Nedávno jsme informovali, že Intel sám jako by nechoval důvěru ve svou 1,8nm technologii. Ač vyvinul a vyrobil verzi procesorů Nova Lake používající vlastní proces Intel 18A-P, do výroby půjde alternativní verze, která jeho proces nahrazuje 2nm technologií TSMC. Ta má dle všeho lepší parametry. Teď se k tomu přidala další negativní zpráva, která ukazuje, že Intel je stále daleko od toho, aby dokázal TSMC konkurovat.
Intel pro to, aby své továrny zachránil a udržel v chodu (a měl vůbec šanci se vrátit do první ligy výrobců čipů), potřebuje externí klienty, jejichž zakázky by výrazně rozšířily jeho ekonomickou škálu. Bez toho jsou jeho továrny ztrátové a s narůstající náročností budoucích technologií budou jejich červená čísla čím dál horší. Přesně před rokem se rozšířily uniklé informace, že se mu v získávání těchto životně důležitých externích zakázek začalo dařit, protože údajně získal jako klienta Microsoft.
Microsoft měl údajně na procesu Intel 18A, tedy na 1,8nm technologii, kterou Intel zkoušel v Nova Lake, vyrábět své AI akcelerátory Maia 300. Podobně jako GPU jsou akcelerátory AI velké čipy, které prověří schopnost tranzistorů podívat vysoký výkon a zároveň energetickou efektivitu technologie. A protože jde o velké čipy a lze čekat, že jich Microsoft ve svých datacentrech chce nasazovat velké množství, byla by to přesně ta velká zakázka, která by Intelu pomohla nejen s reputací a referencemi, ale také ekonomicky.
Celá tato naděje se ale teď rozplynula. Microsoft nyní akcelerátory Maia 300 oficiálně představil, ale přitom sdělil, že partnerem pro jejich výrobu se nestal Intel, ale opět TSMC. Výrobním procesem je technologie N2P, tedy vylepšená verze tchajwanského 2nm procesu.
Ač Intel svůj proces označuje jako „1,8nm“, ve skutečnosti je považován za konkurenci spíše 3nm procesu TSMC. A na 3nm procesu TSMC (N3P) už Microsoft vyráběl předchozí generaci akcelerátoru, Maia 200. A tak zřejmě rozhodl, že Maia 300 by při použití 1,8nm technologie Intelu nepřinesla podstatné generační zlepšení výkonu a efektivity, což půjde dosáhnout jen s 2nm technologií TSMC, která je už reálně o generaci dál. Přispět mohlo ale i to, že Microsoft nechtěl riskovat případné problémy s neověřenou technologií Intelu. A to i přesto, že nejspíš byla nabízena se značnou slevou.
Potenciální „success story“ se tedy pro Intel proměnila spíš v ostudu, i když je třeba upozornit, že nejde tak úplně o vlastnoručně demonstrovanou blamáž. Informace o kontraktu o Microsoftu se totiž šířily jen neoficiálně (přišel s nimi web SemiAccurate), Intel toto nikde veřejně nesliboval. Nevíme, zda byly informace SemiAccurate od začátku zcela chybné, nebo zda někdy v roce 2025 skutečně byla výroba čipů u Intelu ve hře a až později Microsoft tyto snahy vzdal.
Jak vážná je to zpráva pro snahy Intelu, to není úplně snadné zhodnotit. To, že Microsoft se rozhodl pro 2nm proces TSMC, bylo patrně nejvíc motivováno snahou dosáhnout špičkového výkonu s nejčerstvější technologií, proti které ještě Intel alternativu nemá. Odmítnutí tedy nemusí znamenat, že Microsoft shledal technologii Intelu nepoužitelnou. Pokud by v daný moment byl od Tchajwanského lídra k dispozici ještě pouze 3nm proces, možná Intel mohl mít šanci uspět. Jinými slovy, jeho problém může být, že má za TSMC časový skluz, ale proti jeho starším procesům pořád jako alternativa může fungovat (tam, kde není kritické mít úplně nejnovější proces). To by byla výrazně lepší situace, než kdyby jeho technologie trpěla nejen zpožděním, ale i fatálními problémy s kvalitou, výkonem nebo výtěžností.
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
