Aplikácie DaVinci Resolve (Studio) na úpravu videa sú veľmi dobre optimalizované na hardvérovú akceleráciu grafickými kartami GeForce RTX. Tie dokážu čas niektorých úloh dramaticky skrátiť a urobiť hodín minúty či v prípade väčších projektov z dní hodiny. O čo konkrétne ide sa pozrieme v rámci dvojdielneho miniseriálu venovanému zefektívneniu práce GPU NVIDIA Ada Lovelace vo video editoroch Black Magic Studio.
Kódovanie AV1 a HEVC
Nové karty GeForce RTX 4000 přinášejí hardwarovou kompresi videa do formátu AV1, zatímco předchozí generace karet podporují jen formát HEVC. Je to podstatné pro to, že při použití komprese do AV1 má enkodér NVENC dosahovat lepších výsledků, než při kompresi do HEVC.
Vyšší kvalita komprese v tomto smyslu znamená, že dosáhnete určité úrovně vizuální kvality při menší bitrate, než jakou byste potřebovali při výstupu ve formátu HEVC, takže soubor zabere méně místa nebo bude potřebovat při streamování nižší datový tok.
Alternativně ale také můžete dosáhnout lepší reprodukce detailů a menšího výskytu kompresních artefaktů při stejném datovém toku. Při dvou stejně velkých video souborech by ten ve formátu AV1 měl vypadat lépe.
Výkon NVENC při komprimaci do AV1 by přitom měl být srovnatelný jako při kompresi do HEVC, takže tyto výhody nejsou na úkor rychlosti zpracování.
Duální kompresní enginy pro vyšší rychlost komprese
Grafiky GeForce generace RTX 4000 mají při kompresi do formátu AV1 ještě jednu výhodu. Jejich GPU poskytují dva paralelní kompresní enginy NVENC. Pokud má video vyšší rozlišení (4K nebo více), mohou tyto enginy být zkombinovány a pracovat na stejném videu, čímž dojde ke zvýšení rychlosti komprese zhruba dvojnásobně proti situaci, kdy by byl použitý jen jeden engine.
Toto by mělo být umožněno díky tomu, že bude AV1 video zpracováváno ve dvou (minimálně dvou) tzv. tiles tvořících jeden snímek. Stejně tak by na GeForce RTX 4000 mělo být možné zrychlit 2× enkódování také při použití formátu HEVC, kde je také možné duální enkodér v rozlišeních 4K a vyšších využít (u HEVC není snímek rozdělen na tile, ale na vícero „slice“, ale stejně tak to umožňuje paralelní enkódování). Použití této techniky nijak nezhoršuje kompatibilitu videa s dekodéry v zařízeních nebo video přehrávačích, vše je v rámci standardu, který s více tiles či slices počítá.
Na výkonnostné testy máme k dispozícii (a vy takisto, ale pozor, jedná sa o veľký, 60-gigabajtový archív) dve videá s 30 fps v 4K a 8K Prores422HQ s veľmi vysokými bitrate (805 a 3056 Mb/s).
Nastavenia výstupu pre jednotlivé kodeky (AV1 a HEVC) sú prispôsobené tak, aby bol naprieč rôznymi kodérmi (NVENC a QuickSync) dosahovaný rovnaký bitrate. ICQ QuickSyncu je oproti východiskovej hodnote (26) znížené na 12 a podľa bitrate takéhoto videa je nastavený bitrate pre NVENC ručný zadaním obmedzenia na požadovaných 67 Mb/s.
Okrem rozlíšenia 3840 × 2160 px sa bude výkon merať aj v 7680 × 4320 px (s bitrate 158 Mb/s).
Nejsem si jistý, kolik bude test (a vývoj Puget benchmarku) zajímat lidí, ale za mě oba palce „hore“, Ľubo.
Určite je to minoritná vec. Ale zase zároveň niečo, na čom sa dá testovať výkon „AI“ aj pod Windows. A ten PugetBench by to výrazne uľahčil vyprodukovaním veľkého množstvá dát bez potreby spravovať každý efekt nastavovať individuálne. Takto sa musí pre každý efekt/výpočet všetko nastavovať individuálne, viesť k tomu veľa vhodných zdrojových súborov/videí a tak… to v rámci štandardných testov GK popri stovkách iných meraní lezie dosť do času (a v rámci neho je nejaká vrchná hranica, no).
A nechystáte i nějaké dílčí srovnání s implementací konkurence (AMD)?
Čiastkové neviem. To by nás muselo AMD podobne ako Nvidia osloviť s ponukou na spracovanie témy (v podstate PR článku, kde nemôže byť porovnanie s ekvivalentným riešením konkurencie), ktorá je mimo dlhodobú redakčnú roadmapu. Ako bola aj táto (téma). PugetBench pre AI veci DaVinci ale do štandardnej metodiky pre všetky grafické karty (vrátane Arcov Intelu) ale začlením rád. Len ho musia zverejniť, no.