Ceny nejvýkonnějších GeForce RTX 5090 jsou extrémní, a tak je pro většinu hráčů GeForce RTX 5080 asi tou nejrychlejší grafickou kartou, o níž uvažují. Blízko kolem ní není žádná alternativa, a tak se ceny GeForce RTX 5080 pohybují v obrovském rozpětí. Prémiové modely už jsou ale příliš drahé a pokud nechcete holý základ, budete nejspíš vybírat mezi kartami jako TUF GeForce RTX 5080. A i když asi měla být levnější, chybu s ní neuděláte.
Detailní popis nových technologií, které nové grafické karty Nvidia přinášejí, sepsal Honza Olšan v článku Blackwell: Architektura a novinky GeForce RTX 5000. V něm jsou představené jednotlivé grafické čipy, které Nvidia u nových karet využívá, nový typ paměti GDDR7, dále se věnuje změnám u vyrovnávací paměti, výpočetním jednotkám v GPU, změnám u shaderů a u jader pro výpočty tensorů či vylepšeným výpočetním jednotkám pro ray tracing, U GeForce nové generace přibyla i podpora pro nové standardy jako DisplayPort 2.1b a PCI Express 5.0.
S novou generací karet se posouvají i možnosti DLSS, které nově umí Multi Frame Generation pro generování až tří mezisnímků a novinkou je i Nvidia Reflex 2, druhá generace technologie pro zkrácení odezvy s Frame Warp, který umí upravit posun objektů a kamery ve vykreslovaných snímcích na základě údajů o posledním pohybu hráče ze vstupních periferií, které získá před vykreslením již vyrenderovaného snímku. Detailnější vysvětlení najdete ve zmiňovaném článku.
GeForce RTX 5080 není novinkou, na HWCooling už jste mohli vidět testy několika modelů:
- Nvidia GeForce RTX 5080 FE
- Asus ROG Astral GeForce RTX 5080 OC Ed.
- Gigabyte GeForce RTX 5080 Gaming OC
- MSI GeForce RTX 5080 Suprim SOC
Připomenu základní parametry – RTX 5080 je druhým nejvýkonnějším modelem GeForce z řady RTX 50. Využívá druhý největší čip GB203 s plochou 387 mm² a 45,6 miliardami tranzistorů. Čip má aktivních 10752 stream procesorů, 336 texturovacích a 112 rasterizačních jednotek. K akceleraci výpočtů pro ray tracing je k dispozici 84 jader, pro výpočty tenzorů 336 jader. Čip má základní takt 2295 MHz, takt s boost 2617 MHz a udávaný limit příkonu karty je 360 W. RTX 5080 je osazená 16 GB paměti GDDR7 s rychlostí 30 Gb/s, které s čipem komunikují přes 256bitovou sběrnici při celkové propustnosti 960 GB/s.
Detailnějši specifikace už přidám jen formou tabulky se srovnáním s nejbližšími modely.
| GeForce RTX 5090 | GeForce RTX 5080 | GeForce RTX 4090 | GeForce RTX 4080 Super | GeForce RTX 4080 | |
| jádra shaderů | Blackwell | Blackwell | Ada Lovelace | Ada Lovelace | Ada Lovelace |
| Jádra Nvidia CUDA (stream procesory) | 21760 | 10752 | 16384 | 10240 | 9728 |
| Texturovací jednotky | 680 | 336 | 512 | 320 | 304 |
| Rasterizační jednotky | 176 | 128 | 176 | 112 | 112 |
| jádra RT | 318 TFLOPS | 171 TFLOPS | 191 TFLOPS | 121 TFLOPS | 113 TFLOPS |
| jádra tensor | 3352 AI TOPS | 1801 AI TOPS | 1321 AI TOPS | 836 AI TOPS | 780 AI TOPS |
| takt s boost | 2,41 GHz | 2,62 GHz | 2,52 GHz | 2,55 GHz | 2,51 GHz |
| základní takt | 2,10 GHz | 2,30 GHz | 2,23 GHz | 2,29 GHz | 2,21 GHz |
| konfigurace paměti | 32 GB GDDR7 | 16 GB DDR7 | 24 GB GDDR6X | 16 GB GDDR6X | 16 GB GDDR6X |
| šířka paměťové sběrnice | 512 bitů | 256 bitů | 384 bitů | 256 bitů | 256 bitů |
| propustnost pamětí | 1792 GB/s | 960 GB/s | 1008 GB/s | 736 GB/s | 717 GB/s |
| maximální rozlišení a frekvence | 4K při 480Hz nebo 8K při 120Hz s DSC | 4K at 480Hz or 8K at 120Hz with DSC | 4K při 240 Hz nebo 8K při 60 Hz s DSC, HDR | 4K při 240 Hz nebo 8K při 60 Hz s DSC, HDR | 4K při 240 Hz nebo 8K při 60 Hz s DSC, HDR |
| standardní konektorová výbava | 3× DisplayPort(2), 1× HDMI(3) | 3× DisplayPort(2), 1× HDMI(3) | 3× DisplayPort(2), 1× HDMI(3) | 3× DisplayPort(2), 1× HDMI(3) | 3× DisplayPort(2), 1× HDMI(3) |
| PCI Express | Gen 5 | Gen 5 | Gen 4 | Gen 4 | Gen 4 |
| Nvidia Encoder | 3× 9. gen | 2× 9. gen | 2× 8. gen | 2× 8. gen | 2× 8. gen |
| Nvidia Decoder | 2× 6. gen. | 2× 6. gen. | 1× 5. gen. | 1× 5. gen. | 1× 5. gen. |
| délka | 304 mm | 304 mm | 304 mm | 304 mm | 304 mm |
| šířka | 137 mm | 137 mm | 137 mm | 137 mm | 137 mm |
| výška | 2 sloty | 2 sloty | 3 sloty | 3 sloty | 3 sloty |
| příkon karty | 575 W | 360 W | 450 W | 320 W | 320 W |
| přídavné napájení | 4× 8pin PCIe (adaptér) nebo 1× 600 W PCIe Gen 5 | 3× 8pin PCIe (adaptér) nebo 1× 450 W PCIe Gen 5 | 3× 8pin PCIe (adaptér) nebo 1× 450 W PCIe Gen 5 | 3× 8pin PCIe (adaptér) nebo 1× 450 W PCIe Gen 5 | 3× 8pin PCIe (adaptér) nebo 1× 450 W PCIe Gen 5 |
A teď už se budeme věnovat samotné kartě od Asusu.
Asus TUF Gaming GeForce RTX 5080 16GB GDDR7 OC Edition
(TUF-RTX5080-O16G-GAMING)
Asus má v nabídce GeForce RTX 5080 ve třech modelových řadách – Prime, TUF a ROG Astral. Prime je nejlevnější, TUF je uprostřed nabídky a modely ROG Astral jsou prémiové.
Na kartě jsou dva BIOSy. Jako obvykle mají základní parametry jako takt grafického čipu či limit příkonu nastavený stejně, liší se jen křivkou pro regulaci otáček ventilátorů v závislosti na teplotách karty. Limit příkonu je na referenčních 360 W, udávaný herní takt s boost je továrně navýšený z 2617 na 2700 MHz. V praxi jsou herní takty jako obvykle vyšší, jejich detailní průběh je v testech provozních vlastností. Nejprve se podíváme na BIOS performance.
V monitoringu můžete sledovat základní parametry a snímače.Pro ventilátory k dispozici dva konektory. Přes ně lze měřit aktuální otáčky a nastavit výkon. Na konektoru fan 1 je přes rozdvojku zapojený ventilátor u záslepky a třetí ventilátor vzadu, na konektor fan 2 je zapojený ventilátor prostřední. Jejich otáčky jsou synchronizované. Limit příkonu lze upravit v rozsahu -31 % až +11 %, tedy v rozmezí 250 až 400 W.
HWiNFO odečítá z monitoringu karty mnohem víc údajů než GPU-Z. Snímače, které lze v aktuální verzi sledovat, jsou na snímku níže.
A niže jsou ještě snímky z BIOSu Quiet.
Na zadní straně balení výrobce představuje výbavu a technologie, které karta využívá. K delší životnosti karty mají přispět kvalitní cívky, MOSFETy a kondenzátory a firemní ventilátory Axial-tech s dvojitými kuličkovými ložisky. MaxContact je označení Asusu pro nadstandardně plochou základnu, která zlepšuje kontakt s čipem i odvod tepla z něj. Kovový rámeček má zpevnit grafický čip a bránit jeho praskání. Zmíněná je ještě záslepka z nerezu. A na závěr Asus GPU Tweak III pro úpravu nastavení regulace, přetaktování a monitoring.
V příslušenství je hromada příruček, letáčků a kartiček. Dále v něm najdete svazovací pásek na kabely se suchým zipem, nastavitelná vzpěra pod kartu kombinovaná se šroubovákem, magnetický odznak TUF a napájecí redukce.
⠀
Skvělá fotodokumentace! Ventilátory jsou stejné jako na Astral, otázka ale zní, dostane se i na Prime?
Ako píše Adam… z obchodu by sa asi Prime zohnať dal, ale možno bude rozumnejšie ten čas, ktorý bude k dispozícii, dať do testov grafických kariet Intel Battlemage? Tie v testoch nemáme vôbec, v žiadnom zastúpení. 🙂
Asus tady nejspíš nemá vzorek, museli bychom to půjčit z nějakého e-shopu. A pomalu se začínám bát, že než na to bude čas, budou už vydávat řadu Super. Uvidíme.
A jestli se můžu zeptat, jaký bude klíč výběru dalších her? Budete zohledňovat použitá API a engine? Tím myslím pro příklad po zástupci za UE, Unity, Dx, Vulkan; nebo spíše podle jiného klíče?
Konkrétní klíč ani nějaký bodovaný systém výběru nemám, klíč je, aby to nebyla uplná absurdnost, kterou nikdo nehraje, aby to nebylo bržděné výkonem procesoru, když se na tom mají testovat grafiky, U API mě zajímá asi jen to, aby mi pak půlka her nejela na vulkanu, když na něm pořád běhají spíš jednotky procent her, na engine se taky vysloveně neohlížím, v dnešní době už ale asi bude v metodice převažovat UE5x. Chtěl bych se vyhnout tomu, aby půlku her z metodiky tvořily věci, u kterých AMD uzavřelo partnerství s vývojáři, spolupracovalo na vývoji, optimalizovalo to na Radeony a bundlovalo to ke svým grafikám a rozdávalo na to recenzentům klíče, protože takhle spolupracují spíš na jednotkách titulů, které pak procpou do testů a ostatním hrám už se tolik nevěnují. A stav ideál by byl, aby tam nepřevažovaly ani hry, které tlačí Nvidia. I když u nich je ta podpora vývojářů zřejmě lepší a mají podchycených několikanásobně víc her. A chci tam mít i něco, co není v každém testu (protože vím, že jak AMD, tak Nvidia sestavují žebříčky her, které se nejvíc testují, a podle toho nastavují priority u optimalizací ovladačů, protože je to nejefektivnější způsob, jak ovlivnit výsledky, a na ostatní věci dlabou).
A pak je podstatné, jak dobře se to testuje, vysloveně špatné jsou hry, které mají dlouhé časy startu, nahrávání a nejhorší jsou ty, kterým se s výměnou grafiky vysype nastavení a musí se všechno komplet nastavovat znova a nejde to nijak obejít (třeba přeškrábnutím configů). Stav ideál jsou hry, u kterých jde nějak pustit přímo benchmark, který k něčemu je, takových se dá přidat víc než těch, které se musejí testovat čistě ručně. Problematické jsou hry, kde se s updaty často mění výkon, ještě horší věci, u kterých. Špatné jsou věci, co udrží jen jeden checkpoint, prakticky nemožné je testovat věci, které udrží jeden checkpoint a ještě se v nich náhodně mění počasí a střídá den a noc (protože s nasvícením se obvykle mění framerate). A stav ideál je přidávat z nových věcí, které mám, nebo které jsou na xbox game passu.
A co já vím co ještě. No je toho hromada.
Ja ak môžem, by som navrhoval aj nejaké vzájomné porovnanie (medzi kartami) prevádzkových vlastností…aby bolo jednoduchšie vzájomné porovnanie.
2-3 pruhové grafy, ktoré by priemerovali nasledovné vlastnosti s 3 aplikácií, kde sa merajú, t.j. CP 2027, F1 24, Metro.
1) Priemer priemerných hlučností (dá sa určiť na základe 1. a 6. grafu)
2) Priemer priemerných spotrieb (GPU only)
?? 3) Priemer priemerných fps
Verme, že niektoré zo spomínaných vecí sa do testov grafických kariet postupne premietnu. Súčasná šablóna má stále predstavovať iba nejaký „provizórny“ stav, ktorý sa stále ladí…
I to už je s hromadou dalších věcí ve stavu rozpracování, ale vždycky, když se blíží termín publikace, musím přestat blbnout s excelem a dělat další článek tak, aby něco vyšlo.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/06/2025-06-11-225603.png
Na průměrný výkon budu muset ještě přidat ASAP nějaké hry, snad už teď bude víc času něco doměřit.
U hlučnosti preferuju nějaké běžné maximum, průměrná není tak zajímavá.
A s měřením spotřeb GPU only mám problém. Vyšší výkon grafiky se propisuje i do vyšší spotřeby procesoru, a s tím stoupá i celková spotřeba PC, což je to, co člověk nakonec za tu elektriku zaplatí. Další věc je, že už jsem zažil, že na některých kartách a v některých hrách žral při obdobném herním výkonu z nějakého důvodu procesor víc, jako by na něj drivery přehazovaly nějakou zátěž. Kvůli tomu mi nepřijde jako rozumné brát izolovaně jenom spotřebu grafiky, jako další díl do skládačky ano, ale ne jako klíčový parametr, podle kterého posuzovat spotřebu a poměr výkon/watt.
Mít to jen na jednom procesoru taky není uplně ideální, ale lepší než drátem do oka.
Nuž to už nechám na Vás ;-), či preferujete priemery maxím alebo priemery priemerov 😀
V každom prípade by potom ale bolo dobré, aby pri grafe hlučnosti a spotreby bolo to isté,
t.j. ak priemer maxím hlučnosti, tak potom aj priemer maxím spotreby…aby to šlo dať do vzájomnej relácie 😉
–„…U hlučnosti preferuju nějaké běžné maximum, průměrná není tak zajímavá…“
ak moc neobťažujem …tiež by ma zaujímal váš pohľad, že prečo?
…
Mne ide skôr o to, aby sa dala porovnať efektivita grafickej karty z pohľadu spotreby a kvality chladenia (fps vs Watt vs dBA)…takže, aby sa to dalo dať do vzájomnej relácie, malo by to vychádzať z rovnakého typu hodnôt (buď priemery alebo maximá, aby sa neplietli jablká a hrušky) …
No a tu vidím problém maxím… myslím, že priemer maximálnych fps asi naozaj moc ľudí nezaujíma 😛
…
Inaq, Vás chcem pochváliť za to, že počítate tie veci až z 8. zaťažovacieho cyklu, alias po viac ako 10 minútach 🙇
Když pominu fakt, že dělat průměry z dBA nebude tak jednoduché… 😀
Když hlučnost není stabilní a mění se při zátěži, tak mě většinou zajímají stavy, v jakých je to nejhlučnější ve chvíli, kdy ta karta nejvíc topí. Už mě tolik nezajímá, že je to tišší, když zátěž na chvíli spadne níž a dá se to poslouchat, pokud se to zase rozhučí ve chvíli, kdy zátěž stoupne. Když z toho pak spočítám průměry, už je z toho jen něco mezi tím.
U některých karet (a nastavení regulace) se stává, že to větráky přepálí při spuštění zátěže a pak se to po stabilní zátěži ustálí na nižší hodnotě. Pokud je tam to maximum jen na pár sekund po spuštění zátěže a už to půl hodiny jede stabilně tišeji, tam dává smysl brát nižší hodnotu.
–„…Když pominu fakt, že dělat průměry z dBA nebude tak jednoduché…“
Ale logaritmom sa vo vašom prípade dá elegantne vyhnúť … ako som napísal, stačí na to graf 1 a 6 … zo 6. grafu odčítate priemerné RPM a z 1. grafu priradíte prislúchajúcu hodnotu hluku 😛
navyše v metodike môžete jednoducho napísať, že z dôvodu takého a takého technologického, priestorového a neviem akého obmedzenia sa priemerná hodnota odvíja od priemerného RPM a tomu prislúchajúcej hladiny hluku 😛
ešte ma napadlo … ak Vám vadia outliery, tak sa môže použiť iná centrálna hodnota = medián, …alebo namiesto aritmetického priemeru geometrický a pod. …ale kľudne môžu byť aj maximá, ale potom asi pri všetkom (teplota, výkon(w/fps), hluk) 😉
bufo off 😶
Vadí nevadí, u hlučnosti i teplot mi prostě připadá důležitější nejvyšší hodnota než průměr, nebo nějaká střední hodnota.
U spotřeby je naopak dobré vědět ten průměr, protože u ní to člověk nebude platit podle špiček, ale podle toho průměru.
som si robil také súkromné testovanie v domácich podmienkach… a uvedomil som si, že pri GPU je fakt jedno či to je max alebo avg … pozeral som sa na to cez optiku CPU teplôt a neuvedomil som si, že tá variancia je pri GPU iná ako pri CPU
zatiaľ čo rozsah AVG pri CPU pri jednotlivých behoch sa pohyboval do 2,5°C, tak rozsah MAX hodnôt bol do 5°C.
Ale pri GPU bol rozsah AVG do 1,6°C zatiaľ čo rozsah MAX teplôt bol 1°C
…zaujímavé 😛
No vidíte, já bych tam chtěl vidět i hlučnost při nějakém funkčním UV. Stanovit si pro danou řadu (třeba 5070ti) nějakých, dejme tomu, 850mV/2700MHz a měřit hlučnost tam. Stock chování vrtulí není kdo ví co napříč výrobci, pokud jde o minima.
Ale to jen tak plácám do větru.
To já taky, přemýšlím, co s tím. Za normálních okolností by to asi šlo dělat do samostatného článku, letos se ale v Nvidii zbláznili s tím, kolik modelů vyhrnuli a jakým tempem. Věci, co obvykle zvládají vydávat od října do května, teď vyhrnuli během tří měsíců.
Když se mi tu v týdnu potkají dvě tři nové karty od různých výrobců, a všichni to chtějí posílat dál, tak není čas si s tím moc hrát.
A teď už to vypadá, že se chystají po prázdninách ještě začít hrnout další várku GeForce Super.
Minimálně bych tam chtěl přidat i test provozních vlastností s větráky nastavenými na nějakou shodnou úroveň hlučnosti a nějaké další věci.
Na tom podvoltování, přetaktování a podobných ptákovinách je bohužel dost časově náročné zjistit, kde a jak moc je to stabilní, nejde to spláchnout pětiminutovým testem, pak na tom člověk pustí delší zátěž a zjistí, že to nedoměří, protože to padá.
Tak jinak, hlučnost minimálních RPM, třeba fixně. Přeci jen co model to jiná minima. Na stabilitu kaká pes, to si musí každý sám poladit vůči tomu, co a jak provozuje (UV). Pro tento test ani neměřit teplotu/zátěž, třeba na ploše jen tak nastavené minimum (MSI AB). Různé modely, různá minima
Nápad je to určite dobrý (zaznamenávať hlučnosť ventilátorov chladičov grafických kariet pri minimálnych rýchlostiach)… otázka je, ako to bude možné skĺbiť s dostupnými časovými kapacitami. S každým ďalším testom náročnosť stúpa.
Netřeba testovat všechny modely, jak jdou kolem. Radši 10 modelů se vším možným. Zvlášť to, co lidi dělají už dvě dekády UV a..(ne, deshroud fakt dělat nemusíte
). Než 30 modelů obecné info.
Ok, rozumiem. Vďaka za tipy na testy. Čo z nich sa zrealizuje albeo nezrealizuje, to si už musí rozhodnúť Adam… 🙂
Já si teď fakt nejsem jistý, co po mně chcete.
Hlučnost chladiče je tam naměřená v celém pracovním rozsahu ventilátorů, který jde nastavit.
https://www.hwcooling.net/wp-content/uploads/2025/06/asus-tuf-gaming-geforce-rtx-5080-16gb-gddr7-oc-edition-rtx5080-o16g-test-recenze-review-noise.png?v=2
Takže je tam hlučnost na minimálních otáčkách i na maximu.
Co naměřeno není, jsou teploty při uškrcených větrácích. A tam to určitě nepůjde rozumně měřit na minimálních otáčkách, protože u některých karet nejspíš polezou paměti nad 100 °C a teploty GPU nad 90°, o VRM nemluvě, a to jsou stavy, které není většina lidí ochotná tolerovat při dlouhodobém provozu. Proto bych chtěl radši měřit na nějakých rozumných otáčkách, kdy to ještě chladiče zvládají na pamětech pod 100 °C a na GPU pod 80 °C aspoň u průměrů.
A pak je problém s tím, že na minimálních otáčkách už na to nestačí hlukoměr s minimem na 30 dBA.
— „Hlučnost chladiče je tam naměřená v celém pracovním rozsahu ventilátorů, který jde nastavit.“
Možno to dostať (tú hlučnosť pri minimálnych rýchlostiach ventilátorov) do pruhových grafov, aby vzniklo rýchle a pohodlné porovnanie naprieč viacerými modelmi, a doplniť tam tie teploty (chladiaci výkon). Takto som aspoň pochopil to, čo opisuje napríklad Bufo. 🙂
Ale zase aby to nepreliezalo cez dostupné časové kapacity, ktoré na to máme, no.
Jo, to z těch grafů hlučnosti půjde vytáhnout. Nemůžu to vypisovat ručně, to by nabobtnal čas na každém testu. Jako u většiny věcí je to záležitost toho vymyslet a udělat příslušné vzorečky, aby si to ty hodnoty z toho, co je naměřené, vzalo samo, vyhrnulo to pak hodnoty do řádku na export grafů, doplnit názvy, popisky, a přidat linky na grafy do mustru.
Zase časově náročné jednorázově, při opakování už je pak časová náročnost prakticky nulová. Visí to spíš na tom, že nemůžu pořád sedět jen u toho excelu. Většinu věcí tam řeším přes dynamická pole (spill arrays), filtrování, spojování polí, vytahování dat z rozsahů, a to mi dává dost zabrat. Je to relativně nové, furt se s tím učím, a stále ještě doplňují nové funkce.
Hej, to som ale reagoval na epidota, že keby to tam chcel, tak takto to môže ísť… pre mňa to až tak podstatné nie je, lebo to nemám dať do akej relácie. …
Tože sa dá daná karta stíšiť na 30 dBA ale teplota sa pri tom šplhá na 100°C a karta pritom ešte škrtí a iná sa dá stíšiť iba na 31 dBA a pritom má teplotu nižšiu, ktorá neškrtí výkon … neviem 😛
Čiže to bol len návrh k epidotovej požiadavke, …pre mňa nie je až tak podstatný.
Môj názor (nevravím že správny a ani že má byť zohľadnený … len návrh) je využiť merania, ktoré už Adam urobil a má ich v Exceli a dajú sa dať do relácie výkon(W/fps)-teplota-hlučnosť 😉
(tj pri takom výkone má takú hlučnosť a takú teplotu)
18 vrtúl na radiátore v jednom rade 😲 … tak ja viem najviac o 3 x 5 = 15 😛
http://www.hard-h2o.com/review/radiadores/airplex-evo1800.html
inaq ak vieš že:
model A pri 315 W, zobrazí 60 fps, pri hlučnosti 31 dBA a teplote 60°C (GPU) /74°C (HotSpot) /80°C (VRAM)
model B pri 302 W, zobrazí 57 fps, pri hlučnosti 37 dBA a teplote 62°C (GPU) /84°C (HotSpot) /84°C (VRAM)
…tak asi vieš zhodnotiť, ktorý chladič je lepší, čí?
… a nejako sa vyladiť dajú všetky.
K tomu tvojmu návrhu
Asi by stačilo vedieť minimálnu hodnotu PWM (alebo otáčok), ktorú karta dovolí a príslušný hladinu hluku.
Jasné, rozumieme. A tiež by ma to zaujímalo, hoci práve týmto som sa vo svojich testoch GK nezaoberal. Pekná pridaná hodnota (do sveta, napríklad) by to však určite bola. Mať prehľad nad tým, na ktorom modely je ktorý chladič účinnejší by bolo skvelé. 🙂