Intel prý chce přeznačit výrobní procesy na menší nanometry

Přejmenování procesů na nižší nanometry. Kvůli průmyslovým standardům?

Jsme zvyklí na přeznačování nebo procesorů starší generace na „novou“. Intel ale teď údajně přemýšlí o tom, že by přeznačování aplikoval i na své výrobní procesy. Má to být proto, aby se jeho značení „sladilo“ se standardy platnými v křemíkovém průmyslu a u procesů Intelu, které bývají lepší než ty od TSMC se stejným číslem, to může dávat smysl. Ale nyní, když Intel trápí zpoždění a problémy, to nutně bude vypadat jako snaha lakovat selhání na růžovo.

Oregon Live, který občas publikuje zprávy o firmě Intel, protože ten je v tomto státě hodně zakořeněný, publikoval tento týden zprávu o tom, že Intel se zřejmě připravuje na „přečíslování“ nanometrů. Sdělili mu to oregonští zaměstnanci, podle nichž údajně viceprezidentka Intelu Ann Kelleher řídící výrobní divizi (od roku 2018) interně komunikovala části personálu, že se značení výrobních procesů změní.

Zaměstnanci asi nebudou mít úplnou radost, protože Intel již nedávno toto podnikl, když se zbavil „pluskové“ nomenklatury u 14nm procesů a pro 10nm generaci změnil systém a začal vylepšené verze pojmenovávat slovně (10nm+ = SuperFin, 10nm++ = Enhanced SuperFin).

Roadmapa výrobních procesů Intelu pro roky 2019 až 2023 pocházející z května 2019 (Zdroj: Intel)

Navíc se předtím údajně jednou změnil i význam plusek a zatímco původně mělo být už Ice Lake 10nm+, byla tato de facto druhá generace po fiasku s první verzí procesu v Cannon Lake přejmenovaná na první (10nm bez plus). Pokud je toto pravda, tak by další přejmenování bylo v rámci 10nm procesu dokonce třetí. Už během těch předchozích se objevily informace, že inženýři a další zaměstnanci měli problém vyznat se ve značení (protože třeba u těch plusů nevěděli, zda už se mluví v kontextu nové, nebo staré verze).

Smyslem tohoto nového značení ale má být, aby se Intel „sladil se standardy v počítačovém průmyslu“. To by asi mohlo znamenat, že například svůj 10nm proces, jímž konkuruje 7nm procesu TSMC a Samsungu, mohl přejmenovat na 7nm. Je otázka, zda to potká už tuto 10nm generaci. Spíš asi Intel přejmenuje nadcházející 7nm technologii, která bude zase konkurovat 5nm procesu TSMC – mohl by se z ní tedy také stát 5nm proces. Pokud si toto firma nenechá dokonce až následující generace.

Zlý jazykové v tom asi uvidí křečovitý pokus předstírat, že je na tom Intel lépe než ve skutečnosti. Intel totiž má u svých procesorů cca tříleté zpoždění za svým původním plánem. Ale pokud by každý proces dostal o kategorii lepší číslo, hned by to vypadalo líp. Na první pohled je to tedy pustý marketing a asi to tak bude často vykládáno a kritizováno.

Nynější roadmapa pro 10nm procesy ukazuje nové (ale možná brzo končící?) označení (Zdroj: Intel)

Opodstatněné?

Ovšem je třeba říct, že ve skutečnosti by procesy Intelu teď měly být reálně lepší, než co jejich značení ukazuje. 22nm technologie byla díky FinFETům reálně o dost lepší něž 20nm procesy TSMC nebo Samsungu. Následující 14nm proces Intelu je také považovaný za o třídu lepší, než 14nm/16nm technologie Foundry výrobců, takže by se možná dal označit jako 10nm. A podobně, nynější 10nm proces Intelu je zřejmě celkem konkurenceschopný proti 7nm technologii TSMC. Proto je vcelku reálné čekat, že až Intel vydá to, co dosud označoval jako svůj 7nm proces, mohla by technologie opravdu být srovnatelná s 5nm procesem TSMC. Parametry se asi mohou trochu lišit – Intel třeba bude mít horší hustotu nebo spotřebu, ale zase by mohl mít lepší výkon (nebo obráceně) a tak podobně. Jen doufejme, že tento „korekční“ krok Intelu nepovede v závodech, kdy totéž zase bude chtít dělat konkurence.

Srovnání hustoty tranzistorů u výrobních procesů Intelu, Samsungu a TSMC (Zdroj: WikiChip)

Ono označení nanometrů u procesů je ve skutečnosti arbitrární, takže nelze říct, že teď jsou používaná čísla opravdová a po přeznačení budou lživá. Ve skutečnosti je velikost jednotlivých struktur jak u Foundry výrobců, tak i u Intelu o dost vyšší, než oněch 10 nebo 7 nm.

Pokud můžu soudit, přečíslování procesů Intelu směrem dolů by asi bylo celkem oprávněné. Bude ovšem vypadat špatně, protože vznikne mezera a navíc se mezitím už o 7nm a 5nm technologii firmy hodně mluvilo. Pokud se také z 7 nm stane 5 nm, nebude to věrně zachycovat rozdíl mezi tímto a 10nm procesem.

Intel asi udělal chybu, že toto neprovedl dříve, například u 14nm procesu. Tehdy mělo srovnání škál asi nejlepší podmínky, protože v letech 2012 až 2015 Intel přesvědčivě vedl. Tudíž by asi bylo akceptováno vysvětlení, že technologie Intelu je reálně lepší, než se z čísel zdá. Dnes to Intel bude mít těžší, protože nebude tento asi logický a realitě odpovídající krok moci oddělit od problémů a blamáží, které jeho výrobní proces teď provázejí.

S inflací nanometrů víceméně začala konkurence

Nicméně pokud se bude přeznačení kritizovat, nemělo by se zapomínat na to, že ona diskrepance mezi tím, co znamená třeba 10 nm u Intelu a tím, co to znamená u Samsungu a TSMC, je vlastně zaviněná právě těmito Foundry výrobci. Lze říct, že to byl vlastně právě Samsung (tehdy i GlobalFoundries) a TSMC, kteří v jedné chvíle čísla nadsadili, čímž vznikl ten číselný nesouhlas. Vystopovat se to dá do jejich 14nm a 16nm procesu. Tuto technologii totiž firmy vyrobily tak, že vzaly 20nm planární proces a původní obyčejné tranzistory nahradily FinFETy (tedy 3D tranzistory).

V praxi to byl obrovský pokrok (to se musí nechat), protože to významně vylepšilo vlastnosti čipů. Jenže důvod vlastně byl i v tom, že první planární verze 20 nm měla velmi špatný výkon a efektivitu (tehdy došel 2D tranzistorům dech a FinFETy už byly zoufale nutné). Ale kovové vrstvy byly nezměněné a víceméně i hustoty tranzistorů zůstaly stejné. V tomto momentě asi bylo férové nazvat tento proces 20nm+ nebo 20FF a jméno 14/16 nm pak dát až následující reálně nové generaci, která místo toho byla už nazvaná rovnou 10 nm. Kdyby tehdy TSMC a spol. neudělaly tento marketingový skok ve značení, nemusel by ho teď „pro nápravu“ dělat i Intel.

Wafer s 10nm serverovými procesory Intel Xeon Ice Lake-SP

Zpoždění se jménem nevyřeší

Je k tomu ještě třeba asi dodat toto: i pokud Intel srovná číslování s TSMC a uznáme mu, že to je oprávněné, tak tím nevyřeší hlavní problém: zpoždění. Když po přejmenování 7nm technologie na 5nm Intel tento nově 5nm proces uvede v roce 2023 (podle posledních oficiálních roadmap, nedávno prezentovaných), pořád to bude dva a půl až tři roky poté, co mělo 5nm technologii TSMC. To začalo první 5nm procesory (Apple A14 a M1 pro notebooky) vyrábět loni a na trh se reálně dostaly ještě před konce roku 2020…

Zdroj: Oregon Live

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


  •  
  •  
  •  
Flattr this!

AMD Granite Ridge, Strix Point: Zen 5 a čipletové big.LITTLE

Intel vydal procesory Alder Lake pro desktop a na programu je teď čekání na „příští velkou věc“ zase u AMD. Nějaké nové informace se vskutku objevily: máme něco o 5nm APU, ale také o výkonných procesorech s architekturou Zen 4 pro notebooky, ale také o následující generaci už s architekturou Zen 5 na 3nm procesu. přijdou big.LITTLE APU, kde to vypadá na malá jádra Zen 4d či 4c, ale vypadá to, že AMD nabídne i čistě velké CPU. Celý článok „AMD Granite Ridge, Strix Point: Zen 5 a čipletové big.LITTLE“ »

  •  
  •  
  •  

AMD Zen 5 pro servery bude prý mít až 600W cTDP, až 256 jader

Střídaly se tu teď informace o tom, že výpočetní GPU Nvidia budou mít TDP přes 1000 W nebo čerstvě, že procesory Alder Lake přes opuštění neefektivního 14nm procesu také neřadí zpátečku ve výhřevnosti. Nakonec to dorazilo i do AMD. V budoucích generacích výpočetního hardwaru polezou i u něj spotřeby nahoru. Procesory s architekturou Zen 5 by v serverech mohly mít až 2× vyšší spotřeby než dnes. I na jádra to ovšem budou monstra. Celý článok „AMD Zen 5 pro servery bude prý mít až 600W cTDP, až 256 jader“ »

  •  
  •  
  •  

Apple uvádí procesory M1 Pro a M1 Max: Špička výkonu CPU i GPU

Zhruba rok je to, co Apple vydal svůj první ARM procesor pro počítače MacBook/Mac a tak dále nazvaný M1. Nyní firma s novými modely notebooků vypustila další procesor, který posune jejich výkon opět dál. Nejde zdá se o novou generaci, ale o výkonnější derivát M1 – přesněji o dva čipy: M1 Pro a M1 Max, které mají dvojnásobek výkonných jader a silnější výkon pamětí. Ale zejména integrované grafiky, která je na poměry iGPU ohromná. Celý článok „Apple uvádí procesory M1 Pro a M1 Max: Špička výkonu CPU i GPU“ »

  •  
  •  
  •  

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *