Procesory Intel budou mít zase pájený IHS. Už nebude třeba delid

Osmijádrová CPU Coffee Lake opustí proklínanou pastu pod IHS

Možná už jste zaslechli, že Intel letos rok po vydání šestijádrových procesorů pro socket LGA 1151 vydat rovnou osmijádrovou verzi architektury Coffee Lake. Konkurence evidentně zafungovala, a nejen v tom, že procesorům přibývají jádra. Intel zapracoval ještě na jedné věci, která je dlouho trnem v oku: na teplovodivé pastě, jejíž negativní vliv na chlazení byl kritizovaný u všech CPU od Ivy Bridge v roce 2012.

U nových osmijádrových procesorů pro desktop, o nichž právě byla řeč, bychom se prý po dlouhé době tohoto problému mohli zbavit. Intel od roku 2012 přestal letovat rozvaděč tepla (heatspreader, též IHS) k čipu u mainatreamových procesorů pro socket LGA 1155/1150/1151 a loni dokonce i u highendu pro socket LGA 2066. Teď se prý ale pájení rozvaděče, které výrazně usnadňuje chlazení, má vrátit. Pájku mají používat procesory Core i7-9700K a Core i9-9900K pro socket LGA 1151, což jsou dle uniklých specifikací právě osmijádra Coffee Lake.

Informace o tom, že by uvnitř těchto čipů mohla být pájka místo pasty, prosákla v náznacích již dřív, ovšem tento týden nabrala na jistotě. Německý web Golem.de zveřejnil, že mu pájení rozvaděče u těchto dvou CPU potvrdilo několik různých zdrojů blízkých Intelu. Zatím tedy sice nemáme definitivní důkaz (natož třeba fotografii), ale vypadá to, že tato změna je reálná. Měla by se ale zřejmě týkat jen dvou osmijádrových čipů zmíněných výš. Podle Golem.de zřejmě ostatní procesory řady 9000, ty s šesti a méně jádry (asi včetně Core i5-9600K), budou mít nadále uvnitř teplovodivou pastu.

Intel pravděpodobně aplikuje podobnou technologii pájení jako AMD u Ryzenů (s výjimkou APU Raven Ridge), při níž se používá indiová pájka. Tato metoda výroby je dražší a náročnější než teplovodivá pasta, což je asi také důvod, proč od ní Intel předtím ustoupil. Pájka by ale měla mít podobné vlastnosti jako tekutý kov používaný při odstranění tepelného rozvaděče, takže tyto operace (tzv. „delid“) už naštěstí nebudou potřeba. Díky lepšímu přenosu tepla budou mít CPU pod zátěží nižší teplotu, protože pasta nebude přenos tepla brzdit. Tepelný rozvaděč tak bude teplejší, díky čemuž budou chladiče účinněji jeho teplo předávat okolnímu vzduchu nebo jinému chladícímu médiu. A díky tomu bude CPU naopak chladnější. Podle různých testů bývají teploty v zátěži s pastou horší o nějakých 10–15°C (při výrazném přataktování i víc).

Díky snížení teploty delid typicky dovoluje dosáhnout o něco vyšší přetaktování, když se pohybujete na samém konci rezerv čipu. Připájený rozvaděč má stejný efekt a Intel možná tuto technologii opět nasadil proto, že osmijádra Coffee Lake mají mít velmi vysoké takty. Core i9-9900K má dosahovat maximální turbo boost až 5,0 GHz pro dvě jádra a 4,7 GHz pro všechna jádra aktivní. Core i7-9700K má mít frekvence jen o 100 MHz níž (a vedle toho bude mít vypnuté HT, takže má jen osm vláken). Údajné (ještě ne zcela potvrzené) parametry těchto CPU můžete vidět zde na tabulce z fóra Coolaler; řádky udávají počet jader, vláken, základní a maximální frekvence, L3 cache a poté takty turba pro různé počty jader).

Údajné parametry vyšších modelů procesorů Intel generace 9000 podle webu Coolaler. Core i7-9700K a i9-9900K prý mají připájené rozvaděče tepla

Pájka místo pasty bude mít pozitivní vliv také na určitá speciální použití, která nás zajímají. Nižší teploty by měly usnadnit pasivní chlazení těchto procesorů, nebo jejich chlazení v kompaktních počítačích. Pokud tedy v těchto rolích budou osmijádra uplatnitelná co do spotřeby. Jejich TDP je totiž 95 W a v turbu pravděpodobně mohou mít spotřebu ještě vyšší. Tak jako tak je ale návrat k pájení pro nadšence velká věc, po které bylo dlouho marně voláno.


  •  
  •  
  •  
  •  
Flattr this!

Vodní okruh s Peltierem: médium umí chladit pod pokojovou teplotu

O termoelektrickém chlazení, které můžete také znát pod jménem Peltierův článek, jste možná už slyšeli. Tyto články se po připojení proudu na jedné straně zahřívají a na druhé ochlazují transportem tepla. Už několikrát se objevily snahy je využít v počítačích, ale nebyly moc úspěšné. Možná ale konečně bylo nalezeno chlazení, kde by termoelektrický princip mohl nejen dávat smysl, ale dokonce se pro něj zdá být jako stvořený. Celý článok „Vodní okruh s Peltierem: médium umí chladit pod pokojovou teplotu“ »

  •  
  •  
  •  
  •  

Přichází desktopová CPU s 28, 32 jádry. Spotřeba vyletí nahoru

Chlazení počítačů asi zase čekají větší výzvy. Už loňské highendové procesory Intel Skylake-X a Ryzen Threadripper zvýšily spotřebu proti minulosti, ale to byl jen začátek. Na letošní rok plánují výrobci procesorů posunout počty jader až tam, kde jsou dnes nejrychlejší serverová CPU. A vypadá to, že vyšší takty a možnost přetaktování u téhle nové třídy desktopových procesorů hodně drsně zvednou spotřebu a TDP. Celý článok „Přichází desktopová CPU s 28, 32 jádry. Spotřeba vyletí nahoru“ »

  •  
  •  
  •  
  •  

Kam s SSD M.2, nad alebo pod grafickú kartu?

Grafická karta sa môže výrazne spolupodieľať na chladení SSD, ktoré sa inštalujú na základnú dosku kúsok od nej. Avšak od pomoci k pochovaniu modelov NVMe je to naozaj blízko. Pozrite sa, kedy a za akých okolností je grafická karta pre výkonné SSD spásou a kedy mu naopak dokáže poriadne zavariť. Ako bonus prinášame porovnanie chladenia s a bez použitia kritizovaného „chladiaceho krytu“ MSI.  Celý článok „Kam s SSD M.2, nad alebo pod grafickú kartu?“ »

  •  
  •  
  •  
  •  

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *