GeForce RTX 5060 je spolu s 8GB variantou RTX 5060 Ti nekritizovanějším modelem z nové řady RTX 50 od Nvidie. I tak se najde řada zákazníků, kteří se s ní spokojí, nebo se s ní spokojit musí. Pokud mezi ně patříte, měli byste zpozornět. RTX 5060 Gaming OC od Gigabyte nevábí na hru barevných světel, ale za nevelký příplatek nabídne špičkové provozní vlastnosti, na nichž má zásluhu rozměrný chladič, jehož celá zadní polovina je volně průchozí.
Detailní popis nových technologií, které přináší nová řada karet GeForce RTX 50, sepsal Honza Olšan v článku Blackwell: Architektura a novinky GeForce RTX 5000. V něm jsou představené jednotlivé grafické čipy, které Nvidia u nových karet využívá, nový typ paměti GDDR7, dále se věnuje změnám u vyrovnávací paměti, výpočetním jednotkám v GPU, změnám u shaderů a u jader pro výpočty tensorů či vylepšeným výpočetním jednotkám pro ray tracing, U GeForce nové generace přibyla i podpora pro nové standardy jako DisplayPort 2.1b a PCI Express 5.0.
S novou generací karet se posouvají i možnosti DLSS, které nově umí Multi Frame Generation pro generování až tří mezisnímků a novinkou je i Nvidia Reflex 2, druhá generace technologie pro zkrácení odezvy s Frame Warp, který umí upravit posun objektů a kamery ve vykreslovaných snímcích na základě údajů o posledním pohybu hráče ze vstupních periferií, které získá před vykreslením již vyrenderovaného snímku. Detailnější vysvětlení najdete ve zmiňovaném článku.
GeForce RTX 5060 patří s RTX 5050 k posledním modelům, které Nvidia uvedla na trh. Parametry i ceny už jsme si představili v novince GeForce RTX 5060 a 5060 Ti jsou tu: Parametry, ceny, dostupnost. Karty se do prodeje dostaly o pár týdnů později, GeForce RTX 5060 se začala prodávat koncem května.
Připomenu, že GeForce RTX 5060 je osazená druhým nejmenším čipem s architekturou Blackwell s označením GB206. Má plochu 181 mm² a 21 miliard tranzistorů.
Stejný čip využívá i GeForce RTX 5060 Ti, u níž jádro obsahuje 4608 stream procesorů, 144 texturovacích a 48 rasterizačních jednotek, 36 jader pro RT a 144 pro výpočty s tenzory. Základní takt grafického čipu je 2407 MHz, takt s boost 2572 MHz a limit příkonu je nastavený na 180 W. Existuje ve variantách s 8 nebo 16 GB paměti GDDR7 připojených přes 128b sběrnici. Rychlost osazených pamětí je 28 Gb/s a celková propustnost pamětí 448,0 GB/s.
GeForce RTX 5060 zachovává počet rasterizačních jednotek (ROP), jinak je ale většina výpočetních jednotek ořezaná asi o šestinu. Čip má aktivních 3840 stream procesorů, 120 texturovacích jednotek a 30 RT cores. Taktovací frekvence jsou mírně nižší – základní takt je 2280 MHz, takt s boost 2497 MHz. Paměti komunikují přes 128b sběrnici a běží na 28 Gb/s, celková propustnost paměti je stejná jako u RTX 5060 Ti. Čistě dle specifikací by pokles výkonu u RTX 5060 proti 8GB RTX 5060 Ti být menší než 17 %. Proti 16GB variantám RTX 5060 Ti bude rozdíl ve hrách náročných na paměť pochopitelně větší.
Doporučená cena základních modelů RTX 5060 pro český trh je 8 099 Kč s DPH (329 eur).
8 GB paměti už někdy nestačí, a vědí to i v Nvidii
U 16GB RTX 5060 Ti ještě proběhlo uvedení s recenzemi a plnohodnotným pokrytím testy. U 8GB varianty RTX 5060 Ti už ale Nvidia sáhla k tomu, co se označuje jako „silent launch“ – Nvidia už neorganizovala rozesílání vzorků, aby zahájení prodejů doprovázely recenze jako obvykle, a 8GB RTX 5060 Ti do testů nerozesílali ani výrobci.
