Statistika: Čínská SMIC už je skoro druhá největší foundry po TSMC

Před pár týdny jsme tu měli zprávy o tom, jak velký kus trhu už zabrali noví čínští výrobci na trhu operačních pamětí (DRAM) a pamětí NAND používaných pro SSD a další úložiště. Teď se objevila statistika, ukazující obrázek posilující role komunistické „říše středu“ v dalším oboru: výrobě všemožných tzv. logických čipů, což jsou mobilní SoC, procesory, GPU či AI akcelerátory. Čínský foundry výrobce SMIC už je téměř druhým největším na trhu.

Analytická firma TrendForce teď publikovala průzkum porovnávající 10 největších foundry výrobců čipů podle tržeb. Tzv. foundry podniky provozují továrny na čipy, ale nenabízejí vlastní produkty (jako třeba Intel). Místo toho slouží jako dodavatelé výroby čipů pro ostatní tzv. fabless křemíkové firmy, což jsou Apple, AMD, Nvidia i drtivá většina všech firem navrhujících čipy. Fabless firmy jsou dnes nejčastější a nejúspěšnější model křemíkového byznysu, pokud jde o logické čipy. Výjimkou je třeba Intel (který ale v poslední době také částečně vyrábí u TSMC jako fabless konkurenti a současně by se chtěl stát foundry dodavatelem) a částečně i Samsung, který ve vlastním foundry podniku vyrábí i své původní produkty.

Největším hráčem v tomto oboru je s drtivou převahou TSMC. Tržby jeho foundry byznysu byly v druhém čtvrtletí letošního roku (Q2 2026) 40,198 miliardy $, což je mimochodem mezikvartálně zlepšení o 12,1 %. TSMC má poměrně dominantní postavení s tržním podílem už 72,5 %.

Logo TSMC symbolizující wafer před budovou firmy (Zdroj: TSMC)

Všichni ostatní foundry výrobci jsou mnohem menší. Druhý je zatím stále Samsung, jehož tržby ve foundry byznysu jsou však pouze 3,26 miliardy $ (podobné jako v prvním kvartálu, kdy to bylo 3,201 miliardy $). Toto znamená tržní podíl pouze 5,9 %. Samsung je sice jedním z největších polovodičových výrobců, ale drtivou většinu jeho tržeb v tomto oboru tvoří výroba pamětí DRAM a NAND, foundry byznys je pro něj poměrně malou částí.

Zatímco Samsung se na pozici tohoto vzdáleného druhého místa drží už delší dobu, překvapí vás možná třetí místo, které obsadila čínská firma SMIC. Ta profituje z poptávky lokálních čínských firem a toho, že pro ně může být preferovaným dodavatelem z politických důvodů (z nichž se i těší státní podpoře). SMIC už má podíl 5,4 % s tržbami 3,006 miliardy v druhém kvartálu. Tím pádem není daleko od Samsungu.

Sídlo firmy SMIC (zdroj: SMIC)
Sídlo firmy SMIC (zdroj: SMIC)

Navíc ale prochází strmým růstem. Podle TrendForce měla o pouhý kvartál dříve (v Q1 2026) tržby jen 2,505 miliardy $, proti čemuž v Q2 2026 poskočila o 20 % nahoru. Vzhledem k této dynamice by se v třetím nebo čtvrtém kvartálu mohla stát druhým největším foundry výrobcem po TSMC. SMIC má horší výrobní procesy než Samsung, kvůli sankcím totiž nemá přístup k EUV strojům od ASML. Firma i tak vyvíjí nové výrobní postupy používající starší technologii DUV, což zhoršuje parametry čipů. Přesto se ale zdá, že získává nové zákazníky snáze než Samsung, který je mnohem blíže TSMC.

Důvod je nejspíš ona politika, která přihrává SMIC řadu klientů bez ohledu na parametry nabízeného výrobního procesu (případně může jít i o výrobu staršími technologiemi, v kterých firma tak znevýhodněná nebude). Zatímco ti klienti, kteří politické faktory neřeší, si mohou svobodně vybrat nejen Samsung, ale i TSMC, které nabízí technologicky nejlepší procesy a zároveň jsou pro jeho technologii nejlépe připravené různá licenční IP a nástroje pro návrh čipů což působí jako silný síťový efekt ve prospěch dominantního hráče.

Na čtvrtém místě je tchajwanské UMC, které má podobně dlouhou tradici ve foundry výrobě jako TSMC, ale neetablovalo se jako technologický lídr a nabízelo spíše levnější alternativu a starší procesy. Uvádí se, že UMC je asi nejvíce ohroženo čínskými firmami, nicméně firma stále má tržní podíl 3,9 % s tržbami 2,175 miliardy $. A mezikvartálně zaznamenala 12,7% růst zhruba odpovídající růstu TSMC a průměru trhu (růst 10 největších firem byl 11,5 %).

Na pátém místě je nadnárodní (ale majoritně vlastněný Spojenými Arabskými Emiráty) podnik GlobalFoundries s podílem 3,2 % a tržbami 1,786 miliardy $. Tato firma vznikla z továren původně patřících AMD (působí tak například i v Drážďanech), pohltila ale i foundry výrobce Chartered Semiconductor a později továrny IBM. Na rozdíl od UMC měla společnost ambice nabízet špičkové procesy a kdysi byla na pozici dvojky či trojky za TSMC. Ale nakonec zrušila krátce před startem svůj 7nm proces a přeorientovala se také na starší a speciální procesy – její nikou jsou FD-SOI procesy pro rádiové a analogové aplikace. Před třemi lety byla firma ještě na třetí pozici, UMC čtvrté a SMIC až páté.

S o něco větším odstupem je na šesté pozici druhý čínský hráč: HuaHong Group s podílem 2,3 % a tržbami 1,274 miliardy $ (jde o tržby včetně dceřiných podniků jako HHGrace a HLMC). I tento konglomerát křemíkových firem patrně za svou expanzi vděčí štědré čínské státní a polostátní kapitálové podpoře a tomu, že k němu klienty přivádí politické faktory.

Tržní podíly foundry výrobců čipů v Q2 2026 (Zdroj: TrendForce)
Tržní podíly foundry výrobců čipů v Q2 2026 (Zdroj: TrendForce)

Další hráči ve foundry byznysu jsou už poměrně malí. Na sedmém místě je to Tower Semiconductor s tržbami už jen 460 milionů $ za druhý kvartál. Jde o izraelskou firmu, která do širšího povědomí vstoupila, když ji chtěl koupit Intel za účelem získání pozic ve foundry službách, což ale selhalo na předpokládaných problémech s regulačním schválením v Číně (které by asi bylo relativně účelové/politické).

Osmá je tchajwanská firma VIS (Vanguard International Semiconductor Corporation) s tržbami ve foundry byznysu 451 milionů dolarů. Na deváté pozici je podnik Nexchip, třetí největší čínská foundry společnost po SMIC a Huan Hong Group s tržbami 447 milionů $. Na desáté pozici je pak tchajwanská foundry PSMC (Powerchip Semiconductor Manufacturing Corporation) s tržbami 432 milionů $. Ta vedle logických čipů vyrábí i specializované paměti, ovšem i v tomto oboru funguje s foundry modelem.

Tyto firmy na 7. až 10. pozici mají podíl (po zaokrouhlení) shodně 0,8 %. Pořadí mezi nimi se tedy asi může příští kvartály měnit podle toho, jak se které z nich povede růst.

Uvedených předních deset foundry výrobců má mimochodem podíl na trhu 96,5 %. Zbytek připadá na na ještě menší či specializovanější dodavatele. Mezi nimi je například korejská firma DB HiTek (dříve Dongbu HiTek) nebo německá X-FAB. A někde v tomto malém chvostu je zatím stále i Intel, jehož podíl je prozatím minimální a stále čeká na velké klienty, díky nimž by se v tomto byznysu etabloval.

Zdroje: TrendForce, techPowerUp

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


Contents

Kdo jsou největší výrobci paměti NAND pro SSD? Kolik má Čína?

Boom umělé inteligence vyvolal masivní poptávku po pamětech a několikanásobný růst jejich cen, což znásobilo zisky výrobců. Nedávno jsme se zde dívali na to, kdo jsou tyto firmy a jaké mají podíly na trhu, pokud jde o DRAM (operační a grafické paměti). Takřka totéž se ale stalo i s pamětí NAND používanou v úložištích včetně všech SSD. Na to, jak je tento trh rozdělen mezi jednotlivé výrobce – včetně nových čínských – se podíváme nyní. Celý článok „Kdo jsou největší výrobci paměti NAND pro SSD? Kolik má Čína?“ »

Velká trojka a nový vyzyvatel z Číny: Kdo bohatne na pamětech

Výrobci pamětí mají bezprecedentní žně – AI boomem živená extrémní poptávka po čipech DRAM, na nichž jsou založené operační paměti všech možných počítačů a zařízení i paměti GPU, vyhnala jejich ceny za jediný rok na několikanásobky. Kdo tito výrobci pamětí DRAM jsou a jaký mají jednotlivé firmy teď podíl na tomto trhu, ukazuje aktuální statistika analytiků Counterpoint Research. Osvětluje také, jak velký kus trhu zabraly čínské čipy. Celý článok „Velká trojka a nový vyzyvatel z Číny: Kdo bohatne na pamětech“ »

Čína už bude mít vlastní stroje na výrobu čipů. Zatím ale ne EUV

Občas jako argument proti sankcím na technologie (zejména těm uvaleným na Čínu) zní námitka, že tlak vede jen k tomu, že si postižená země dotyčné produkty vyrobí sama a ještě to bude vzpruha pro její ekonomiku. Tak jednoduché to není, nicméně se zdá, že Číně se teď daří ve snahách učinit svůj technologický průmysl zcela soběstačným a schopným vyrobit vše přímo doma. Čína teď patrně bude mít nejen vlastní čipy, ale i stroje na ně. Celý článok „Čína už bude mít vlastní stroje na výrobu čipů. Zatím ale ne EUV“ »

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *