Asus masově rozšíří OLED displeje ve svých noteboocích, už i v levných modelech. Proč je to důležité?
Kvalita displejů v noteboocích byla vždycky bolest. Jsme sice už za dobou největšího temna, ale LCD v noteboocích jsou pořád u většiny modelů horší než v stolních monitorech. Teď by ale mohl nastat velký zlom s přechodem na OLED displeje. Asus teď otevřel hráze a uvádí OLED do velké části nabídky, dokonce i do dost levných notebooků. Znamená to mimo jiné minimální odezvu (rozmazání pohybu), ale i další výhody, i zdravotní.
Tato novinka nás docela překvapila, protože OLED je třeba v mobilech už opravdu dlouho, ale do počítačů se ne a ne dostat, už léta se objevují „první vlaštovky“ v podobě různých monitorů, kterými to nějaká firma zkouší, ale pak z toho nic není. V noteboocích je to lepší, řada hlavně ultrabooků už se objevila. Ale vždy to byly hlavně drahé modely a nevypadalo to, že se OLED chystá do mainstreamu, kde by začal mít význam pro většinu světa. Ovšem to teď zdá se chce Asus udělat.
Asus oznámil řadu nových notebooků, v kterých bude OLED proti dřívější vzácnosti pokud ne standardem, tak aspoň snadno dostupnou technologií. Jde o řady ZenBook, ZenBook Pro, ZenBook Pro Duo a ZenBook Flip, v 13,3palcových a 15,6palcových úhlopříčkách. Modely s OLED displejem budou mít zcela jasné označení: „OLED“ v názvu.
Podle Asusu se navíc má modelová nabídka s OLED ještě v následujících měsících rozšířit a OLED dostanou ještě levnější modely, jako třeba řada VivoBook.
To podstatné je, že cena má být velmi slušná, rozdíl mezi notebookem s LCD a OLED by snad měl být jen kolem třech tisíc korun (115 €). To by pochopitelně u nejlevnějších modelů bylo celkem podstatné, ale u lehce „prémiovějších“ modelů už to začíná být relativně malý příplatek za potenciálně mnohem lepší kvalitu obrazu a pokud vám o ni jde, měla by to být hodně atraktivní nabídka, i když samozřejmě nemůžeme předbíhat eventuální recenze.
S tím, že set teď OLED konečně začne víc šířit, by se ekonomickými faktory měly postupně příplatky za tyto displeje zmenšovat a eventuálně by mohly ceny nejnižších modelů jít níž a níž. Podle Asusu by se za nějakou dobu mohly dostat až někam k 17 000 až 20 000 tisíc Kč.
Výhody OLED
OLED má mnoho různých výhod (i nějaké nevýhody, protože svět zobrazovacích technologií je trošku drsný – o těch za chvíli). Jak pravděpodobně víte, OLED je odlišná technologie displeje proti tomu, co máme standardně, tedy LCD. LCD je matice pixelů, které samy negenerují světlo. Světlo u této technologie je vyzařováno plošně podsvícením, na které je nasazená matice pixelů z TFT tranzistorů (a jednotlivé barvy RGB jsou vytvořeny barevnými filtry). LCD funguje tak, že TFT tranzistory v matici doslova zavírají (částečně nebo úplně) cestu světlu z podsvícení a výsledkem je určitá barva, kterou matice nechá projít.
OLED je něco úplně jiného – tato technologie tvoří panel, kde každý bod je barevná LED. Respektive, jednotlivé subpixely jsou jedna červená, modrá, nebo zelená LED. A specificky jde o diody z organického materiálu, proto OLED. Barva a také jas je tedy tvořena přímo pixelem.
Kontrast a opravdová černá
Z tohoto plynou výhody technologie: první je kontrast. Ten je v praxi skoro nekonečný (ovšem reálně se uvádí například 1 000 000:1), zatímco z LCD znáte kontrastní poměry jako 1000:1 (IPS) nebo 3000:1 (VA). To je kvůli onomu podsvícení. U LCD totiž podsvícení vždycky nějak prosvítá matricí a proto jsou i černé „zhasnuté“ pixely vždy trochu světlé. Černá je tedy vždy jen šedá.
OLED obrazovky mají naproti tomu reálnou černou, protože když pixel zhasne, světlo opravdu přestane produkovat. Opravdová černá umožňuje výrazně lepší prokreslení a právě kontrast. Svítivost zhasnutého pixelů by měla být jen 0,0005 cd/m², zatímco maximální jas 500 cd/m².
OLED by měl také obecně mít lepší obraz při všech úrovních jasu, což se může u LCD chovat hůř kvůli polarizaci. Je proto možné kvalitně pracovat i s hodně sníženým jasem, aniž by utrpěla třeba vyváženost a živost barev, zatímco u LCD byste třeba pro lepší kvalitu museli jas zvýšit, aby obraz nebyl „vyblitý“.
Odezva jen 0,2 ms
Druhá poměrně známá výhoda OLED je pak rychlost tzv. odezvy. U LCD je notoricky známý problém, že pixelům chvíli trvá, než se přepnou – jde o hodnoty v milisekundách, kdy se barva při změně obrazu postupně mění z barvy předchozího snímku na barvu toho nového. Toto je viditelné a projevuje se jako rozmazání v pohybu, duchy, nebo hůř různými artefakty v obraze. OLED je v tomto parametru aspoň řádově lepší, odezva je v mikrosekundách. Asus uvádí nyní odezvu 0,2 ms, zatímco typické notebookové LCD má reálně třeba 10 až 25 ms.
Výrazně zdravější technologie
Asus k těmto známým věcem přidává ještě další výhody. OLED prezentuje také jako obrazovku, která má mnohem méně škodlivé efekty na lidský organismus. Tyto displeje mají produkovat až o 70 % méně modrého světla, které má škodlivé vlivy. Je to proto, protože OLED panely používané Asusem vyzařují modré světlo na o něco větších vlnových délkách, které mají menší negativní účinky. Špička je někde u 460 nm, kdežto u LCD je to níž, dejme tomu někde v 450 ns, což je v pásmu cca 415–455 ns, které se považuje za škodlivejší. Současně také vyšší kontrast znamená, že displej nemusí být zapnutý s tak vysokým jasem, což také pomáhá omezit vyzařování.
Modré nebo bílé světlo z LED v podsvícení LCD panelů (a v té menší míře i z OLED) má při větší intenzitě i potenciál poškodit trvale sítnici v oku, vést k tzv makulární degeneraci (zejména jde o to spektrum 415–455 ns). Ale při menší intenzitě, zato při každodenním několikahodinovém používání mobilů, televizí nebo notebooků a PC má jiná zdravotní rizika. Narušuje totiž cirkadiální cyklus neboli biologické hodiny a s ním spánek. Tento rytmus totiž tělo udržuje díky vnímání denního světla a modré světlo z displejů tento smysl narušuje.
Kvůli modrému světlu mozek dostává signál, že není žádná noc a kvůli tomu pak nemůžete usnout. Narušuje se produkce melatoninu, což je spojováno s řadou zdravotních problémů. Vedle oné primární nespavosti a únavy může jít i náchylnost k psychickým problémům (depresím), sníženou intelektuální výkonnost, ale v nejhorším případě je narušená produkce melatoninu dokonce podobně jako ponocování nebo práce na noční směny považována za faktor ve vzniku nádorových onemocnění.
Jako ochrana před těmito problémy se doporučuje před spaním do obrazovek nekoukat, ale pokud je potřebujete k práci a dalším činnostem (komunikace, zábava), není to jednoduché. Lze využíti různé přepínače barev do červeného spektra (jako je noční režim ve Windows), které ale samozřejmě kazí barevné podání – z bílé máte žlutou nebo světle oranžovou. Výhoda onoho sníženého modrého záření v OLEDech by měla být, že je modré světlo sníženo ještě předtím, než se musí začít sahat na barevnou věrnost (což pak pořád můžete udělat navíc).
100% DCI-P3 a HDR
OLED displeje, které Asus do notebooků osazuje, také mají nabízet údajně vynikající kvalitu obrazu. Vedle zmíněného vysokého kontrastu a plné černé mají také 100% pokrytí barevného prostoru DCI-P3. To znamená široký gamut pro HDR zobrazení. Panely mají mít certifikaci DisplayHDR 500 True Black. U LCD by jas 500 cd/m² pro HDR nestačil, ale u OLED je díky kontrastu ekvivalentně kvalitní s mnohem vyššími hodnotami u LCD.
Displeje v noteboocích Asus budou dostupné s rozlišením 4K na 15,6 palcích, u některých modelů (ZenBook Pro Duo 15 OLED) bude poskytovat z výroby kalibraci na barevnou přesnost v DCI-P3 s odchylkou Delta-E < 2. Rozlišení 4K bude dostupné i v 13,3palcové úhlopříčce (ZenBook Flip S OLED). V nabídce budou i FullHD (1920 × 1080) displeje, které budou levnější. Určitá výhoda u nich bude asi také ve výdrži na baterie, díky nižší spotřebě se u notebooků s nimi uvádí delší výdrž než u 4K konfigurací.
Ochrana proti vypalování a stárnutí (stinné stránky OLED)
Zmínili jsme, že ne vše je růžové. Stejně jako má LCD své notorické nectnosti (kromě toho, co jsme již popisovali, jsou to třeba i pozorovací úhly), není bohužel OLED dokonalá náhrada úplně ve všem. Známé nevýhody jsou hlavně dvě. První, a paradoxně to bude ta asi menší, je vypalování obrazu. Pokud by na obrazovce byl stále zobrazen tentýž obsah, dojde k stálému vypálení obrazu, který pak je permanentně vidět i při ukazování jiného obrazu. Je to riziko třeba u tlačítka start, lišt operačního systému a podobnými prvky, které zůstávají při práci na PC pořád stejné.
Asus proti tomuto vypalování nasadil několik ochran, které označuje jako „Asus Burn-in prevention“. Jsou to opatření hardwarová i softwarová: notebooky mají z výroby nastavený ve Windows tmavý režim, aby se nevypálil neustále zobrazený hlavní panel (vypalují se totiž jen světlé obrazce, ne černá). Doporučuje se také nastavit si schovávání panelu a také automatické stmívání jasu po 5 minutách.
Ono vypalování vzorů je ovšem jen částí problému. OLED má tu fundamentální chybu, že časem stárne. Podobně jako paměti NAND Flash a SSD mají omezenou zapisovací životnost, svítivá životnost organických LED, které tvoří OLED, není nekonečná. Zatímco LCD panel může principiálně fungovat „pořád“ (nemá problém třeba s 10letým provozem, tedy aspoň pokud to není starší technologie s trubicovým podsvícením), OLED nikoliv, postupem času jednotlivé diody stárnou s tím, jak dlouho jsou rozsvícené, a jejich svítivost klesá. Aby to bylo zvlášť komplikované, svítivost upadá různě rychle, přičemž modré subpixely stárnou mnohem rychleji než červené a zelené. Tím vzniká problém, že nejenom se časem zhoršují parametry obrazovky, ještě se u ní rozhodí vyvážení barev (když začne relativně slábnout modrý subpixel, mělo by to vést k změně tónů do žluta).
Elektronika proto musí toto kompenzovat tím, že postupně přidává proud budící modré body (nebo obecně zestárlé body), aby jejich propad jasu kompenzovala, o což se stará hardwarová funkce vyvinutá jejích výrobcem Samsungem a označená Samsung OLED burn-in refine). Díky této kompenzaci by měla být zachovaná barevná stálost.
Asus kvůli tomuto doporučuje snižovat jas displeje, pokud jste například uvnitř a nepotřebujete ho mít rozsvícený tak jasně. Když budete v průměru z displeje mít vyzářeno méně světla, posune se tím degradace dál do budoucnosti. Zároveň by také opotřebení mělo být razantnější při maximálních a skoro maximálních jasech, zatímto při těch nižších se snižuje, snad i nelineárně (kdy redukcí jasu třeba o polovinu dostanete větší prodloužení životnosti než o polovinu).
Asus také na notebooky instaluje spořič obrazovky MyAsus (tato již mrtvá technologie tak díky OLED zažívá návrat). Tento spořič postupně obnovuje různé části displeje, aby žádná nebyla více namáhaná. Ale samozřejmě by mělo být lepší použít místo toho úplné zhasnutí panelu.
Garance alespoň 7000 hodin životnosti
Asus na displeje dává garanci 7000 hodin provozu při 200 cd/m², což by mělo být dost na víc než dva roky při práci 8 hodin denně. Pokud ale na notebooku nepracujete celý den a používáte ho k volnočasovým aktivitám kratší dobu denně, bude to samozřejmě mnohem lepší. Displej by to této době samozřejmě neměl přestat fungovat úplně, jen se graduálně asi může snižovat například jeho jas.
Na to, že OLED displej nemá teoreticky nekonečnou životnost, je tedy třeba myslet. Podle Asusu to stojí za to a obraz je tak skvělý, že ho jednoduše budete chtít i přes potenciálně menší dlouhověkost panelu, kdy za několik let bude pracovat hůř než po koupi. Každopádně doteď jsme neměli moc možností si takový displej pořídit, kdežto nyní budete, což je ten potenciálně velký skok. A zatím by v nabídce měly dál být i IPS panely, takže pokud chcete blbuvzdornost a stálost na mnoho let, nebudete do OLED nuceni.
Je to možná trochu analogické k diskům SSD, které také výrazně zlepšují uživatelský komfort, ale je u nich trvale přítomná hrozba opotřebování, které nastává přepisováním dat, což teoreticky může vést k nutnosti disk vyměnit (pokud to tedy váš notebook umožňuje…), pokud by se opotřeboval příliš například agresivním swapováním. Tím ale nechceme říct, že rozdíl mezi LCD a OLED přesně odpovídá rozdílu mezi HDD a SSD, tak velké nebe a dudy to asi přece jen nebude.
Zdroj: Asus
Takže mají řešení na kompenzaci barevného podání, spořič, ale nemají triviální čidlo výstupem upravující jas displeje v závislosti na světelných podmínkách? Kdepak „kurvítko“… IMO v laptopu OLED smysl dává.