Kombinace vodního chlazení s termoelektrickým článkem dosahujícím subambientní teploty je teď na dosah pro běžné použití
Tento týden jsme psali o vodním chlazení od EKWB, které bude podpořené termoelektrickým článkem, jenž umožní snížit teplotu základny pod úroveň teploty kapaliny, ba i pod pokojovou teplotu. Toto subambientní chlazení teď firma EKWB oficiálně vydala, takže se můžeme podívat na finální produkt. Zajímavé je, že jde o iniciativu firmy Intel, která se takto zřejmě snaží dohnat deficit ve výkonu a efektivitě Ryzenů 5000 od AMD.
Chladič, který byl Linusem minule předveden ještě jen zběžně a s utajením většiny detailů, teď EKWB vydává pod označením EK-QuantumX Delta TEC. Ono „TEC“ znamená termoelektrický chladič, jak už si všichni dávno dovodili. Jde o kombinaci vodního bloku a speciálního řídícího modulu, který se poměrně zvláštně osazuje nastojato na blok (hadice pak vedou z obou stran tohoto modulu). Tento modul by měl být vyrobený Intelem nebo ve spolupráci s Intelem a je potřebný pro správné fungování termoelektrického elementu.
Ten je schovaný ve spodní části základny. Nesedí přímo na jejím spodku – základna má dvě kovové vrstvy a termoelektrický („Peltierův“) článek je vložený mezi ně. Vodní blok je měděný (z venku poniklovaný) a uvnitř má 51 žeber pro přenos tepla na kapalinu. Osazení bloku je podporováno pouze na socket LGA 1200. Fyzicky to asi bude kompatibilní i s LGA 1151, ale softwarová obsluha možná bude podporovat jen novou platformu. Je explicitně uvedeno, že podporovány jsou jen desky Intel Z490 (a v budoucnu asi Z590).
Výkon bloku je dost vysoký: má zvládnout až 338 W tepla z procesoru. Ovšem jak jsme upozorňovali minule, termoelektrický článek má sám o sobě spotřebu, která je zde dost vysoká. Při maximálním výkonu sám spotřebovává 200 W napájení (zapojuje se na osmipinový konektor pro GPU), což se také přetváří v teplo. Takže při maximálním zatížení by vodní okruh a radiátor odváděly 538 W, toto samozřejmě také poleze ze zdroje a ze zásuvky. Termoelektrický článek nejede naplno pořád, je regulovatelný. Ovšem bavíme se tu každopádně řešení, které pod zátěží může brát víc jak 400 W čistě pro procesor a jeho chladič, takže provozní náklady nebudou úplně zanedbatelné.
EKWB píše, že tyto chladiče EK-QuantumX Delta TEC budou dostupné skladem na začátku příštího měsíce (prosince/decembra) a cena je 359 eur/360 dolarů (vyrábí se ve Slovinsku, tedy EU) neboli asi 9500 Kč. Žádná legrace tedy – jde o chlazení pro extrémní nadšence. V tuto chvíli již lze předobjednávat.
Za vším stojí Intel Cryo Cooling Technology
Normálně chladiče, ať už vodní nebo vzduchové, fungují takříkajíc samy o sobě, bez dohledu software – až na to, že deska nebo program může (ale nemusí) regulovat otáčky ventilátoru nebo pumpy. V případě těchto chladičů je ale zásadní spolupráce se softwarem a zde se dostáváme k roli, kterou hraje Intel. Pod označením Intel Cryo Cooling Technology firma uvádí softwarové řízení právě těchto termoelektrických chladičů, které spolupracuje s Intelem vyvinutou řídící logikou v chladiči. Toto mimochodem znamená, že tato legrace je opravdu omezená jen na platformu Intel, nějaký modding pro platformu AMD je asi vyloučen.
Řídící elektronika má za úkol regulovat výkon termolektrického článku, aby nemusel běžet na plný výkon neustále. To je ekonomické: pokud jen máte puštěný webový browser nebo film, je samozřejmě zbytečné, aby článek žral 200 W ve snaze chladit 10–50W spotřebu. Ovšem význam regulace je hlavně v něčem jiném. Intel Cryo Cooling Technology reguluje článek tak, aby nebyl gradient teploty příliš velký, a to kvůli problému s kondenzací.
Pokud byste totiž základnu článku podchladili až směrem k nule nebo třeba ještě pod, začne se na ní kondenzovat voda ze vzduchu – velký problém pro elektroniku, který je dobře známý z chlazení kapalným dusíkem. Chladič kvůli tomuto může používá těsnící izolování okolo základny, ale to asi není úplná jistota. Softwarové řízení Intel Cryo Cooling Technology proto zajišťuje, že maximální výkon článku je použitý jen tehdy, kdy do něj zároveň procesor pere značné teplo, takže teplota neklesne příliš nízko. Když zátěž opadne, výkon termoelektrického článku je zase snížen. Funguje to ale asi nejen podle teploty – současně by tato elektronika měla mít čidla pro detekci vlhkosti, takže se může řídit nejen naslepo podle teplot, ale přímo sledovat, zda ke kondenzaci dochází. Pokud je detekována, sníží výkon peltieru, aby se základna ohřála a vlhkost odpařila. Pokud vlhkost detekována není, může výkon článku zvýšit.
Intel Cryo Cooling Technology je tedy poměrně zajímavý počin. Na jednu stranu je pravda, že jde o dost drahé, na spotřebu náročné a extrémní řešení, které je s trochou nadsázky „zoufalou“ snahou dohánět nižší výkon 14nm procesorů (můžeme asi říct, že jde o řešení patřící do rodu třeba procesorů FX-9000 nebo dřív platformy AMD Quad FX). Ovšem pokud se od toho odpoutáme, tak zdá se jde o úspěšnou integraci termoelektrického článku do poměrně malého a kompaktního řešení. Je to tedy podobný úspěch, jako když se podařilo dřív náročné vodní chlazení převést do podoby relativně bezúdržbových a snadno použitelných AIO chladičů.
Chladiči EK-QuantumX Delta TEC se daří vzít subambientní chlazení, jako je třeba použití chlazené vody, a udělat z něj relativně praktickou technologii. Sice to nemá v 99 % počítačů smysl, takže na rozdíl od AIO vodníků toto asi nikdy populární nebude, ale jde o reálně nasaditelný druh chlazení, které posouvá možnosti. Samozřejmě, do budoucna bychom chtěli, aby nebylo svázané jen s platformou Intel, protože toto by mohlo být užitečné i v produkčním nasazení třeba s přetaktovaným Threadripperem.
Tak deficit v efektivitě, jak píšete v úvodu, určitě ne 😉 😀 Konkurence (přinejmenším se ví o CM) se snad bude činit a cenu se podaří trochu umravnit i s nabídkou podpory jiných patic. Je to zajímavé řešení – nezbývá než uznat, když se jim daří celek regulovat, aby stačil ještě vcelku rozumný radiátor. Jen ta efektivita při plném zatížení bude hrozivá, protože pak se z Peltierova článku vlivem regulace podřízené kapacitám radiátoru stane spíše izolant.