Ze strany Nvidie jde o obvyklý postup u nejslabších modelů, které už nejsou příliš výhodné. Většinou jde o kombinaci nižšího výkonu čipu spolu s cenou, která není o mnoho lepší než u výkonnějších modelů. U RTX 5060 se k tomu ještě přidává kapacita pamětí, která v některých nejnáročnějších hrách neumožňuje kombinovat náročný tracing, DLSS a generování snímků, tedy technologie, na něž Nvidia u nové řady GeForce RTX 50 sází nejvíc. Když si pak takovou hru pustíte, zjistíte, že kvůli paměti musíte slevit u ray tracingu a ještě se obejít i bez generování mezisnímků. Když se musíte obejít bez hlavních taháků nových GeForce, je přínos RTX 5060 proti minulým generacím podstatně nižší než u 16GB RTX 5060 Ti a vyšších modelů.
Ale kdyby každý mohl nebo byl ochotný utrácet za grafickou kartu deset tisíc a víc, nemusely by levnější karty existovat, Své kupce si však stále najdou. Platí to třeba pro majitele monitorů s klasickým full HD, kteří hrají své oblíbené starší tituly nebo akční střílečky, v nichž je detailnější grafika spíš hendikep a většina hráčů kvůli větší přehlednosti prostředí ořezává detaily na minimum. Ale i když budete chtít nové a náročné hry, karty s 8GB paměti vám na příštích pár let ještě budou stačit, pokud překousnete to, že bude přibývat titulů, ve kterých budete muset kvůli zaplnění paměti snižovat detaily a používat DLSS. Záleží i na tom, jak často grafické karty střídáte – pokud je měníte třeba po třech letech, vydržíte s 8 GB kartou spíš než v případě, že hodláte na stejné kartě hrát ještě pět let. Potom už si opravdu raději připlaťte na něco s větší pamětí.
Testujeme Gigabyte GeForce RTX 5060 Gaming OC 8G (GV-N5060GAMING OC-8GD)
V nabídce GeForce RTX 5060 má Gigabyte jedenáct karet z řad Low Profile, Eagle, Windforce, Windforce Max, Gaming, Aero i Aours Elite. Aktuálně jsou u nás nejlevnější dvouventilátorové RTX 5060 Windforce s cenou začínající na 7700 Kč (313 eur), tříventilátorový model Gaming OC stojí asi o 900 korun (40 eur) víc.
Karta je navenek hodně podobná RTX 5050 Gaming OC, kterou jsme měli v testu před pár dny. Při bližším srovnání si všimnete, že RTX 5050 měla jednobarevný kryt, chybí jí podsvícení ARGB na boku, má jiný pasiv s nižším počtem heatpipe, má plastový backplate, má jiné výstupy a oproti RTX 5060 postrádá i duální BIOS.
Karta má dva BIOSy označené jako Performance a Silent. Na obou jsou udávané stejné takty i limit příkonu, liší se jen nastavením regulace ventilátorů. Ve výchozím režimu běží rychleji, takže má čip nižší teploty, nepatrně nížší spotřebu a s tím mírně vyšší takty.
Udávaný takt s boost je navýšený z referenčních 2497 na 2595 MHz, reálné pracovní takty jsou vyšší. Limit příkonu je proti referenčním 145 W navýšený o 10 W, ručně jej můžete snížit o 21 % na 123 W nebo navýšit o 6 % na 165 W. Nejprve se podíváme na snímky BIOSu performance:
V monitoringu GPU-Z jsou jen obvyklé údaje. Všechny tři ventilátory jsou zapojené na jeden konektor.
HWiNFO odečítá z monitoringu karty mnohem víc údajů než GPU-Z. Snímače, které lze v aktuální verzi sledovat, jsou na snímku níže.
Na další sadě snímků jsou hodnoty uložené v BIOSu Silent. Z údajů, které lze z GPU-Z vyčíst, se liší v podstatě jen ve verzi BIOSu.
Na zadní straně obalu Gigabyte upozorňuje na firemní technologie, které karta využívá. Na prvním místě zmiňuje atraktivní design s chlazením Windforce s novou generací ventilátorů a chladičem s kompozitními heatpipe a velkou měděnou základnou, která chladí čip i paměti. Konstrukce karty je pevnější díky tomu, že je záslepka přišroubovaná přímo k backplate z masivního plechu. V zadní polovině karty je velký otvor, díky němuž může vzduch ohřátý žebrováním pasivu odcházet volně do prostoru nad kartu.
Protože je karta napájená klasickým osmipinem, obejde se bez napájecí redukce. V příslušenství tak najdete pouze stručnou instalační příručku.
Na samotnou kartu v detailech se podíváme v další kapitole.
⠀
Krásna, úsporná grafická karta. 🙂
Karta jen pokud máte Gen5 PCI‑E. Jinak ji bude škrtit nejen paměť, ale i rozhraní. Minima se hodně propadnou, poměr ceny a výkonu i dojem ze spotřeby utrpí ránu.
RTX 5060 bude škrtiť 8 liniek PCIe 4.0? Asi je to možné, neviem… 🙂
Určitě to není takové drama, jaké se z toho dělá kvůli clickbaitovým titulkům.
V některých nastaveních to vidět je, ve většině ne, a rozdíl je maximulně jednotky fps. Pohybuje se to kdekoliv od nuly do sedmi procent.
Když vysloveně nezměříš rozdíl mezi PCIe 5.0 a PCIe 4.0, tak to okem nepoznáš.
Možná se dá říct, že obecně tu kartu ve staré sestavě bude víc brzdit nižší výkon CPU na jádro u starého procesoru než stará verze PCIe.
Určitě to poznáš. Pokud hra začne přetékat paměť, tak bude vliv rozhraní stěžejní. Třeba HWU to docela dobře prezentovali. U těchto karet se sešla kombinace obojího, pokud bude na Gen4 v nových hrách, výkon půjde klidně o 20% v minimech do kopru, kde to bolí nejvíc. Pokud chceš šetřit na paměti, nemůžeš šetřit na šířce rozhraní a naopak.
Zrovna u těchto karet zvlášť vynikne, jestli něco běhá filmových 24, nebo už víceméně slideshow pod tuto hranici. Ať už v přestřelce, nebo managementu ve strategii.
HWU. Jejich klasické ohýbání reality a jejich „prezentace“ nedostatků osmigigovek. V podstatě worst case scénář, jaký jde vytvořit. Na tom, jak tyhle testy vyrábějí, se mi fakt nelíbí, že si nejdřív řeknou, co je jejich cílem dokázat, a následně tomu uzpůsobí metodiku. Na ní to otestují, a dál už se to virálně šíří jako obecně platná pravda. Tomuhle vysloveně kouká z očí, že prostě chtěli udělat test, ze kterého vyjde, že i do staré sestavy je lepší koupit 16GB kartu než 8GB. Všechny tyhle jejich testy jedou podle stejného mustru – vezmou X her, a testují v nich různá nastavení. Zjistí, ve kterých hrách a na kterých nastaveních je karta A v pohodě, ale karta B už v háji, a na základě nich udělají srovnání a závěr, že karta B je k ničemu, který pak široké publikum tlumočí dál, protože tady je vidět, že v osmi z deseti her je karta B uplně v háji. Že to neplatí pro sto jiných nových her, a v těch ostatních stačí jiné nastavení, už nezajímá nikoho.
Narvou tam 1440p, narvou tam ultra preset, a protože už na to ta 16GB RTX 5060 Ti nemá výkon v nativu, tak zapnou DLSS, kterému se jinak vyhýbají. Nastaví tu hru tak, aby 16GB karty byly v pohodě a 8GB v háji. Tedy tak, jak si ji člověk s 8GB kartou nenastaví. Myslím, že se dá se stejným přístupem a správným výběrem her udělat i test, který prokáže, že ani do staré sestavy nemá smysl pořizovat horší grafiku než RTX 5090, protože všechno ostatní pojede na 20 fps. 🙂
Když už to ta 8GB musí hrnout po sběrnici, jsou tam výrazné propady tak jako tak. Bude to drhnout, stutterovat, kolísat framerate, budou tam propady fps. A vyšší verze PCIe už to moc nespraví, i na té 5.0 to chvílemi padá ke 20 fps, takže je to nehratelné.
V případě Dragon Age zřejmě stačí místo DLSS quality nastavit DLSS Balanced nebo přinejhorším Performance a bude to na všech třech sběrnicích vycházet víceméně stejně.
Nebo jinak, je nesmysl nastavit si tu hru tak, že nebude stačit paměť, framerate bude na hranici hratelnosti a pak doufat, že mě spasí rychlejší sběrnice. Nespasí, nejlepší je prostě stáhnout detaily tak, aby ta paměť stačila (a dalo se to hrát).
Protože ad filmových 24 fps, 24 fps je v moderních hrách sice „plynulých“, ale nehratelných kvůli latencím. Při tomhle framerate už to obvykle reaguje na myš po delším čase než je desetina sekundy. V podstatě je to vidět už i očima, když se člověk dívá, kdy pohne rukou a kdy se pohne obraz na monitoru. Na nějaké komfortní hraní je dobrých tak 35+ fps.
I když pominu ten lag, ono to v praxi nefunguje tak, že 24+ je plynulých, a <24 fps je slideshow. Nahodím svůj oblíbený https://www.testufo.com/, kde je takových testů, ze kterých je jasné, že i 30 fps má k plynulosti daleko, až to pěkné není. Člověk je třeba hodně citlivý na skokové změny snímkových frekvencí. Když něco lítá mezi 40 a 100 fps, tak to vnímá jako zadrhávání, i když by to podle té teze „24+ je plynulé“ vnímat neměl.
Za mě je to spíš scénář přitažený hodně za vlasy, neumím si představit masochistu, co by hrál na 20 fps, jen aby nemusel ve 1440p shodit DLSS z Quality na Performance.
BTW, tím popiskem PCIe x16 mě lehce rozhodili. 😀
Tady ale přeci nejde jen o současné hry. Nějaký pátek v budoucnu už bude tenhle rozdíl znamenat, jestli si hru vůbec na low detaily zahraju, zkracuje to morální životnost. A když už teda uvádíte svá čísla (7%), vzal jste je odkud?
Opravdu ne. Podobné extrémně velké rozdíly jsou vidět většinou až na nastaveních, která nejsou na těch kartách rozumně hratelná. Ve chvíli, kdy to začne intenzivně hrnout data do systémové RAM a zpět, se už často stává, že ty hry začnou nepříjemně drhnout. Buď se jednou za několik sekund zasekne několik snímků, nebo to soustavně lítá mezi úseky s 20 a 40 fps podle toho, kdy a jak to uvolňuje paměť.
Ten stuttering je v těch testech ostatně vidět na grafech frametimes i na PCIe 5.0. Není tak častý jako na 3.0, ale seká se to, a občas se tam snímková frekvence propadá.
A pak už je celkem jedno, jestli to padá jenom na 1% lows na 40 fps, 20fps, nebo na 1% lows s 12 fps, nic z toho není moc ke hraní. Často pak platí, že čím níž se snímková frekvence v takových případech pohybuje, tím víc naskakují procentuální rozdíly. Zrovna v tom čase 388 s jsou na tom videu s pcie 5.0 tři záškuby jak prase, kdy tam jeden snímek visí bůh ví jak dlouho, ale na 1% lows se to tváří jako plynulých 44 fps.
A s těmi čísly je to těžké. Nemá smysl se točit kolem jednotek procent. I u jedné hry se dá na dvaceti různých nastaveních naměřit dvacet různých rozdílů ve výkonu. Primárně vycházím z toho srovnání x1 a x8 (i když by přesnější bylo srovnávat x2, x4 a x8), kde je těch her jenom pár, ale těch nastavení je tam naflákaných mraky (dělal jsem si na to tehdy rychlé histogramy, do toho rozmezí spadala většina výsledků, ale ne všechny):
https://www.hwcooling.net/gigabyte-opravuje-problem-desek-s-pcie-a-geforce-rtx-50/3/
A na low detailech bych se toho nebál už vůbec, většina těch karet bude dávno prdět do hlíny, až ty hry na nich nebudou hratelné ani na low detailech.
