GeForce RTX 5060 je spolu s 8GB variantou RTX 5060 Ti nekritizovanějším modelem z nové řady RTX 50 od Nvidie. I tak se najde řada zákazníků, kteří se s ní spokojí, nebo se s ní spokojit musí. Pokud mezi ně patříte, měli byste zpozornět. RTX 5060 Gaming OC od Gigabyte nevábí na hru barevných světel, ale za nevelký příplatek nabídne špičkové provozní vlastnosti, na nichž má zásluhu rozměrný chladič, jehož celá zadní polovina je volně průchozí.
Testovací sestava
Ve většině testů měří recenzenti výkon i provozní vlastnosti grafických karet na otevřené testovací platformě. V takové konfiguraci má ale systém prakticky neomezený přístup studeného vzduchu a teplý vzduch z grafické karty může okamžitě odcházet do volného prostoru. Objem vzduchu v počítačové skříni je však mnohonásobně menší. Když do ní osadíte komponenty, musíte dosáhnout kompromisu a chlazení vyladit tak, aby systémové ventilátory nebyly příliš hlučné a skříní zároveň proudilo dost vzduchu.
Výkonné procesory a grafické karty vydávají velké množství tepla, interiér skříně prohřívají a běžné provozní teploty komponent uvnitř jsou obvykle vyšší než při testování za ideálních podmínek volně na stole. Na otevřených testovacích platformách bývají kvůli tomu naměřené hodnoty taktů, teplot i hlučnosti lepší, než jakých dosáhnete po osazení stejných komponent dovnitř běžného počítače.
Proto karty testuji uvnitř klasické sestavy tak, jak je budete nejspíš používat také. Pro účely testování jsem zvolil skříň Fractal Design Meshify 2. Využívá totiž v současnosti nejpoužívanější koncepci chlazení. Na rozdíl od drahých a příliš velkých skříní je vhodná i k levnějším grafickým kartám, a zároveň lze do ní osadit i nejvýkonnější karty s extrémními rozměry. V této skříni osazené ventilátory ve všech pozicích můžu porovnávat karty napříč celým výkonnostním spektrem za shodných podmínek.
Všechny systémové ventilátory běží rychlostí okolo 780 ot./min. Nejsou tedy zcela neslyšné, ale ani vysloveně hlučné. Díky dostatečnému proudění vzduchu se udrží i karty s vysokou spotřebou v rozumných mezích.
V čelním panelu je trojice 140mm ventilátorů dodávaných se skříní. Další jsem osadil do spodní pozice, kde nasává studený vzduch přes dno pod zadní část grafické karty.
Ohřátý vzduch ze skříně odvádí trojice ventilátorů Fractal Design Aspect 14 RGB PWM fans v horním panelu a stejný ventilátor v zadní pozici.
Základní deska: Gigabyte Aorus X870 Elite WiFi7
Pro testy využíváme základní desku Gigabyte Aorus X870 Elite WiFi7. Podporuje poslední generace procesorů AMD Ryzen a nabízí výkonné napájení a robustní 16+2+2fázové napájení. Nabízí čtyři sloty M.2, z toho tři s podporou PCIe 5.0, a je moderní konektivitu v podobě Wi-Fi 7 a 2.5GbE LAN. Má design usnadňující montáž díky prvkům jako EZ-Latch pro zajištění karty či snadné upevnění SSD, což zjednodušuje montáž PC.
Chladič procesoru: Noctua NH-D15 G2 LBC
Současná herní PC s výkonnými procesory často využívají kapalinové chlazení AiO. Pro testovací sestavu jsem zvolil raději špičkový vzduchový chladič Noctua NH-D15 G2 LBC osazený v pozici offset, v níž je střed základny umístěný blíže čipletům. Měl jsem k tomu dva hlavní důvody – tím prvním je, že je vzduchový chladič spolehlivější a jeho výkon je z dlouhodobého hlediska stabilnější. Druhým, že klasický vzduchový chladič má menší vliv na proudění vzduchu ve skříni.
Když se při automatické regulaci otáček kvůli zatížení procesoru ventilátory na radiátoru AiO roztočí rychleji, zvýší se proudění vzduchu uvnitř skříně a s tím se změní i podmínky měření. Se vzduchovým chladičem mám systémové ventilátory nastavené na konstantní otáčky, což umožňuje srovnávat provozní vlastnosti karet za shodných podmínek.
Procesor: AMD Ryzen 7 9800X3D
Pro testy grafických karet využívám procesor AMD Ryzen 7 9800X3D. Toto osmijádro zvládá souběžně až šestnáct programových vláken, což je dostatečné pro převážnou většinu současných titulů, běží na vysokých taktech a nabízí vysoký výpočetní výkon na jádro. Má jeden čiplet CCD vybavený 3D V-Cache, k níž mohou přímo přistupovat všechna jádra. Na rozdíl od vyšších modelů netrpí na vyšší latence způsobené přepínáním mezi čiplety. Ve hrách může efektivněji využít teplotní obálku, kterou má k dispozici. Díky kombinaci těchto faktorů nabízí obecně nejvyšší výkon ve většině současných her.
Pokud jde o takty, procesor běží na výchozím nastavení desky. Snímek s přehledem konfigurace hardwaru z HWiNFO je níže. Aktuální systém se může mírně lišit s ohledem na průběžné aktualizace BIOSu, ovladačů a updaty používaného softwaru.
U procesoru je kvůli navýšení herního výkonu v nastavení UEFI ručně deaktiovaná volba SVM Enable a neaktivní je tím pádem i „Izolace jádra“ v zabezpečení Windows.
Dále je ručně deaktivovaný grafický adaptér Radeon integrovaný v procesoru a integrovaný řadič SATA
Paměti RAM: Kingston Fury DDR5-6000
Procesor doplňuje 64 GB paměti DDR5-6000 ve dvou 32GB modulech od Kingstonu. Jde o paměti Kingston Fury DDR5-6000 s označením KF560C32RSK2-64.
Podporují následující profily:
- Default (JEDEC): DDR5-4800 CL40-39-39 @1.1V
- XMP Profile #1: DDR5-6000 CL32-38-38 @1.35V
- XMP Profile #2: DDR5-5600 CL40-40-40 @1.25V
- XMP Profile #3: DDR5-4800 CL38-38-38 @1.1V
V naší sestavě běží na nejrychlejším profilu EXPO s parametry DDR5-6000 32-38-38-38-1,350V. V BIOSu je ještě XMP/EXPO High Bandwidth Support nastaveno na Enabled, Infinity Fabric Frequency and Dividers je ručně nastavená na 2000 MHz a dělička UCLK DIV1 MODE na UCLK=MEMCLK.
Pevný disk: SSD Kingston Fury Renegade PCIe 4.0 NVMe M.2 4TB
Pro systém i hry slouží rychlé SSD Kingston Fury Renegade PCIe 4.0 NVMe M.2 o kapacitě 4TB. Nabízí přenosové rychlosti sekvenčního čtení až 7 300 MB/s a zápisu až 7 000 MB/s. Vyrábí se ve dvou variantách – s chladičem a s tenkým rozvaděčem tepla. Používáme verzi s tenkým rozvaděčem tepla a chladíme jej velkým chladičem dodávaným s deskou.
Napájecí zdroj: be quiet! Dark Power Pro 13.
Celý systém je napájený výkonným 1300W napájecím zdrojem be quiet! Dark Power Pro 13. Jde o 1300W plně modulární zdroj s podporou standardu ATX 3.1, certifikací 80 PLUS Titanium a efektivitou až 94,4 %. Podporuje PCIe 5.1 (2× 12VHPWR,6× PCIe 6+2 pin) a je vybavený šesti 12V větvemi s možností přepnutí do režimu s jednou výkonnou větví. Ke chlazení mu slouží 135mm ventilátor Silent Wings. Výrobce na něj nabízí 10letou záruku.
Monitor: MSI Optix MPG321UR-QD
Při testech herního výkonu využíváme monitor MSI Optix MPG321UR-QD — 32palcového herní LCD s rozlišením 4K UHD a panelem IPS s obnovovací frekvencí 144 Hz a dobou odezvy 1 ms. Využívá technologii Quantum Dot, která zajišťuje široký barevný gamut (97 % DCI-P3, 99 % Adobe RGB). Monitor podporuje HDR600, nabízí rozhraní HDMI 2.1 a DisplayPort 1.4 s DSC, konektivitu USB-C a je vybaven integrovaným přepínačem KVM pro pohodlné ovládání více zařízení.
Monitor: Gigabyte AORUS FO27Q3
Pro specializované testy odezvy využíváme špičkový herní monitor AORUS FO27Q3 od Gigabyte. Je vybaven panelem Samsung Display QD-OLED s rozlišením 2560 × 1440, obnovovací frekvencí 360 Hz a odezvou 0,03 ms GtG. Má certifikace dle standardů VESA ClearMR 13000 a VESA DisplayHDR True Black 400. Hlavní výhodou pro hráče je, že oproti klasickým LCD dokáže překreslovat obrazové body s výrazně kratší odezvou.
