Procesor Arrow Lake spatřen. Absence HT i AVX-512 potvrzená

3GHz vzorek Arrow Lake-S pozorován

Je to jen několik dní, co se na webu objevily dokumenty popisující procesory Arrow Lake-S a čipsety generace 800 – tedy next-gen desktopovou platformu Intelu s novým socketem LGA 1851, která má vyjít v druhé polovině roku. V těchto dokumentech se mimo už probraných věcí objevila také indicie, že velká jádra Arrow Lake mají již jen jedno vlákno. Nyní to doložil i záznam z testování vzorku tohoto CPU. Procesory Intel po 22 letech ztratí HT.

V dokumentech Intelu, které vypustil na Twitter leaker s přezdívkou YuuKi_AnS (ten samý, který ukázal delid a pak i snímek jádra procesoru Sapphire Rapids rok a půl předtím, než je Intel dokázal vydat), je popis vzorku procesoru Arrow Lake s 8 velkými a 16 malými jádry a 125W TDP. Bohužel jsou zcenzurované frekvence, ale u velkých jader je napsáno: 8 IA Cores/8 threads – čili bez HT. Ono „IA“ znamená Intel Architecture a dříve tak Intel říkal svým x86 jádrům obecně, v tomto dokumentu to zřejmě slouží jako kontrastní termín vůči malým jádrům, která jsou nazvána „Atom cores“.

Informace o vzorcích procesorů Arrow Lake-S (zdroj: YuuKi_AnS)

Mezitím se už na internetu objevila stopa Arrow Lake v linuxovém logu, pocházejícím zřejmě z testovacího počítače v Intelu. Jde o protokol bootování Linuxu na ES vzorku procesoru Arrow Lake. Tento výpis potvrdil, že 8 velkých jader na Arrow Lake opravdu dává jen 8 vláken. Celý procesor s 8+16 jádry má jen 24 vláken („24 CPUs“ v logu), zatímco u Raptor Lake dohromady dává 32 vláken.

Vzorek podle záznamu běžel v testovací desce (Intel Corporation Arrow Lake Client Platform/MTL-S). Podle výpisu čip uvádí CPU Family 0x6, Model 0xc6, Steping 0x0 a běžel na frekvenci 3,0 GHz, což zřejmě platí pro velká jádra, separátní frekvence pro malá jádra není ve výpisu uvedená.

Vzorek procesoru Intel Arrow Lake-S v protokolu bootování Linuxu (Zdroj: Intel GFX CI)

Vedle absence HT také tento výpis odhalil, že Arrow Lake zřejmě stále nebude podporovat AVX-512. To bude patrně podmíněno podporou, respektive v tomto případě nepodporou, na jádrech E-Core. Jak InstLatX64 upozorňuje, je zde teoreticky možnost, že AVX-512 a HT tato jádra ve skutečnosti podporují, ale tato podpora je vypnutá BIOSem. U AVX-512 je na toto asi stále určitá naděje, ale když absenci HT indikují i dokumenty Intelu, bude to zřejmě dáno přímo hardwarem a v BIOSu zapnout nepůjde.

Vzorek procesoru Intel Arrow Lake-S v protokolu bootování Linuxu (Zdroj: Intel GFX CI)

Zvěsti o tom, že procesorové architektury velkých jader použité v procesorech Lunar Lake a Arrow Lake ztratí HT (či SMT, chcete-li), se už objevovaly nějakou dobu. Vypadá to, že nemluvily do větru a toto opravdu bude realita.

Vzorek procesoru Intel Arrow Lake-S v protokolu bootování Linuxu (Zdroj: Intel GFX CI)

Hyper Threading byl funkcí poprvé uvedenou v architektuře Netburst, tedy v Pentiích 4. V prvním jádře Willamete nebyla zapnutá, ale u 130nm čipu Northwood už ano – první „Pentium 4 HT“ vyšlo v listopadu 2002. Intel tedy HT zruší 22 let po jeho příchodu. Ovšem je možné, že jen přechodně a později se k HT či obecně SMT zase vrátí. Už jednou se toto při architektonických rošádách stalo. Core 2 (pocházející vývojově z Pentia III, ne Pentia 4) Hyper Threading nemělo, ale přidala ho zpět následující architektura Nehalem.

Nerovnováha mezi vlákny?

Toto zrušení Hyper Threadingu je zvláštní ještě z jednoho důvodu. U Alder Lake a Raptor Lake platí, že rozdíly ve výkonu jader jsou zhruba takové, že při použití HT a zatížení obou vláken velkého jádra je rozdělený výkon na těchto vláknech dost blízký jednovláknovému výkonu jader E-Core. Ač je tedy CPU hybridní, v aplikaci škálující na všechna vlákna díky tomuto pořád panuje určitá rovnováha.

Wafer s 20A čipy Arrow Lake na akci Intel InnovatiOn 2023

Pokud ale Arrow Lake o HT přijde, už to nebude platit a v aplikacích plně vytěžujících všechna jádra CPU bude výrazný rozdíl mezi výkonem vláken z P-Core a vláken z E-Core. Je možné, že toto není úplně záměr a že Arrow Lake (respektive jeho velké jádro) původně pořád s HT počítalo. Architektonická implementace ale možná má chyby, které nelze odstranit jednoduchými revizemi, a tak je funkce raději deaktivována.

Tato jádra mají používat novou a možná výrazně přebudovanou architekturu mířící na výrazně vyšší IPC. S tím je často spojeno zvýšené množství errata, které inženýři musí řešit. Dokumenty k Arrow Lake například uvádějí, že (možná hodně rané) vzorky Arrow Lake, respektive testovací desky pro ně mají ve výchozím stavu velká jádra vypnutá kvůli stabilitě. Daná generace vzorků má tak závažné chyby, že se velká jádra pro potřeby testování dají zapnout, ale defaultně jsou neaktivní.

Toto samozřejmě v pozdějších revizích opraveno bude a neberte to automaticky jako indikátor nekvality. Například první vyrobené laboratorní vzorky Ryzenů 1000 měly prakticky nefunkční řadič pamětí, jak nedávno prozradil jeden z inženýrů z AMD, toto někdy patří k ranému křemíku z prvních sérií, které přijdou z továrny.

Tip: První Zen zvládal rychlost DDR4 jen 18 MHz. Pro veřejné demo mělo AMD jediné dva funkční kusy

Zdroj: InstLatX64

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


  •  
  •  
  •  
Flattr this!

ARM sebere licenci Qualcommu, hlavnímu výrobci čipů pro mobily

Je zajímavé, že v době, kdy i AMD a Intel, zdá se, dospěly do bodu, kdy jsou ochotné dohodnout se na spolupráci v různých oblastech ve prospěch svých zákazníků, ARM, v němž je spatřován hlavní kandidát na nahrazení procesorů x86, uznává za vhodné doslova jít po krku jednomu ze svých nejdůležitějších partnerů. Navíc takovému, kterému možná vděčí za své dnešní postavení v mobilních zařízeních: údajně chce vzít licenci na procesory ARM Qualcommu. Celý článok „ARM sebere licenci Qualcommu, hlavnímu výrobci čipů pro mobily“ »

  •  
  •  
  •  

Intel spolupracuje s AMD na budoucnosti x86. Strach z ARMu?

AMD a Intel, coby dva hlavní výrobci procesorů pro PC, jsou asi i celkem po právu považování za něco, jako je oheň a voda. Asi proto je překvapení, že se obě firmy dohodly na spolupráci v něčem – a to něco má být spolupráce na podobě a budoucnosti procesorů x86 jako platformy. Tato spolupráce by mohla v budoucnu víc sladit a standardizovat jejich konkurující si procesory ve funkcích a kompatibilitě jejich technologií. Celý článok „Intel spolupracuje s AMD na budoucnosti x86. Strach z ARMu?“ »

  •  
  •  
  •  

Technologie APX a AVX10 za dva roky? Intel je uvede v Nova Lake

Intel už loni představil plány na dvě inovace platformy a instrukční sady x86, na které jsou založené prakticky všechny procesory pro PC (Intel, AMD, čínský Zhaoxin). Jednak to bylo rozšíření APX, které probourá omezení v počtu pracovních registrů a trochu zmírní náskok ARMu v této disciplíně, a dále AVX10, což je nástupce či možná spíš nová adaptace AVX-512. Dlouho nebylo jasné, kdy tyto noviny přijdou, ale teď už to konečně víme. Celý článok „Technologie APX a AVX10 za dva roky? Intel je uvede v Nova Lake“ »

  •  
  •  
  •  

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *