Už dlouhá léta vyhlížíme příchod monitorů OLED coby lepší náhrady technologie LCD, ale o tom, který typ obrazovek je „technologie budoucnosti“, možná ještě není rozhodnuto. OLED má stále nevyřešené problémy se stárnutím a vypalováním obrazu, zatímco rychlost i kvalita barev panelů LCD se zlepšují. O něco by je teď mohla posunout nová technologie, s kterou překvapivě přišly čínští výrobci. Ukazuje to na jejich rostoucí roli v oboru.
Firma HKC nyní oznámila, že chystá vydání prvního monitoru s technologií kombinující lokálně stmívatelné podsvícení typu Mini LED s technologií, kdy je podsvícení tvořené pomocí RGB LED místo jednobarevných (bílých) LED Jak je běžné. Jedná se tak o první „RGB Mini LED“ monitor. Tato novinka se bude jmenovat KHC M10 Ultra a používá panel o rozlišení 4K s úhlopříčkou 31,4 palce.
Rozlišení 3840 × 2160 bodů má zvládat při obnovovací frekvenci 165 Hz a navíc má mít sekundární režim 1920 × 1080 bodů při 330 Hz pro hraní stříleček a rychlých soutěžních her. Není bohužel řečeno, zda půjde o IPS nebo VA obrazovku, ale má mít podporu DisplayPortu 2.1, takže s dostatečně novým GPU (Radeony RX 7000, GeForce RTX 5000) nebude vyžadovat kompresi.
V čem přínos spočívá? RGB podsvícení je něco, co již dřív existovalo. Bylo používáno monitory s širším gamutem neboli barevným rozsahem (například AdobeRGB). Světlo podsvícení bylo vyzařováno sadami LED kombinujícími vždy červenou, modrou a zelenou. Jimi vyzařované vlnové délky pak pixelům matice umožňovaly vykreslit širší rozsah barev, než jaké by matice dokázala vytvořit z podsvícení vyzařovaného pouze bílou LED, jaké měly levné monitory.
Nicméně později přišla technologie kvantových teček, která umožnila tvořit širší rozsah barev i z jednobarevného podsvícení (a levněji). RGB podsvícení se proto už nedostalo do panelů využívajících pozdější inovaci se stmívatelným podsvícením s vyšším počtem zón, kterému se říká Mini LED.
HKC se teď k myšlence RGB podsvícení kombinací barevných LED ale vrací. Jeho RGB Mini LED monitor má panel s 4788 nezávisle kontrolovanými zónami podsvícení. Nicméně jelikož jde o číslo dělitelné třemi, je možné, že ve skutečnosti je plocha panelu prostorově rozdělená na 1596 zón, v nichž jsou R, G i B LED. Protože ale každá barva je regulovatelná samostatně, předpokládáme, že tyto zóny HKC počítá třikrát, čímž vyšlo číslo 4788.
Lokálně stmívatelného RGB LED podsvícení konečně dosáhne na pokrytí barevného gamutu Rec. 2020
V tom je asi právě smysl návratu k RGB LED – pro nějakou tu podporu HDR obrazu více méně stačí zmíněné kvantové tečky, ale možnost nezávislého řízení barevných složek podsvícení zřejmě dává potenciál k tomu, aby výsledné barvy byly kvalitnější a rozsah zobrazitelných barev větší než s kvantovými Mini LED panely. Elektronika displeje bude při řízení odstínu bodu schopná využít nejen vlastní možnosti nastavení barevných subpixelů v matrici, ale také upravovat odstín světla, které použije jako vstup – zatímco běžný Mini LED panel může pracovat jen s jeho jasem. To bude samozřejmě náročnější na výpočet správných parametrů a vyladění fungování panelu.
Odměnou by ale měla být větší věrnost barev a je možné, že i širší barevný gamut. Podle HKC se touto cestou podařilo dosáhnout více než 98% pokrytí extrémně velkého barevného prostoru Rec. 2020/BT.2020, což by byl docela průlom, dnešní HDR a grafické monitory se většinou musí spokojit s menšími rozsahy DCI-P3 a AdobeRGB. Plné nebo téměř plné pokrytí Rec.2020 dlouho bylo tak trochu jako svatý grál monitorů a pokud by se ho podařilo dosáhnout na relativně dostupných monitorech a televizích, bylo by to skvělé.
Zda tento panel bude také mít přínosy například v maximálním kontrastu, to už není tak jisté. Také od technologie RGB Mini LED nelze asi čekat, že by nějak zlepšila odezvy, a je otázka, zda nemůže trošku zhoršit pozorovací úhly. V monitorech by to každopádně mohla být svěží novinka.
Vydání v roce 2026
Je ale třeba říci, že tento monitor zatím nebyl uveden na trh, takže prvenství HKC je zatím v tom, že firma kombinaci Mini LED podsvícení a RGB LED jako první oznámila – vydání upřesněno nebylo, prodej má ale prý začít někdy v roce 2026.
Někdy se stává, že kvůli tomu společnosti taková oznámení dělají velmi dlouho dopředu. Je možné, že na Mini LED podsvícení tedy dělají i třeba tchajwanští výrobci LCD panelů jako Innolux a AU Optronics, ale nevytrubují ještě chystané uvedení do výroby tak dlouho dopředu. Produkt tak nakonec nemusí mít Čína hotový jako první, i když překvapivé by to také nebylo.
Zdroj: techPowerUp, IThome, TFT Central
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
LCD houfně chcípají právě na problémy s podsvícením. V testech OLED vychází jako nejspolehlivější.
Nuž…neviem 🤨
Monitory v učebniach (64 ks) a na katedre (cca 25) idú stále…
V učeni aj jeden padol a zatlačil som ho späť (aby zapadli zúbky)…a stále ide
Tie monitory nemajú ani HDMI či DP…iba DVI/D-SUB(VGA)… takže majú odtočené určite viac ako 10k hod.
Naopak u rodičov, starý Samsung stále šlape, zatiaľ čo LG je už v podstate nepozerateľný.
… nieže by som chcel nejako spochybňovať RTINGS, ale taká vysoká poruchovosť mi smrdí 😛
Já jsem v posledních několika letech jeden mrtvý IPS a jeden s vadou podsvícení zaznamenal. Zrovna tvým očím bych příliš nedůvěřoval, že dokážeš pozorovat méně závažné vady 😛 A pokud jsou to TN/VA, hádám podle způsobu připojení, mají už vůbec LED podsvícení?
asi majú ešte ccfl trubice a niektoré budú mať max asi tak edge led
… ja na tých kompoch nerobím a ostatní by sa hádam ozvali, keď už teda nedôveruješ mojim očiam
… len taký detajl, farboslepí vidia farebne – len na ujasnenie 😉
keď je to protan (ako ja), tak nevidí dobre, keď je v tom spektre červená (ak nie je dominantná)
napr. tu nevidím rozdiel:
https://imgur.com/WS1L7sP
(myslím farebný, nie v jase)
Však právě tady by mohl být s RGB matricí v podsvícení problém, kterého by sis třeba ani nevšiml. Rostoucí složitost a vrstvení spolehlivosti obvykle zrovna nepomáhá.
ale je pravda, že zadarmo alebo bez registrácie sa nedá dostať k relevantnejším údajom ako k tým od výskumu RTINGS, na ktorý odkazuje hafo ďalších stránok …
…no, to je prekliatie modernej doby, niekto niečo napíše a správu posunie ďalších 200 webov, ktoré sa nachádzajú na prvých 10 stranách vyhľadávačov 😛 …ble
Vadných LCD jsem viděl a zažil nepočítaně, nemám důvod jim nevěřit. Zrovna letos chcípl příbuznému tři roky starý QLED model a propírala se kurvítka.
Nezapomeň, že testují širokou škálu modelů. O kolik různých výrobců a modelů můžeš opřít své zkušenosti ze školy?
HP a Lenovo (takže nejaký iný výrobca, čo pre nich robí monitory) a potom Samsung, AOC a myslím, že niekto má aj LG …
Ale na tých cca 100 ks mal jeden od začiatku line defect a okrem toho obrazovo odišli tak cca 2 monitory + 1 ktorý nerátam, lebo na ňom odišiel zvuk a nie obraz.
…ale je pravda, že drvivá väčšina monitorov u nás má/mala CCFL trubice a nie edge LED. Doma mám dva s edge LED typu VA a oba zatiaľ šlapú … tak uvidím.