Základní specifikace monitoru jsou shrnuty níže. Podrobný popis a ukázku jednotlivých technologií najdete na jeho produktové stránce.
- Panel: 27″ QD-OLED, rozlišení 2560×1440 @ 360 Hz, 10 bitů
- Adaptivní v-sync: FreeSync Premium Pro, VRR
- Parametry obrazu: pozorovací úhly 178°, jas 250 cd/m² (typicky, SDR APL 100 %); 1000 nitů (typicky, HDR APL 3 %), 99 % 99% pokrytí DCI-P3, odezva GTG 0,03 ms, tovární kalibrace s △E< 2
- Certifikace: VESA DisplayHDR True Black 400, ostrost obrazu ClearMR 13000
- Konektory: 2× HDMI 2.1, 1× DisplayPort 1.4, 1× USB Type-C (DP Alt Mode; upstream port; Power Delivery až 18 W), 2× USB 3.2 (downstream), 1× USB 3.2 (upstream), 3,5 mm výstup jack pro sluchátka; 3,5mm vstup jack pro mikrofon
- Audio: 2× reproduktory 5 W
- Podporované technologie: Tactical Switch, OSD Sidekick, Black Equalizer 2.0, Dashboard, Crosshair, Timer, Counter, Night Vision, Eagle Eye, PiP/PbP, Auto-Update, KVM, 6 axis Color Control, Apply Picture Mode, HDMI-CEC, RGB Fusion 2.0, pivot 0–90°, VESA Wall Mount 100×100 mm
⠀
Krásna, úsporná grafická karta. 🙂
Karta jen pokud máte Gen5 PCI‑E. Jinak ji bude škrtit nejen paměť, ale i rozhraní. Minima se hodně propadnou, poměr ceny a výkonu i dojem ze spotřeby utrpí ránu.
RTX 5060 bude škrtiť 8 liniek PCIe 4.0? Asi je to možné, neviem… 🙂
Určitě to není takové drama, jaké se z toho dělá kvůli clickbaitovým titulkům.
V některých nastaveních to vidět je, ve většině ne, a rozdíl je maximulně jednotky fps. Pohybuje se to kdekoliv od nuly do sedmi procent.
Když vysloveně nezměříš rozdíl mezi PCIe 5.0 a PCIe 4.0, tak to okem nepoznáš.
Možná se dá říct, že obecně tu kartu ve staré sestavě bude víc brzdit nižší výkon CPU na jádro u starého procesoru než stará verze PCIe.
Určitě to poznáš. Pokud hra začne přetékat paměť, tak bude vliv rozhraní stěžejní. Třeba HWU to docela dobře prezentovali. U těchto karet se sešla kombinace obojího, pokud bude na Gen4 v nových hrách, výkon půjde klidně o 20% v minimech do kopru, kde to bolí nejvíc. Pokud chceš šetřit na paměti, nemůžeš šetřit na šířce rozhraní a naopak.
Zrovna u těchto karet zvlášť vynikne, jestli něco běhá filmových 24, nebo už víceméně slideshow pod tuto hranici. Ať už v přestřelce, nebo managementu ve strategii.
HWU. Jejich klasické ohýbání reality a jejich „prezentace“ nedostatků osmigigovek. V podstatě worst case scénář, jaký jde vytvořit. Na tom, jak tyhle testy vyrábějí, se mi fakt nelíbí, že si nejdřív řeknou, co je jejich cílem dokázat, a následně tomu uzpůsobí metodiku. Na ní to otestují, a dál už se to virálně šíří jako obecně platná pravda. Tomuhle vysloveně kouká z očí, že prostě chtěli udělat test, ze kterého vyjde, že i do staré sestavy je lepší koupit 16GB kartu než 8GB. Všechny tyhle jejich testy jedou podle stejného mustru – vezmou X her, a testují v nich různá nastavení. Zjistí, ve kterých hrách a na kterých nastaveních je karta A v pohodě, ale karta B už v háji, a na základě nich udělají srovnání a závěr, že karta B je k ničemu, který pak široké publikum tlumočí dál, protože tady je vidět, že v osmi z deseti her je karta B uplně v háji. Že to neplatí pro sto jiných nových her, a v těch ostatních stačí jiné nastavení, už nezajímá nikoho.
Narvou tam 1440p, narvou tam ultra preset, a protože už na to ta 16GB RTX 5060 Ti nemá výkon v nativu, tak zapnou DLSS, kterému se jinak vyhýbají. Nastaví tu hru tak, aby 16GB karty byly v pohodě a 8GB v háji. Tedy tak, jak si ji člověk s 8GB kartou nenastaví. Myslím, že se dá se stejným přístupem a správným výběrem her udělat i test, který prokáže, že ani do staré sestavy nemá smysl pořizovat horší grafiku než RTX 5090, protože všechno ostatní pojede na 20 fps. 🙂
Když už to ta 8GB musí hrnout po sběrnici, jsou tam výrazné propady tak jako tak. Bude to drhnout, stutterovat, kolísat framerate, budou tam propady fps. A vyšší verze PCIe už to moc nespraví, i na té 5.0 to chvílemi padá ke 20 fps, takže je to nehratelné.
V případě Dragon Age zřejmě stačí místo DLSS quality nastavit DLSS Balanced nebo přinejhorším Performance a bude to na všech třech sběrnicích vycházet víceméně stejně.
Nebo jinak, je nesmysl nastavit si tu hru tak, že nebude stačit paměť, framerate bude na hranici hratelnosti a pak doufat, že mě spasí rychlejší sběrnice. Nespasí, nejlepší je prostě stáhnout detaily tak, aby ta paměť stačila (a dalo se to hrát).
Protože ad filmových 24 fps, 24 fps je v moderních hrách sice „plynulých“, ale nehratelných kvůli latencím. Při tomhle framerate už to obvykle reaguje na myš po delším čase než je desetina sekundy. V podstatě je to vidět už i očima, když se člověk dívá, kdy pohne rukou a kdy se pohne obraz na monitoru. Na nějaké komfortní hraní je dobrých tak 35+ fps.
I když pominu ten lag, ono to v praxi nefunguje tak, že 24+ je plynulých, a <24 fps je slideshow. Nahodím svůj oblíbený https://www.testufo.com/, kde je takových testů, ze kterých je jasné, že i 30 fps má k plynulosti daleko, až to pěkné není. Člověk je třeba hodně citlivý na skokové změny snímkových frekvencí. Když něco lítá mezi 40 a 100 fps, tak to vnímá jako zadrhávání, i když by to podle té teze „24+ je plynulé“ vnímat neměl.
Za mě je to spíš scénář přitažený hodně za vlasy, neumím si představit masochistu, co by hrál na 20 fps, jen aby nemusel ve 1440p shodit DLSS z Quality na Performance.
BTW, tím popiskem PCIe x16 mě lehce rozhodili. 😀
Tady ale přeci nejde jen o současné hry. Nějaký pátek v budoucnu už bude tenhle rozdíl znamenat, jestli si hru vůbec na low detaily zahraju, zkracuje to morální životnost. A když už teda uvádíte svá čísla (7%), vzal jste je odkud?
Opravdu ne. Podobné extrémně velké rozdíly jsou vidět většinou až na nastaveních, která nejsou na těch kartách rozumně hratelná. Ve chvíli, kdy to začne intenzivně hrnout data do systémové RAM a zpět, se už často stává, že ty hry začnou nepříjemně drhnout. Buď se jednou za několik sekund zasekne několik snímků, nebo to soustavně lítá mezi úseky s 20 a 40 fps podle toho, kdy a jak to uvolňuje paměť.
Ten stuttering je v těch testech ostatně vidět na grafech frametimes i na PCIe 5.0. Není tak častý jako na 3.0, ale seká se to, a občas se tam snímková frekvence propadá.
A pak už je celkem jedno, jestli to padá jenom na 1% lows na 40 fps, 20fps, nebo na 1% lows s 12 fps, nic z toho není moc ke hraní. Často pak platí, že čím níž se snímková frekvence v takových případech pohybuje, tím víc naskakují procentuální rozdíly. Zrovna v tom čase 388 s jsou na tom videu s pcie 5.0 tři záškuby jak prase, kdy tam jeden snímek visí bůh ví jak dlouho, ale na 1% lows se to tváří jako plynulých 44 fps.
A s těmi čísly je to těžké. Nemá smysl se točit kolem jednotek procent. I u jedné hry se dá na dvaceti různých nastaveních naměřit dvacet různých rozdílů ve výkonu. Primárně vycházím z toho srovnání x1 a x8 (i když by přesnější bylo srovnávat x2, x4 a x8), kde je těch her jenom pár, ale těch nastavení je tam naflákaných mraky (dělal jsem si na to tehdy rychlé histogramy, do toho rozmezí spadala většina výsledků, ale ne všechny):
https://www.hwcooling.net/gigabyte-opravuje-problem-desek-s-pcie-a-geforce-rtx-50/3/
A na low detailech bych se toho nebál už vůbec, většina těch karet bude dávno prdět do hlíny, až ty hry na nich nebudou hratelné ani na low detailech.
Já tvrdím že ano, a nepřesvědčíte mě. Rozhodně ne daty ilustrujícími situaci na 16 GB kartách. Ale jinak souhlasím s mnoha vašimi argumenty. Třeba, že je pochybné tady testovat ultra detaily, pro které jsou často signifikatní minimální, pokud vůbec nějaké, optimalizace. A že karta může morálně zastarat i z řady jiných důvodů (feature set, support). Pro majitele Gen4 bych ji nedoporučil, ostatně stejně jako výkonnou 12 GB 5070.
1% low jsou průměry, moc nereflektují stuttering. Promítnou se do něj tak, že výrazně shodí průměr (u 1% low), ale jsou zavádějící v tom ohledu, že se jeví jako plynulých čtyřicet, i když je to v reálu třeba 60 fps s krátkým zadrhnutím (střelím od oka) na 5–10 fps.
Když si projedete ty hry, co tam ukazují, a podíváte se na grafy frametimes, tak je většina z nich na nehratelném nastavení. 1% lows nevypadají tak špatně, ale na těch špičkách je vidět, že to zadrhává, a zadrhávání je mimořádně otravné. Stejně jako se tam v některých úsecích na chvíli střídají běžné a poloviční snímkové frekvence. To je taky opruz, je příjemnějších 45 fps stabilně než skákání mezi 40 a 80 fps.
A když to vezmeme hru po hře:
Dragon Age – stuttering a dropy na 25 fps. Konstantních 25 fps je nehratelné nastavení, i když to nestutteruje.
F1 25, tam je vidět výrazný pokles průměru, ale padá to ze 167 na 89 fps, obojí hratelné.
Indy – 28 fps, nehratelné nastavení.
Spider man – stuttering, 1% low (což jsou průměry) jsou tam na 20 fps při 40 fps, to znamená, že během toho stutterování jsou tam záškuby, kdy tam jeden snímek visí třeba desetinu sekundy.
Monster Hunter taktéž.
Tlou – tam je vidět i na pětce stutter a střídání 80 a 40 fps, to je taky mimořádně otravné, to už je lepší plynulých padesát než tohle.
Ratchet a Clank – to je asi jediný případ, kde to vypadá, že to na 5.0 funguje normálně a na 3.0 blbne. Ale znovu to zřejmě vyřeší přepnutí z DLSS Q na DLSS Balanced nebo Performance.
Ve většině těch testů platí, že na 5.0 jsou hezčí průměry, ale ve finále to dře jak na trojce, tak na pětce a na obou bude potřeba změnit detaily.
A v okamžiku, kdy to člověk nastaví tak, aby ty hry nedrhly, už to spíš vypadá, že větší pokles výkonu je měřitelný na vysokých snímkových frekvencích než na těch nízkých.
Nemůžu vyloučit, že se dají vylovit hry, kde to nebude drhnout, ale pojede to plynule a pomaleji tak, že na pětce to bude hratelné a na trojce ne, ale to určitě není na tomhle videu.
Ano, na trojce to blbne víc, na pětce míň, ale blbne to na obou.
Nieže by som hral tento typ hier (mne zatiaľ 8GB v pohode stačí), ale tuto je aj nastavenie low na 1440p dosť na tesno 😉
https://www.techpowerup.com/review/borderlands-4-performance-benchmark/7.html
Práve ma napadla (a nebránil som sa) parádna výskumná úloha na malinu 😉
Hypotéza:
Je u ľudí čo si zapínajú/užívajú ray/path tracing zároveň vyššia pravdepodobnosť, že v reálnom živote nosia okuliare s polarizačnými sklami?
😀
K hypotéze: Asi bude nevyhnutné nájsť niekoho, kto si užíva RT a zároveň nosí okuliare. V mojom prípade neplatí ani jedno. 😀
aj ty, Brutus? 😀
vcelku by ma zaujímalo, ako by to aplikovali tu?
https://store.steampowered.com/app/394360/Hearts_of_Iron_IV/
a koľko ľudí by to kvôli tomu hralo znova 😛 😀
Jasné, no. V prvom rade by sa k tomu asi mali vyjadrovať hráči, medzi ktorých sa (už) nepočítam. 🙂