Nové nejrychlejší AI GPU Nvidie: H200 má 141 GB paměti HBM3E

Nvidia loni uvedla na trh akcelerátor H100 s architekturou Hopper a 4nm výrobním procesem. Ten je od té doby jejím nejvýkonnějším GPU pro umělou inteligenci. Teď firma uvádí jeho následníka, GPU označené H200. To ještě není úplně novou generací, ale čímsi jako refreshem, který bude špičkou nabídky Nvidie až do vydání nové generace s architekturou Blackwell. H200 staví na použití rychlejších pamětí, které by ale měly zvednout i celkový výkon.

Akcelerátor H200 by měl používat stejný 4nm čip architektury Hopper s 80 miliardami tranzistorů jako H100 a také asi stejné mezaninové provedení. Novinkou je ale osazení paměti HBM3E, kterou by GPU zřejmě mělo používat jako první na trhu. Tato paměť poskytuje kapacitu 141 GB, což je nezvykle nepravidelné číslo – zřejmě jde o 144 GB tvořených šesti 24GB pouzdry HBM3E, ale 3 GB jsou z nějakého důvodu nedostupné.

Otázka je, jestli je používá GPU pro nějaké svoje vyhrazené účely, nebo Nvidia ve spolupráci s výrobci těchto pamětí umí vypnout individuální vrstvy DRAM v pouzdrech s pamětí HBM3E (pokud jsou 24GB pouzdra osmivrstvá, pak by jedné vrstvě DRAM odpovídaly právě 3 GB kapacity). Tímto by se dalo zachránit pouzdro HBM3E s nějakým defektem i po jeho osazení na GPU, zatímco běžně by se muselo celé pouzdro deaktivovat za cenu značené ztráty výkonu a kapacity grafické paměti.

Propustnost paměti dosahuje až 4,8 TB/s, což při 6144bitové sběrnici se šesti pouzdry znamená, že by paměti měly efektivně běžet zhruba na 6400 MHz (6,4 Gb/s na jeden bit šířky). Pro H100 Nvidia uváděla propustnost 3 TB/s, mělo by to tedy být navýšení až o 60 %. Není to dáno jen vyšší frekvencí HBM3E, ale také tím, že je použito plné 6144bitové rozhraní, zatímco H100 používala jen 5120 bitů – aktivních bylo jen pět pouzder HBM3 ze šesti.

Nvidia H200

Zda se zvýšily frekvence a počet GPU, nevíme. Ve verzi H100 měl čip zapnutých 16 896 shaderů (132 SM) a 528 tensor jader s taktem boostu okolo 1,83 GHz, což dávalo hrubý výkon v FP32 operacích 66,9 TFLOPS a 33,5 TFLOPS v FP64. Při použití tensor jader a 8bitové přesnosti měl teoretický výkon jít až k 2000 TOPS. TDP původní verze bylo 700 W, opět ještě nevíme, zda zůstalo stejné.

Nvidia uvádí, že tato novinka může mít až o 60 % vyšší výkon při inferenci GPT-3 se 175 miliardami parametrů oproti H100, až o 90 % vyšší výkon při inferenci Llama2 se 70 miliardami parametrů a v HPC výpočtech typu simulací může být až 2× rychlejší, ovšem to je ještě proti 7nm A100 generace Ampere, nikoliv proti H100. Pozor ale na to, že jde jen o oficiální benchmarky, které mohou být selektivní a tím zkreslující. Například pokud firma vybrala taková čísla, kde byla úloha dříve silně zpomalena kvůli tomu, že se nevešla do paměti, nebude toto reprezentovat úlohy, které kapacitou limitované nejsou.

Deska systému HGX se čtyřmi CPU a akcelerátory H200 Grace Hopper Superchip

H200 bude vyráběn jako samostatný mezaninový akcelerátor (potřebuje tedy speciální desku, zatím nejsou informace o verzi v provedení karty PCI Express). Nvidia také bude nabízet verzi zkombinovanou do jednoho balení s ARM procesorem, pojmenovanou H200 Grace Hopper Superchip.

Na těchto procesorech/GPU je aktuálně stavěn superpočítač Jupiter v německém výpočetním centru Jülich. Půjde o klastr Eviden BullSequana XH300 s něco pod 24 000 Grace Hopper Superchipy. Jeho příkon má být až 18,2 MW a výkon v AI operacích 90 EFLOPS nebo až 1 EFLOPS ve vědeckých výpočtech (čili v FP64). Tento systém by se tak mohl dostat do „exascale“ klubu.

Superpočítač Jupiter používající H200 Grace Hoper Superchip

Dostupnost v Q2 2024

Podobně jako to u výpočetních GPU Nvidie (ale i serverových produktů jiných firem) bývá, je nynější odhalení předběžné a reálná dostupnost nastane až o dost později. V případě H200 to má být v druhém kvartálu roku 2024, kdy budou tyto akcelerátory k dostání od výrobců serverů a v cloudových službách. Nvidia sama bude tato GPU (po čtyřech nebo osmi kusech) nabízet ve svých serverech Nvidia HGX.

Zdroj: Nvidia (1, 2) AnandTech

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


Contents

Nová generace GPU Nvidie i AMD bude až v roce 2028. Kromě AT2

Dřív platilo, že nové generace grafických karet přicházely každé dva roky. GeForce RTX 3000 a Radeony RX 6000 koncem roku 2020, RTX 4000 a Radeony RX 7000 koncem roku 2022. Už poslední generaci se to však začalo kazit a vypadá to, že bude ještě hůř: GeForce RTX 6000 údajně nejenže nevyjdou letos, ale ani příští rok a dočkáme se jich až v roce 2028. A má to platit i pro nové Radeony – byť tam možná ne úplně. Celý článok „Nová generace GPU Nvidie i AMD bude až v roce 2028. Kromě AT2“ »

Next-gen Radeony: Jaké budou frekvence GPU architektury RDNA 5?

Pomalu se blíží rok 2027, kdy by snad měla konečně vyjít nová generace grafických karet, která bude opožděná proti dřívějším dvouletým cyklům (podle kterých by vydání vycházelo na podzim 2026). U AMD to budou GPU s novou architekturou RDNA 5, která by snad mohla přinést poměrně velké změny proti dnešním GPU s architekturou RDNA 4 a také nový výrobní proces. Díky němu zřejmě naroste frekvence, i když možná ne o tolik, kolik jste čekali. Celý článok „Next-gen Radeony: Jaké budou frekvence GPU architektury RDNA 5?“ »

Co říká Instinct MI455X o podobě herních RDNA 5 GPU? [Rozbor]

AMD minulý měsíc odhalilo AI akcelerátory Instinct MI455X, které jsou založené na GPU architektuře CDNA 5. Význam to má i mimo oblast umělé inteligence a serverů, protože CDNA 5 už je příbuzná s architekturou RDNA 5, která přijde v příští generaci herních GPU Radeon. Podíváme se na to, co o RDNA 5 nové Instincty prozrazují a co dál o této grafické architektuře prosáklo ven. Zahrnuje to například jednu změnu, která na první pohled zaráží. Celý článok „Co říká Instinct MI455X o podobě herních RDNA 5 GPU? [Rozbor]“ »

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *