Nejvyšším modelem RTX 5060 Ti v aktuální nabídce Asusu je TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16GB OC Edition. Přestože nemá zase tak vysokou spotřebu, je osazena širokým tříslotovým chladičem o délce 30 cm. Ten si se 180W kartou hravě poradí a teploty čipu i pamětí udrží na 70 °C s ventilátory na pouhých 1000 ot./min a téměř neslyšném chladiči. Nechybí ani duální BIOS a další nadstandardní výbava, bohužel si za to pořádně připlatíte.
Chování ventilátorů, hlučnost
Stejně jako prakticky u všech karet posledních generací je karta při nízké zátěži chlazená pasivně. Minimum, na kterém mohou ventilátory běžet, je na 30 % výkonu.
Na spodní hranici se otáčky ventilátorů při stejném výkonu mírně rozcházely, u testovaného kusu to odpovídalo u ventilátorů zhruba 830 ot./min na konektoru fan 1 a 796 ot./min na konektoru fan 2 při naměřené hlučnosti 29,7 dBA, což je pod spodní hranicí měřicího rozsahu hlukoměru. Od 34 % výkonu a 850 ot./min už byly otáčky ventilátorů synchronizované.
V režimu Quiet se ventilátory po zahřátí rozbíhaly k 980–1000 ot./min, při nichž byla naměřená hlučnost 30,2–30,4 dBA. Ventilátory jsou prakticky neslyšné a spíše než aerodynamický hluk uslyšíte cívky napájecí kaskády. Jsou mírně tišší, než je tomu u výkonnějších karet, ale v pasivně chlazené sestavě je během nočního klidu zřejmě uslyšíte.
V režimu Performance se ventilátory rozbíhaly v závislosti na zátěži někam na 1520–1600 ot./min. Tomu odpovídá hlučnost 35,9 až 37 dBA. To už jsou hodnoty, na kterých je chladič slyšet i ze vzdálenosti pár metrů, ale pořád je znatelně tišší než u průměrně hlučných karet.
Ventilátory se mohou roztočit až na 3400 ot./min. Máte tedy dost prostoru pro další experimentování s taktováním a chlazením, nikdo ale asi nebude chtít dlouhodobě provozovat kartu s ventilátory na otáčkách, při nichž hlukoměr vyšplhal na 58,6 dBA
Cyberpunk 2077, RT Medium, 3840 × 2160 (P mode)
První sada měření je z benchmarku Cyberpunk 2077 s nastavením RT Medium v rozlišení 3840 × 2160 bodů. S tímto nastavením je grafický čip zatížený naplno. Jde o osm průběhů benchmarku hned za sebou.
V grafu je vždy znázorněný poslední průběh, z něhož se počítá průměrná hodnota u zahřáté karty.
Takt grafického čipu se pohybuje mezi 2782 a 2797 MHz s průměrem na 2793 MHz.
Ze spotřeby, stabilních taktů GPU a limitů je patrné, že karta v testu neběžela na hranici limitu příkonu 180 W. Dle monitoringu se příkon samotné karty (světle zelená datová řada) pohyboval pod limitem rozmezí 170–180 W. Takty tedy nejspíš limituje maximální nastavené napětí čipu.
Tmavou barvou v grafu pak zanesený příkon celého PC měřený multimetrem UT71E. Příkon sestavy byl v zátěži nizounký proti tomu, co vídáme u výkonných modelů. Je to dáno především nižší spotřebou karty, ale ani procesor není kvůli méně výkonnému čipu zatížený tolik jako u rychlejších karet.
Průměrné teploty GPU jsou během testu v maximech na luxusních 65 °C, teplota pamětí je na obdobných hodnotách. Hotspoty monitoring u nové generace GeForce nezobrazuje..
Za nízké teploty ale zaplatíte vyšší hlučností ventilátorů. Ne že by byly hlučné, ale na rozdíl od režimu Quiet už je dobře slyšet, kdy je karta v zátěži.
⠀
malá technická poznámka k strane 9 – Hlučnost atd…
v prvom grafe, kde je závislosť hlučnosti fanov na otáčkach v rozsahu od 30% do zhruba 60% nie je kompenzovaný hluk pozadia, čo robí pri nulových otáčkach ventilátora (do cca 30% výkonu) v grafe nezmyselných 30 dB(A)… tých 30 dB(A) by sa tým pádom dali považovať za hluk pozadia a až pri nameranej hladine dvojnásobnej, t.j. pozadie + fany (pretože 30 dB(A) + 30 dB(A) = 33 dB(A)) je hlučnosť samotných ventilátorov 30 dB(A), výkon nejakých 46%. takto by sme sa mohli hrajkať až po zvýšenie o cca 10 dB, kedy je už hluk z ventilátorov 10x vyšší ako pozadie a tým pádom ho môžeme kľudne zanedbať. v grafe je to od nameranej hladiny cca 40 dB(A), pri výkone kúsok pod 60 %…
samozrejme žiadny zvukomer nenameria nulovú hladinu hluku, ale stačí len pred meraním odmerať hladinu hluku pozadia a pri kreslení grafu sa trochu pohrať s logaritmami. a samozrejme ani žiaden ventilátor nejde od 0 dB keď sa rozbehne, tobôž pri 800 otáčkach, išlo len o to, že pri takto nízkych hladinách hluku onen hluk pozadia kompletne skreslí namerané hodnoty
Ne, viz otáčky ventilátorů. Hluk pozadí (resp. spíš vlastní šum hlukoměru) je s aktuální kalibrací cca 28,6 dBA, hluk pozadí bude nižší. Od 30 do 34 % se mění jen otáčky jednoho ventilátoru a nepatrně, až potom rostou.
Ventilátory nemají při tom měření nikdy nulové otáčky, při 30 % výkonu běží na 828 a 800 ot./min a při zvedání výkonu jeden stojí (to je ten v grafu) a druhý roste, dokud se nesrovnají otáčky, pak to roste u obou.
30 % 32 % 33 % 34 % 35 % 36 %
828 829 827 853 892 933
796 798 815 853 891 934
A jak se vyhnout vlastnímu hluku hlukoměru, to fakt nevím. Už jsem měl mít hlukoměr, co měří aspoň od 25 dBA, ale nějak to… neklaplo.
S větráky na nižších otáčkách to umí „naměřit“ i míň, ale podle průběhu té křivky je zřejmé, že tam nějaký takový problém bude. Jenže bez lepšího hlukoměru to asi nepůjde.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/03/asus-tuf-geforce-rtx-5070-noise.png
A oddělovat nějak odhadem větráky od šumu hlukoměru… sakra, to fakt nemám představu, jak to udělat, ale asi to nepůjde úplně jednoduše přes odečítání logaritmů. Nic, hodím to do chatGPT, co z něj vypadne. 😀
(a pak je teda druhý problém, že hlučnosti s odečítáním hluku na pozadí neměří fakt nikdo a totálně se to bude rozcházet s měřením ostatních :D)
A obávám se, že „prosté“ odečtení konstantních 28,6 dBA, co mi bambula poradil, nebude asi taky uplně přesné. Když se to odpočte přes
=10*LOG10(10^(B2/10)-10^($A$1/10)))
dopadne to takto:
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/04/28.6comp.png
Podľa môjho názoru je toto už hon za niečím, čo je pre praktické hodnotenie grafickej karty ako takej nadbytočné. Jasné, vždy sa dajú používať bezodrazové komory a najdrahšie hlukomery, ale je to nevyhnuté k dosť dobrému poznaniu toho, či je nejaká grafická karta hlučnejšia alebo menej hlučná, nevyhnutné? V rámci mojim meraní ventilátorov určite nie je. B ezodrazová komora a najdrahšie hlukomery vyzerajú síce pôsobivo, ale úzke hrdlo IMU nebybva na technických možnostiach meracích zariadení, ale na tom, ako autor dokáže získane údaje v rámci hodnotenia interpretovať. 🙂
Anechoické komory s dvaceticentimetrovou izolací už asi žádný praktický význam na takové hodnocení nemají.
Ale kolem těch 30 dBA je to u větráků ještě úroveň hluku, která je v noci slyšet na metr dva. Menší větráky přestávám slyšet někde kolem 600–700 rpm. Vlastně ani netuším, jaký tu mám (při měření hlučnosti) ambientní hluk, protože se dostávám pod možnosti aktuálního hlukoměru, a nic jiného než hlukoměry se spodkem na 30dBA a šumem někde kolem těch 27–28 dBA jsem nikdy v ruce neměl.
Pokud ten mikrofon „slyší“ to, co přehrává do sluchátek, tak to měření tím bude každopádně zkreslené na úrovni, která je ještě slyšet, a bude zkreslené ve spodní části rozsahů ventilátorů, na kterou se prémiové karty v Quiet mode dokážou dostat.
Dřív to takový problém nebyl, pár generací nazpět byly karty v idle hlučné podobně, jako jsou dnes hlučné ty Asusky v zátěži, a vrčel jim motorek nebo blbly ložiska.
Určitě na té pasivně chlazené sestavě nebudu mít takové excesy jako experti, co to měří na běžném PC nějakou SL-100 nebo nedej bože mobilem, ale i tak…
Za mě by bylo ideální dostat se se spodní prahovou hodnotou pár dBA někam pod úroveň toho, kdy je po sluchu poznat na půl metru, jestli se ty větráky točí. Jestli by to vyřešil hlukoměr s 20 dBA, nebo s 25 dBA, fakt nevím.
Další věc je, že pískající vs nepískající cívky mi v podstatě dělají na hlukoměru rozdíl jen +1–2 dBA kolem hlučnosti 30 dBA. A taky nevím, do jaké míry je to problém s tím, že ten hlukoměr to není schopný měřit, do jaké míry to dělá vážení měřených hodnot a průměrování vzorků (protože to cvrlikání nebo bzučení není konstantní tón).