Inaq doma mám aj starý plazmový televízor od Samsung a nie a nie sa pokaziť 😛
…zato také klávesnice, myši a PSU (lowend) …tak tie sa kazia relatívne často 😛
Približne sedem rokov dozadu sme (na SOŠE Žilina) do učebne objednávali 10+ snáď najlacnejších IPS Philipsov s digitálnym vstupom (model takto spätne fakt nedám… tie bývajú označované dosť nezapamätateľne :)) a musím zistiť, koľko ich funguje dodnes. 🙂
Daj potom vedieť 😉 … keď zistíš…len treba dúfať, že keď to boli IPS pred 7 r., že sa hneď „nevyradili“ …a … a budem ticho 😀
Jj a teraz (cez letné prázdniny) sme rozširovali učebne o 14 AIO Asus-ov, tak som zvedavý ako dlho vydržia… keď je všetko nahustené v jednom monitore, tak asi stačí, keď rupne jedna časť 😀 … DIY opravitelnosť asi moc dobrá nebude
…ale zase na pohľad to vyzerá dobre, žiadna skriňa, minimum káblov 😉
Jestli byly za dobrou cenu, proč ne. V laptopech a tabletech tě navíc ještě straší baterka, takže 🤷
ExpertCenter E1 vyzerá pomerne dobre, ak to nie sú práve tie konfigurácie s Celeron N4500 a 4 GB RAM. AJ keď, na internet a tak… ale v škole sa na tom asi budú robiť náročnejšie úlohy. 🙂
Asi nevieš, co su to za modely, konfiguracie, čo? 🙂
Momentálne neviem, musel by som si k nejakému sadnúť…v podstate ja dám na začiatku obst. procesu nejaké minimálne parametre, ktoré sa väčšinou dodržia, …ale značku, konkrétny typ stroja … a v podstate ani platformu (AMD/Intel) – to ja už neovplyvním…tak to ani neriešim
…OS sa už dnes natiahne cez Azure centrálne, jedine čo príde chlapík a na 5 sekúnd zastrčí USB …a tak. ;-(
V podstate, ja z času na čas riešim výmenu PSU/klávesníc a myši… občas prípadne doinštalovanie nejakých veci (napr. Veyon/GeoGebra…) a tak…
…a najčastejšie (trochu preháňam) sekretárke tlačiareň a jednému mladšiemu kolegovi nefungujúci monitor…. ktorý treba zapnúť 😀
A je tam teda niečo rýchlejšie ako Celeron N4500, hej? 🙂
Tipujem, že toto
https://www.atcmarket.sk/detail/ASUS-ExpertCenterP400-P440VAKBPC516512XA238FHD5210H16GB512GBIntel-intW11P-EDUCierna2R/843698?zoneId=#tab-params
Core 5 210H je „mašina“, hoci viem, že by si tam radšej videl nejakého Ryzena. 🙂
Myslím že moje min požiadavky boli
6 jadier, 16GB RAM, 512GB SSD M2
Hmm, šesť jadier odkazuje na nejaký procesor AMD. Core 5 210H má jadrá iba štyri… teda vlastne osem: 4 (P) + 4 (E). 🙂
hej … ja som mieril na tento
https://www.atcmarket.sk/detail/Lenovo-IdeaCentreAIO-27ARR927FHDR57535HS16GB512GBAMD-intW11HSiva2R/843626?zoneId=#cf-content
menší procesorový výkon, ale nižšia spotreba, väčší monitor a lepšia grafika … za menej peňazí 😛
Jj, tiež pekný. Možno nakoniec rozhoduje aj to, čo je možné v daný moment kúpiť? Ktovie, či to Lenovo bolo vtedy dostupné v dostatočnom množstve kusov. 🙂
no… to, čo rozhoduje … mám isté odôvodnené podozrenie, ale myslím, že vo vymenovanom zozname nie je … skôr to začína na písmenko „M“ a končí na „arža“ 😀
(inaq, ten čo to má za fakultu na starosti ešte nedávno žil a možno stále žije v tom, že AMD ma strašne veľkú spotrebu a nízky výkon … časi buldozéra … ale možno sa pletiem a som moc pesimistický 😛 )
Teraz asi zatnem do živého: A nemajú moderné procesory AMD pri nízkom zaťažení vyššiu spotrebu ako ekvivatelné modely big.LITTLE od Intelu? 🙂
nuž to ti ja neviem povedať 😛 ,
https://www.techpowerup.com/review/amd-ryzen-7-9800x3d/23.html
ale ten, čo som chcel má 35W a dostali sme o trochu výkonnejší, ale 45W, čo má horšiu integrovanú grafiku s menším monitorom a za viac peňazí 😛
TPU to meria inak, iná záťaž… CU7 265K s 57 W v idle? To bude systémová spotreba (ako to majú, mimochodom, aj v popise: „Unlike our other measurements, which report „CPU power only,“ these results are measured at the wall socket (230 V AC). The system is configured as detailed in the Test Setup section, i.e. with one SSD and one discrete graphics card installed.“), ktorá je tiež formovaná odberom iných súčastí na základnej doske. Napriek tomu aj z ich testov pri nízkom zaťažení vychádza platforma AMD žravejšia oproti platforme Intelu, nie? Hej, rozdiely sú to malé a pri vyššej záťaži má AMD navrch (v nižšej spotrebe a takisto vo vyššej energetickej efektivite, ako to vychádza aj v našich testoch :)).
