Herní GPU a na nich založené grafické karty nejsou jenom hardware, fungují ve spojení s velmi komplexní a stále se vyvíjející softwarovou vrstvou, které se zjednodušeně říká ovladače. Ty potřebují časté aktualizace kvůli opravám chyb a bezpečnostních hrozeb, ale i kvůli optimalizacím ve hrách – nejnovější tituly tak často pro správné fungování potřebují také nové vydání ovladačů. Proto je problém, když aktualizace přestanou vycházet.
Grafické karty nemají podobně jako operační systémy takové aktualizace navěky, výrobci je po čase přestanou podporovat nebo přesunou do režimu „legacy“ (což znamená, že hardware je zastaralý a podpora je už jen omezená). Nvidia toto naposled udělala v roce 2021, kdy skončila podpora pro grafické karty GeForce generací GTX 600 a GTX 700 s architekturou Kepler z let 2012 až 2013.
Zdá se, že nyní by se mohlo schylovat ke konci dalších grafik. Nvidia totiž nyní oznámila ukončení podpory architektur Maxwell, Pascal a Volta ve frameworku CUDA Toolkit – tyto architektury z let 2014, 2016 a 2017 budou mít naposled podporu ve verzi 12.9 a Nvidia v poznámkách k vydání upozorňuje, že následující už s nimi nepoběží. Nejde tedy ještě o konec podpory, ale předběžné oznámení tohoto kroku.
Oficiálně je to zatím potvrzené jenom pro CUDA Toolkit, ale je celkem pravděpodobné, že to nebude izolovaný krok a Nvidia dřív nebo později podporu odebere i ve svém dalším softwaru, zejména tedy ovladačích. Takto postupně krystalizovalo i ukončení podpory generace Kepler a i přibližná doba do ukončení podpory celkem sedí. Nemusí to být okamžitě, ale je možné, že v druhé polovině roku nebo v tom následujícím toto dotyčná GPU tedy postihne – vyjde verze ovladačů, která pro ně bude poslední v rámci standardních „Game Ready“ aktualizací.
„Nadčasové“ GeForce GTX 1000 do důchodu?
Na architektuře Maxwell jsou založené grafiky GeForce GTX generace 900 (a také mobilní řady GTX 800 a GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti).Tyto grafiky jsou už poměrně letité, nicméně následující architektura Pascal z roku 2016 tak skoro nepůsobí. Jsou na ní založené grafiky generace GeForce GTX 1000, které asi velké množství hráčů pořád používá (zejména výkonnější modely jako GTX 1080 GTX 1080 Ti) a doteď se ukázaly jako hodně nadčasové, byť v nejvýkonnější modely dalších generací je výrazně překonaly a samozřejmě ještě nejde o „GeForce RTX“, tedy GPU s podporou upscalingu DLSS a ray tracingu.
Poslední architektura, která je v ukončení podpory v rámci CUDA Toolkitu zmíněná, tedy Volta z roku 2017, už pro nás nebude tak podstatná. Jde o architekturu GPU, která existovala jen ve formě výpočetního čipu GV100 určeného pro akceleraci umělé inteligence a HPC úlohy. Herní grafiky Volta neexistovaly (až na okrajový Titan V za extrémní cenu – či aspoň v té době extrémní, dnes se tam už GeForce RTX 5090 dostala opět), tuto roli měla architektura Turing z následujícího roku, což byly první „RTX“ karty.
Ukončení podpory těchto tří architektur by tedy v podstatě sjednotilo ekosystém ovladačů Nvidia na architekturách, které již obsahují AI akceleraci a podporu ray tracingu, což by mohlo zjednodušit údržbu a vývoj optimalizací pro hry. Nebude to platit úplně, protože v generaci Turing ještě existovaly nižší modely (GeForce GTX řady 1600) bez těchto novinek. Zatím není jasné, zda je ovladače budou podporovat nadále, nebo je také třeba neopustí spolu s Maxwellem a Pascalem. Výroba karet GeForce GTX 1650 a GTX 1630 údajně běžela ještě loni, takže by pokračování podpory pro tuto podskupinu architektury Turing neškodilo.
GPU budou dál fungovat, ale už to nebude ideální
Ukončení standardní podpory ještě nemusí znamenat konec úplně všech ovladačů. Nvidia udržuje většinou ještě legacy větev pro staré grafiky, v které asi ještě nějaká vydání s podporou GPU Maxwell až Volta vyjdou. Budou ale mít asi hlavně bezpečnostní opravy, ne nové funkce a nové optimalizace pro hry. Po herní stránce by karty měly zůstat ve stavu při přechodu do legacy režimu. Zejména starší hry by na nich mohly dál fungovat bez problémů, ale mohou mít problém s nejnovějšími, které budou vyžadovat nové ovladače. Také může dojít k situacím, kdy hru rozbije nějaká změna přinesená třeba aktualizacemi Windows (nebo samotné hry), která by potřebovala vyřešit v ovladačích, ale legacy GPU už tuto opravu nedostanou.
Takto stará GPU mají obvykle ovladače hodně zralé a zejména na běžnou kancelářskou činnost, internetovou a multimediální zábavu je většinou možné je dál používat po mnoho let (trošku problém může vzniknout při vydání nových verzí Windows). Neznamená to tedy, že tyto karty bude třeba vyhodit, jen už to s nimi nebude úplně ideální. Zatím ale nemusíte panikařit, v tomto případě platí pořekadlo o kalhotách a brodu – řešit potenciální potíže koupí nového GPU má smysl až v momentě, kdy na ně opravdu narazíte (a nepůjde je nějak obejít). A také je pravda, že ukončení podpory těchto GPU v herních ovladačích také stále nebylo oficiálně oznámené a zatím ho máme jen předznamenáno oním CUDA Toolkitem. I z tohoto důvodu zatím nejde o akutní důvod ke starostem.
Zdroj: Tom’s Hardware, Nvidia
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
Asi přežívají spíše ty nižší modely, skrze multimédia a vícemonitory.
Za mě je důležitá „legacy“ podpora. Nejde ani tak o Windows, tam poběží dál současné ovladače, ale o linux, kde přijde nové jádro a bez ovladače pro něj je konec. Provozuju GTX 1080 na Debianu. Hraju na tom na fullHD a dobrý na GOG a Steam, problém je Ubisoft, který na linuxu v podstatě neběží komplet. :-/
Jinak staré grafiky se budou hodit na PhysX, když si člověk bude chtít zahrát něco staršího.
GOG přeci taky nemá nativní klient pro linux.
Nativní klient GOGu, nejen že není na linux, ale je naprosto příšernej, opravdu totální šílenost. Proto GOG hry stahuju image a následně nahodím do Steamu jako non-Steam game. Pak na to nasadím Proton a ani jedna hra mi nepadá a běhá to výborně.