Metodika testování a OC potenciál
AMD nedávno představilo nové procesory na inovované architektuře Zen 2, založené na 7nm FinFET technologii. Nové procesory slibují vyšší výkon a nižší spotřebu než předchozí generace procesorů Zen+. Marketing je jedna věc, realita často věc druhá. Povedlo se tedy AMD konečně předstihnout Intel? Splnilo AMD své sliby a očekávání zákazníků? To vše se dozvíte v naší recenzi.
Metodika testování a OC potenciál
Využil jsem toho, že již mám doma otestované procesory Intel Core i5-9400F, Intel Core i7-9700K a také starší Ryzen 5 1600. Takže jsem Ryzen 5 3600 postavil proti nim ve stejné sestavě benchmarků. Základní desku mi také poskytla firma CZC.cz, jedná se o MSI B450 Tomahawk, což je oblíbená základní deska za rozumnou cenu. Musel jsem pochopitelně provést update BIOSu, aby v desce běžel nový procesor, ale vzhledem k přítomnosti funkce BIOS Flashback+ to nebyl vůbec žádný problém (návod, jak to provést pro vás chystám v dalším článku).
Zbytek sestavy jsem ponechal stejný jako u dřívějších testů pro zachování konzistence testů. Chlazení tedy obstaral BeQuiet! Dark Rock 4. Jako napájecí zdroj jsem použil Seasonic Prime 750 W Platinum. Operační paměti byly Corsair Vengeance LPX DDR4 3200 MHz. Stačilo zapnout A-XMP Profile 1 a běžely naprosto stabilně s časováním CL16. Ryzen 5 3600 nemá integrované grafické jádro, takže jsem použil Gigabyte GT 1030 LP s pasivním chlazením a 2 GB GDDR5. Operační systém, aplikace a hry byly nainstalovány na Intel Optane 900P 280 GB, tedy extrémně rychlé SSD pro eliminaci případného úzkého hrdla na straně pevného disku. Celou sestavu jsem umístil na rám Streacom BC1, jediné aktivní chlazení tak obstarával chladič procesoru.
Při sérii testů na tovární nastavení běžel Ryzen 5 3600 na 4050 – 4200 MHz dle počtu vytížených jader. Samozřejmě jsem se také pokusil o přetaktování. Ale buď jsem měl smůlu na kus nebo se jedná o osazování horších čipů do non-X variant procesoru. Nepovedlo se mi stabilně překonat hranici 4300 MHz na všech jádrech, stabilní maximum bylo 4250 MHz, ovšem na přijatelném napětí 1,350 V. Ale výš to prostě stabilně nešlo. Uvolnil jsem všechny limity na maximum, zkoušel si hrát v napětím všemi směry, prostě nic. Frekvence 4250 MHz bylo maximum, které bylo stabilní ve všech testech. I tak jsem ale získal dalších 200 MHz navrch na všech jádrech a v testech se to projevilo zhruba 10% navýšením celkového výkonu.
- Contents
- Parametry a rozbor
- Metodika testování a OC potenciál
- Testy renderingu a Geekbench
- PC Mark a 3D Mark
- Šifrování a testy pamätí
- Výsledky herních testů
- Zahřívání a spotřeba
- Hodnocení
Při herních testech byla použita jaká grafická karta? Moc nevěřím tomu, že pasivní GT1030 dokáže v M:LL vytlačit 100 FPS. Zmínku o jiném GPU jsem v textu bohužel nenašel.
Díky za přípomínku. Redaktor mi tam asi nedopatřením vyhodil tento text 🙂
„Pro herní testy jsem zařadil pouze Ryzen 5 3600 proti Intel Core i7-9700K z důvodu časové tísně. Testování jsem prováděl pouze po večerech ve volném čase a jednoduše jsem neměl prostor testovat více procesorů. Pro herní testy jsem zařadil do sestavy svojí MSI RTX 2070 Gaming Z.“
Už je všetko doplnené a uvedené na správnu mieru. Za neúplnosť po vydaní sa ospravedlňujem 🙂