tak či tak, AMD určite dnes a ani posledné desaťročie nemá strašne veľkú spotrebu oproti Intel ako mi to bolo tvrdené (ale ani som nereagoval, lebo načo … 😛 )
„strašne veľkú spotrebu“ procesory Intel oproti konkurenčným modelom AMD pri porovnateľnej záťaži určite nemajú. Bude to pomerne vyrovnané. Aj keď pri nižšom zaťaží majú najmä asi big.LITTLE koncepty asi tendenciu byť na tom výrazne lepšie (s nižšou spotrebou?). Čo sme tak s Janom dumali, tak pri procesoroch AMD je ten I/O čip, ktorý tym pomerom najmä pri nižšej až nízkej záťaži príliš nepomáha. Keďže jeho spotreba sa vplyvom zaťaženia jadier CPU veľmi nemení a relatívne vyššia zostáva aj pri nečinnosti a tak. 🙂
Nj… teraz čo je lepšie, keď žerie o 5-10 W viac, keď sa na ňom nič nerobí, 😛 alebo keď žerie o 30W viac, keď sa na ňom robí…to je otázka 😛
…
Pri tom, čo sa robí na nich u nás bude spotreba približne rovnaká, a keď je v idle nejakú dobu, tak hybernuje 😛
…
Tak či tak, argument typu, že žerú viac buď bol nevedomosť alebo len na oko…a dôležité pre výber bolo čosi iné 😀
— „…čo je lepšie, keď žerie o 5-10 W viac, keď sa na ňom nič nerobí, alebo keď žerie o 30W viac, keď sa na ňom robí…“
Hej, to bude asi závislé na tom, ako sa tie počítače (s tými procesormi) naozaj používajú. 🙂
Jasné, pri vysej záťaži je energetická efektivita porovnateľná na jednu aj druhú stranu. Tvrdiť, že procesor AMD je menej efektívny ako procesor Intel, to chce už trochu hĺbkovejšieho štúdia a nejaký konkrétny príklad. Zovšeobecnenie je tu… dosť nebezpečné, no. 🙂
„…čo je lepšie…“
Nejlepší bude samozřejmě odbržděný 14900K chlazený s pomocí peltierova článku 😹
— „Nejlepší bude samozřejmě odbržděný 14900K chlazený s pomocí peltierova článku.“
Keď pôjde procesor Intelu na hranicu svojich možností, na nejakých tristo wattov, tak si môžeme byť nižšou energetickou efektivitou v porovnaní s procesormi AMD môžeme byť istí, haha. 🙂
Tu vyšší spotřebu v klidu (tvořenou spotřebou IO čipletu) mají jenom čipletové. AMD Ryzen 5 7535HS je monolitické APU (6nm Rembrandt, ještě architektura Zen 3, ale jako integrovaná grafika je tam už RDNA 2) a procesor pro notebooky, ten by měl být zcela v pohodě.
— „Tu vyšší spotřebu v klidu (tvořenou spotřebou IO čipletu) mají jenom čipletové…“
… a ten AIO počítač má vlastne mobilný, monolitický procesor… tak potom je to vyriešené. 🙂
Sakra, ať už ten Samsung SyncMaster 2243BW 22” 1680×1050 TN z roku 2008 ségře chcípne, jinak ho bude mít do konce života! Nedá si vysvětlit, že doba je jinde a monitor by měla vyměnit, prý to stačí a má na tom velkou 22″ obrazovku, kterou teda na pracovním notebooku nemá, takže o co mi jako jde. 😀
Tolik teda ke zdejší diskuzi, jak ty LCD monitory chcípají.
Mně teda ale Fujitsu Scenicview P24W-5 ECO 24” 1920×1200 IPS chcípnul už před lety. Umřela tam elektronika. Na druhou stranu jsem ho měl na chalupě, kde bylo docela vlhko, takže těžko říct, jestli byl monitor nekvalitní nebo v tom byl nevinně.
Jinak na 32″ považuju za optimální rozlišení 2560×1440, rozlišení 4K se mi jeví jako vhodné od 40″. Takže ještě by ty obrazovky měli udělat taky větší.
Tak …v tomto sa zhodneme 🤨🫣😉
Mám toto:
https://www.rtings.com/monitor/reviews/dell/alienware-aw3225dm
Ale Tebe asi bude vadiť VA a zakrivená obrazovka 😛
VA mi nevadí. Dobrého zobrazení se dá dosáhnout jak s VA, tak s IPS.
Zakřivení nechci, nevidím pro to žádný důvod. Navíc je to kontraproduktivní, pokud to není jediný monitor, do kterého bych koukal. Člověk má vypěstovanou prostorovou korekci vůči zobrazení na monitorech. Někteří až tak hodně, že jim třeba VR může způsobovat nevolnost. Koukat teda doma do zakřiveného monitoru a v práci do rovného by asi zrovna komfortní nebylo.
— „… Dobrého zobrazení se dá dosáhnout jak s VA, tak s IPS…“
To platí ale až teraz, nie? Žijem v tom, že panely VA ktovieako vernosťou červenej ktovieako nevynikali. 🙂
Ak by si reagoval na mňa, tak by som tipol, že si uťahuješ, ale keďže reaguješ na RedMaxa, tak asi nie. VA nemá/nemala so zobrazením červenej alebo inej farby nikdy problém…ak si sa s takým monitorom stretol, tak buď bol chybný, tj mal poruchu ovládania TFT matrice alebo bol zle nakalibrovaný 😛
Pri LCD (TN/VA/IPS) to funguje v podstate rovnako. Každý pixel je rozdelený na 3 sub-pixely, ktoré sú ovládané samostatne. Väčšinou je vzadu biele podsvietenie, potom polarizačný filter, potom vrstva tekutých kryštálov, potom analyzér (správne otočený polarizačný filter) a potom farebný filter, …ak je typu Q-dot, tak by to malo byť presnejšie.
Rozdiel medzi nimi spočíva v tom ako sú usporiadané a ovladané kryštáliky.
IPS, vždy horizontálne (preto nižší kontrast – lebo čierna je problém – polarita sa 100% otočiť nedá…a nejaké svetlo prejde aj keď by nemalo)
TN, vo vypnutom stave horizontálne (preto mŕtvy svieti)
VA, uložené vertikálne, až po zapnutí na max horizontálne (preto najvyšší kontrast)
pozn.: v podstate čisté VA nikdy neexistovalo, vždy boli nejaké písmenká predtým, ktoré hovorili o spôsobe ako sú usporiadané sub-domény (na kompenzáciu modulovaného jasu z rôznych strán)…inaq by bol iný pohľad zľava/centra/správa. 😉
— „Ak by si reagoval na mňa, tak by som tipol, že si uťahuješ, ale keďže reaguješ na RedMaxa, tak asi nie.“
Uťahovať si v takýchto veciach by som si nedovolil v nikoho prípade. 🙂
ChatGPT tvrdí, že na VA paneloch červená môže inklinovať k oranžovej. Toto som tým myslel a mám to tak, že hoci majú tieto panely vyšší kontrast (ako podobne lacné panely IPS), tak vernosť farieb je slabšia. Z tohto dôvodu som panely VA preventívne nikdy nepoužíval. Možno škoda a je to zbytočné… neviem. 🙂
No, VA sú väčšinou zakrivené…v podstate AOC má teraz nejaký plochý VA, ale napriek tomu, že VA technológia sa snaží riešiť rôzne pozorovacie uhly usporiadaním sub-pixelu do domén, tak stále to nie je 100% a zakrivenie tomu pomáha…ten čo sedí v centre polomeru zakrivenia, má najväčšiu uniformitu. 😉
Mám na přechodným bydlišti tenhle IPS Philips 328P6AUBREB a doma mám VA Philips 439P1.
Myslim, že ty velký monitory a TV jsou většinou VA.
https://www.displayspecifications.com/en/model/3d3afae
https://www.displayspecifications.com/en/model/f728266f
Jaaj, pri televízoroch, u ktorých sa predpokladá väčšia vzdialenosť sledovania, to je iné – tie sú ploché.
…vlastne ani neviem, či sa v normálnych TV rozmeroch (do cca 55″) vyrábajú nejaké zakrivené TV. 🙄
…ja som mal na mysli monitory, kde sa očakáva bližšia vzdialenosť … tam veľa VA monitorov bez zakrivenia nie je…viem o jednom AOC a ešte tuším nejaká Iiyama
Ale je pravda, že som to nejako moc ani nezisťoval… tuším aj nejaký Asus je…a asi možno aj viac 😛
Aha tento https://www.asus.com/sk/displays-desktops/monitors/tuf-gaming/tuf-gaming-vg32aqa1a/
Ale 32″ QHD VA som veľa nezakrivených (otestovanych RTINGS) nenašiel, keď som hľadal svojho času 😉
VA normálně byly i v těhlech úhlopříčkách, ale asi o ně byl menší zájem, když píšeš, že teď jsou jen zakřivené, například AOC Q3277PQU, který mi ale naštval, protože chvíli po skončení záruky na něm umřelo několik subpixelů a vytáčelo mě na ně koukat.
https://www.displayspecifications.com/en/model/779c86e
Tak som pozrel 32″ QHD na Alze, tak naozaj ich je vcelku dosť
8 rovných ku 25 prehnutým.
Asi je to dosť individuálne, veľkosť (a tvar) panela. Mne už aj tých 32″ prišlo píliš veľkých, nútiacich krútiť krkom. Niekto ale sedí inak a takýto panel považuje za príliš malý, pretože má oveľa väčšie. No, bude to asi človek od človeka. Zakrivenie tiež. Pre multimédia asi ok, ale osobne sa prikláňam k rovnému panelu, kde pri úprave fotiek do vecí nevstupuje ten „3D priestor“, ktorý tam je. 🙂
Ľubo…a robil si už za zakriveným panelom myslím nejakých 1500-1800R…(1000R je už asi dosť)? Alebo máš len taký pocit lebo si to u niekoho videl a pozeral si z uhlu?
Inaq, ja mám v robote 3 monitory…a oba krajné sú natočené. Kolega to má tiež tak, aj keď oveľa miernejšie ako ja … V porovnaní so mnou ich má skoro v rovine, ale nie úplne.
By ma zaujímalo, ako majú usporiadané 3 monitory vedľa seba čitatelia HWC 😛
— „… robil si už za zakriveným panelom myslím nejakých 1500-1800R…“
Hej, nejaké jednoduchšie testy monitorov do PC REVUE asi. Či sa to dá ale úplne nazvať, že som za ním „robil“ ale neviem. 🙂
Záleží od toho, jak daleko od monitoru člověk je. Já mám desku 90 cm, ale třeba v IKEA věří, že PC stůl má mít hloubku 60 cm. To bych viděl tak ideálně na 24″ monitor. 😀
Ve hrách a filmech vůbec nevadí, že je monitor širší, není důvod kroutit hlavou a u textu nemám prvně prohlížeč nebo editor na celé obrazovce a za druhé stejně člověk kouká doprostřed.
32″ doporučuju každému s rozumným stolem, 42″ už je na zvážení, ale mně to vyhovuje.
Hmm… Johan 2 (z Tempo Kondela :)), ktorý používam, má na hĺbku 67,5 mm. S hlbším stolom tá väčšia uhlopriečka asi nemusí znamenať prílišné otáčanie krkom. Okrem hĺbky stola ale asi záleží aj na uložení toho monitora? Narážam na miesto stojana. Niekto ho môže mať viac ku zadnej hrane dosky, iný zase menej. U mňa je už roky pôvodný držiak nadradený držiakom Arctic W1-3D. 🙂
Já používám těch 42″ jako normální monitor, před kterým sedím v normální vzdálenosti, byť teda stůl mám 90 cm. Mně to vyhovuje, ale nepopírám, že to nemusí být pro každého.
— „… Samsung SyncMaster 2243BW 22” 1680×1050 TN z roku 2008…“
Ten už ale má digitálny vstup, podobný model SM 2243NW ho nemá. 🙂
Jj, je to připojené přes DVI. Digitální LCD, které má pouze analogový VGA vstup, za kterým následuje AD převodník, je zvěrstvo. (Takže v práci jsme je dříve měli, domu bych to sobě, rodině ani přátelům nekoupil.)
— „Digitální LCD, které má pouze analogový VGA vstup, za kterým následuje AD převodník, je zvěrstvo.“
Ale možno to nebola úplná rarita a možný je takýto výskyt (pripojenia monitora ku GK s AD prevodníkom) aj v súčasnosti. 🙂