AMD Precision Boost Overdrive 2 a funkce Curve Optimizer: inteligentní podvoltování integrované s boostem
AMD má novinku pro procesory Ryzen 5000: Precision Boost Overdrive 2, neboli Curve Optimizer. Pokud máte rádi podvoltování, jde o funkci přesně pro vás, dovoluje totiž adaptivně snížit napětí, dokonce i pro jednotlivá jádra zvlášť, a současně používat automatické řízení boostu, které napětí inteligentně řídí. Podle AMD toto dokáže zvýšit efektivitu a s tím současně mnohovláknový, ale i jednovláknový výkon.
AMD tento týden oznámilo novinku v rámci technologie Precision Boost Overdrive, což je systém zvýšení výkonu integrující přetaktování do standardního boostu a řízení frekvencí, s nímž procesory normálně fungují. Nyní spolu s procesory Ryzen 5000 firma uvádí aktualizaci Precision Boost Overdrive 2. Bude se to asi plést, protože Precision Boost 2, čímž se míní klasické turbo bez přetaktování, je tu s námi už od Ryzenů 2000. A Precision Boost Overdrive (což už je metoda přetaktování) také. Ale „Overdrive“ režim turba byl doteď bez dvojky, která přichází nyní a k k původnímu „PBO“ přidává novinky.
Co je původní PBO?
Pro připomenutí: boost u procesorů AMD nemá nějaké pevně dané frekvence pro určité počty jader jako u Intelu, zvedá frekvenci jader vždy tak vysoko, jak může – při jednovláknové úloze ho zastaví maximální výše jednojádrového boostu, případně limity, které klade konkrétní použité jádro, limity napětí v kombinaci s příkonem a teplotou a tak podobně. Ovšem při zátěži všech jader je většinou limit hlavně ve spotřebovávané energii, takže se boost zastaví v momentě, kdy procesor dosáhl spotřebu „PTT“: tento limit je 88 W pro 65W Ryzeny a 142 W pro 105W (u některých modelů typu šestijader ovšem CPU někdy narazí na limity frekvencí dříve, než na PTT).
Původní Precision Boost Overdrive je zejména o jedné věci – umožňuje zvýšit limit PTT z výchozí hodnoty (vedle toho může také být nutné zvýšit limit proudu), takže při zátěži všech jader CPU může CPU běžet na vyšším taktu za cenu horší spotřeby. Toto je přetaktování (tedy mimo záruku), ale považuje se za poměrně bezpečné. Jde o bezpečnější a potenciálně stabilnější alternativu k přetočení CPU na fixní frekvenci a napětí, protože CPU pořád používá svůj inteligentní systém řízení frekvence a mělo by se uchránit před nebezpečnými napětími a poškozením.
Později (bylo to spojené s Ryzeny 3000 s architekturou Zen 2) pak AMD přidalo ještě možnost zvýšit až o 200 MHz maximální hodnotu boost i pro jednojádrové zátěže (tzv. PBO Automatic Overclocking), což je zřetelnější přetaktování a tímto se může zvýšit už i jednojádrový výkon. Ovšem CPU tento navýšený limit pro jednovláknový boost nemusí využít – na takto vysoké frekvence se CPU „odhodlá“ jít, jen když algoritmus takové OC frekvence vyhodnotí jako stabilní, proto často může dojít jen k menšímu nebo žádnému zlepšení (ovšem u níže taktovaných modelů jako je Ryzen 5 3600 můžete asi doufat ve víc).
Precision Boost Overdrive 2: nový Curve Optimizer
Verze Precision Boost Overdrive 2, který přichází nyní, podle AMD přináší možnost vedle mnohovláknového výkonu vylepšit právě i jednovláknový výkon, a současně také potenciálně vylepšit energetickou efektivitu a snížit teploty – totiž pomocí podvoltování. To nebylo na Ryzenech úplně snadné kvůli tomu, že CPU si napětí automaticky korigují, ale nyní s příchodem PBO2 bude také zaintegrovováno přímo do systému boostování, takže by mělo fungovat lépe. A podle AMD má právě otevírat potenciál pro lepší jednovláknový výkon. To asi může nastat tehdy, kdy podvoltování umožní procesoru dosáhnout při jednojádrovém boostu na vyšší takt.
Toto podvoltování by měla přinášet nová funkce Curve Optimizer. Nejde o to, že by bylo možné upravit jednotlivé body na křivce frekvence a napětí pro procesor, jak byste možná podle názvu čekali. Místo toho jde o podvoltování, které neaplikuje jednoduše konstnatní offset, tedy snížení napětí o určitou hodnotu. To není tak užitečné, protože u procesoru (minimálně Ryzenu) je podle AMD typicky poměrně velká rezerva na nízkých taktech, ale při maximálním jednovláknovém boostu procesor napětí skutečně potřebuje a rezerva je menší. Pokud tedy použijete stejnou hodnotu, tak buď bude zbytečně nízká pro nižší takty, nebo příliš velká pro ty vysoké a dojde k nestabilitě.
Funkce Curve Optimizer místo změny napětí v milivoltech používá změnu o jakési stupně – anglicky „count“ – které reprezentují, jak moc chcete napětí změnit (lze ho zvyšovat nebo snižovat). Nastavení lze zvolit od nuly do 30. Jeden tento „count“ pak odpovídá 3–5 mV. Přesnou interpretaci této hodnoty ale už kontinuálně dělá automatika procesoru, která počítá například s oním faktorem, kdy na nižších frekvencích je více prostoru a na těch vyšších méně, obecně by ale při tom měla brát v potaz i údaje ze senzorů čipu jako je napětí, proudové zatížení, teploty a podobně. Změna o maximálních 30 counts tedy může podle situace ubrat 0,09 V až 0,15 V, 10 counts znamená 0,03 V až 0,05 V.
Kromě tohoto adaptivního fungování podvoltování má Curve Optimizer ještě jednu novinku. Toto nastavování lze udělat pro všechna jádra najednou, ale také pro jednotlivá jádra zvlášť. Smysl by prý mohlo mít například nastavit nejlepším jádrům (tedy těm, která dosahují nejvyšší takt) menší offset a zbytku jader vyšší.
To u nich zajistí dobrý jednovláknový boost (za předpokladu, že operační systém správně použije preferovaná jádra). Větší snížení napětí u ostatních jader se pak projeví při zátěži všech vláken, kdy vylepší energetickou efektivitu celku a může zlepšit maximální dosažený výkon.
Podle AMD toto laborování může přinést největší ovoce na procesorech složených ze dvou čipletů, přičemž lepší výsledky se dostavily na těch, které mají deaktivovaná. Úplně nejlepší potenciál má tudíž být na Ryzenu 9 5900X. Nevýhoda je ovšem jasná: naštelovat napětí ideálně (a otestovat, že se vám tím zlepšil výkon a že je to stabilní) vás asi bude stát hodně času.
Jen pro Ryzeny 5000
Precision Boost Overdrive 2 by se do BIOSů desek měl dostat teď v prosinci/decembri, bude tedy potřebovat aktualizaci UEFI. PBO2 má být součástí kódu AGESA 1.1.8.0, takže vyhlížejte update, který bude přinášet tuto komponentu. V příštím roce by mělo být ale možné nastavování hodnot Curve Optimizeru i z utility Ryzen Master, tedy bez nutnosti lézt do BIOSu.
Podstatné je ještě, že to nebude pro všechny procesory. Tyto funkce bude možné použít jen na nových procesorech Ryzen 5000, nikoli na starších. Důvod má být ten, že fungování je spojeno s jejich vlastnostmi. A asi by také bylo výrazně složitější testovat a ověřovat správné fungování na různých modelech předchozích generací.
Ovšem zatímco CPU budete muset mít na tuto legraci nové, desku ne. Precision Boost Overdrive 2 má fungovat i na deskách s čipsetem generace 400. Samozřejmě také bude potřebovat aktualizaci BIOSu s AGESA 1.1.8.0.
Nemáte tam chybu v počtech při desetinné čárce, Jene? (100 counts = 0,3 V až 0,5 V)
Mám, díky za upozornění, tam mělo být 10 counts (30 je maximum).
Kuš! Já se těšil, jak to vezmem šturmem.