Nejvyšším modelem RTX 5060 Ti v aktuální nabídce Asusu je TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16GB OC Edition. Přestože nemá zase tak vysokou spotřebu, je osazena širokým tříslotovým chladičem o délce 30 cm. Ten si se 180W kartou hravě poradí a teploty čipu i pamětí udrží na 70 °C s ventilátory na pouhých 1000 ot./min a téměř neslyšném chladiči. Nechybí ani duální BIOS a další nadstandardní výbava, bohužel si za to pořádně připlatíte.
Detailní popis nových technologií, které GeForce nové generace přinášejí, sepsal Honza Olšan v článku Blackwell: Architektura a novinky GeForce RTX 5000. V něm jsou představené jednotlivé grafické čipy, které Nvidia u nových karet využívá, nový typ paměti GDDR7, dále se věnuje změnám u vyrovnávací paměti, výpočetním jednotkám v GPU, změnám u shaderů a u jader pro výpočty tensorů či vylepšeným výpočetním jednotkám pro ray tracing, U GeForce nové generace přibyla i podpora pro nové standardy jako DisplayPort 2.1b a PCI Express 5.0.
S novou generací karet se posouvají i možnosti DLSS, které nově umí Multi Frame Generation pro generování až tří mezisnímků a novinkou je i Nvidia Reflex 2, druhá generace technologie pro zkrácení odezvy s Frame Warp, který umí upravit posun objektů a kamery ve vykreslovaných snímcích na základě údajů o posledním pohybu hráče ze vstupních periferií, které získá před vykreslením již vyrenderovaného snímku. Detailnější vysvětlení najdete ve zmiňovaném článku.
Parametry RTX 5060 Ti a RTX 5060 Ti a doporučené ceny už jsme si představili v novince GeForce RTX 5060 a 5060 Ti jsou tu: Parametry, ceny, dostupnost. Na tomto místě to už jen stručně shrnu – RTX 5060 Ti je osazená zatím nejmenším čipem s architekturou Blackwell s označením GB206. Má plochu 181 mm² a 21 miliard tranzistorů. Jádro obsahuje 4608 stream procesorů, 144 texturovacích a 48 rasterizačních jednotek, 36 jader pro RT a 144 pro výpočty s tenzory. Základní takt grafického čipu je 2407 MHz, takt s boost 2572 MHz a limit příkonu je nastavený na 180 W. Existuje ve variantách s 8 nebo 16 GB paměti GDDR7 připojených přes 128b sběrnici. Rychlost osazených pamětí je 28 Gb/s a celková propustnost pamětí 448,0 GB/s.
Jako první se do prodeje dostávají 16GB varianty RTX 5060 Ti, ořezaná 8GB verze RTX 5060 Ti a 8GB RTX 5060 se mají začít prodávat o pár dní později. Důvod, proč Nvidia preferuje testy 16GB verze, je zřejmý – v několika na paměť nejnáročnějších hrách dochází na 8GB kartách při detailech na ultra kvůli nedostatku paměti k propadům výkonu. Právě kvůli tomu, že na nich lze demonstrovat výhodu větší paměti, mají v testech větší podíl než mezi množstvím uváděných her a významně ovlivňují celkové hodnocení.
A paměť dochází 8GB GeForce v některých hrách i při kombinaci path tracingu, DLSS a generování snímků. Jenže právě generování snímků v kombinaci s náročným ray tracingem je to, co Nvidia vyzdvihuje jako hlavní přednost proti GeForce minulých generací, a pokud je nelze využít, není pokrok proti GeForce minulých generací tolik znát.
Asus TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16GB GDDR7 OC Edition – střed nabídky
U GeForce RTX 5060 Ti stojí na vrcholu nabídky Asusu modely z řady TUF. Pod nimi je ještě řada Prime a Dual. Jde tedy o nejlépe vybavenou RTX 5060 Ti od Asusu, ale s tím se bohužel pojí i vysoký příplatek proti základním modelům.
Karta je už od výrobce přetaktovaná. Udávaný typický takt čipu s boost je zvýšený z referenčních 2570 na 2662 MHz Reálné takty jsou vyšší, liší se v závislosti na zátěži a spotřebě čipu. Konkrétní průběhy taktů čipu najdete v kapitolách s testy provozních vlastností.
Karta má dva BIOSy označené jako P mode a Q mode (performance a quiet). Jako výchozí je zvolený P mode, přepnout můžete přepínačem vedle napájecího konektoru. Na snímcích níže vidíte nejprve P mode. Základní parametry jako takty či limit příkonu se na obou BIOSech nelší. Rozdíl je v nastavení křivky regulace otáček ventilátorů v závislosti na teplotách karty.
Limit příkonu je na referenčních 180 W, upravit jej můžete v rozsahu 150–234 W, tedy o -17% až +30 %. V monitoringu je trojice ventilátorů rozdělená mezi rozhraní fan 1 a fan 2, dva ventilátory jsou zapojené přes rozdvojku.
Poslední betaverze HWiNFO dokáže z karty dostat mnohem víc údajů než GPU-Z, seznam aktuálně odečítaných snímačů vidíte na snímku z monitoringu.
V režimu Quiet je na údajích, které lze vyčíst z karty pomocí GPU-Z, jediný zjevný rozdíl v označení verze BIOSu, ostatní parametry se neliší.
Na zadní straně balení výrobce představuje výbavu a technologie, které karta využívá. K delší životnosti karty mají přispět kvalitní cívky, MOSFETy a kondenzátory a firemní ventilátory Axial-tech s dvojitými kuličkovými ložisky. MaxContact je označení Asusu pro nadstandardně plochou základnu, která zlepšuje kontakt s čipem i odvod tepla z něj. Kovový rámeček má zpevnit grafický čip a bránit jeho praskání. Zmíněná je ještě záslepka z nerezu. A na závěr Asus GPU Tweak III pro úpravu nastavení regulace, přetaktování a monitoring.
V příslušenství najdete hromadu kartiček, instalační příručku, stručný návod na použití napájecí redukce a nastavitelné vzpěry kombinované se šroubováčkem a stahovací pásek na kabely z oboustranného suchého zipu.
⠀
malá technická poznámka k strane 9 – Hlučnost atd…
v prvom grafe, kde je závislosť hlučnosti fanov na otáčkach v rozsahu od 30% do zhruba 60% nie je kompenzovaný hluk pozadia, čo robí pri nulových otáčkach ventilátora (do cca 30% výkonu) v grafe nezmyselných 30 dB(A)… tých 30 dB(A) by sa tým pádom dali považovať za hluk pozadia a až pri nameranej hladine dvojnásobnej, t.j. pozadie + fany (pretože 30 dB(A) + 30 dB(A) = 33 dB(A)) je hlučnosť samotných ventilátorov 30 dB(A), výkon nejakých 46%. takto by sme sa mohli hrajkať až po zvýšenie o cca 10 dB, kedy je už hluk z ventilátorov 10x vyšší ako pozadie a tým pádom ho môžeme kľudne zanedbať. v grafe je to od nameranej hladiny cca 40 dB(A), pri výkone kúsok pod 60 %…
samozrejme žiadny zvukomer nenameria nulovú hladinu hluku, ale stačí len pred meraním odmerať hladinu hluku pozadia a pri kreslení grafu sa trochu pohrať s logaritmami. a samozrejme ani žiaden ventilátor nejde od 0 dB keď sa rozbehne, tobôž pri 800 otáčkach, išlo len o to, že pri takto nízkych hladinách hluku onen hluk pozadia kompletne skreslí namerané hodnoty
Ne, viz otáčky ventilátorů. Hluk pozadí (resp. spíš vlastní šum hlukoměru) je s aktuální kalibrací cca 28,6 dBA, hluk pozadí bude nižší. Od 30 do 34 % se mění jen otáčky jednoho ventilátoru a nepatrně, až potom rostou.
Ventilátory nemají při tom měření nikdy nulové otáčky, při 30 % výkonu běží na 828 a 800 ot./min a při zvedání výkonu jeden stojí (to je ten v grafu) a druhý roste, dokud se nesrovnají otáčky, pak to roste u obou.
30 % 32 % 33 % 34 % 35 % 36 %
828 829 827 853 892 933
796 798 815 853 891 934
A jak se vyhnout vlastnímu hluku hlukoměru, to fakt nevím. Už jsem měl mít hlukoměr, co měří aspoň od 25 dBA, ale nějak to… neklaplo.
S větráky na nižších otáčkách to umí „naměřit“ i míň, ale podle průběhu té křivky je zřejmé, že tam nějaký takový problém bude. Jenže bez lepšího hlukoměru to asi nepůjde.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/03/asus-tuf-geforce-rtx-5070-noise.png
A oddělovat nějak odhadem větráky od šumu hlukoměru… sakra, to fakt nemám představu, jak to udělat, ale asi to nepůjde úplně jednoduše přes odečítání logaritmů. Nic, hodím to do chatGPT, co z něj vypadne. 😀
(a pak je teda druhý problém, že hlučnosti s odečítáním hluku na pozadí neměří fakt nikdo a totálně se to bude rozcházet s měřením ostatních :D)
A obávám se, že „prosté“ odečtení konstantních 28,6 dBA, co mi bambula poradil, nebude asi taky uplně přesné. Když se to odpočte přes
=10*LOG10(10^(B2/10)-10^($A$1/10)))
dopadne to takto:
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/04/28.6comp.png
Podľa môjho názoru je toto už hon za niečím, čo je pre praktické hodnotenie grafickej karty ako takej nadbytočné. Jasné, vždy sa dajú používať bezodrazové komory a najdrahšie hlukomery, ale je to nevyhnuté k dosť dobrému poznaniu toho, či je nejaká grafická karta hlučnejšia alebo menej hlučná, nevyhnutné? V rámci mojim meraní ventilátorov určite nie je. B ezodrazová komora a najdrahšie hlukomery vyzerajú síce pôsobivo, ale úzke hrdlo IMU nebybva na technických možnostiach meracích zariadení, ale na tom, ako autor dokáže získane údaje v rámci hodnotenia interpretovať. 🙂
Anechoické komory s dvaceticentimetrovou izolací už asi žádný praktický význam na takové hodnocení nemají.
Ale kolem těch 30 dBA je to u větráků ještě úroveň hluku, která je v noci slyšet na metr dva. Menší větráky přestávám slyšet někde kolem 600–700 rpm. Vlastně ani netuším, jaký tu mám (při měření hlučnosti) ambientní hluk, protože se dostávám pod možnosti aktuálního hlukoměru, a nic jiného než hlukoměry se spodkem na 30dBA a šumem někde kolem těch 27–28 dBA jsem nikdy v ruce neměl.
Pokud ten mikrofon „slyší“ to, co přehrává do sluchátek, tak to měření tím bude každopádně zkreslené na úrovni, která je ještě slyšet, a bude zkreslené ve spodní části rozsahů ventilátorů, na kterou se prémiové karty v Quiet mode dokážou dostat.
Dřív to takový problém nebyl, pár generací nazpět byly karty v idle hlučné podobně, jako jsou dnes hlučné ty Asusky v zátěži, a vrčel jim motorek nebo blbly ložiska.
Určitě na té pasivně chlazené sestavě nebudu mít takové excesy jako experti, co to měří na běžném PC nějakou SL-100 nebo nedej bože mobilem, ale i tak…
Za mě by bylo ideální dostat se se spodní prahovou hodnotou pár dBA někam pod úroveň toho, kdy je po sluchu poznat na půl metru, jestli se ty větráky točí. Jestli by to vyřešil hlukoměr s 20 dBA, nebo s 25 dBA, fakt nevím.
Další věc je, že pískající vs nepískající cívky mi v podstatě dělají na hlukoměru rozdíl jen +1–2 dBA kolem hlučnosti 30 dBA. A taky nevím, do jaké míry je to problém s tím, že ten hlukoměr to není schopný měřit, do jaké míry to dělá vážení měřených hodnot a průměrování vzorků (protože to cvrlikání nebo bzučení není konstantní tón).