Nejvyšším modelem RTX 5060 Ti v aktuální nabídce Asusu je TUF Gaming GeForce RTX 5060 Ti 16GB OC Edition. Přestože nemá zase tak vysokou spotřebu, je osazena širokým tříslotovým chladičem o délce 30 cm. Ten si se 180W kartou hravě poradí a teploty čipu i pamětí udrží na 70 °C s ventilátory na pouhých 1000 ot./min a téměř neslyšném chladiči. Nechybí ani duální BIOS a další nadstandardní výbava, bohužel si za to pořádně připlatíte.
Závěrečné shrnutí
Nvidií doporučená cena karet je 379 dolarů za 8GB variantu a 429 dolarů za 16GB verzi. V České republice začíná na 10199 Kč s daní (413 eur), 16GB varianta by měla stát 11 500 Kč (467 eur). I když se pořád nedá říct, že by většina RTX 5060 Ti v nabídce obchodů byla běžně dostupná, skladem jsou u nás RTX 5060 Ti od těch nejlevnějších až po ty nejlépe vybavené, takže vybrat se dá.
Nejlevnější dostupnější 16GB GeForce RTX 5060 Ti začínají na 11 500 korun (460 eur). Karty od Asusu jsou o něco dražší. Základní RTX 5060 Ti Dual začíná zhruba na 13 tisících (530 eur), Prime je asi o 600 korun (30 eur) dražší a na TUF připlatíte dalších 600 korun (20-30 eur). V nejvyšší verzi TUF OC ceny začínají zhruba na 14 700 korun (600 eur). A to už má nebezpečně blízko ke 12GB RTX 5070, jejichž ceny začínají někde od 650 eur.
Proti základním modelům 16GB RTX 5060 Ti si tedy připlatíte více než čtvrtinu ceny a tovární přetaktování vám podobný rozdíl v ceně nebude kompenzovat ani vzdáleně. Pokud vybíráte především na základě poměru cena/výkon, měli byste sáhnout po některém z levnějších modelů, které nabídnou víc než jen základní chladič.
Výbava a provozní vlastnosti jsou, jako obvykle u vyšších modelů Asusu, špičkové, jenže kvůli výraznému příplatku za výbavu to znamená znatelně horší poměr cena/výkon proti základním modelům.
Uvidíme, jak se ceny budou vyvíjet dál, ale momentálně se čistě z hlediska poměru cena/výkon TUF Gaming RTX 5060 Ti nevyplácí. Asi nebude na trhu moc konkurenčních modelů, které budou v zátěži tišší. Zajímavějším kompromisem by mohly být RTX 5060 Ti z řady Prime – chladič má sice o něco menší, ale při spotřebě karty by na tom měl být s hlučností chlazení podobně.
Plusy a minusy
+ 16 GB paměti
+ Robustní provedení, výbava, duální BIOS, tovární přetaktování
+ V Quiet mode mimořádně tiché chlazení
+ Chladič má velkou rezervu
+ Možnost navýšit powerlimit o 54 W pro přetaktování
+ Podpora DLSS 4 a dalších proprietárních technologií Nvidie
+ Výrazný nárůst výkonu v ray tracingu proti minulé generaci
– Aktuální cena blízko RTX 5070
– Vysoký příplatek proti doporučené cena základních modelů, špatný poměr cena/výkon
– Cívky nejsou zcela neslyšné
– Karta běží na osmi linkách PCIe 5.0, na starých deskách (zejména s PCIe 3.0) v některých scénářích klesá výkon
Grafické karty Nvidia GeForce RTX 5060 Ti můžete pořídit v e-shopu Datacomp.
⠀
malá technická poznámka k strane 9 – Hlučnost atd…
v prvom grafe, kde je závislosť hlučnosti fanov na otáčkach v rozsahu od 30% do zhruba 60% nie je kompenzovaný hluk pozadia, čo robí pri nulových otáčkach ventilátora (do cca 30% výkonu) v grafe nezmyselných 30 dB(A)… tých 30 dB(A) by sa tým pádom dali považovať za hluk pozadia a až pri nameranej hladine dvojnásobnej, t.j. pozadie + fany (pretože 30 dB(A) + 30 dB(A) = 33 dB(A)) je hlučnosť samotných ventilátorov 30 dB(A), výkon nejakých 46%. takto by sme sa mohli hrajkať až po zvýšenie o cca 10 dB, kedy je už hluk z ventilátorov 10x vyšší ako pozadie a tým pádom ho môžeme kľudne zanedbať. v grafe je to od nameranej hladiny cca 40 dB(A), pri výkone kúsok pod 60 %…
samozrejme žiadny zvukomer nenameria nulovú hladinu hluku, ale stačí len pred meraním odmerať hladinu hluku pozadia a pri kreslení grafu sa trochu pohrať s logaritmami. a samozrejme ani žiaden ventilátor nejde od 0 dB keď sa rozbehne, tobôž pri 800 otáčkach, išlo len o to, že pri takto nízkych hladinách hluku onen hluk pozadia kompletne skreslí namerané hodnoty
Ne, viz otáčky ventilátorů. Hluk pozadí (resp. spíš vlastní šum hlukoměru) je s aktuální kalibrací cca 28,6 dBA, hluk pozadí bude nižší. Od 30 do 34 % se mění jen otáčky jednoho ventilátoru a nepatrně, až potom rostou.
Ventilátory nemají při tom měření nikdy nulové otáčky, při 30 % výkonu běží na 828 a 800 ot./min a při zvedání výkonu jeden stojí (to je ten v grafu) a druhý roste, dokud se nesrovnají otáčky, pak to roste u obou.
30 % 32 % 33 % 34 % 35 % 36 %
828 829 827 853 892 933
796 798 815 853 891 934
A jak se vyhnout vlastnímu hluku hlukoměru, to fakt nevím. Už jsem měl mít hlukoměr, co měří aspoň od 25 dBA, ale nějak to… neklaplo.
S větráky na nižších otáčkách to umí „naměřit“ i míň, ale podle průběhu té křivky je zřejmé, že tam nějaký takový problém bude. Jenže bez lepšího hlukoměru to asi nepůjde.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/03/asus-tuf-geforce-rtx-5070-noise.png
A oddělovat nějak odhadem větráky od šumu hlukoměru… sakra, to fakt nemám představu, jak to udělat, ale asi to nepůjde úplně jednoduše přes odečítání logaritmů. Nic, hodím to do chatGPT, co z něj vypadne. 😀
(a pak je teda druhý problém, že hlučnosti s odečítáním hluku na pozadí neměří fakt nikdo a totálně se to bude rozcházet s měřením ostatních :D)
A obávám se, že „prosté“ odečtení konstantních 28,6 dBA, co mi bambula poradil, nebude asi taky uplně přesné. Když se to odpočte přes
=10*LOG10(10^(B2/10)-10^($A$1/10)))
dopadne to takto:
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/04/28.6comp.png
Podľa môjho názoru je toto už hon za niečím, čo je pre praktické hodnotenie grafickej karty ako takej nadbytočné. Jasné, vždy sa dajú používať bezodrazové komory a najdrahšie hlukomery, ale je to nevyhnuté k dosť dobrému poznaniu toho, či je nejaká grafická karta hlučnejšia alebo menej hlučná, nevyhnutné? V rámci mojim meraní ventilátorov určite nie je. B ezodrazová komora a najdrahšie hlukomery vyzerajú síce pôsobivo, ale úzke hrdlo IMU nebybva na technických možnostiach meracích zariadení, ale na tom, ako autor dokáže získane údaje v rámci hodnotenia interpretovať. 🙂
Anechoické komory s dvaceticentimetrovou izolací už asi žádný praktický význam na takové hodnocení nemají.
Ale kolem těch 30 dBA je to u větráků ještě úroveň hluku, která je v noci slyšet na metr dva. Menší větráky přestávám slyšet někde kolem 600–700 rpm. Vlastně ani netuším, jaký tu mám (při měření hlučnosti) ambientní hluk, protože se dostávám pod možnosti aktuálního hlukoměru, a nic jiného než hlukoměry se spodkem na 30dBA a šumem někde kolem těch 27–28 dBA jsem nikdy v ruce neměl.
Pokud ten mikrofon „slyší“ to, co přehrává do sluchátek, tak to měření tím bude každopádně zkreslené na úrovni, která je ještě slyšet, a bude zkreslené ve spodní části rozsahů ventilátorů, na kterou se prémiové karty v Quiet mode dokážou dostat.
Dřív to takový problém nebyl, pár generací nazpět byly karty v idle hlučné podobně, jako jsou dnes hlučné ty Asusky v zátěži, a vrčel jim motorek nebo blbly ložiska.
Určitě na té pasivně chlazené sestavě nebudu mít takové excesy jako experti, co to měří na běžném PC nějakou SL-100 nebo nedej bože mobilem, ale i tak…
Za mě by bylo ideální dostat se se spodní prahovou hodnotou pár dBA někam pod úroveň toho, kdy je po sluchu poznat na půl metru, jestli se ty větráky točí. Jestli by to vyřešil hlukoměr s 20 dBA, nebo s 25 dBA, fakt nevím.
Další věc je, že pískající vs nepískající cívky mi v podstatě dělají na hlukoměru rozdíl jen +1–2 dBA kolem hlučnosti 30 dBA. A taky nevím, do jaké míry je to problém s tím, že ten hlukoměr to není schopný měřit, do jaké míry to dělá vážení měřených hodnot a průměrování vzorků (protože to cvrlikání nebo bzučení není konstantní tón).