Parametry a rozbor
AMD nedávno představilo nové procesory na inovované architektuře Zen 2, založené na 7nm FinFET technologii. Nové procesory slibují vyšší výkon a nižší spotřebu než předchozí generace procesorů Zen+. Marketing je jedna věc, realita často věc druhá. Povedlo se tedy AMD konečně předstihnout Intel? Splnilo AMD své sliby a očekávání zákazníků? To vše se dozvíte v naší recenzi.
Základní parametre
Parametre | AMD Ryzen 5 3600 | |
Počet jader | Patice | 6 |
Počet vláken | Čipová sada | 12 |
Základní frekvence | 3600 MHz | |
Precision Boost frekvence | Napájecí kaskáda procesoru | 4200 MHz |
Maximální frekvence operační paměti | Maximální frekvence RAM | 3200 MHz |
Typ podporovaných pamětí | Sloty PCIe ×16 + PCIe ×1 | DDR4 |
Počet paměťových kanálů | Diskové konektory | 2 |
L1 Cache | 4-pinové konektory PWM | 384 KiB |
L2 Cache | Interní porty USB | 3MiB |
L3 Cache | RGB konektory | 32 MiB |
TDP | 65 W | |
Přibalený chladič | AMD Wraith Stealth | |
Výrobní technologie | Výrobní technologie | 7 nm FinFET (TSMC) |
Verze PCI Express (počet linek) | Externí porty USB | 4.0 (16 + 4) |
Patice | AMD AM4 (PGA 1331) | |
Orientační cena (CZC.cz) | Prodejní cena | 5399 Kč/211 eur |
Zen 2 je tady!
Ale nejprve malý výlet do nedávné historie. Když 2. března 2017 vstoupily na trh první procesory řady Ryzen od firmy AMD, tak se po dlouhých letech dominance Intelu pěkně rozvířily vody trhu s procesory. Do té doby bylo běžné, že v segmentu desktopových procesorů byla k nalezení pouze čtveřice jader. Pokud jste chtěli víc, museli jste sáhnout hlouběji do peněženky a zakoupit procesor HEDT a drahou základní desku. Ryzen první generace toto změnil, ale Intel stále kraloval ve výkonu na jedno jádro a také v herních testech. Pak ale 19. dubna 2018 vstoupily na trh procesory Ryzen z řady 2000. Došlo ke zlepšení celkového výkonu a AMD se opět přiblížilo Intelu. Zejména modely Ryzen 5 se staly velice oblíbenými i mezi hráči pro vynikající poměr ceny a výkonu. Intel samozřejmě reagoval. Nejprve vyšla šestijádra v osmé generaci procesorů Core a poté v deváté generaci došlo konečně i na osmijádrové bestie 9700K a 9900K, ovšem s vysokou cenou, vysokými nároky na chlazení i napájení.
Vylepšená architektura, více jader a vyšší výkon
7. července 2019 sundalo AMD rukavičky. Zatímco se Intel stále trápí s přechodem na 10nm výrobu, tak AMD představilo procesory vyráběné v TSMC na 7nm FinFET technologii. Ryzeny řady 3000 Matisse tak nabízejí opět vyšší výkon, více jader, lepší efektivitu a celkové vylepšení architektury Zen. AMD zvětšilo interní cache, zdvojnásobilo propustnost FPU, představilo nový TAGE prediktor větvení, navýšilo IPC až o 15 % a vylepšilo paměťový řadič. A to vše při vyšší efektivitě a nižším nárokům na chlazení a napájení. Nebylo to jednoduché, ale nakonec se mi dostal do rukou jeden vzorek procesoru Ryzen 5 3600, který jsem otestoval jak proti dvěma populárním procesorům od Intelu, tak i proti Ryzenu první generace.
AMD Ryzen 5 3600 bude pravděpodobně opět patřit mezi oblíbené procesory. Nabízí totiž velice dobrý poměr výkonu vůči ceně a nevyžaduje ani drahé základní desky, protože nemá vysoké nároky na napájení nebo chlazení. Šest jader spolu s technologií SMT nabízí až dvanáct vláken pro zpracování úloh. Jak už jsem uvedl v předchozím textu, tak se navýšila cache (kterou nyní AMD nazývá GameCache – marketing prostě prodává, ať už chceme nebo ne), zvýšilo se IPC i samotná frekvence, ale TDP zůstalo jako u předchozích modelů 1600 a 2600 na rozumných 65 wattech. Neměli byste mít tedy problém uchladit tento procesor běžným chladičem. Přibalený chladič je Wraith Stealth, který není sice nejtišší nebo nejvýkonnější, ale méně náročným uživatelům postačovat bude. Nenechte se zmást fotografií v tomto článku, můj testovací kus měl přibalen Wraith Prism, tedy nejvyšší model z AMD chladičů, ale v prodejním balení bude právě Wraith Stealth.
Zen 2 má také vylepšený řadič pro operační paměti. Nyní je oficiální podpora 3200 MHz, ale AMD doporučuje paměti 3600 MHz s CL16 jako optimální. Vyšší frekvence však vedou nejprve k mírnému poklesu celkového výkonu. Je to vlivem děličky v Infinity Fabric, která od frekvence 3866 MHz pracuje v poměru 2:1, zatímco do frekvence 3733 MHz je poměr 1:1. Nicméně vzhledem k aktuální cenám RAM bych osobně doporučil vzít sadu s frekvencí 3600 MHz s časováním CL16. Co jsem měl možnost otestovat, tak nárůst výkonu mezi 3200 MHz CL16 a 3600 MHz CL18 byl okolo 10 % v syntetických testech. Ovšem nemám doma k dispozici RAM, která by držela stabilně 3600 MHz. Některé benchmarky a testy se mi tedy nepovedlo dokončit a tak jsem tyto výsledky nakonec nezahrnul do grafů. Nicméně jako nástřel toho, co se dá očekávat od rychlejších RAM, to stačí.
- Contents
- Parametry a rozbor
- Metodika testování a OC potenciál
- Testy renderingu a Geekbench
- PC Mark a 3D Mark
- Šifrování a testy pamätí
- Výsledky herních testů
- Zahřívání a spotřeba
- Hodnocení
Při herních testech byla použita jaká grafická karta? Moc nevěřím tomu, že pasivní GT1030 dokáže v M:LL vytlačit 100 FPS. Zmínku o jiném GPU jsem v textu bohužel nenašel.
Díky za přípomínku. Redaktor mi tam asi nedopatřením vyhodil tento text 🙂
„Pro herní testy jsem zařadil pouze Ryzen 5 3600 proti Intel Core i7-9700K z důvodu časové tísně. Testování jsem prováděl pouze po večerech ve volném čase a jednoduše jsem neměl prostor testovat více procesorů. Pro herní testy jsem zařadil do sestavy svojí MSI RTX 2070 Gaming Z.“
Už je všetko doplnené a uvedené na správnu mieru. Za neúplnosť po vydaní sa ospravedlňujem 🙂