3GHz vzorek Arrow Lake-S pozorován
Je to jen několik dní, co se na webu objevily dokumenty popisující procesory Arrow Lake-S a čipsety generace 800 – tedy next-gen desktopovou platformu Intelu s novým socketem LGA 1851, která má vyjít v druhé polovině roku. V těchto dokumentech se mimo už probraných věcí objevila také indicie, že velká jádra Arrow Lake mají již jen jedno vlákno. Nyní to doložil i záznam z testování vzorku tohoto CPU. Procesory Intel po 22 letech ztratí HT.
V dokumentech Intelu, které vypustil na Twitter leaker s přezdívkou YuuKi_AnS (ten samý, který ukázal delid a pak i snímek jádra procesoru Sapphire Rapids rok a půl předtím, než je Intel dokázal vydat), je popis vzorku procesoru Arrow Lake s 8 velkými a 16 malými jádry a 125W TDP. Bohužel jsou zcenzurované frekvence, ale u velkých jader je napsáno: 8 IA Cores/8 threads – čili bez HT. Ono „IA“ znamená Intel Architecture a dříve tak Intel říkal svým x86 jádrům obecně, v tomto dokumentu to zřejmě slouží jako kontrastní termín vůči malým jádrům, která jsou nazvána „Atom cores“.
Mezitím se už na internetu objevila stopa Arrow Lake v linuxovém logu, pocházejícím zřejmě z testovacího počítače v Intelu. Jde o protokol bootování Linuxu na ES vzorku procesoru Arrow Lake. Tento výpis potvrdil, že 8 velkých jader na Arrow Lake opravdu dává jen 8 vláken. Celý procesor s 8+16 jádry má jen 24 vláken („24 CPUs“ v logu), zatímco u Raptor Lake dohromady dává 32 vláken.
Vzorek podle záznamu běžel v testovací desce (Intel Corporation Arrow Lake Client Platform/MTL-S). Podle výpisu čip uvádí CPU Family 0x6, Model 0xc6, Steping 0x0 a běžel na frekvenci 3,0 GHz, což zřejmě platí pro velká jádra, separátní frekvence pro malá jádra není ve výpisu uvedená.
Vedle absence HT také tento výpis odhalil, že Arrow Lake zřejmě stále nebude podporovat AVX-512. To bude patrně podmíněno podporou, respektive v tomto případě nepodporou, na jádrech E-Core. Jak InstLatX64 upozorňuje, je zde teoreticky možnost, že AVX-512 a HT tato jádra ve skutečnosti podporují, ale tato podpora je vypnutá BIOSem. U AVX-512 je na toto asi stále určitá naděje, ale když absenci HT indikují i dokumenty Intelu, bude to zřejmě dáno přímo hardwarem a v BIOSu zapnout nepůjde.
Zvěsti o tom, že procesorové architektury velkých jader použité v procesorech Lunar Lake a Arrow Lake ztratí HT (či SMT, chcete-li), se už objevovaly nějakou dobu. Vypadá to, že nemluvily do větru a toto opravdu bude realita.
Hyper Threading byl funkcí poprvé uvedenou v architektuře Netburst, tedy v Pentiích 4. V prvním jádře Willamete nebyla zapnutá, ale u 130nm čipu Northwood už ano – první „Pentium 4 HT“ vyšlo v listopadu 2002. Intel tedy HT zruší 22 let po jeho příchodu. Ovšem je možné, že jen přechodně a později se k HT či obecně SMT zase vrátí. Už jednou se toto při architektonických rošádách stalo. Core 2 (pocházející vývojově z Pentia III, ne Pentia 4) Hyper Threading nemělo, ale přidala ho zpět následující architektura Nehalem.
Nerovnováha mezi vlákny?
Toto zrušení Hyper Threadingu je zvláštní ještě z jednoho důvodu. U Alder Lake a Raptor Lake platí, že rozdíly ve výkonu jader jsou zhruba takové, že při použití HT a zatížení obou vláken velkého jádra je rozdělený výkon na těchto vláknech dost blízký jednovláknovému výkonu jader E-Core. Ač je tedy CPU hybridní, v aplikaci škálující na všechna vlákna díky tomuto pořád panuje určitá rovnováha.
Pokud ale Arrow Lake o HT přijde, už to nebude platit a v aplikacích plně vytěžujících všechna jádra CPU bude výrazný rozdíl mezi výkonem vláken z P-Core a vláken z E-Core. Je možné, že toto není úplně záměr a že Arrow Lake (respektive jeho velké jádro) původně pořád s HT počítalo. Architektonická implementace ale možná má chyby, které nelze odstranit jednoduchými revizemi, a tak je funkce raději deaktivována.
Tato jádra mají používat novou a možná výrazně přebudovanou architekturu mířící na výrazně vyšší IPC. S tím je často spojeno zvýšené množství errata, které inženýři musí řešit. Dokumenty k Arrow Lake například uvádějí, že (možná hodně rané) vzorky Arrow Lake, respektive testovací desky pro ně mají ve výchozím stavu velká jádra vypnutá kvůli stabilitě. Daná generace vzorků má tak závažné chyby, že se velká jádra pro potřeby testování dají zapnout, ale defaultně jsou neaktivní.
Toto samozřejmě v pozdějších revizích opraveno bude a neberte to automaticky jako indikátor nekvality. Například první vyrobené laboratorní vzorky Ryzenů 1000 měly prakticky nefunkční řadič pamětí, jak nedávno prozradil jeden z inženýrů z AMD, toto někdy patří k ranému křemíku z prvních sérií, které přijdou z továrny.
Tip: První Zen zvládal rychlost DDR4 jen 18 MHz. Pro veřejné demo mělo AMD jediné dva funkční kusy
Zdroj: InstLatX64
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
