Vývoj magnetických pevných disků neboli HDD není bohužel tak rychlý jako vývoj SSD. Stále ale poskytují lepší kapacitu v přepočtu na cenu a mají i některé další výhody (například delší výdrž dat při odpojení od napájení v porovnání s pamětí NAND). Naštěstí jejich výrobci stále pracují na jejich zlepšování a v budoucích letech by mohly jejich kapacity docela razantně narůst – alespoň pokud vyjdou plány, které teď prezentuje firma Seagate.
Společnost Seagate představila roadmapu či prognózu svých plánů s HDD na následující roky. Neukazuje jen přímo plánované kapacity celých HDD, ale kapacity plánované pro plotny, od nichž se pak kapacity HDD budou odvíjet.
Seagate s první generací HAMR disků uvedla plotny s kapacitou 3 TB při běžném zápisu (bez SMR). Na těchto plotnách jsou založené 30TB disky bez SMR, jelikož technologie firmy umožňují při héliovém plnění vnitřního prostoru použít 10 ploten. Konkurenční WD mezitím vyvinula disky s 11 plotnami a Toshiba dokonce chystá zařízení s 12 skleněnými plotnami, takže je možné, že v budoucnu stoupne i počet ploten v discích od Seagate. Zatím o tom ale zprávy nemáme.
Technologie HAMR by zdá se mohla umožnit rychlejší růst kapacity, než jakého jsme byli svědky v posledních letech. Firma plánuje, že v roce 2027 začne vyrábět 4TB plotny, což by mělo umožnit HDD s kapacitami okolo 40 TB (možné o něco méně, disky se záznamem SMR by ale zase mohly mít kapacitu vyšší).
O rok později, v roce 2028, by měly následovat 5TB plotny, takže by mohly kapacity jít k 50 TB. A v roce 2029 chce firma pokračovat 6TB plotnami, což by mohlo odemknout kapacity okolo 60 TB. Pochopitelně nelze vyloučit, že se vývoj protáhne a termíny se posunou dál do budoucnosti.
6,9TB plotny už se podařilo vyrobit
Seagate ale teď údajně už má funkční vzorky ploten až s kapacitou 6,9 TB při použití záznamu HAMR, které by umožnily ještě o něco vyšší kapacity. Tyto plotny jsou zatím jen v laboratořích a probíhá na nich další vývoj, snad ale dokládají, že technologie HAMR má velké rezervy a bude moci být zdrojem dalšího zvyšování kapacit ještě dlouhou dobu.
Snad tedy můžeme doufat, že aspoň někam nad 60 TB s deseti plotnami (případně víc s větším počte) by se HDD mohla ve své evoluci dostat, i kdyby toto už byl konec jejich možností. Takto velká HDD se ovšem na trh dostanou až po roce 2030 – nebo ještě později, pokud se vyskytnou zpoždění. A těmi je technologie HAMR pověstná.
Výhledově mohou HDD dosáhnout kapacit přes 150 TB
Seagate s koncem vývoje ale zatím nepočítá. Prognóza firmy mluví o tom, že někdy po roce 2031 by mohly být k dispozici plotny s kapacitou přes 7 TB a po roce 2032 až 2033 by se kapacita mohla dostat i na 10 TB a víc, eventuálně možná až někam k 15 TB. HDD s třícifernými kapacitami tedy možná nebudou sci-fi.
Jak už bylo řečeno, bavíme se tu o plánech, které se mají naplnit až za několik let (navíc někdy může to, že plotny budou „ve výrobě“, o dlouhou dobu předcházet skutečné dostupnosti na nich založených disků). A celkově je třeba brát tyto plány s rezervou. V minulosti se často podobné plány výrobců HDD ukázaly být extrémně nerealistické a na druhdy slibované kapacity HDD se pak průmysl dostal až o mnoho let později.
To se dost snadno může stát i zde. Nicméně asi bychom se úplně nezlobili, kdyby třeba ten 60TB disk byl na trhu až o dva roky později (2032, 2033) a tak dále, budeme asi rádi, pokud se cíle vůbec podaří naplnit. Pravda, také bude důležité, jestli tato velká HDD budou ekonomická. Pokud by se Seagate podařilo za osm let dostat na trh 100 TB disk, který ale bude dražší a vlastnostmi horší, než co v té době budou poskytovat SSD, tak už to moc zajímavé nebude.
Zdroj: Tom’s Hardware
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
Tak o šindlovom zápise, héliom plnených diskoch alebo tepelné asistovanom zápise som hovoril na prednáškach už minimálne 2 roky predtým, ako v poslednej akreditácii (cca4 roky) zrušili základy HW a Sietí, tj dokopy asi pred min. 6-7 rokmi. 😛 (a už vtedy existovali disky plnené He) 😉
…a šindeľ má stále svoje muchy 😛
a kua tak bolo to skôr ako som si pamätal 😀
úryvok z prednášky (naposledy aktualizovanej 2020 – potom už nebol dôvod 🙁 )
…
Vývoj v oblasti HDD alebo
…napriek presadzovaniu sa SSD, vývoj v HDD nespí…
Western Digital (Hitachi (HGST) viď. obr. nižšie) – disky plnené héliom namiesto vzduchu (2012). Menšia hustota hélia umožňuje pridať počet platní, čo vedie k vyššej kapacite disku. Okrem toho sa nižšia hustota odzrkadlí aj v ďalších parametroch → menší rotačný odpor, nižšia spotreba a teplota (napr. Ultrastar He12).
Seagate – predstavil v 2013 nové technológie: SMR (napr. Seagate Archive 8TB) a HAMR (zohriatie záznamovej oblasti → 20TB+ (prvé zmienky 2006 Fujitsu)).
V 2017 TDMR (vyššia hustota ako SMR a dá sa s SMR kombinovať).
BPMR – zmenšenie záznamového ostrovčeka
HDMR – BPMR+HAMR+TDMR → 100TB+
Kamerové záznamy v každé ulici se zpětnou archivací 100 let, takže život každého bude pokryt od narození do smrti. Nebo k čemu ty velké disky budou jinému sloužit?
Protože ve většině využití disků řešíte i rychlost zápisu a spolehlivost, takže takto velké disky budou mít jen omezené využití, ale tak na hlídání občanů velkým bratrem to stačit bude.
Hej, 69 TB sa zdá byť ako nevyčerpateľné množstvo, ale 8 TB videá s trojciferným framerate… 🙂
AI firmy trénující modely se snaží nasosat z internetu všechny data, co můžou – texty, obrázky, všechen kód open source programů, který se dá někde najít v repozitářích (pro open source projekty je to dost problém, protože to extrémně prodražuje nároky na instrastrukturu, ten traffic od botů je obří). A stahují i videa z youtube, takže prostor úložišť je třeba masivní.
Existuje spousta startupů nebo „já taky“ AI firem mimo těch známých jmen, co tohle dělá.
Ale i tradiční služby potřebují pořád víc a víc prostoru – YouTube, sociální sítě na všechny ty videa koček, dětí, obědů/snídaní a tak dále, na různý cloudový úložiště…
Logicky to budou věci, který generujou peníze, nebo u kterých si lidi myslí, že budou generovat peníze (AI).
Áno, to je (ten) modernejší pohľad. Díky! 🙂
Chceš mi tvrdit, že „AI“ nasosá internet na desíti 69 TB discích a potom, když uživatel zadá dotaz tak v databázi na discích vyhledává a až najde odpověď? To není AI, to je obyčejný vyhledávač. 🙂
Ok, je to trochu zjednodušené, ale tohle není AI. Ta má vytvořit popisný model (naučení se) a na jeho základě dávat výsledky. A to nijak moc dat nepotřebuje a hlavně potřebuje, aby to bylo rychle, takže určitě to nebude mít na pomalých šnekových HDD, ale na rychlých SSD.
Apropo, jedu busem a zeptám se AI v Google na předposlední zastávku té linky autobusu před Černým mostem. Jsem jel do IKEA. Odpověď suveréně, že předposlední zastávka té linky autobusu je Rajská zahrada. No to je předposlední zastávka metra, ale nějaké detaily AI netrápí. K čemu je AI, která nezvládne ani primitivní dotaz.
Dotaz na AI chatbota/službu je inference.
Já mluvil o trénování těch neuronových sítí, na které ty firmy shromažďují data z celého internetu (případně i kopie knih atd).
A jednoho dne si nahrajou tvé vědomí, a pak tě budou mučit virtuálním čekáním na ideální grafiku 😹
A co teprve taková defragmentace jakožto ranní rozcvička. 🤔 O vadných sektorech ani nemluvě 🥸
Ooo defragmentácia HDD, pán je labužník 😀
Nestrašte s tými HDD. Je skvelé, že ich minimálne u bežných spotrebiteľov vo väčšinovej miery nahradili SSD. Keď sa platňový disk rozbehne, tak je skoro zbytočné riešiť, ako pomalé a tiché sú ventilátory. Vo mnohých uloženiach skrinku celkom dobre rozvibruje aj mimo seek. 🙂
Přesně, defragmentace nikdy nedoběhne, protože než to dodefragmentuje, tak se zapíšou nová data, která bude třeba defragmentovat. 🙂
Jednoduše jsme se dostali tak daleko, že další kapacita HDD navíc je spíš kontraproduktivní.