pro možnost upgradu relevantní, takže vším tímto se zabývat nebudeme. Pro směřování vývoje notebooků a desktopů a tlaku na jejich výbavu a kvality to ovšem mohou být dost zásadní věci, takže pokud jste zvědaví, můžete si projít tento 17stránkový dokument.
Základní požadavky nejsou sáhodlouhé. Již víme, že je v nich TPM 2.0, které Microsoft chce kvůli různým bezpečnostním funkcím od ochrany bootování a systému před malwarem přes šifrování disku po různé pokročilé funkce, které ale možná bude potřebovat spíš jen „korporát“.
Tip: Windows 11 vyžaduje TPM“. Nepanikařte, stačí tato volba v BIOSu
Bootování: GPT, UEFI, Secure Boot povinné
Vedle toho také Windows 11 podle Microsoftu budou vyžadovat spouštění s aktivním Secure Bootem (tedy ověřením podpisu spouštěného OS), s GPT formátem disku a počítač musí mít UEFI firmware (navíc s vypnutou emulací legacy BIOSu, tzv. CSM). Zde nastane první problém, protože ač už se UEFI používá dost dlouho a Secure Boot také (měly by ho na rozdíl od fTPM podporovat téměř všechny desky z posledních deseti let), mnohé pořád užitečné počítače staršího data ještě mohou mít legacy BIOS – poslední taková platforma bylo myslím AMD FX/AM3+.
GPU
Kde budou mít starší počítače ale evidentně problém, jsou požadavky na grafiku. Microsoft uvádí, že je vyžadováno GPU s ovladačem na úrovni WDDM 2.0. To je technologický standard, zavedený Windows 10 v roce 2015, ale ve W10 klidně fungují i starší ovladače, které ještě WDDM 2.0 neumí. Pro W11 zároveň ale budete potřebovat také podporu DirectX 12. Co to znamená?
U AMD musíte mít GPU s architekturou GCN nebo novější, a totéž platí pro APU. Tedy minimálně Radeon HD 7730/7750/7770 a výkonnější/novější model, u APU to musí být generace Kaveri a novější, nebo Kabini. Předchozí APU Trinity/Richland a Lanno, jakož i ta s malými jádry Bobcat mají smůlu, taktéž populární levné karty jako Radeon 5350/6350. U Nvidie by snad mohly být použitelné grafiky Fermi, které dostaly se značným zpožděním, ale přece podporu DirectX 12 v roce 2017 (uživatelé měli zpětně viděno dost kliku, i když se tehdy této podpoře nepřipisovala velká cena). Keplery a Maxwelly pak už tyto technologie také podporují.
U Intelu mají smůlu populární procesory Sandy Bridge, Ivy Bridge, které nedostaly DirectX 12, ale zdá se také Haswell. Ten ze začátku DX12 podporoval, ale implementace prý otevírala bezpečnostní zranitelnost, takže ji Intel zase odebral. Tudíž tato iGPU mají také smůlu a musíte asi mít alespoň 14nm generaci Broadwell. Možná, že by šlo ale pro W11 sehnat onen starší zranitelný ovladač, pokud to MS nebude nějak kontrolovat a nezablokuje takové starší verze nějakým blacklistem.
Procesor, RAM, disk: poprvé jen 64 bit, utrum Atomům
Dále jsou tu takové ty tradiční předpoklady, které ale nejsou nijak drsné. Microsoft uvádí, že procesor musí mít alespoň dvě jádra (to je poprvé, co jedno jádro oficiálně nestačí) a takt „aspoň“ 1,0 GHz. Zde asi nastane problém v minimu případů. Co už je ale horší, je něco jiného: Microsoft poprvé vyžaduje 64bitové CPU, ačkoliv doteď W10 na 32bitových běžely. Windows 11 tak může být první systém, který nepoběží na 32bitech (i když podpora pro spouštění 32bitového aplikačního softwaru asi zůstane).
Toto bude problém u úsporných Atomů/Celeronů a Pentií od Intelu, nacházejících se v mnoha levných noteboocích a mini PC. Intel totiž u nich ze začátku používal 32bitové UEFI a ačkoliv jde o 64bitové procesory, kvůli 32bitovému firmwaru se na nich nedá 64bitový Windows vůbec spustit (a ani nainstalovat). Tato zařízení tak mohou mít s W11 smůlu.
Tyto tablety a notebooky, kdysi dost šikovné, také odstaví související požadavky: Microsoft s W11 poprvé bude vyžadovat 4 GB RAM, a také alespoň 64GB úložiště. To jsou ovšem dnes už rozumná minima – s menší pamětí se dá s odřenýma ušima používat 32bitová verze Windows 10, ale je to dost na hraně. To, že poměrně dost těchto zařízení půjde „do kopru“, je už docela škoda, ale možná pro jejich omezený hardware stejně bude lepší zůstat na W10, zvlášť když budou mít podporu do roku 2025 (což by u nich mohlo celkem stačit).
Hlavní problém: whitelist s jen novými procesory
Takto by požadavky na CPU, RAM a disk nezněly vůbec zle a byly by ze všeho zde popisovaného asi nejmenší svízel. Bohužel ale Microsoft současně má na procesor ještě mnohem drsnější požadavky: Firma totiž má „whitelist“ procesorů, které jsou podporované a zatím se tváří, že nebude stačit mít oněch 2×1 GHz, ale že to zároveň musí být CPU na tomto seznamu. Aplikace Microsoftu, která požadavky kontroluje, skutečně řekne, že vaše PC nemůže dostat Windows 11, pokud máte procesor, jenž na seznamu chybí. To je právě ta zrada, kterou jsme avizovali v úvodu.
Problém je v tom, že seznam je hodně krátký a jsou na něm jen dosti nové procesory – dokonce ani některé hodně recentní z roku 2018 se mezi vyvolené nedostaly! Seznamy můžete nalézt zde:
- Procesory Intel podporované ve Windows 11
- Procesory AMD podporované ve Windows 11
- Procesory ARM (Qualcomm) podporované ve Windows 11
Intel: Core od 8. generace a výš
Seznam procesorů Intel začíná až Core 8. generace, tedy procesory Kaby Lake Refresh, Coffee Lake, Whiskey Lake a novějšími (2017–2018), ale už ne Kaby Lake (7. generace) ani Skylake (6. generace). A nic staršího se na seznamu také neobjevilo. Se Sandy Bridge, Ivy Bridge, Haswellem a Broadwellem tedy také smůla. Jsou v něm některé Xeony založené na serverovém Skylake-SP, ale třeba u highendové verze Skylake-X (platforma X299) zatím v seznamu procesory nejsou.
Úsporné a levné Atomy, Celerony a Pentia zdá se jsou podporované až od generace Gemini Lake (2017), všechny předtím včetně Apollo Lake na seznamu chybí.
Nezdá se, že by se rozdělení na podporované a nepodporované procesory řídila nějakými hardwarovými základy, protože některé deriváty architektury Skylake podporované jsou, jiné ne. Seznam spíš vypadá, jako by v něm rozhodovalo víc datum vydání, než architektura.
AMD: Ryzen až od 2. 12nm generace 2000, APU Ryzeny 3000, Athlony 300
U procesorů AMD to také nedává moc velkou logiku. Není podporováno nic ze starších generací procesorů před érou architektury Zen, ale Microsoft udělal dělící čáru až o kousek dál. Nejdou podporované Ryzeny 1000, ale až generace 2000 – ovšem ta jen v případě 12nm CPU Pinnacle Ridge, jako jsou modely 2700X, 2600 (modely 1200AF a 1600AF, které do ní reálně patří, ale vyjmenované nejsou). Také Threadrippery mají smůlu v první generaci, ale druhá generace (2950X, 2990WX apod.) už podporovaná je. Generace 3000 a novější pak podporované jsou.
V případě APU, tedy procesorů s integrovanou grafikou, Microsoft opět nepodporuje jejich první vydanou generaci 2000 (Raven Ridge), tedy ani model jako je Ryzen 3 2200G, Ryzen 5 2400G, nebo mobilní APU generace 2000. Novější APU Ryzeny generace 3000 (Picasso) už ale podporované jsou, ačkoliv by hardwarově měly být téměř stejné – jsou totiž refreshem generace 2000. Toto tedy nedává moc smysl. Epycy jsou podporované až v druhé a třetí generaci (7002 Rome, 7003 Milan), Microsoft opět nepodporuje první 14nm generaci Epyc 7001.
Stejnou linku lze vidět i v levných procesorech AMD Athlon, Microsoft opět nepodporuje nic z první generace 200. Ale modely Ahtlon 300/3000 už zase jsou vzaté na milost. Jenže v tomto případě je to už vyloženě nesmysl, protože Athlony 300 jsou stále stejný 14nm křemík jako generace 200, zde tedy ono dělení 14nm vs. 12nm refresh nefunguje. Nezdá se být pravděpodobné, že by řada 300 měla nějaké významné opravy nebo vylepšení proti řadě 200, kvůli kterým by mezi nimi musela běžet tato křemíková opona (ale totéž by snad mělo platit i o APU Ryzenech 3000 a 2000, byť u těch je rozdíl mezi 12nm a 14nm procesem).
První ARM notebooky se Snapdraognem 835 mají smůlu
Dokonce ani procesorům ARM se nevyhnulo kádrování. Trvá, že Microsoft podporuje jen procesory od Qualcommu, jenž je jeho jediným oficiálním partnerem. Z jeho produkce je podporován Snapdragon 850, Snapdragon 8cx, jejich deriváty a také Microsoft SQ1 a SQ2, což jsou speciální verze pro zařízení Surface. Microsoft ale odmítá podporovat první generace ARM notebooků s Windows, které měly procesor Snapdragon 835. Ten na seznamu není. Je však podporován Snapdragon 7c.
Které požadavky budou „tvrdé“?
Teď je samozřejmě otázka, jestli by z některých z těchto požadavků Microsoft nemohl slevit v zájmu toho, aby na Windows 11 přešlo co nejvíce uživatelů. Mohlo by například být přece jen podporováno i spouštění v režimu legacy BIOSu bez Secure Bootu? Microsoft by musel udržovat v kódu oba dva režimy, což se mu možná nechce, ovšem zase by to nemusela být až taková zátěž.
Trochu se bojím, že zůstane požadavek na DirectX 12 grafiku (a WDDM 2.0 ovladač). Akcelerace grafického rozhraní aplikací a systému na GPU je docela důležitá pro svižnost a plynulost, ale programovat GPU je zároveň hodně nepříjemné a také častý zdroj chyb, nekompatibilit a problémů. Pokud by tedy Microsoft nemusel podporovat stará GPU a mohl se soustředit jen na modernější DirectX 12 kompatibilní – a současně na novější ovladače podporující funkce WDDM 2.0, zřejmě by to umožnilo hodně pročistit a zefektivnit kód Windows 11. Tudíž na tomto požadavku může Microsoft bazírovat.
I když je zase pravda, že pro virtualizované systémy zase může být nucen stejně udržovat nějaké neakcelerované záložní zobrazení. Třeba by tedy mohla být cesta, jak bez DX12 grafiky Windows 11 spustit – i když běh bez akcelerace je otrava s je otázka, zda je to schůdné pro běžného uživatele.
Největší naděje na zmírnění požadavků je asi u toho drakonického seznamu podporovaných procesorů. V jeho případě, jelikož čistě z umístění na něm nevyplývají žádné důležité funkce nebo technologie, lze doufat, že „podpora“ se zde nerovná požadavek. Možná je to jen tak, že na podporovaných CPU Microsoft slibuje dobré fungování, zatímco na starších procesorech by to bylo zcela bez záruky – ale doufejme nebude zabráněno Windows 11 na taková CPU nainstalovat a používat je. V toto alespoň doufáme, ale není to potvrzeno.
Šance na zmírnění u CPU?
Microsoft ale už v tomto případě naznačil, že seznam nemusí být definitivní a zatím jsou na něm jen procesory, u kterých si je Microsoft jistý, že vyhoví požadavkům na bezpečnost, stabilitu a tak dále. To prý podle tohoto článku zatím splňují procesory AMD s architekturou Zen 2 (ale na seznamu jak víme jsou i některé Zeny 1) a procesory Intel Core 8. generace. A novější následníci,
Ovšem teď během testování a zpřístupnění Insiderovských sestavení Windows 11 veřejnosti budou vyhodnocovány výsledky a Microsoft prý bude hledat procesory starších generací, které také vyhoví. Jako kandidáty uvádí Intel Core 7. generace a další procesory AMD s architekturou Zen první generace. Poměrně pozoruhodné je, že článek nejdříve obsahoval formulaci, že procesory Intel 6. generace (Skylake) „určitě nevyhoví“ a stejně tak jsou bez šance procesory AMD starší než je architektura Zen – tedy Bulldozery, Piledrivery, Steamrollery a Excavatory, jakož i úsporná APU s jádry Bobcat nebo Jaguar. Tato věta byla později smazána, Microsoft možná ještě není ochotný vydávat takto definitivní soudy, zvlášť když asi nebudou přijaty zrovna s nadšením.
Doufejme, že nakonec bude počet uschopněného hardwaru co nejdelší, ideální ale bude, pokud tento explicitní seznam bude opravdu znamenat jen to, že daná CPU/APU mají výslovnou podporu, ale že na ostatních Windows 11 také poběží a nebude to uměle omezováno. Snad to tak dopadne (a zdá se to být nejrozumnější), ale zatím není jasné, zda se tento optimistický scénář opravdu naplní.
První Insiderovské sestavení Windows 11, které Microsoft zpřístupnil, skutečně nijak nevymáhá, že musíte mít procesor nacházející se na whitelistu. Současně také nevyžaduje přítomnost TPM 2.0. Microsoft to ale popisuje jako dočasná zmírnění požadavků v zájmu toho, aby byl systém otestován co nejlépe a co největším množstvím uživatelů. Tudíž toto ještě nemusí znamenat, že benevolentní přivírání oka vydrží i do hotové verze systému. Možná teď budeme muset hodně řvát a dávat nelibost.
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
