Nový čínský x86 procesor v testech: Slabší než 9 let starý Intel

Loni koncem roku byly oznámeny procesory Zhaoxin KX-7000, nejnovější generace autonomní čínské linie x86 procesorů konkurujících Intelu a AMD (je ale dlužno říct, že jejich původ je na Tchaj-wanu a v USA, protože původně byly od firem VIA a teď již neexistující Centaur Technology). Jak už to ale okolo Zhaoxinu chodí, reálně se na trh procesory dostávají hodně pomalu. Až teď vyšla recenze ukazující, jak na tom KX-7000 je.

Tyto procesory jsou vlastně „vyhlížené“ už hrozně dlouho, psali jsme o nich, respektive o jejich tehdejším figurování v plánech Zhaoxinu, už v roce 2018. Tehdy firma naznačovala, že od nich čeká výkon, který bude konkurenceschopný s architekturou Zen 2 od AMD, tehdy ještě nevydanou. AMD ji ale úspěšně vypustilo v létě 2019, zatímco recenze Zhaoxinu KX-7000 můžeme číst nyní, víc jak o pět let později, když už je na trhu Zen 5. Při vydání je tedy tato novinka zase zastaralá.

Tip: Zhaoxin KX-7000: Nové čínské x86 CPU překvapuje, má takt 3,7 GHz

Je ale třeba říct, že ne nepoužitelná a procesor má poměrně moderní rysy – jde o kompletní SoC, který nepotřebuje přídavný čipset, obsahuje řadič PCI Expressu 4.0, podporuje paměti DDR4-3200, ale také DDR5-4800 (128bitová šířka) a údajně i USB4. Integrovaná je v něm grafika ZX C-1190, což je patrně potomek integrovaných GPU VIA/S3, má jít o stejnou technologii GPU jako v samostatných grafikách Glenfly Arise (za těmi také stojí Zhaoxin). Nicméně 3D výkon je podle testů ve hrách prakticky nepoužitelný.

Více: Čína má vlastní GPU: Glenfly Arise GT-10C0 od výrobce CPU Zhaoxin

V Číně by se s tímto SoC měly vyrábět dokonce i standardní základní desky, takže mnohem víc než v minulosti může být reálnou alternativou pro osobní počítače, včetně těch s Windows, i když zatím teprve uvidíme, jak dobře na tom bude podpora, protože Microsoft Zhaoxiny stále například nemá na seznamu kompatibility pro Windows 11.

Samotný procesor má osm jader s novou architekturou, která má výrazně vyšší IPC než předchozí zastaralá jádra, a současně dosahuje celkem použitelných frekvencí a podporuje instrukce AVX2 (nikoliv ale AVX-512, které umělo poslední jádro Centauru, architektura CNS – tu zřejmě už Zhaoxin nevyužil). Konstrukce je údajně čipletová, s CPU čipletem a IO čipletem (ve kterém by se asi dal spatřovat i integrovaný čipset). V jednovláknových aplikacích by měl dosáhnout až 3,7 GHz a na tuto úroveň je také možné přetaktovat na všech jádrech, ale již to vyžaduje lepší chladič.

LGA 1700

Mimochodem – procesor fyzicky používá stejné pouzdro a osazování chladičů jako nynější procesory Intelu – LGA 1700 (přesněji, jeho kopii). To je asi čistě pro zlevnění výroby a vyřešení kompatibility s chladiči. Mezi sebou tyto platformy logicky nemohou být kompatibilní, ale propašovat tuto desku mezi nic netušící fanoušky Intelu by asi byla zajímavá legrace na dekadentní večírky…

První recenze

Japonský web PC Watch se k procesoru Zhaoxin KX-7000/8 (osmijádrovému modelu) a desce pro něj dostal a publikoval test. Podle PCWatch by KX-7000 měl reálně být na trhu zhruba od května, kdy s ním Lenovo vydalo pracovní stanici Kaitian P90z G1t (měla by mít skříň z ThinkStation P2), které se ale z Číny nevyvážejí úplně snadno, takže recenze vznikla, až když se dala sehnat mATX deska XC-KX700M D4 (D4 uvádí, že používá paměti DDR4-3200).

Zhaoxin KX-7000 od Intelu okopíroval socket i provedení, aby se usnadnila a zlevnila výroba desek a daly se použít všechny existující chladiče (Autor: Zhaoxin)

Jde o desku od Asusu, třebaže ten se za ni trošku stydí nebo možná nechce se Zhaoxinem být spojován kvůli riziku sankcí – nikde na ní nemá vytištěné své jméno a na jeho webu se pro ni nedají sehnat ovladače (z YouTube také bylo smazáno video, kde Tony Yuu z Asusu desku v dubnu ukazoval). V systému se ale jako výrobek AsusTeku hlásí, používá formát konektoru TPM a port RJ-45 s logem LANguard specifické pro Asus a je výrobcem i podle číselného rozsahu MAC adresy, kterou má přidělenou síťovka). Ovladače pro procesor a jeho periferie jinak nejsou ani na webu Zhaoxinu, což je poněkud faux pas, podpora pro obyčejného uživatele možná bude dost špatná. Sehnat aktualizace BIOSu od Asusu možná v budoucnu vůbec nepůjde.

Výkon na úrovni desetiletých procesorů Intel?

Jak ale tedy nakonec dopadl výkon a podařilo se Zhaoxinu opravdu vyrobit něco konkurenceschopného se Zenem 2? Pokud připustíme větší toleranci, asi se dá říct, že ano, i když platilo by to jenom pro pomalé základní modely Ryzenů 3000 s architekturou Zen 2. Bližší soupeř je asi starší generace procesorů Intel Skylake (která příští rok dosáhne stáří 10 let), respektive pozdější refresh Kaby Lake a Coffee Lake. I tak se ale Zhaoxin bude při tom konkurování na soupeře dívat hodně zdola.

Podle PCWatch osmijádro Zhaoxin KX-7000 v jednovláknovém výkonu ani nedorovnává levné čtyřjádro Intel Core i3-8100 z roku 2018 (které zhruba odpovídá Core i5-6600 v generaci Skylake z roku 2015). V jednoduchém benchmarku CPU-Z (Ver.2.11.0) má procesor jednojádrové skóre 335,9 bodu, kdežto Core i3-8100 má 422,2 bodu (+26 %). Zhaoxin KX-7000 ho výrazně poráží v mnohovláknovém výkonu. Zatímco Intel Core i3-8100 dosáhlo 1618,4 bodu, osmijádro Zhaoxin má 2517,2 bodu (+56 %).

Ovšem to je při výhodě dvojnásobku jader, zatímco Intel si sám dal handicap (Core i5 a i3 tehdy ještě neměla HT, takže jen čtyři vlákna zde uškodila). Nicméně už postarší AMD Ryzen 5 5600G s architekturou Zen 3 je mnohem dál (615,3 bodu jednovláknově, 4790,5 bodu mnohovláknově, přestože má jen šest jader).

Pro Zhaoxin KX-7000 to dopadne ještě o něco hůř ve složitějším testu Cinebench R23. Tam dosáhl přes dvojnásobek jader navlas stejné mnohovláknové skóre jako Core i3-8100 (3595 proti 3585 bodů) a ještě se prohloubí deficit v jednovláknovém výkonu – Zhaoxin má jen 584 bodů, Intel 953. Některé výsledky benchmarků CPU jsme shrnuli do této tabulky:

Systém měl mimochodem vyšší mnohovláknovou spotřebu (v Cinebench R23) než PC s Ryzenem 5 5600G (112 W proti 102 W), takže architektura není nějak výrazně energeticky efektivní, Zhaoxin se patrně snaží z jader dostat co nejvyšší možnou frekvenci. Čtyřjádrové poměrně nízko taktované Skylake má méně než dvoutřetinovou spotřebu přes to, že jde o procesor starý technologicky 10 let, na 14nm procesu.

Zmenšuje se zpoždění čínského x86, nebo zvětšuje?

KX-7000 je tedy nakonec celkem zklamání, protože místo Zenu 2 není v klíčovém jednovláknovém výkonu schopen v podstatě konkurovat ani architektuře Skylake, a není to ani vykoupeno nějakou dobrou energetickou efektivitou. Nicméně, pořád je to zdaleka nejdospělejší procesor, jaký Zhaoxin vyrobil. Zdá se, že pro „prohlížení internetu“ a jednoduché kancelářské činnosti by tentokrát mohlo jí to vyhovující SoC, podobně jako se dnes stále ještě dají používat například Core i5-750 nebo procesory Intel Sandy Bridge.

V určitém smyslu tedy Zhaoxin udělal (zejména asi integrací platformy) důležitý pokrok. Ovšem od příchodu AMD Zenu (a současném nástupu výkonných procesorů ARM) se vývoj procesorů dost zrychlil, takže deficit v hrubém výkonu se u čínských x86 procesorů paradoxně může ještě víc zhoršovat, pokud Zhaoxin nebude schopen v budoucnu nové architektury dostávat na trh rychlejším tempem.

Zdroj: PCWatch

Jan Olšan, redaktor Cnews.cz


Contents

Čínské grafické karty Lisuan jdou do prodeje. Změní herní trh?

Už loni jsme psali o chystaných GPU firmy Lisuan, tehdy nejnovějšího jména z dlouhé řady společností, které chtějí vyrobit vlastní čínské řešení nahrazující Nvidii, AMD nebo Intel. Lisuan se z většiny z nich vymyká tím, že její čipy explicitně chtějí být i grafickými kartami pro hráče a také používají relativně novou 6nm technologii. Teď uvidíme, jak reálné tyto naděje skutečně byly, protože první GPU Lisuanu jdou opravdu na trh. Celý článok „Čínské grafické karty Lisuan jdou do prodeje. Změní herní trh?“ »

Milk-V Titan: Doteď nejlepší deska pro desktop s RISC-V procesorem

(Relativně) nová architektura procesorů RISC-V se v počítačovém průmyslu už zabydlela, ale zatím jenom v oblasti embedded čipů a jader například v různých řadičích. Na rozdíl od Armu se netlačí do klientských počítačů, ať už PC, notebooků nebo mobilních zařízení – zatím se pořád na takový hardware čeká. Určitá vlaštovka by pro zájemce o platformu RISC-V ale mohla být deska Milk-V Titan, která je už dost blízko ideji RISC-V PC. Celý článok „Milk-V Titan: Doteď nejlepší deska pro desktop s RISC-V procesorem“ »

Po pamětech a SSD nás prý čeká i zdražování chladičů a zdrojů

Poté, co nám hype kolem umělé inteligence obrazně řečeno „vzal“ paměti a SSD, protože kvůli němu jejich ceny strmě stoupají, se teď patrně AI vrací pro další kořist. Podle informací z čínského průmyslu by dopady na trh mohly zdražit i další komponenty, tentokrát chladiče a zdroje. Jejich výrobcům se totiž prodražují základní suroviny a to se teď promítne i do ceny různých výrobků. Jde například o měď, jejíž cena stoupla na rekordní úroveň. Celý článok „Po pamětech a SSD nás prý čeká i zdražování chladičů a zdrojů“ »

One comment Pridať komentár

  1. Cinanum trvalo 50 let nez ovladli automobilovy prumysl. Celou dobu to byli jen smesne pokusy, nezdary, financni katastrofy, dotacni podvody, atd. Nicmeene vlada cinyy dala jasny pokyn, a trvala na splneni. Teprve poslednich 5 let jsou viditelne komerni uspechy, jinak byl celou dobu projekt dotovan ze statnich penez. To je cinska nezdolnost

    Jak dlouho myslite ze bude trvat, nez cinane prevalcuji duopol Intel&AMD ?
    Dnes jsou pouhych 10 let pozadu a projek je ekonomicky pozitivni, prodava se, funguje a tvori zisk.
    Muj odhad, 5-7 let.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *