Možná nejpopulárnější benchmark v recenzích a měřeních výkonu procesorů je Cinebench, který simuluje 3D vykreslování v profesionálních programech Cinema 4D firmy Maxon a lze ho použít jako jedno z měřítek, v nichž lze CPU porovnávat. Od verze R23 to navíc lze dělat i s procesory Arm od Applu. Jeho „výrobce“ teď zveřejnil novou verzi Cinebench 2026, která lépe pracuje s nejnovějšími procesory i GPU a obsahuje také zajímavý nový test.
Cinebench 2026 navazuje na před dvěma a čtvrt rokem vydanou verzi 2024 a je založený na renderovacím enginu Redshift firmy Maxon, který od poslední verze opět prošel nějakým dalším vývojem. Benchmark tradičně existuje pro Windows 10/11 a MacOS od Applu, přičemž oba OS mohou být jak ve verzi pro x86 (respektive x86-64), tak i pro Arm.
Nová verze má odlišný kód a používá také jinou verzi překladače pro sestavení binárek, takže opět platí, že skóre nelze srovnávat s tím ve starších verzích (a škála je i zcela jiná, aby nedocházelo k záměně). Test také počítá jinak nastavenou scénu. Maxon uvádí, že by měla být na výkon asi šestkrát náročnější v mnohovláknovém testu, což je určitá příprava na zvyšování počtu jader budoucích CPU (například Intel chystá desktopové modely s 52 jádry, a přidávat se bude i u AMD). Takže se připravte na to, že na dnešním procesoru dokončení scény potrvá déle než ve starší verzi.
Jako už předchozí verze ve výchozím nastavení také program vykresluje scénu několikrát, než dosáhne dobu běhu přes deset minut, a skóre spočítá až poté. Je to proto, aby se podchytilo chování procesorů, které třeba mají maximální výkon jen po omezený čas a poté zpomalí. Obvyklá věc je to v noteboocích. Toto lze ale manuálně vypnout a spustit tak jen obvyklý jeden průchod.
Měření přínosu SMT
Co je v Cinebench 2026 úplně nové, je přidání další kategorie do výsledků. Lze přímo z hlavní obrazovky spustit i test počítající skóre s jediným vláknem procesoru, které dřívější verze poskytovaly, až když jste manuálně zvolili volbu rozšířeného testování. Nyní už schovaná není.
Ještě větší novinka ale je, že Cinebench 2026 se přímo snaží změřit přínos, který má technologie SMT (u Intelu nazývaná HT neboli Hyper Threading). Tato technologie doteď sice byla využívána v mnohovláknovém testu, ale logicky byla ignorována v jednovláknovém testu. Nicméně to zastíralo přínos, který SMT může mít – pokud chápete „jednovláknový“ test jako něco, co má indikovat výkon jednoho jádra, měl by vás zajímat spíše výkon při využití SMT (tedy s dvěma vlákny, někdy v budoucnu teoreticky s více, pokud by procesory začaly poskytovat více vláken). Cinebench 2026 proto teď měří a skóruje oba režimy.
Můžete si tak porovnat, jaký je rozdíl v tom, když jádro renderuje jen s jedním vláknem a když zapojí obě, což je označeno jako „jednojádrový výkon“. Ukazuje se, že takto měřeno je výkon například jader Zen 5 o hodně vyšší, než by implikovalo relativně nízké jednovláknové skóre, které tato architektura z nějakého důvodu v testech Cinebench dostává.
Nelze úplně říct, že by jedno z těchto skóre bylo správně a druhé špatně. Minimálně pro účely praktického zhodnocení výkonu pro „produktivní účely“, dává smysl srovnávat výkon jednoho jádra (což znamená jedno vlákno u CPU bez SMT a třeba dvě vlákna pro jádra s SMT). Není to vůbec malý rozdíl, na redakčním procesoru AMD Ryzen 9 7950X s architekturou Zen 4 vyšlo, že SMT přidává při běhu na jednom jádru skoro 31 % výkonu.
Pokud vás nezajímá praktický výkon a spíše chcete toto číslo použít jako vodítko k tomu, jak mnoho instrukcí a paměťových operací dokáže architektura provést v jednom vlákně (což souvisí s tzv. „IPC“), pak můžete postaru preferovat čistě jednovláknové „1T“ skóre, přestože má spíš akademický či teoretický význam – v praxi si uživatelé u procesorů s SMT tuto technologii určitě zapojí.
Opět nepůjde na starých CPU
Test má podobné nároky jako verze 2024. Na procesorech x86 to znamená, že musí podporovat AVX2, takže nejstarší, co vám bude fungovat, jsou procesory AMD s architekturou Excavator a generace Haswell (Core 4. generace) od Intelu. Pod macOS, kde jsou stále podporované procesory Intel, tento požadavek ovšem není, stačí SSE4.2.
Podporované jsou ale i Windows 11 na procesorech Arm. Ty musí umět instrukční sadu ARMv8.1, oficiálně program podporuje čipy Qualcomm Snapdragon.
Počítač musí mít 16 GB paměti RAM, jen v MacOS je možné test spustit na 8GB či 12GB konfiguraci, ale výkon bude silně degradovaný přehazováním dat do stránkovacího souboru na disku. U Windows toto není umožněno, ale nemělo by to asi být bráno jako nějaký doklad, že MacOS využívá RAM lépe. Podle poznámek k vydání je důvodem, že se přidělování paměti Windows rezervuje větší díl RAM jako neodstránkovatelný, takže se do zbytku test Cinebench nevejde, zatímco MacOS je schopen odswapovat na disk větší část své paměti. Skóre s méně než 16 GB paměti ale jak bylo zmíněno budou snížená a nebudou ukazovat plný výkon CPU.
Zapojit se dá i grafika
Cinebench 2026 opět umí testovat i GPU, přičemž tento test vyžaduje 8 GB grafické paměti na samostatném GPU, u procesorů Apple M1 až M5 s integrovaným GPU je vyžadováno 16 GB, na rozdíl od CPU testu nestačí 8 nebo 12 GB. Podporované grafiky jsou GPU AMD Radeon architektur Vega nebo RDNA a novější, a GPU Nvidia GeForce s podporou CUDA 5.0, což by měly být Maxwelly (GeForce GTX 900), Pascaly (GTX 1000) a novější. Na MacOS se dají testovat jen integrované grafiky v procesorech Applu (generace M1 až M5), předchozí podpora pro samostatné grafiky Radeon byla odebrána.
Volně k dispozici
Přeměřit procesory už si teď můžete sami, benchmark byl včera vydán a opět je volně (bezplatně) k použití. Najdete ho na stránce Maxonu zde.
Pokud se chcete pochlubit svými vyladěnými sestavami a jejich výsledky, neváhejte tak udělat v diskusi. Počítač ze screenshotu výše má výchozí nastavení (vyjma zapnutí EXPO na pamětech) a CPU už je dnes tři roky staré, takže ho asi celkem snadno trumfnete, máte-li procesor s trošku vyšším počtem jader.
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
Je to takový test pro nás lajky. Profesionální testeři postupně přechází na testování hardwaru pod linuxem, třeba GamersNexus to teď začal zkoušet.
Vlastně je škoda, že tenhle test umí pouze Windows a nějaký neznámý OS a ignoruje populární profesionální operační systém.
Za mě je to dost vypovídající, většina CGI softwaru (z čehož Cinebench vychází) je stejně původem Autodesk/Windows.
— „Profesionální testeř… … třeba GamersNexus“ 🙂
Už aby prišli s tým, na čo kedysi od ľudí vybrali peniaze a naozaj ukázali svoju profesionalitu. Zatiaľ mi to za týchto podmienok veľmi nevychádza. 🙂
Na prožívání linuxu se dá krásně ilustrovat, jak může vypadat názorová bublina. Bude rok 2026 rokem linuxového desktopu? No, uvidíme 🙂
Je možné, že Linux sa bude dostávať do popredia čoraz viac. Osobne s tým OS neviem pracovať ani na používateľskej úrovni, obslužne. 🙂
To drtivá většina lidí. Ale člověk, co se o linux zajímá, se nechá obklopit relevantním obsahem, a pak je přesvědčený, že linux už přeci používají všichni 🙂
Niečo podobné platí aj pri smartfónoch, ktoré majú všetci a ľudia potom nadobúdajú názor, že „veľké“ počítače (desktop) sú prežitok. 🙂
Například, jestli má linux domněle růst díky SteamOS, mělo by být vidět více nativních portů her. Ale vypadá to za mě spíše tak, že se stále více spoléhá na překladovou vrstvu (Proton). 🤷
Narazil jsem na vtip, že stabilní ABI Linuxu je win32…
> To drtivá většina lidí. Ale člověk, co se o linux zajímá, se nechá obklopit relevantním obsahem, a pak je přesvědčený, že linux už přeci používají všichni 🙂
Linux používám, jsem obklopen relevantním obsahem. Přesto jsem přesvědčen, že Linux je na desktopu minoritní systém.
Po čase si to sedne, ano 🙂
Nikdy si to sedat nemuselo.
Váš komentář, na který jsem reagoval, jednoduše neodpovídá tomu, co reálně vidím kolem sebe.
Čo vidíte okolo seba? Že je Linux minoritný OS a používa ho iba málokto? 🙂
Toto byl komentář, na který jsem reagoval:
> To drtivá většina lidí. Ale člověk, co se o linux zajímá, se nechá obklopit relevantním obsahem, a pak je přesvědčený, že linux už přeci používají všichni 🙂
Takto:
> Linux používám, jsem obklopen relevantním obsahem. Přesto jsem přesvědčen, že Linux je na desktopu minoritní systém.
V komentáři, na který jsem reagoval, bylo prezentováno, že „linuxáci“ si myslí, že Linux používá každý. To neodpovídá realitě, „linuxáci“ nemají žádné zkreslené představy o podílu Linuxu na desktopech.
Skutečně? Proto máme meme „Year of the Linux Desktop“?
Neviem, pýtam sa… a vychádzam pri tom (v otázke) z toho, čo píše SB. Žiadne štatistiky v tomto nedržím. 🙂
@Ľubo To byla otázka na SB. Snaží se popřít příčinu vzniku notoricky známého zmíněného memu.
— „… otázka na SB…“
Hmm, v redakčnom systéme to tak označené nebolo. Je možné, že to je jedna z mnohých technických chýb, ktorú na webe máme. Z úrovni diskusného stromu sa to veľmi určiť nedá, pretože tie sa pomerne rýchlo prestávajú zužovať (to je zámerne, aby sme sa nedostali k príliš úzkym komentárovým rámčekom, do ktorých sa nezmestia dlhšie slová). 🙂
Myslím, že je z vlákna jasné, že konverzaci vedeme nadneseně. Ale když už teda, často v diskuzích vídám hlavně uživatele linuxu, které popisuju. Sám linux používám a docela mě takové čtení baví. Jestli se vás to dotklo, vlastně jiným způsobem potvrzujete, co říkám.
Přišel jste s tvrzením, že určitá skupina lidí si něco myslí. Jelikož se ve skupině pohybuji a patřím do ní, tak jsem na základě svých zkušeností uvedl, že v reálu to je přesně naopak, než vy tvrdíte. Dle mých osobních zkušeností si ona skupina si myslí přesný opak, než jste vy napsal.
Nakonec napíšete, že to byla nadsázka. Buď posouváte branku nebo to byl trolling už od začátku a já hloupě naletěl, jako bych byl první den na internetu. Na mou obhajobu, na HWCooling bych trolling nečekal.
Tuto vaši poznámku „Jestli se vás to dotklo, vlastně jiným způsobem potvrzujete, co říkám.“ jsem nepochopil. Nedává absolutně žádný smysl v kontextu toho všeho, co jsem v reakci na váš původní příspěvek napsal.
Nemyslím si, že to bol trolling, ten vyzerá trochu inak. 🙂
@SB Ale no tak, stačí si přečíst úvodní příspěvek, vývoj vlákna je jednoznačně v duchu zobecňování a nadsázky. Znáte přísloví o potrefené huse?
Chci reagovat na jeden z vašich pozdějších příspěvků, ale už se mi nezobrazuje tlačítko „Odpovedať“. Musím tedy reagovat na jeden z dřívějších, odpověď ale patří chronologicky na konec vlákna a je reakcí na váš příspěvek s příslovím o potrefené huse.
Přísloví samozřejmě znám. Snažíte se znovu naznačit, že můj nesouhlas s vaším tvrzením vám dává za pravdu? Nesmysl, takhle to nefunguje skoro nikdy. A konkrétně zde bych tu přeci musel od začátku tvrdit přesný opak toho, než jsem tu ve skutečnosti napsal.
Co se týče přísloví všeobecně, doporučil bych přečíst monolog Dr. Vlacha na téma „nesmyslnost až škodlivost většiny přísloví“ v knize Saturnin. Za přečtení ovšem stojí celá kniha.
„V roce 2009 román vyhrál čtenářskou anketu Kniha mého srdce, a roku 2018 cenu Magnesia Litera v kategorii Knihy století podle široké veřejnosti.“
Snad už můj poslední příspěvek.
Viem, že je to na The patienta, ale napriek tomu…
— „Chci reagovat na jeden z vašich pozdějších příspěvků, ale už se mi nezobrazuje tlačítko „Odpovedať“.“
Hej, toto sa deje, niekto používa @ (alebo podobnú alternatívu) a označí, komu ej to adresované… osobne zvyknem citovať pasáž textu, na ktorú reagujem. 🙂
— „Snad už můj poslední příspěvek.“
Na túto tému, predpokladám? Vaše príspevky sú skvelým obohatením HWCooling. 🙂
> … Osobne s tým OS neviem pracovať ani na používateľskej úrovni, obslužne. 🙂
U Linuxu kromě volby distribuce záleží i na volbě desktopového prostředí (dále jen DE). Některé distribuce jsou velmi vhodné pro linuxové začátečníky, ale mnoho těchto distribucí bohužel má jako výchozí desktopové prostředí GNOME. To bývalo ve verzi 2 výborné, bohužel od roku 2011 je vyvíjen a vydáván tzn. GNOME Shell. Ten je z mnoha důvodů problematický. Pro linuxové začátečníky je matoucí tím, že nemá klasický taskbar, neumožňuje (ve výchozím nastavení) pracovat s plochou, dekorace oken i aplikační menu si vykládá po svém, přepínání úloh je nezvyklé. Vše ve jménu zjednodušení, čistoty designu a zlepšení produktivity. Nic z toho ovšem v reálu neplatí. Přestože od roku 2011 uběhlo hodně času, situace se nečekaně mění spíš k horšímu. Vývojáři postupně odebírají funkce, YAGNI, a i pro základní funkcionalitu desktopu je třeba instalovat pluginy. Ty ale zase můžou přestat kdykoliv fungovat, protože vývojáři DE v příštím vydání odeberou funkcionalitu, na které plugin závisel. Přestože DE toho umí stále méně, je hardwarově poměrně náročné a stará PC, kde jinak Linux chodí bez problémů, GNOME neutáhnou. Výčet všech problémů GNOME by vydal na článek, ono stačí pohledat na webu, vše podstatné už k tomu bylo asi napsáno.
GNOME zahazuje něco, na co byl uživatel zvyklý od Windows 95 do Windows 11. A protože je GNOME výchozí desktopové prostředí u mnoha distribucí, i těch vhodných pro začátečníky, uživatel získá špatný názor na Linux díky mizernému desktopovému prostředí. Výchozí DE se dá změnit při instalaci, ale jak to má ten začátečník vědět? A jak má vůbec vědět, že nemá chtít GNOME?
Pokud někdo chce vyzkoušet Linux, platí jednoduchá zásada: vyhnout se GNOME. Vhodné desktopové prostředí je např. KDE Plasma, MATE, LXQt, XFCE (záměrně vynechávám Cinnamon, ten je dobrý, ale stojí na GNOME, takže nad ním IMHO visí Damoklův meč). Pak jsou další alternativy, ale ty jsou vhodné pro pokročilé uživatele, kteří si „něco jako DE“ poskládají z jednotlivých komponent dle vlastních preferencí. KDE Plasma dle mého už několik let zažívá zlatý věk, prostředí je stabilní, odladěné a plnohodnotné. MATE je pokračování původního GNOME 2 (toho dobrého, co skončilo v roce 2011), léta jsem MATE k plné spokojenosti používal. Také jsem ho nasadil uživatelům, kteří čerstvě přešli z Windows a naprosto nečekaně bez jakýchkoliv problémů. A to se jednalo o podprůměrně zručné uživatele, kteří tak maximálně pustili browser, otevřeli PDFko nebo kliknuli na obrázek/video ve správci souborů.
Na vyzkoušení Linuxu doporučuji stáhnout instalační ISO Kubuntu nebo Ubuntu MATE nebo Lubuntu nebo Xubuntu, vytvořit bootovací flashku (nebo vypálit DVD, pokud cílový počítač má mechaniku) a vyzkoušet si Linux i bez instalace.
Vďaka za vyčerpávajúcu reakciu, rady a typy. Keď vznikne nejaký priestor na tieto veci, tak určite využijem! 🙂
Zrovna na testování hardwaru (benchmarkování) si tím teda nejsem jistý. Pro software typu Cinebench, který má být porovnatelný napříč konfiguracemi a dávat konzistentní výsledky, je Linux dost problém vzhledem k tomu, že distribuce softwaru tam nefunguje tak, že vytvořím, otestuju a vydám binárku, kteoru pak všichni používají, ale musí se balíčkovat pro různé distribuce nebo kompilovat, a pak nikdy u výsledku nevím, jestli v něm nehraje určitou roli nejen samotný kód, ale i různé odlišnosti při (mis)kompilování. Sice existují snahy o částečné řešení jako Snap balíky, ale zase tam není vyřešená standardizace (klasicky několik soupeřících řešení). Taky je tu neustálé měnění verzí knihoven v čase a napříč distribucemi (fragmentace).
Třeba testy Phoronixu vždycky jsou nejen test programu na konkrétním hardwaru, ale i test toho, jak je to zrovna zkompilované… výsledky se dost liší napříč distribucemi. My třeba řešíme, jestli je možné změnit na testovací platformě Windows 10 za Windows 11 nebo aktualizovat to či ono, aby e tím neporušila konzistence a porovnatelnost výsledků, ale ve většině Linux distribucí se ty verze a prostředí mění ještě rychleji…
Jako, pro uživatele to mohou být věci, s kterými žije a nevadí, ale úplně si nedokážu představit, že by třeba někdo dokázal na Linuxu testovat grafické karty s tím, že by po tři roky sbíral data a ty výkony by se pak daly zpětně srovnávat. Vzít hardware v jeden bod v čase a srovnat to na aktuální OS, to jo (jen nevím, jestli když to člověk otestuje na Ubuntu nebo CachyOS, tak nebude mít v komentářích, že na Archu to vychází naopak).
To by musel fungovat. Na W10 a 5800X3D mi během načítání programu spadne, takže prd.
Zaznamenal jsem to, zdá se že je to rozšířený problém.Zatím záde se není jasné, čím to je/jak to řešit, ale pravděpodobně nebude chyba na vaší straně.
To je tak všechno, co mi k tomu systém řekl. Uvidíme dál.
Název chybující aplikace: Cinebench.exe, verze: 2026.1.0.0, časové razítko: 0x69493bf2
Název chybujícího modulu: KERNELBASE.dll, verze: 10.0.19041.6280, časové razítko: 0x56511854
Kód výjimky: 0xe0000001
Posun chyby: 0x0000000000025369
ID chybujícího procesu: 0x1a40
Čas spuštění chybující aplikace: 0x01dc7a6822f63892
Cesta k chybující aplikaci: K:\soft\test pc\Cinebench2026_win_x86_64\Cinebench.exe
Cesta k chybujícímu modulu: C:\Windows\System32\KERNELBASE.dll
ID zprávy: 39164ff5-ceb7-4ac7-aaa8-46b2c2060bc6
Úplný název chybujícího balíčku:
ID aplikace související s chybujícím balíčkem:
Vďaka za log! 🙂
Mne funguje všetko OK. Moje PC nie je výkonné, ale mne to stačí.
Výsledok CB 2026:
GPU : 24356
CPU multi : 3355
CPU single core :590
zostava:
CPU Ryzen 5 7600,
chladič Endorfy Fera 5,
RAM Patriot Viper Venom RGB 32 GB DDR5 6000MT/s CL30,
doska ASUS B650E MAX GAMING WIFI,
GPU MSI GeForce RTX 3050 VENTUS 2X XS 8G OC,
disk Crucial P510 1TB,
zdroj EVOLVEO G750 80Plus Gold
Vďaka za podelenie sa o výsledky! Parádne. 🙂
Pekná, relatívne úsporná zostava – procesor aj grafickú kartu máte energeticky naozaj efektívnu, ale to zrejme veľmi dobre viete. 🙂
Chladič Fera 5 tiež s atraktívnym pomerom cena/chaldiaci výkon a zdroj s SSD zdá sa tiež ale to už primo posúdiť nedokážeme, keďže testy týchto komponentov nemáme. 🙂