Když někdo skládá PC sestavu, obvykle mu stačí, že dosáhne uspokojivého stavu, v němž počítač funguje, dosahuje očekávaného výkonu a není moc hlučný. Pokud nepatříte k těm, pro něž je cesta důležitější než cíl, asi jste neměli moc času hrát si se systémovým chlazením. Uděláme to za vás. Vyzkoušíme, co má význam řešit a co ne a jaký vliv to bude mít na chování počítače.
Křivku pro regulaci ventilátorů chladiče procesoru jsem měl nastavenou zhruba tak, aby se ve hrách, kde nebývá zátěž procesoru tak vysoká, držel chladič procesoru na nižších otáčkách, ale v případě, že začne teplota výrazně stoupat, rychle naběhly maximální otáčky, protože při intenzivní zátěži procesoru se jedno z CCD dostává na 95 °C za pár sekund.
Body na křivce jsou na následujících hodnotách:
- 20 °C – 20 % výkonu
- 45 °C – 40 % výkonu
- 65 °C – 70 % výkonu
- 70 °C – 100 % výkonu
Chladič procesoru, systémové ventilátory 100 % – 0 %
Na prvním grafu jsou hodnoty průměrných otáček systémových ventilátorů (Front Fan 1 a 2, Rear Fan) a jednoho ze dvou ventilátorů na chladíči NH-D15 G2. Ve všech grafech půjde o hodnoty naměřené po zahřátí v posledním průběhu testu.
S výkonem jsem nešel pod 40 %, protože ventilátory dodávané se skříní mají pouze třípinový konektor a jsou regulované napětím. Při dalším snižování výkonu už Corsair Commander PRO v takovém případě drží otáčky ventilátorů někde mezi 400–500 ot./min. Až při nastavení výkonu na 0 % je zcela vypne, proto ten skok ze čtyřiceti na nulu.
Průběh celého testu
Výkon ventilátorů 100 %, 90 %, 80 %, 70 %
Výkon ventilátorů 60 %, 50 %, 40 %, 0 %
Detail, Detail, poslední průběh
Výkon ventilátorů 100 %, 90 %, 80 %, 70 %
Výkon ventilátorů 60 %, 50 %, 40 %, 0 %
Teploty a takty procesoru, systémové ventilátory 100 % – 0 %
Průměrné teploty CCD a celkové vytížení CPU ukazuje následující graf.
Výkon ventilátorů 100 %, 90 %, 80 %, 70 %
Výkon ventilátorů 60 %, 50 %, 40 %, 0 %
Grafická karta, systémové ventilátory 100 % – 0 %
V prvním grafu jsou průměrné teploty z posledního průběhu a celkové vytížení GPU.
Ve druhém grafu jsou průměrné takty GPU, otáčky ventilátorů a vytížení GPU.
Průběh celého testu
Výkon ventilátorů 100 %, 90 %, 80 %, 70 %
Výkon ventilátorů 60 %, 50 %, 40 %, 0 %
Detail, poslední průběh
Výkon ventilátorů 100 %, 90 %, 80 %, 70 %
Výkon ventilátorů 60 %, 50 %, 40 %, 0 %
⠀
namiesto toho cyberpunku, kde ten procesor ide tak na polovicny vykon treba zapnut cinebench alebo cpu burner test vo furmarku. Takto je to uplne zbytocne.
+ ked chcem otestovat chladenie bedne, tak zapnem furmark a CB naraz, CB obmedzim, aby nebral cely vykon a zostali aspon 2 jadra na furmark a vtedy ide aj grafika aj CPU naplno.
Není to zbytečné, tohle je víceméně typický scénář ve většině her.
Ano, Cinebench bude následovat. Mám ho otestovaný, ale přebrat logy, importovat, synchronizovat je a dostat to do grafů mi ještě sežere víc než půl dne. Taky Cyberpunk v 1080p, tam je to vytížení procesoru o něco větší.
plus musím doplnit nějaké fotky, aby bylo zřejmější, jak je to postavené, a popřemýšlet nad tím, jestli a jak to prezentovat nějak srozumitelněji. Těch hodnot, co z toho padají, je fakt hromada. Kdyby vám tam něco chybělo, dejte vědět.
Senzory jsou na screenshotu HWiNFO. 🙂
Kombo burn-in testu na grafiku a procesor mi nepřijde jako zrovna realistický scénář, ale můžeme na to někdy ke konci taky střihnout jeden článek, až budeme (resp. budu) mít víc jasno v tom, jak to kloudně chladit.
Není překvapivé, že vzduch konvexí víkem neodchází, protože filtr i perforace je očividně velmi restriktivní. Podpora konvexního proudění není žádná legrace, stačí se podívat na rozestup žeber NH-P1. Vyzkoušejte eko-mód procesoru, Adame; teploty by i v benevolentnějším 105 W režimu měly prudce klesnout. Procházel jsem si příslušné videonávody Fractalu, za ten hudební doprovod doufám někdo skončí v pekle 😇
Konvekcí, že, ty jo tady bouchaj termity!
No já nečekal, že by prošel nahoru přirozeně, ale ona v tom místě fouká vzduch nahoru ta grafika – je tam průchozí žebrování.
Nejen že to nestačí na to, aby to protlačila až navrch, chladič procesoru ten vzduch z grafiky sebere a ještě si nejspíš přisává přes vršek skříně vzduch dolů. 😀
Hm, a P1 tu mám taky, s tím by se potom možná něco dalo vymyslet… 😀
Chladič grafiky je ale masivní, hustě žebrovaný, a ty ventilátory jsou lp (nanejvýš 15 mm tloušťky). Úbytek tlaku průchodem přes chladič bude příliš markantní na to, aby se dalo očekávat, co popisujete. A pokud špičkové ventilátory cpu běžely takřka na plný výkon, divím se, že se divíte. Stud mě polejvá plnými kýbly, člověče 😅
V zásadě je to jedna stočtyřicítka (resp. dvě za sebou) na relativně nízkých 1500 rpm. Ta skříň má perforované dno, perforované čelo, a zespodu ještě tlačí nahoru vzduch tři celkem velké větráky na grafice. Jo, natáhnout to shora je cesta nejmenšího odporu, ale i tak. 😀
Ale jo, letmým pohmatem kolem těch větráků utíká dost vzduchu do stran. Nejvíc to nahoru profukuje asi někde uprostřed karty, kde jsou jen heatpipe a není žebrování.
Relativně vzhledem k čemu, je to totiž papírově jejich strop (pokud se nepletu) a není moc 140 mm ventilátorů, které by dosahovaly vyšších otáček v rozumném poměru k dalším provozním vlastnostem. Na grafice tlačí vzduch vzhůru jen jeden ventilátor, a to jen tak, aby ho sotva dotlačil k cpu chladiči. Restriktivnost jemné perforace filtru a víka bude stoupat s tím, jak bude proudění ztrácet na linearitě (s rostoucí vzdáleností od ventilátoru). Tam je šance, že by se skrz něj nějak dostal vířený teplý vzduch nulová, když to celé uvážíte.
Laminární, že, tyjo. Měl bych jít spát 😅
Relativně k P14 Max a NF-A14 Industrial. 🙂 Pak tam byly nějaké cca 2000otáčkové phantexy, bequiety a corsairy.
Hrozně rád bych si s vámi povídal, ale už jsem se prokopal do Austrálie 😅
Mám pocit, že ten problém teplot u 7950X, který se řeší tady, ten eco mode asi nevyřeší. On totiž ten procesor má skoro největší potíž se single-thread boostem a ten se tím v podstatě neovlivní. Žere při něm teď nevím, odhadem 55-65 W (záleží asi na nastavení pamětí) a i to stačí, aby se jeden CCD roztopil jako blázen. Je to ale pod limitem PPT pro eco mode (65W TDP -> 88W PPT), takže to boostuje (a zahřívá se) stejně i když je Eco Mode aktivní, i když je maxmální PPT těch 230 W (pro 170W TDP). Aspoň se to tak teda chová podle mojich zkušeností (to je asi s o něco horším chlazením, protože jsem stavěl narychlo, použil horší pastu etc, ale zase v principu se chování lišit nebude).
Tady v tomhle případě (hra) už bude použitých víc jader, ale to už se zase ty hotspoty rozloží do víc jader, i takt (a tím napětí) se asi sníží, takže nakonec to nebude o tolik teplejší než v single-thread zátěži. Ta mi přijde je pro tenhle procesor asi opravdu nejhorší pokud jde o tu razanci nárůstu teploty.
Razanci nárůstu teploty, ale může utlumit okolí, které bude přísněji limitováno rozpočtem spotřeby. Vlastně jsem nikde nenarazil na odpovídající test. Anandtech, kde to svého času testovali, zahrnul do testů jen AIDA64 a i jinde zkoušeli vícevláknovou zátěž, nejčastěji v renderingu. Odpovídající test by mě zajímal, moc podobných ale nebude, je to už starší model a Adam patrně usiluje o minimalizaci úzkého hrdla na straně procesoru.
Můj názor je, že je naprosto zbytečné osazovat intake ventilátory. Chápu, že je to proti současnému trendu, ale již v minulosti testy dokázali, že nejdůležitější je dostat horký vzduch co nejkratší cestou ven ze skříně. Ten čerstvý vzduch si pak najde cestu sám.
Doporučil bych test – v jednom případě osadit dopředu 2x/3x intake ventilátor, v druhém naopak osadit 2x/3x exhaust do horních pozic. A do třetice obojí.
Čím víc ventilátorů nemusí automaticky znamenat efektivnější průtok vzduchu uvnitř skříně.
Jen ještě připomínku. Skuteční mistři v chlazení jsou výrobci notebooků. A základem jejich řešení je dostat odpadní teplo co nejkratší cestou ven. Nikoliv snažit se ochlazovat komponenty proudem čerstvého vzduchu.
Osobně sem byl fandou BTX formátu PC skříní od Intelu, který vycházel z toho, že teplo od CPU bylo přímo odváděno ze skříně. Podobný princip se ujal pouze v unikátních podnikových počítačích.
Ale to dnes již umí vodní chladiče.
Mám skříň orientovanou přetlakově, kvůli prachu. Ale musím souhlasit, grafika mi do toho hodí vidle, jakmile ji více zatížím. Pro zajímavost, před nějakým časem jsme se bavili s jedním z pravidelných čtenářů EN verze HWC, M, o konstrukci skříní a C-R boxů. Padla tehdy zajímavá úvaha konstruovat skříň (nebo alespoň bočnici) jako C-R box ze skládaných filtračních panelů. Což s sebou pravděpodobně ponese i výhodu v podobě lepšího stínění hluku. Asi se to pokusím někdy realizovat, můžu těžit z toho, že počítač nemám jako reprezentativní kus interiéru.
Pokiaľ ide o priedušnosť a nie vyslovene filtráciu, nemusí byť nutne DYI, je možné týmto spôsobom použiť napr. skrinku ASUS AP201. Problémom v PC je ale orientácia komponentov, pokiaľ nespravíš custom vodníka s radiátorom na výfuku tak CPU aj GPU vždy budú fúkať inými smermi a nikdy nedosiahneš prúd vzduchu ako v C-R boxe.
— „test – v jednom případě osadit dopředu 2x/3x intake ventilátor, v druhém naopak osadit 2x/3x exhaust do horních pozic.“
Takýto test sme už robili, aj keď s menším počtom ventilátorov – takže 1×/2× vs. 2×/1×: https://www.hwcooling.net/systemove-chladenie-pod-drobnohladom-kde-pridat-a-kde-ubrat/
Tak to se omlouvám, tenhle test sem nějak přehlídnul, i když jsem Vaším pravidelným čtenářem.
Je zvláštní jak marketing vítězí nad podstatou. Efektivnější jsou zadní, horní ventilátory, ale ty nejsou vidět, takže výrobci raději osazují méně efektivní přední, které ale dělají parádu.
Výsledky sú Vášmu výroku (o menšej dôležitosti intake ventilátorov) pomerne blízko, takže fajn. 🙂
ještě jednu připomínku. Co takhle udělat test/srovnání, kdy v jednom případě je na cpu výkonný vzduchový chladič a v druhém případě kompaktní vodník s radiátorem na stropě.
Na kolik se změní teploty uvnitř skříně, teploty GPU, teploty napájející kaskády CPU…atd
Jo, víceméně počítám s tím, že až nebude už co testovat, prdnu tam i místo noctuy AIO. Ale určitě tam chci nechat tu Noctuu, pokud to bude jen trochu možné (tzn. uchladí to tak, aby moc nepadaly takty procesoru při vysoké zátěži).
AIO jsem měl v sestavě na grafiky jednou z boxu od Intelu, a dopadlo to tak, že po čase znatelně zvedly teploty na procesoru. A nejsem si jistý, jestli to bylo tím, že se kvůli korozi lehce vyboulila základna, nebo se jenom zanesl blok.
Další problém je, že když se na něm nenastaví otáčky natvrdo, ovlivňuje zatížení procesoru průtok vzduchu ve skříni, což v herním PC nevadí, ale v testovací sestavě bych asi raději ty konstantní otáčky.
Tak především se vůbec nedivím, že vše jelo na max, když nominální hodnoty tohoto CPU jsou někde kolem 70-80°C a křivky si autor nastavil na max v 70°C.
Výběr komponent za mě není úplně typický a skládal bych spíše z nejprodávanějších modelů.
Taky nemůžu mít všechno, na co si vzpomenu. RTX 4080 Super nerostou na stromech, a na testy chlazení potřebuju něco, co topí. S nějakou 200W RTX 4070 a 65W Ryzenem už by nebylo moc co měřit. Ale určitě tím můžeme za čas protáhnout i nějaké slabší komponenty.
Max. nastavený na 70 °C jsem tam měl hlavně kvůli tomu, že se výhledově potřebuju dostat do stavu, kdy bude minimalizovaná pravděpodobnost thermal throttlingu v herní zátěži i za cenu vyšší hlučnosti (tzn. aby ventilátory najížděly zavčasu, ne s křížkem po funuse). V cinebench to s touhle křivkou nedokázalo na některých jádrech udržet teploty pod 95 °C.
S výkonem ventilátorů na chladiči CPU budu určitě taky někdy blbnout, ale nejde to nastavit všechno najednou optimálně na první dobrou, odněkud je potřeba začít, obzvlášť pokud nechceme jenom hádat, ale chceme vidět, co má na co jaký vliv.