Zajímavý procesor, který se asi málokomu dostane do ruky, pokud vůbec vyjde, byl konečně otestován
Už je to dlouho, co firma Centaur navrhující architektury procesorů VIA oznámila novou generaci CPU, jež měla být velkým skokem v IPC a výkonu: čip „CHA“ s osmi jádry architektury označené CNS. Ale uběhly více než dva roky, aniž by přišel na trh a firma Centaur nedávno asi definitivně skončila. Její poslední procesor se možná nikdy nebude prodávat, ale vzorek se dostal ven a byl otestován, takže můžeme vidět, co by přinesl.
Vzorek procesoru CHA a deska určená pro něj se dostaly do rukou nadšence s přezdívkou Brutus pohybujícího se na Twitteru, díky kterému tak máme první nezávislé testy tohoto procesoru. Mělo by jít o inženýrský vzorek CPU, ne o nějaký finální model.
Není jasné, pod jakou značkou (VIA? Zhaoxin?) se procesor má nebo měl prodávat, nicméně Brutus publikoval jeho fotky. Vzorek má rozvaděč tepla označený logem Centaur Technology (trošku jiným, než jaké bylo na těchto vzorcích nebo maketách), byť kvůli licenci na architekturu x86 by asi prodej musel být pod značkou VIA.
The fun starts now pic.twitter.com/eILe6WPqAI
— Brutus (@brutuscat2) February 19, 2022
Architektura CNS byla přirovnávána k jádru Haswell od Intelu a měla by mít podobné IPC, postrádá však HT, takže testovaný procesor má osm jader a také osm vláken, kdežto Haswell (přesněji Haswell-E) by dokázal dostat výkon navíc díky 16 vláknům. Na druhou stranu je přítomná podpora instrukcí AVX-512 (dříve než u AMD, tedy pokud by CPU od Centauru přišlo na trh).
Více: Rozbor x86 jádra Centaur CNS pro procesory VIA/Zhaoxin. Na úrovni Haswellu či Zenu?
Výkon v testech je nicméně dost nízký, čistě protože vzorek procesoru má velmi nízkou frekvenci jen 2,2 GHz. Méně než poloviční takt proti tomu, co je u dnešních CPU běžné, je pro CHA fatální a logicky maří potenciál slušného IPC (byť nižšího, než mělo třeba Intel Skylake, i při skoro dvojnásobných taktech, v roce 2015). Vzorek neměl žádný jednovláknový boost.
Brutus pořídil několik benchmarků. V Cinebench R23 získal procesor 3802 bodů v mnohovláknovém testu, což je skóre třeba Core i5-6600 (čtyřjádro Skylake bez HT s taktem 3,3–3,9 GHz) nebo o 11 % vyšší než u starého osmijádra AMD FX-8350 (modulová architektura Piledriver). Srovnat si to lze třeba zde s databází výsledků AnandTechu. Aktuální procesory jsou však o hodně dál.
Centaur CNS running R23, great scaling though. pic.twitter.com/tCKgp6O8V0
— Brutus (@brutuscat2) February 19, 2022
Jednovláknové skóre procesoru vyšlo 477, což by bylo asi jako u AMD FX-8120 a toto skóre má i víc jak 12 let starý Athlon II X2 250, 45nm jádro K10 na 3,0 GHz). Dnešní CPU jsou i více než třikrát rychlejší – zde je nízká frekvence jádra CNS neúprosná (pro orientaci můžete použít grafy z recenze Core i5-12100F).
Dále máme výsledky z UserBenchmarku, které asi nemá moc smysl porovnávat vzhledem k tomu, jak nespolehlivý či přímo nedůvěryhodný test to je (autoři implementovali přepočítávání skóre, které je různě uměle deformováno, zřejmě s cílem zhoršit výsledky mnohojádrových CPU…).
