Včera jsme psali, že Intel chystá speciální notebookové procesory s BLLC, což bude jeho analogie k 3D V-Cache herních „X3D“ procesorů AMD. Procesory s BLLC budou disponovat velkou až 144MB L3 cache, která by měla výrazně zlepšit výkon ve hrách. Do notebooků BLLC přijde v procesorech Razor Lake, ale nebude to na nich jediná zajímavá věc. Leaker Jaykihn k nim sdělil další detaily, podle kterých by to mohla být překvapivě silná generace.
Intel nyní spěje k vydání generace procesorů Nova Lake používající 2nm proces TSMC a nová jádra P-Core i E-Core. Měla by vyjít koncem letošního nebo začátkem příštího roku jako Core Ultra čtvrté generace – buď Core Ultra 400 nebo možná 4000 (některé úniky teď říkají, že by Intel mohl zase začít používat čtyřciferná modelová čísla – 28jádro by se například prý mohlo jmenovat Core Ultra 9 4950K). Nové informace, o kterých se tu budeme bavit, se však týkají až generace následující poté – ta má kódové označení Razor Lake a měla by tedy být uvedena jako Core Ultra 5. generace (Core Ultra 500 či 5000). Už jsme tu o ní nějaké uniklé detaily měli:
Leaker Jaykihn nyní sdělil, že generace procesorů Razor Lake bude pro většinu svých verzí pořád používat 2nm proces TSMC (byť některé modely Intel založit i na vlastních výrobních procesech – viz odkaz výše). Mezitím se objevily články o tom, že by Razor Lake mohlo dokonce používat výkonný 2nm výrobní proces N2X zaměřený na vysoké frekvence – ale pozor, to vzniklo omylem. Podle Jaykihna bude ve skutečnosti použitá druhá vylepšená verze normálnějšího procesu N2P (N2P V2, což by mohlo zahrnovat použití UHP knihoven). Tato technologie by měla být i tak o něco lepší než proces, jenž bude použitý v Nova Lake, ale rozdíl bude menší než v případě N2X.
Nové jádro P-Core
To nejdůležitější ale je, že podle Jaykihna nebude Razor Lake jen menší evoluční vylepšení procesorů Nova Lake, jak jsme si doteď mysleli, i vzhledem k tomu, že samo Nova Lake bude velký upgrade architektury. Normálně bychom tedy čekali, že bude následovat „mezigenerace“, která by měla víceméně stejná nebo jen mírně upravená jádra – takovou mezigenerací byly třeba procesory Tiger Lake, Meteor Lake nebo nejnověji Panther Lake. Jenže Razor Lake prý tento případ není. Velké jádro (P-Core) Griffin Cove, které budou tyto procesory obsahovat, je podle Jaykihna nová architektura, v dřívější terminologii „tock“.
Jádro Griffin Cove tedy nebude totéž co Coyote Cove v Nova Lake a tím pádem by mělo obnášet rozsáhlé změny. Mohlo by díky tomu významně zlepšit výkon na 1 MHz („IPC“) a s tím i jednovláknový výkon. Tyto procesory by tedy mohly být významnější inovací a důležitější novinkou z hlediska konkurenceschopnosti, než se doteď očekávalo. Zatímco P-Core má být nové, E-Core nikoliv, v těch zřejmě zůstane architektura Arctic Wolf z Nova Lake.
Nová architektura každou generaci?
Intel by v budoucnosti vůbec mohl přejít na výrazně agresivnější tempo. Teď v podstatě platilo, že nové jádro P-Core se objevilo jen v každé druhé generaci (Core 10. a 12. generace, Core Ultra 200 a 400, zatímco generace mezi nimi víceméně reprízovaly jádro z předchozí). Jenže Nova Lake (Core Ultra 4. generace) bude mít nové P-Core i E-Core, poté Razor Lake (5. generace) bude mít nové P-Core a také následující procesory Titan Lake (Core Ultra 6. generace?) mají zřejmě nové jádra – architekturu Copper Shark, což je údajně první jádro z nové linie Unified Core. Dokonce i další generace poté, nazvaná Hammer Lake (snad Core Ultra 7. generace) má mít zase nové jádro, unifikovanou architekturu Thunder Hawk, která by prý dokonce také měla dostat zpět Hyper Threading.
Pokud se tedy teď dlouho zdálo, že Intel zaspal a zaostal ve vývoji procesorů, možná by tato roadmapa příštích čtyř generací mohla zase poměry otočit. Pokud by každá z těchto generací významně posunula výkon, mohl by Intel najednou zatopit AMD a současně také přesvědčivěji konkurovat procesorům Arm například od Applu. AMD teď plánuje vydávat nová jádra s odstupem dvou let (Zen 7 v roce 2028, Zen 8 v roce 2030), takže pokud by byl Intel rychlejší, mohl by ho dostat do svého příslovečného zpětného zrcátka.
Je ale otázka, zda se Intelu povede takový rychlý režim vývoje naplnit. Snaha mít v každé generaci nové jádro by třeba mohla promítnout do toho, že mezi vydáním těchto generaci (Nova Lake a Razor Lake a tak dále) uběhne delší doba než standardní jeden rok. Pak by to už tak skvělé nebylo. Kdo ví, třeba se znovu dočkáme jen toho, že to Intelu nakonec tak rychle to nepůjde a zase mezi ony nové generace vrazí „vycpávací“ refreshové rodiny čipů jako bylo Raptor Lake. Plány a přísliby jsou jedna věc, až čas ukáže, zda se novému šéfovi povede takovéto plány na dohnání skluzu realizovat. Podobný plán předchozího šéfa Patricka Gelsingera, který měl dodat pět nových výrobních procesů během čtyř let a dohnat tak do roku 2025 lídra TSMC, nakonec moc nevyšel.
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
