Pokud jste fandové mechanických klávesnic a nejspíš i pokud jimi nejste, asi jste už slyšeli jméno Cherry. Spínačů Cherry pro mechanické klávesnice a jejich barevně odlišené typy (MX Red, MX Blue, MX Brown atd) se staly základním pojmem, v podstatě právě Cherry vděčíme z velké části za moderní renesanci mechanických klávesnic. Unikátní to bylo v tom, že firma v tomto oboru pracovala už od osmdesátých let. Dlouho už ale možná nebude.
Firma Cherry vznikla původně v USA, ale v roce 1973 přesídlila do německého města Auerbach in der Oberpfalz. V roce 1973 začala vyrábět klávesnice a v osmdesátých letech přišla s mechanickými spínači Cherry MX (na trhu by měly být od roku 1985). Ty byly dlouho spíše průmyslovým než spotřebitelským artiklem, protože v osobních počítačích místo nich zvítězily extrémně jednoduché a levné membránové klávesnice.
Nicméně v první dekádě tohoto tisíciletí začala renesance mechanických spínačů nesená zájmem například profesionálních uživatelů (například programátorů) či amatérských nadšenců, ale také hráčů, jejímž výsledkem je dnešní rozšíření mechanických klávesnic. A tato renesance byla nerozlučně spjatá právě s firmou Cherry a jejími spínači, kterých postupně vyvinula velké množství typů (odlišených barvou) s různými vlastnostmi.

Ovšem od té doby se do výroby spínačů pustilo množství konkurenčních firem zejména z Číny, takže dnes už zdaleka neuslyšíte jen o Cherry, ale často spíš o jménech jako Kailh, Omron nebo Gateron a dalších. Někdy jde o kopie, někde už i o spínače, které jsou občas označované za zdokonalenou verzi původních spínačů Cherry (patent na původní design Cherry MX vypršel v roce 2014). Objevují se ale i nové principy jako jako optické snímače nebo snímače používající Hallův jev (pravda, to není úplně nový nápad, požívala je klávesnice československého SMEP PP06). Cherry s touto konkurencí nestíhá držet krok a nemůže jí konkurovat cenově.
CEO firmy teď na mimořádné radě oznámil, že se firma dostala do značných problémů, které si vyžádají radikální řešení. Za prvních devět měsíců roku vykázala ztrátu 20,4 milionu eur při tržbách 70,7 milionu eur a aktuálně má větší dluh, než je hodnota akcií firmy. Firmu tvrdě postihuje propad prodejů, ještě v roce 2021 byly tržby 168,5 milionu eur.
Outsourcing místo vlastní výroby
Tato situace dotlačila Cherry k tomu, že po dlouhých dekádách přestala vyrábět komponenty klávesnic přímo v Německu v Auerbachu. V původním sídle firmy poběží dál už jen administrativa, vývoj a služby typu podpora, plus logistika firmy, a to v cenově efektivním režimu, takže asi může dojít i na různé úspory a zmenšování stavu.
Firma uvádí, že už nebude sama provozovat sériovou výrobu svých produktů, která přejde na princip outsourcingu. Má se přesune k partnerským subdodavatelům v Číně, a co je pro nás zajímavé, také na Slovensko. Není ovšem řečeno, kterých komponentů se slovenský outsourcing týká. Předpokládáme, že výroba samotných spínačů přejde nejspíš do Číny. Je otázka, zda je dokonce nebudou vyrábět továrny jednoho z novějších konkurentů nebo ODM firma, která už vyrábí i pro některé z těchto firem.

Cherry také počítá s tím, že se pokusí prodat jednu ze svých divizí. Vedle samotné výroby spínačů (divize komponentů) má firma divizi samotných hotových periférií jako jsou klávesnice nebo myši, a divizi medicínských zařízení (Digital Health & Solutions). Jednu z posledních dvou jmenovaných by firma chtěla kvůli vysokému dluhu prodat, aby mohla sanovat druhou z nich. Je tak docela dobře možné, že značka Cherry jako výrobce klávesnic skončí, nebo její jméno převezme jiná společnost, která posléze s původním Cherry asi už nebude mít mnoho společného.
Výroba spínačů není zdá se zatím určená k prodeji, jenže jak už bylo řečeno, v jejím případě byl kompletně ukončen provoz výrobní linky. Předpokládáme, že se firma bude snažit dál vyrábět současné portfolio nebo jeho část u nového externího dodavatele, ale kdo ví, zda to není začátek procesu, který nakonec povede když ne rovnou ke konci spínačů Cherry, tak jejich postupnému odchodu z trhu, na kterém pak zůstanou jen jejich klony a konkurence.
Nejdéle fungující výrobce klávesnic
Cherry bývala označovaná za nejdéle aktivního výrobce klávesnic pro počítače na světě. Bude škoda, pokud skončí, zvlášť vzhledem ke své úloze ve vývoji a výrobě samotných použitých komponent. Ale jako v dalších odvětvích, tlak masivní asijské konkurence je těžké ustát.
Zdroj: Heise
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀






Nejde o to, že by čínské spínače byly lepší. Tam ta úroveň je dneska stejná, což ukazuje, jak se Čína zdokonaluje. Nicméně raději bych si pořídil Cherry než čínu. Problém je celoevropský aobzvlášť se týká Německa. Jsou tu hrozně drahé energie a v důsledku toho je stejně kvalitní zboží i několikrát dražší než čínská konkurence.
Firmy prostě musí EU opustit, pokud se mají zachránit. Co z EU zůstane je ve hvězdách, ale holt každému, co jeho jest. Nikdo Němcům nenařizoval, že mají zlikvidovat elektrárny.
Nejsou drahé energie, ale lidská práce. Cena práce zde zahrnuje nejenom vysokou mírů zdanění práce, nemalou část totiž tvoří i sociální (důchody, nemocencska, mateřská, podpora v neazam…) a zdravotní pojištění. A že bych se chtěl vzdát dostupného a zdravotnictví prakticky zadarmo, to asi nejsem jediný, komu se nechce… 🙂
To jsou holt ty sociální jistoty. Tenhle rozdíl v ceně by pochopitelně měla vyvažovat rozumně nastavená cla a zdanění při dovozu. A top i individuálním z e-shopů. Jinak naše (Evropské) firmy nemohou být moc konkurenceschopné…
presne tak 😉
až na tú konkurencieschopnosť (nedá sa to úplne zovšeobecniť) 😛
…pri službách to ide …a aj pri výrobe, ale iba tam, kde je vysoká pridaná hodnota a drahé know-how – ASML a pod.
…ako náhle prídu linky a pri nich ľudia (manufaktúra), tak ťažko… hlavne ak ľudia pri linkách makajú za menej ako sú náklady na energiu pre robota, ktorý by ich nahradil (aby som spomenul aj RedMaxovu energiu 😛 )
Rád by som sa zapojil aj do tejto diskusie, ale netrúfam si ju rozvíjať (tomuto nerozumiem fakt vôbec). 🙂
no to máš v podstate jednoduché. 🙂
Zamestnanci v Európe sú nákladnejší ako inde, okrem vysokej mzdy (v porovnaní s Afrika/Ázia/J. Amerika), je tam ešte kopec odvodov a daní, ktoré musí zamestnávateľ zaplatiť, čo ďalej zvyšuje cenu práce, ktorá sa premietne do ceny produktu.
Preto skoro všetky aj európske podniky, čo môžu, vyrábajú v Číne a spol. lebo keby mali platiť zamestnancov na linkách, tak by neboli vôbec konkurencieschopní. 😉
Moje chápanie vecí siaha do úrovne, že „väčšia sériová výroba znamená nižšiu cenu za kus“, teda, mohla byť. A jasné, že keď napríklad v Číne majú na to lepšie podmienky (tým, že majú väčšie fabriky s vyššími kapacitnými možnosťami), tak dáva zmysel, že dokážu byť lacnejší ako tí… menší. 🙂
áno správne … tomu sa hovorí úspory z rozsahu 😉
https://en.wikipedia.org/wiki/Economies_of_scale
…ale aj tam prehovárajú režijné náklady (mzdy, energie, dane/poplatky/prenájom …) … a keď máš všetko nižšie a fabriky k tomu obrovské (rozsah) … tak potom ti ostatní môžu fúkať 😛
Spíše podle mě záleží na velikosti přidané hodnoty, tu pak můžeš opřít o původ. Když nemáš inovaci, přidanou hodnotu, tak se ti na původ, nebo greenwashing většina lidí vykvajzne. Spousta výrobců se domnívá, že jejich hodnotu zvyšuje nějaká nálepka, že jim poskytuje ochranu v rezervaci s jednorožci.
Pridaná hodnota je asi dosť relatívna, nie? Dá sa za ňu považovať aj nižšia obstarávajúca cena? Napríklad ventilátory Arctic (P12/Pro napríklad) takisto nie sú ničím inovatívne, ale stoja výrazne menej ako modeli s porovnateľným prietokom na jednotku hlučnosti. To isté platí napríklad aj pre Stratusy Endorfy či Thermalright. 🙂
Tady se nabízí srovnání s Noctua, nebo třeba s Legem. Obě firmy inovují a jsou lídry v technickém zpracování svých produktů, díky tomu mají stále neotřesitelnou pozici. Nejsou pro každého, ale mají jisté místo na slunci.
Jasné. Ktovie ale, či Cherry chce byť lídrom na trhu. Medzi „lídrom“ a „chcieť prežiť“ bude (asi) veľká medzera. 🙂
Svezli se na vlně, ale jejich produkty dál neměly jasně rozpoznatelnou, vyšší kvalitu.
V čom je iný napríklad Cooler Master? 🙂
CM toho vyrábí hodně, ti přeci inovují a diverzifikují jak o život. Někdy samoúčelně střílí na slepo, ale to k tomu, zdá se, patří.
Asi môže byť, ponuku veci majú určite širšiu (ako Cherry). Inak neviem, nevyznám sa do toho, len mi prišlo, že od CM mi toho inovatívneho veľa nenapadne. Netvrdím ale, že nie je. Len osobne neevidujem… je ale pravda, že portfólio majú teda poriadne. Aj keď na taký Samsung sa to asi stále nechytá, haha? 🙂
Zdá sa ale, že špecializácia na jednu oblasť, ktorá sa mazlí k dokonalosti, je pomerne zložitá. Noctua je výnimka (ale to je ten spoločenský „etalón“), ale čo potom taký Prolimatech alebo Nofan? Hmm, už je to päť rokov. :/
Nofan byl extrém, co si pamatuju. Za celou existenci měli možná tři modely chladičů? Skříní je kolik formátů (velikostí)? O CM se v poslední době v souvislosti s chlazením přeci mluvilo hodně. Byla to třeba ta dodatečně pájená heatpipe. A Hyper 612 taky neprošuměla, Bufo si všiml.
— „… Nofan byl extrém, co si pamatuju. Za celou existenci měli možná tři modely chladičů?…“
Mali aj nejaké skrinky, ale áno – veľmi úzka špecializácia na mimoriadne špecifickom trhu asi nebola v súlade s existenciou. 🙂
Fanless je v této podobě celkově zrádná idea. Klasické pcčko obsahuje delší řadu součástí, které chcete ofukovat, není to jen procesor a grafika.
— „Fanless je v této podobě celkově zrádná idea…“
V prípade zostáv s úspornejším procesorom v kombinácii s vhodnou skrinkou (tj. s takou), z ktorej môže stratové teplo unikať samovoľne, bez potreby systémových ventilátorov, to celkom ide. 🙂
čo o to, nemusí byť ani dobrý odvod tepla, stačí optimalizovať proces na čo najnižšiu spotrebu pri najvyššom rozumnom výkone … alias tablety, mobily …
keď sme pri CM
https://videocardz.com/newz/cooler-master-cosmos-alpha-adds-case-wide-gpu-support-for-400-mm-cards
Současnou podobu desktopu (vycházejícího z IBM PC) bych z toho po nějakých zkušenostech snad raději vyloučil. Vemte si, kolik tepla dnes dokáže vyrobit USB4 řadič. Spíš má šanci hotový počítač, který může mít desku a skříň na míru, a kde si výrobce může všechno kolem chlazení pohlídat.
— „… kolik tepla dnes dokáže vyrobit USB4 řadič.“
To ale snáď iba vtedy, keď je dosahovaných tých vysokých rýchlostí, ktoré zvládne. A aj preto, že ho treba chladiť, na to výrobcovia základných dosiek reagujú chladičmi (a niektorí aj perforáciou v kryte I/O). 🙂
Může být ale umístěn jinde, bez dostatečně robustního chladiče, spoléhat na ofuk a zároveň vést signál k monitoru 🤷 Je to přitažené za vlasy, ale z pohledu životnosti bych si bez ofuku desktop už nelajsnul.
a pri tom CM ma napadlo ešte toto:
https://www.coolermaster.com/en-global/products/mobius-140-black-edition/
Ten Mobius 140 BE nevyzerá zle. Mám ho na zozname, ale ešte som oň ani nežiadal. 🙂
@Ľubo Vy byste si takovou stavbu pro druhého lajsnul? Copak nějaká deska dnes má například chlazení napájení výslovně koncipované pro provoz bez ofuku?
—- „@Ľubo Vy byste si takovou stavbu pro druhého lajsnul?…“
Akú konkrétne stavbu? V kontexte s tým kompletne pasívnym chladením bez ventilátorov mám v hlave niečo fakt úsporné (spotreba na CPU/APU tak do 65 W max. možno?) s tým, že vrch skrinky bude dostatočne perforovaný, aby sa vnútri nekumulovalo teplo. Samozrejme poriadne pasívy VRM na slušne naddimenzovanej základnej doske atď. 🙂
Ryzen 3 2200G v kombinácii so Zalman FX70 mi svojho času prišiel ako dobrý nápad, než sa oba komponenty postupne prestali predávať. 🙂
… toho chladiča je ale teda sakramenstká škoda. Noctua NH-P1 je fajn, ale je to predsa len niečo iný. IMO zbytočne veľký kus kovu (na tie úspornejšie procesory). 🙂
There is never enough heavy metal, never.
🤘🎸🥁🤘🎸🥁🤘🎸🥁🤘🎸🥁🤘🎸🥁🤘🎸🥁
inaq ten Mobius BE sa líši aj počtom lopatiek,
normálny namodralý má 9, čierny má 7 😉
Akurát, či pôjde ten ventilátor aj dosť dobre regulovať. Čo si spomínam matne spomínam na Mobius 120 OC, tak to ktovieaké terno nebolo a SickleFlow 120 ARGB bol zase uvrčaný. 🙂
no lenže Mobius OC a Mobius boli dva úplne iné zvieratá.
OC bol tuším DBB a doplácal na hlučný motor, Naopak Mobius bez OC by pravdepodobne dopadol dobre, čo môže potvrdiť aj Pavel (MasterAir MA824 Stealth)
Jj, to viem, že neOC variant (Mobius 120) bol na MasterAir MA824 Stealth a Pavel prišiel s trochu iným poznaním. Dobre išiel spomaliť aj v mojich testoch, kde si dal ten chladič povedat na „33 dBA“. 🙂
Ešte dodatok, namodralý som myslel OC, ale aj normálny je mierne namodralý 🙂
Ale OC má 9 lopatiek a neOC má 7 lopatiek (obyčajný a aj BE), takže okrem DBB ešte ďalšia zásadná zmena 😉
Čiže ak z aktuálnej ponuky CM objednať nejaké ventilátory na test, tak ktoré považuješ za najatraktívnejšie na toto? 🙂
no asi obyčko Mobius alebo Mobius BE
ja osobne by som šiel do BE, lebo black rulezzz 4ever… heavy metal si nevyberá 😛
(a navyše je to značené ako novinka) 😉
či 120 alebo 140 alebo oboje …to nehám na teba 😉
Ok, vďaka za tipy. Ešte neviem, v akom formáte, ale niečo (po novom roku?) asi objednáme. 🙂
No pekný macko,
Poriadna hrúbka konštrukcie/plechov
To je behemot ako sa patrí 😉
https://quasarzone.com/bbs/qc_qsz/views/2052291#p5
Tie plechy sú teda robustné… všetky nad milimeter, ak to správne čítam. 🙂
…a tie nosné nad 1,6mm (niečo z toho asi bude farba, ale nad 1,4 je to určite) 😉
Docela logické, jestli má nést pět radiátorů, nebo kolik jich tam jde nastrkat 🤯
Daj ChatGPT alebo Gemini
A daj prompt.
„Definuj pojem pridaná hodnota z viacerých uhlov pohľadu“ 😛
Ale vo všeobecnosti, o koľko dokáže podnik zveľadiť vstupy, tak aby výstupy priniesli najväčší príjem 😉
A musí v tom figurovať to slovo „príjem“, respektíve peniaze? Za pridanú hodnotu považujem aj nemateriálne vlastnosti. Ale áno, to sme v inej téme. 🙂
a musí byť príjem iba peniaze? 😛
— „… musí byť príjem iba peniaze?“
Asi nemusí. Čo iné ti ale napadá? 🙂
ale áno v najširšom ponímaní je to jednoducho zveľadenie … ale do procesu „zveľadenia“ idú nejaké vstupy a vychádzajú nejaké výstupy a čím je väčší rozdiel (finančný, kvalitatívny, …) tým je vyššia pridaná hodnota toho procesu „zveľadenia“ 😛
no mne ako obvykle pri príjme napadne príjem potravy.
Akurát som prijal 3 rožky, a 2 perníky … aby sa nepovedalo, tak aj nejakého tuniaka a 5 cherry paradajok (to aby som ostal v téme) 😀
— „…5 cherry paradajok…“
🙂
ale to čo som sporiadal mi teraz zväčšilo žalúdok, ktorý mi teraz tlačí na pľúca a obmedzuje príjem vzduchu do pľúc 😛
Vždy je to mrzutý pohľad na to, keď sa dostane do ťažkostí niekto, od ktorého sa ostatní inšpirovali, zefektívnili jeho postupy a skrátka dokážu robiť veci postavené na jeho nápadoch. 🙂
Dobrou membránu s podporou NKRO jsem v nabídce nenašel, tak RIP.
„Mojou“ klávesnicou bola dlho Cherry Stream 3.0, dokým sa neukázalo, že to ide aj s Trust ClassicLine. Každopádne tie nízkoprofilové klávesnice niečo do seba na písanie majú. 🙂
Inovaci zkrátka moc nikde nevidím. Přitom malý jednoduchý OLED na klávese, aby se dala libovolně přepínat znaková sada, napadne i školáka. A ten si pak v dospělosti marně láme hlavu, proč ještě nikde nic podobného a dostupného nevidí.
Niektorí výrobcovia tých inovácií tiež toľko neprinášajú a žijú. Cherry by snáď mohlo fungovať len na tej úrovni výrobcu spínačov a žiadne vlastne klávesnice by ani mať nemuseli. Ale neviem, asi to bude naivné si takto predstavovať. 🙂
Tak pokud nejsi školák a přijde ti to tak jednoduché, tak v našem světě ti nic nebrání to vyrábět a prodávat. Nicméně se obávám, že za cenu, která ti vyjde, to nikdo moc kupovat nebude.
Ono to tu totiž už dávno je (bylo). A stojí právě tolik, kolik by od malosériové výroby rozumný jedinec čekal. A naopak bych nečekal velkosériovou výrobu, jelikož ani tak 60+/100+ pidi displejů na tlačítkách nebude zrovna levná záležitost. (Klávesnice Optimus, kdybys to chtěl hledat)
Ale já mluvím o jednoduchém displeji! Ať nežeru 32×32 monopixelů!
— „… 32×32 monopixelů…“
Prečo (displej na klávesnici)? Pripúšťam ale, že tomu nerozumiem a niečo prehliadam. Asi pri klávesnici preferujem iné veci: Štandardné rozloženie klávesov, dvojriadkový Enter a numerický blok. Zvyšok nech už je akýkoľvek, nejako si s tým poradím. 🙂
Mi by se hodilo mít na intuitivně na očích, jaké mám právě rozložení. Jednoduchý mono‑OLED je navíc hezky kontrastní, příjemně svítí. Rozhodně bych za to dal peníze raději než za overhyped mechanické spínače.
Jasné, rozumiem a dáva zmysel. Každý má iné preferencie, očakávania. To, čo osobne nepotrebujem, môže iný požadovať a podobne. 🙂
Ano, každý se jim na overhyped spínače vykváknul; proto končí. Za mě žádná škoda.
Subjektívne mám tiež radšej jednoduché a lacné veci, na ktorých nie je nič objavné. Pri drahších mám nedobrý pocit z nadbytočnosti… 🙂
… a týka sa to aj ventilátorov. Napriek tomu, že prechovávam rešpekt k tomu, čo Noctua technicky dokázala s ventilátormi NF-A12x25 G2 PWM, tak Arctic P12 Pro mi je nejako… bližšie. Každý to môže mať ale inak, samozrejme. 🙂
Viděl jsem reportáž z Číny, jednalo se o výrobce mechanických spínačů a klávesnic a provoz sice nebyl komplet bez lidí, ale lidí tam pracovalo naprosté minimum.
V podstatě ta výroba byla z 80% robotická a jak asi tušíme, roboti žádné povinné zdravotní poplatky nadiktovány nemají. Logicky teda asi lze vydedukovat, že se tu moji oponenti docela mýlí a cena práce v tomto případě nerozhoduje zdaleka tak moc jako cena energie.
Mimochodem co se týká zdravotní péče v Číně, tak na české úrovni už je zcela jistě a pravděpodobně už nás překonali, ale jasně pořád jsou v EU země, které mají vyšší úroveň zdravotní péče než-li v Číně.
Trochu bych si i zaspekuloval, ale docela všřím, že ti Číňané umí stejně kvalitní zdravotní péči taky podstatně levněji. Holt se tam tolik nekrade!
Tak ja som videl reportáž z výroby iPhonov … a všetko sa skladalo ručne, lebo náklady na robotiku/energiu by boli vyššie.
Samozrejme, tá reportáž už bude mať nejakých cca 10 rokov, ale predsa.
Pokiaľ mi je známe, tak v Číne môžu mať zdravotníctvo na vysokej úrovni, ale to je pre tých bohatších.
Ani základné školstvo tam nie je zadarmo a na vidieku sa musí vyskladať celá rovina, takisto nemajú dôchodkový systém (resp. nemali, ako je to teraz neviem),… jediní, ktorí mali dôchodky boli armádny zamestnanci.
V Číne je síce komunizmus, ale so socializmom to nemá nič spoločné. Je tam tvrdší kapitalizmus ako v USA.
Rozdíly mezi městem a venkovem jsou úplně na jiný úrovni než u nás, ale taky je jiná rozloha mezi městem a venkovem, byť doba dopravy do města v Číně 1000 km, v ČR 100 km je na stejném čase.
Mluvil jsem teda o porovnatelném a teda čínské město, kde průměrný Číňan dnes na kvalitní lékařskou péči peníze má.
Hmm… s automatizáciou sú ale zase spojené iné náklady? Napríklad na tie roboty, aby sa nejako zohľadnila investícia, ktorú do nich fabrika dá. 🙂
Určitě, ale tu investici museli udělat v Číně jako v Německu, nemělo by se to zásadně lišit. Každopádně platí v podstatě to, co řekl Bufo. Jestliže evropský socialismus plodí rozsáhlou byrokracii, čínský socialismus plodí efektivní práci, tak je zřejmé kdo bude vydělávat a kdo zaostávat.
No hej Čína je už za vodou, Európa a USA sa spoliehajú, že budú donekonečna ťažiť z IP (myslené Intellectual Property – patenty, know-how a pod.). Tak Čína je už tak silná (vojensky aj ekonomicky), že nejaké IP môžu naoko dodržiavať len pre export a doma si s tým ťažkú hlavu nerobia, a keďže majú mocenské postavenie ako USA, tak im môžu tak akurát fúkať … a teraz majú aj „ekonomický vazalský“ štát, ktorý zatiaľ nemá iný veľký trh, tj ruSSko
Si pamatuju, i ten Čočík v jednom svém někdejším videu popisoval, jak nazdařbůh nahnali dělníky rozvrtat fungující silnici, protože jakýsi plán přestavby a nezaměstnanost přeci neexistuje. Tolik k té efektivitě…
Ani Čína není dokonalá. To nikde netvrdím. Faktem je, že Čočík mimo jiné řekl: řešíte v Evropě to, co v Číně řešili před 10 lety.
Verím, že tá výrobná infraštruktúra na výrobu chladiacich komponentov je skvelá. Možno tam niekedy niekde na reportáž, aby to zdokumentoval, pošleme kolegu Jozefa? No, uvidíme, čo bude-nebude možné. 🙂
To si nemyslím, v Číně nejsou svobodná (soukromá) média a nemáme se jak dozvědět pravdu, tzn. nějaké statistiky blížící se skutečné realitě. Polovina jejich takzvaného hospodářského zázraku posledních dvaceti let jsou různé potěmkinovy vesnice, celá města duchů.
Krade se všude stejně. Akorát soudruzi se vaporizují.
A kto vlastne ako prvý prišiel s vapor chamber? Nemyslím teraz u chladičov do PC (tam bude asi inšpirácia z nejakého iného, silnejšieho priemyslu), ale celkovo. 🙂
The first capillary driven cooling device was invented by R. S. Gaugler in 1942. Several years later, George Grover independently developed capillary-based, two-phase heat-transfer devices and he was the first to term them as “heat pipes”. In general, such devices have the ability to transfer heat along a single axis. More recently, devices which can transfer heat in more directions or over an increased surface area have been termed as “vapor chambers”, but both devices share common things regarding their design and operation principles.
Díky! Hmm, tak to R. J. Mitchell, architekt Spitfire, nezažil v žiadnej podobe. 🙂