Další únik ukazuje na překvapivě malý výkonnostní pokrok mezi procesory Raptor Lake a 2nm Arrow Lake, které mají vyjít příští rok
Před nějakým časem se objevily stránky z údajného dokumentu Intelu, údajně ukazujícího interní projekce výkonu chystaných desktopových procesorů – nyní přicházejícího Raptor Lake Refresh, ale zejména nové generace Arrow Lake-S, která přinese 2nm proces, novou architekturu a také novou platformu LGA 1851, s vydáním někdy v druhé polovině roku 2024. Nárůst výkonu byl uváděný podezřele nízký, ale teď, zdá se, totéž tvrdí další zdroj.
Nejde o informaci úplně nejnovější – objevila se v polovině září na fóru AnandTechu, kde tehdy uživatel Uzzi38 vložil odlišný dokument Intelu (nebo minimálně odlišnou stránku), který mluví o procesorech Arrow Lake-S, což by měla být desktopová verze této generace pro socket LGA 1851. Až nyní si tohoto komentáře všiml web VideoCardz a upozornil na něj.
Slajd má většinu informací zcenzurovaných, ale Uzzi38 na něm ponechal informaci, že Arrow Lake-S má dosáhnout „až 1,15× MT výkonu“ (tedy zlepšení o 15 % v mnohovláknovém výkonu) a „až 1,05× ST výkonu“ (tedy zlepšení o 5 % v jednovláknovém výkonu). Jsou to tedy dost podobná – překvapivě nízká – čísla jako v onom předchozím úniku. Tato srovnání by snad měla být proti Core 14. generace Raptor Lake Refresh pro desktop a porovnávají se asi procesory s 8+16 vlákny, což má být v první generaci Arrow Lake-S maximální konfigurace, byť další rok pak má vyjít refresh upgradovaný na 8+32 jader.
Jednovláknový výkon tedy, zdá se, moc nenaroste, ačkoliv je uvedeno, že procesory budou mít novou architekturu velkých jader P-Core i efektivních jader E-Core. Je zajímavé, že má být dosaženo výraznějších pokroků v mnohovláknovém výkonu. Přitom podle dalších informací má dojít k tomu, že jádra P-Core u Arrow Lake ztratí schopnost Hyper Threadingu. Uvedené srovnání by tedy mělo být mezi procesorem Raptor Lake-S s 8+16 jádry a 32 vlákny a Arrow Lake-S s 8+16 jádry, ale jen 24 vlákny.
Přes tento deficit ale má mnohovláknový výkon narůst. Možná to znamená, že zatímco výkon jednotlivých P-Core se moc nezlepšil, naopak u E-Core bude zrychlení razantní, a nová architektura tedy v jejich případě bude o dost větším skokem než u P-Core. To se neprojeví na skóre v ST testech, ale v MT to bude hrát stěžejní úlohu. Ono pozdější 8+32jádrové Arrow Lake se 40 vlákny by tím pádem mohlo být hodně zajímavé.
Je něco podobného vůbec možné?
Možná je dobré zmínit, že youtuber Moore’s Law is Dead, který je zdrojem většiny posledních úniků o procesorových plánech Intelu, s těmito nízkými výkonnostními nárůsty nesouhlasí a očekává, že by tato CPU měla navýšit jednojádrový výkon až o 40 % a mnohovláknový dokonce ještě více, což by z nich dělalo masivní upgrade architektury CPU Intelu. Není ale úplně jasné, zda má tento odhad podložený i nějakým takovýmto dokumentem nebo informací přímo od Intelu, nebo jde skutečně jen o odhad.
Názor Moore’s Law is Dead vyplývá z toho, že Arrow Lake bude představovat skok na novou, potenciálně hodně vylepšenou architekturu CPU, která by měla výrazně zlepšit IPC (přičemž je možné připočítat i případná zlepšení IPC z Meteor Lake). Zároveň jde přitom o upgrade o alespoň dvě generace výrobního procesu proti Raptor Lake, ze 7nm procesu přes 4nm a 3nm proces na 2nm technologii. Moore’s Law is Dead tvrdí, že není možné, aby toto vše mělo jako výsledek nárůst výkonu jen o několik málo procent.
Pět výrobních procesů za čtyři roky: Bumerang?
Úplně vyloučené to ale podle nás není. Tato logika předpokládá, že nový proces musí vždy představovat zlepšení z hlediska dosahovaných taktů. Jenže zrovna minulé roky u Intelu dodávají varování, že to může skončit opačně. Technologie Intel 4 patrně u Meteor Lake zhoršila takt o pár až několik set MHz, první generace 10nm procesu ale byly proti 14nm technologii zhoršením o víc jak 1 GHz. A v tomto případě je dobré se podívat, jak jsou nové procesy Intelu v roadmapě nahuštěné, což říká, že jejich vývoj a tlačení do produkce spěchá – sám Intel upozorňuje, že jde o pět nových procesů za čtyři roky.
Zatímco dřív s jedním výrobním procesem vycházely typicky dvě generace CPU (později i tři) které postupně frekvence zvyšovaly, nyní jen jedna. Tudíž se u ní dá čekat, že tedy bude mít takty spíš odpovídající těm prvním raným… Toto jen zvyšuje šance, že proces Intel 20A použitý pro Arrow Lake bude z hlediska frekvenčního potenciálu negativním faktorem. Nízké dosahované takty jsou u procesu, který ještě není úplně zralý a vyladěný, docela očekávatelná komplikace.
Může se proto snadno stát, že IPC jádra sice bude mít velmi zajímavé nárůsty (i když pozor – i u velkých „rozšíření“ jader CPU se někdy stane, že pak IPC o velká procenta nevzroste, viz Apple A17 Pro), ale může to zabít pád frekvencí o stovky MHz. A to, že existují hned dva dokumenty, které slibují jen malé nárůsty výkonu – za předpokladu, že nejde o dezinformace – právě může ukazovat, že se u Arrow Lake-S tento scénář odvíjí.
Je nicméně dobré dodat, že stejně jako u nedávného odhadu nárůstu IPC u Zenu 5 a Zenu 6 je dost pravděpodobné, že predikce výkonu budoucího produktu jsou schválně trochu podhodnocené. Takže reálně bude výsledek Arrow Lake nejspíš o něco lepší než zde uváděné číslo. Ale jak řekl Moore’s Law is Dead o drbech týkajících se Zenu 5: S tímto faktorem je skutečně třeba počítat, ale z +15 % se kvůli němu jen těžko stane +40 %, ono případné pozitivní překvapení by mělo být takříkajíc proporcionální.
Zdroje: VideoCardz, Uzzi38 (fórum AnandTech)
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