Já tvrdím že ano, a nepřesvědčíte mě. Rozhodně ne daty ilustrujícími situaci na 16 GB kartách. Ale jinak souhlasím s mnoha vašimi argumenty. Třeba, že je pochybné tady testovat ultra detaily, pro které jsou často signifikatní minimální, pokud vůbec nějaké, optimalizace. A že karta může morálně zastarat i z řady jiných důvodů (feature set, support). Pro majitele Gen4 bych ji nedoporučil, ostatně stejně jako výkonnou 12 GB 5070.
1% low jsou průměry, moc nereflektují stuttering. Promítnou se do něj tak, že výrazně shodí průměr (u 1% low), ale jsou zavádějící v tom ohledu, že se jeví jako plynulých čtyřicet, i když je to v reálu třeba 60 fps s krátkým zadrhnutím (střelím od oka) na 5–10 fps.
Když si projedete ty hry, co tam ukazují, a podíváte se na grafy frametimes, tak je většina z nich na nehratelném nastavení. 1% lows nevypadají tak špatně, ale na těch špičkách je vidět, že to zadrhává, a zadrhávání je mimořádně otravné. Stejně jako se tam v některých úsecích na chvíli střídají běžné a poloviční snímkové frekvence. To je taky opruz, je příjemnějších 45 fps stabilně než skákání mezi 40 a 80 fps.
A když to vezmeme hru po hře:
Dragon Age – stuttering a dropy na 25 fps. Konstantních 25 fps je nehratelné nastavení, i když to nestutteruje.
F1 25, tam je vidět výrazný pokles průměru, ale padá to ze 167 na 89 fps, obojí hratelné.
Indy – 28 fps, nehratelné nastavení.
Spider man – stuttering, 1% low (což jsou průměry) jsou tam na 20 fps při 40 fps, to znamená, že během toho stutterování jsou tam záškuby, kdy tam jeden snímek visí třeba desetinu sekundy.
Monster Hunter taktéž.
Tlou – tam je vidět i na pětce stutter a střídání 80 a 40 fps, to je taky mimořádně otravné, to už je lepší plynulých padesát než tohle.
Ratchet a Clank – to je asi jediný případ, kde to vypadá, že to na 5.0 funguje normálně a na 3.0 blbne. Ale znovu to zřejmě vyřeší přepnutí z DLSS Q na DLSS Balanced nebo Performance.
Ve většině těch testů platí, že na 5.0 jsou hezčí průměry, ale ve finále to dře jak na trojce, tak na pětce a na obou bude potřeba změnit detaily.
A v okamžiku, kdy to člověk nastaví tak, aby ty hry nedrhly, už to spíš vypadá, že větší pokles výkonu je měřitelný na vysokých snímkových frekvencích než na těch nízkých.
Nemůžu vyloučit, že se dají vylovit hry, kde to nebude drhnout, ale pojede to plynule a pomaleji tak, že na pětce to bude hratelné a na trojce ne, ale to určitě není na tomhle videu.
Ano, na trojce to blbne víc, na pětce míň, ale blbne to na obou.
Nieže by som hral tento typ hier (mne zatiaľ 8GB v pohode stačí), ale tuto je aj nastavenie low na 1440p dosť na tesno 😉
https://www.techpowerup.com/review/borderlands-4-performance-benchmark/7.html
Práve ma napadla (a nebránil som sa) parádna výskumná úloha na malinu 😉
Hypotéza:
Je u ľudí čo si zapínajú/užívajú ray/path tracing zároveň vyššia pravdepodobnosť, že v reálnom živote nosia okuliare s polarizačnými sklami?
😀
K hypotéze: Asi bude nevyhnutné nájsť niekoho, kto si užíva RT a zároveň nosí okuliare. V mojom prípade neplatí ani jedno. 😀
aj ty, Brutus? 😀
vcelku by ma zaujímalo, ako by to aplikovali tu?
https://store.steampowered.com/app/394360/Hearts_of_Iron_IV/
a koľko ľudí by to kvôli tomu hralo znova 😛 😀
Jasné, no. V prvom rade by sa k tomu asi mali vyjadrovať hráči, medzi ktorých sa (už) nepočítam. 🙂