Ukázány ale také byly výsledky z Geekbench 5, které poměrně kopírují skóre v Cinebench R23: jednovláknové skóre je 511 bodů a mnohovláknové 3508. Dnešní CPU opět mají 3–3,5× vyšší jednovláknové výkony a také mnohovláknová skóre jsou o dost dál.
V HWBOT x265 benchmark získal procesor 23,04 FPS při enkódování v 1080p a 5,5 FPS při enkódování ve 4K.
Procesor měl podle autora testů spotřebu v zátěži asi 65 W, což je slušné, byť kvůli nízkému výkonu už to není dnes nevychází jako dobrá energetická efektivita (jde mimochodem o 16nm čip, vyráběný u TSMC). Testy jsou při použití se čtyřkanálovými pamětmi DDR4-1600 o kapacitě 64 GB (dávaly v testech propustnost 50 GB/s). Testy latence a výkonu paměti asi kvůli této nízké použité rychlosti nemá cenu brát do úvahy.
3DMark CPU Profile pic.twitter.com/Ahpt5rElNf
— Brutus (@brutuscat2) February 20, 2022
Nízké frekvence jsou příliš velká koule u nohy
Měla by architektura na víc, než na tento poměrně neuspokojivý výkon? Podle Bruta se zdá, že minimálně tato revize čipu nemá potenciál na o moc vyšší takt, přetaktováním se dostal jen asi na 2,5 GHz při napětí 1,2 V. Někdy se podaří frekvenční strop zvýšit dalšími revizemi, je ale otázka, zda to zde bylo možné. Nízký takt pod 3 GHz mohl být daný limitem architektury a fyzického návrhu, protože ani předchozí jádra Centauru nikdy ve frekvencích nevynikala.
This is an affront to mankind pic.twitter.com/YPicpciLpJ
— Brutus (@brutuscat2) February 19, 2022
Nějaký výkon by možná mohl ještě procesor CHA získat vyladěním BIOSu/firmwaru a paměťového řadiče – tyto věci někdy u ES vzorků nebývají ještě zcela dotažené. To by ale asi pomohlo jen v některých úlohách, s nízkou frekvencí by to nepohnulo.
Dual socket Centaur CNS board pic.twitter.com/9MQuBee2NW
— Brutus (@brutuscat2) February 17, 2022
Dočká se nová architektura reálného vydání?
Každopádně zůstává otázkou, zda se toto CPU někdy dostane na trh a bude vyráběno. Je možné, že to stále třeba VIA má v plánu a procesor se objeví v jejím embedded portfoliu. Současná krize ve výrobě čipů možná jeho příchod odsunula a jinak by zde již byl.
Není ale bohužel vyloučeno, že VIA vyhodnotila produkt jako nekonkurenceschopný a vydání zrušila úplně. Pro své embedded desky a minipočítače může dnes celkem snadno využívat i procesory ARM, nebo x86 procesory Zhaoxin z Číny, které jsou potomky jejich vlastních nezávislých procesorů, ale vývoj architektury se pravděpodobně odštěpil a bude místo amerického Centauru už probíhat někde na území Číny. Byla by to z hlediska hardwarové diverzity škoda, ale asi se na to budeme muset připravit. Centauru všechna čest za to, jak dlouho bojoval, ač finanční a personální zdroje pro vývoj jeho procesorů byly s konkurencí nesrovnatelné. Snad se aspoň zachová co nejvíce funkčních vzorků do muzejních sbírek uchovávajících počítačovou historii.
Aktualizováno:
Jak upozornil v komentářích Tralalák, nakonec by mohly procesory CHA ještě vyjít pod značkou Zhaoxin a všechno tedy ještě pro jejich komerční dostupnost ztraceno není. Zhaoxiny se na mezinárodním trhu sice shánějí špatně, ale poslední generace se do Evropy dostala v některých embedded produktech.
Zdroje: Brutus (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8)
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
- Contents
- Zajímavý procesor, který se asi málokomu dostane do ruky, pokud vůbec vyjde, byl konečně otestován
